Confronta
Proverbes 24
Scorrimento collegatoLe due colonne scorrono insieme
Proverbes
Capitolo 24
1
N'envie pas les hommes qui font le mal, et ne désire pas d'être avec eux,
2
car leur cœur médite la destruction, et leurs lèvres parlent de tourment.
3
Par la sagesse la maison est bâtie, et elle est établie par l'intelligence;
4
et par la connaissance les chambres sont remplies de tous les biens précieux et agréables.
5
L'homme sage a de la force, et l'homme de connaissance affermit sa puissance;
6
car sous une sage direction tu feras ta guerre, et le salut est dans le grand nombre des conseillers.
7
La sagesse est trop haute pour le fou, il n'ouvrira pas sa bouche dans la porte.
8
Celui qui pense à mal faire, on l'appellera intrigant.
9
Le plan de la folie est péché, et le moqueur est en abomination aux hommes.
10
Si tu perds courage au jour de la détresse, ta force est mince.
11
Délivre ceux qui sont menés à la mort, et ne te retire pas de ceux qui chancellent vers une mort violente.
12
Si tu dis: Voici, nous n'en savions rien; celui qui pèse les cœurs, lui ne le considérera-t-il pas? et celui qui garde ton âme, lui le sait; et il rend à l'homme selon son œuvre.
13
Mon fils, mange du miel, car il est bon; et un rayon de miel est doux à ton palais.
14
Ainsi connais pour ton âme la sagesse: si tu l'as trouvée, il y a un avenir, et ton attente ne sera point réduite à néant.
15
Méchant, ne mets pas des embûches contre l'habitation du juste, ne dévaste pas son gîte.
16
Car le juste tombe sept fois, et se relève; mais les méchants trébuchent pour tomber dans le malheur.
17
Si ton ennemi tombe, ne te réjouis pas; et s'il trébuche, que ton cœur ne s'égaye pas;
18
de peur que l'Éternel ne le voie, et que cela ne soit mauvais à ses yeux, et qu'il ne détourne de dessus lui sa colère.
19
Ne t'irrite pas à cause de ceux qui font le mal, n'envie pas les méchants;
20
car il n'y a pas d'avenir pour l'inique: la lampe des méchants s'éteindra.
21
Mon fils, crains l'Éternel et le roi; ne te mêle pas avec les gens remuants,
22
car leur calamité surgira tout à coup; et qui sait la ruine des uns et des autres?
23
Ces choses aussi viennent des sages: Faire acception des personnes dans le jugement n'est pas bien.
24
Celui qui dit au méchant: Tu es juste, les peuples le maudiront, les peuplades seront indignées contre lui;
25
mais ceux qui le reprennent seront agréables, et une bénédiction de bien viendra sur eux.
26
Celui qui répond des paroles justes baise les lèvres.
27
Prépare ton ouvrage au dehors, et mets en état ton champ, et après, bâtis ta maison.
28
Ne sois pas témoin, sans motif, contre ton prochain; voudrais-tu donc tromper de tes lèvres?
29
Ne dis pas: Comme il m'a fait, je lui ferai; je rendrai à l'homme selon son œuvre.
30
J'ai passé près du champ de l'homme paresseux et près de la vigne de l'homme dépourvu de sens,
31
et voici, tout y était monté en chardons, les orties en avaient couvert la surface, et sa clôture de pierres était démolie.
32
Et je regardai, j'y appliquai mon cœur; je vis, et je reçus instruction.
33
Un peu de sommeil, un peu d'assoupissement, un peu croiser les mains pour dormir…,
34
et ta pauvreté viendra comme un voyageur, et ton dénuement comme un homme armé.
Přísloví
Capitolo 24
1
Nenásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi.
2
Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví.
3
Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn.
4
Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným.
5
Muž moudrý jest silný, a muž umělý přidává síly.
6
Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců.
7
Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých.
8
Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou.
9
Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač.
10
Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá.
11
Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel?
12
Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho?
13
Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým.
14
Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata.
15
Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho.
16
Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém.
17
Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé,
18
Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj.
19
Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných.
20
Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.
21
Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj.
22
Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná?
23
Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.
24
Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové.
25
Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého.
26
Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.
27
Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj.
28
Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými.
29
Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho.
30
Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého,
31
A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená.
32
A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze.
33
Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
34
V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.