Confronta
Izlaska 1
Scorrimento collegatoLe due colonne scorrono insieme
Izlaska
Capitolo 1
1
Ovo su imena Izraelovih sinova koji su s Jakovom sišli u Egipat, svaki sa svojim domom:
2
Ruben, Šimun, Levi i Juda;
3
Jisakar, Zebulun i Benjamin;
4
Dan i Naftali; Gad i Ašer.
5
U svemu Jakovljevih potomaka bijaše sedamdeset duša. A Josip je već bio u Egiptu.
6
I umre Josip, a pomru i sva njegova braća i sav onaj naraštaj.
7
Ali su Izraelci bili rodni, namnožili se i silno ojačali, tako da su napučili zemlju.
8
Uto u Egiptu zavlada novi kralj koji nije poznavao Josipa.
9
I reče on svome puku: “Eto, sinovi su Izraelovi postali narod brojan i moćniji od nas.
10
Hajde, postupimo mudro s njima: spriječimo im porast, da se u slučaju rata ne pridruže našim neprijateljima, da ne udare na nas i napokon ne odu iz zemlje.”
11
I postaviše nad njima nadglednike da ih tlače teškim radovima. Tako su faraonu sagradili gradove-skladišta: Pitom i Ramses.
12
Ali što su ih više tlačili, oni se još više množili, napredovali i širili se, tako da su Egipćani strahovali od Izraelaca.
13
I Egipćani se okrutno obore na Izraelce.
14
Ogorčavali su im život teškim radovima: pravljenjem meljte i opeke, različitim poljskim poslovima i svakovrsnim naporima koje im nemilosrdno nametahu.
15
Egipatski se kralj obrati i na hebrejske babice, od kojih jednoj bijaše ime Šifra, a drugoj Pua, pa im naredi:
16
“Kad u porodu pomažete Hebrejkama, dobro pogledajte oba kamena sjedala: ako je muško dijete, ubijte ga; ako je žensko, neka živi.
17
Ali su se babice bojale Boga i nisu činile kako im je naredio egipatski kralj, nego su ostavljale na životu mušku djecu.
18
Stoga egipatski kralj pozove babice pa im rekne: “Zašto ste tako radile i na životu ostavljale mušku djecu?”
19
Nato babice odgovore faraonu: “Hebrejke nisu kao egipatske žene. One su životne. Prije nego babica dođe k njima, one već rode.”
20
Bog je to babicama za dobro primio. Narod se množio i silno porastao.
21
A kako su se babice bojale Boga, on ih obdari potomstvom.
22
Onda faraon izda naredbu svemu svome narodu: “Svako muško dijete koje se rodi Hebrejima bacite u Rijeku! Na životu ostavite samo žensku djecu.”
2 Mojžíšova
Capitolo 1
1
Tato jsou pak jména synů Izraelských, kteříž vešli do Egypta s Jákobem; každý s čeledí svou přišel:
2
Ruben, Simeon, Léví a Juda;
3
Izachar, Zabulon a Beniamin;
4
Dan a Neftalím, Gád a Asser.
5
A bylo všech osob pošlých z bedr Jákobových sedmdesáte duší; Jozef pak byl v Egyptě.
6
I umřel Jozef a všickni bratří jeho, a všecken ten rod.
7
Synové pak Izraelští rozmnožili se a rodili se v hojnosti; a rozhojňovali se, i zsilili se náramně velmi, a naplněna jest jimi země.
8
V tom povstal král nový v Egyptě, kterýž neznal Jozefa.
9
Ten řekl lidu svému: Aj, lid synů Izraelských jest mnohý a silnější nad nás.
10
Nuže, opatrně sobě počínejme před ním, aby se nerozmohl; a když by přišla válka, aby se nepřipojil i on k nepřátelům našim, a nebojoval proti nám, a nevyšel z země.
11
Protož ustanovili nad ním úředníky, kteříž by plat vybírali, aby je trápili břemeny svými. I vystavěl lid Izraelský Faraonovi města skladů, Fiton a Ramesses.
12
Ale čím více trápili jej, tím více rostl a tím se více rozmáhal. I vzali sobě syny Izraelské v ošklivost.
13
A tak podrobovali Egyptští syny Izraelské v službu těžkou.
14
A k hořkosti přivodili život jejich robotami těžkými, v hlině a cihlách a ve všelijakém díle na poli, mimo všelikou potřebu svou, k níž práce jejich užívali nenáležitě a bez lítosti.
15
I poručil král Egyptský babám Hebrejským, z nichž jedna sloula Sefora a druhá Fua,
16
A řekl: Když budete pomáhati ženám Hebrejským při porodu, a uzříte, že již rodí, byl-li by syn, zabíte ho, pakli dcera, tedy ať jest živa.
17
Bály se pak ty baby Boha, a nečinily tak, jakž jim poručil král Egyptský, ale živých nechávaly pacholíků.
18
Povolav tedy bab král Egyptský, mluvil jim: Proč jste to učinily, že jste živé zachovaly pacholíky?
19
I odpověděly baby Faraonovi: Nejsou ženy Hebrejské jako ženy Egyptské; nebo ony jsou silnějšího přirození. Dříve než přijde k nim baba, ony porodí.
20
I učinil dobře Bůh těm babám. A rozmnožen jest lid, a zsilili se velmi.
21
Stalo se pak proto, že se bály baby ty Boha, vzdělal jim domy.
22
I přikázal Farao všemu lidu svému, řka: Každého syna, kterýž se narodí, do řeky uvrzte; každé pak dcery nechte živé.