Confronta

Psaumes 142

Scorrimento collegatoLe due colonne scorrono insieme

Capitolo 142

1 De ma voix, je crie à l'Éternel; de ma voix, je supplie l'Éternel.

2 Je répands devant lui ma plainte, je déclare ma détresse devant lui.

3 Quand mon esprit était accablé en moi, toi tu as connu mon sentier. Sur le chemin par lequel je marchais, ils m'ont caché un piège.

4 Regarde à droite, et vois; il n'y a personne qui me reconnaisse; tout refuge est perdu pour moi; il n'y a personne qui s'enquière de mon âme.

5 J'ai crié vers toi, Éternel! j'ai dit: Tu es mon refuge, ma part dans la terre des vivants.

6 Sois attentif à mon cri, car je suis très-misérable; délivre-moi de mes persécuteurs, car ils sont plus forts que moi.

7 Fais sortir mon âme de la prison, pour célébrer ton nom. Les justes m'environneront, parce que tu m'auras fait du bien.

Capitolo 142

1 Vyučující Davidův, když byl v jeskyni, modlitba jeho.

2 Hlasem svým k Hospodinu volám, hlasem svým Hospodinu pokorně se modlím.

3 Vylévám před oblíčejem jeho žádost svou, a ssoužení své před ním oznamuji.

4 Když se úzkostmi svírá ve mně duch můj, ty znáš stezku mou; na cestě, po kteréžkoli chodím, osídlo mi ukryli.

5 Ohlédám-li se na pravo, a patřím, není, kdo by mne znáti chtěl; zhynulo útočiště mé, není, kdo by se ujal o život můj.

6 K tobě volám, Hospodine, říkaje: Ty jsi doufání mé a díl můj v zemi živých.

7 Pozorujž volání mého, neboť jsem zemdlen přenáramně; vysvoboď mne od těch, jenž stihají mne, nebo jsou silnější nežli já.

8 Vyveď z žaláře duši mou, abych oslavoval jméno tvé; obstoupí mne spravedliví, když mi dobrodiní učiníš.