Confronta
Job 8
Scorrimento collegatoLe due colonne scorrono insieme
Job
Capitolo 8
1
Et Bildad, le Shukhite, répondit et dit:
2
Jusques à quand diras-tu ces choses, et les paroles de ta bouche seront-elles un vent impétueux?
3
Est-ce que Dieu pervertit le droit? Le Tout-puissant pervertira-t-il la justice?
4
Si tes fils ont péché contre lui, il les a aussi livrés en la main de leur transgression.
5
Si tu recherches Dieu et que tu supplies le Tout-puissant,
6
Si tu es pur et droit, certainement il se réveillera maintenant en ta faveur, et rendra prospère la demeure de ta justice;
7
Et ton commencement aura été petit, mais ta fin sera très-grande.
8
Car interroge, je te prie, la génération précédente, et sois attentif aux recherches de leurs pères;
9
Car nous sommes d'hier et nous n'avons pas de connaissance, car nos jours sont une ombre sur la terre.
10
Ceux-là ne t'enseigneront-ils pas, ne te parleront-ils pas, et de leurs cœurs ne tireront-ils pas des paroles?
11
Le papyrus s'élève-t-il où il n'y a pas de marais? Le roseau croît-il sans eau?
12
Encore dans sa verdeur, sans qu'on l'ait arraché, avant toute herbe il sèche.
13
Tels sont les sentiers de tous ceux qui oublient Dieu; et l'attente de l'impie périra;
14
Son assurance sera retranchée, et sa confiance sera une toile d'araignée:
15
Il s'appuiera sur sa maison, et elle ne tiendra pas; il s'y cramponnera, et elle ne restera pas debout.
16
Il est verdoyant devant le soleil, et son rameau s'étend sur son jardin;
17
Ses racines s'entrelacent dans un tas de rocaille, il voit la demeure des pierres;
18
S'Il l'ôte de sa place, celle-ci le désavouera: Je ne t'ai pas vu!
19
Telles sont les délices de ses voies; et de la poussière, d'autres germeront.
20
Dieu ne méprisera pas l'homme parfait, et ne soutiendra pas les mains des méchants:
21
Tandis qu'il remplira ta bouche de rire et tes lèvres de chants de joie,
22
Ceux qui te haïssent seront revêtus de honte, et la tente des méchants ne sera plus.
Jób
Capitolo 8
1
Tedy odpovídaje Bildad Suchský, řekl:
2
Dokudž mluviti budeš takové věci, a slova úst tvých budou jako vítr násilný?
3
Což by Bůh silný neprávě soudil, a Všemohoucí což by převracel spravedlnost?
4
Synové zajisté tvoji že zhřešili proti němu, proto pustil je po nepravosti jejich.
5
Kdybys ty opravdově hledal Boha silného, a Všemohoucímu se modlil,
6
A byl čistý a upřímý: jistě žeť by se hned probudil k tobě, a napravil by příbytek spravedlnosti tvé.
7
A byly by první věci tvé špatné, poslední pak rozmnožily by se náramně.
8
Nebo vzeptej se, prosím, věku starého, a nastroj se k zpytování otců jejich.
9
(Myť zajisté včerejší jsme, aniž jsme čeho povědomi; k tomu dnové naši jsou jako stín na zemi.)
10
Zdaliž tě oni nenaučí, a nepovědí tobě, a z srdce svého nevynesou-liž slov?
11
Zdali roste třtí bez bahna? Roste-liž rákosí bez vody?
12
Nýbrž ještě za zelena, dříve než vytrháno bývá, ano prvé než jaká jiná tráva, usychá.
13
Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, tak, pravím, naděje pokrytce zahyne.
14
Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako dům pavouka.
15
Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží.
16
Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají.
17
Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se.
18
A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě:
19
Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá.
20
Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává:
21
Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním,
22
Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude.