Confronta

Jó 21

Scorrimento collegatoLe due colonne scorrono insieme

Jó

Capitolo 21
1 Então Jó respondeu:
2 “Ouçam com atenção as minhas palavras. Que isto lhes sirva de consolação.
3 Permitam-me, e eu também falarei. Depois que eu tiver falado, continuem a zombar.
4 Quanto a mim, acaso é a um homem que faço a minha queixa? Por que eu não ficaria impaciente?
5 Olhem para mim, e fiquem espantados. Ponham a mão sobre a boca.
6 Quando me lembro disso, fico perturbado. O horror toma conta da minha carne.
7 “Por que os ímpios continuam vivos, envelhecem e ainda crescem em poder?
8 Seus filhos se estabelecem com eles à sua vista, e os seus descendentes diante dos seus olhos.
9 Suas casas estão seguras e livres do medo; e a vara de Deus não está sobre eles.
10 Seus touros procriam sem falhar. Suas vacas dão cria, e não abortam.
11 Eles deixam sair os seus pequeninos como um rebanho. Seus filhos dançam.
12 Eles cantam ao som do tamborim e da harpa, e se alegram ao som da flauta.
13 Eles passam os seus dias em prosperidade. Em um instante descem ao Seol.
14 Eles dizem a Deus: ‘Afasta-te de nós, pois não queremos conhecer os teus caminhos.
15 Quem é o Todo-Poderoso, para que o sirvamos? Que proveito teríamos, se orássemos a ele?’
16 Eis que a prosperidade deles não está em suas próprias mãos. O conselho dos ímpios está longe de mim.
17 “Quantas vezes a lâmpada dos ímpios se apaga, ou a calamidade cai sobre eles, ou Deus lhes reparte dores em sua ira?
18 Quantas vezes eles são como a palha diante do vento, como o restolho que a tempestade leva embora?
19 Vocês dizem: ‘Deus guarda o castigo da iniquidade para os filhos dele.’ Que Ele retribua a ele mesmo, para que o sinta.
20 Que os seus próprios olhos vejam a sua destruição. Que ele beba da ira do Todo-Poderoso.
21 Pois, que se importa ele com a sua casa depois de si, quando o número dos seus meses for cortado?
22 “Acaso alguém ensinará conhecimento a Deus, visto que ele julga os que estão nas alturas?
23 Um morre em seu pleno vigor, estando totalmente tranquilo e em paz.
24 Seus baldes estão cheios de leite. A medula dos seus ossos está umedecida.
25 Outro morre em amargura de alma, e nunca prova o que é bom.
26 Ambos se deitam no pó, e os vermes os cobrem.
27 “Eis que eu conheço os pensamentos de vocês, os planos com os quais vocês me fariam injustiça.
28 Pois vocês dizem: ‘Onde está a casa do príncipe? Onde está a tenda em que os ímpios habitavam?’
29 Vocês não perguntaram aos viajantes? Não conhecem as suas evidências,
30 de que o homem mau é preservado no dia da calamidade, de que eles são conduzidos a salvo no dia da ira?
31 Quem denunciará o seu caminho na sua face? Quem lhe retribuirá pelo que ele fez?
32 Contudo, ele será levado para a sepultura. E manterão vigília sobre o seu túmulo.
33 Os torrões do vale lhe serão doces. Todos os homens o seguirão, assim como foram inumeráveis os que o precederam.
34 Como, pois, vocês podem me consolar com tolices, visto que nas suas respostas só resta falsidade?”

Jób

Capitolo 21
1 A odpovídaje Job, řekl:
2 Poslouchejte pilně řeči mé, a bude mi to za potěšení od vás.
3 Postrpte mne, abych i já mluvil, a když odmluvím, posmívejž se.
4 Zdaliž já před člověkem naříkám? A poněvadž jest proč, jakž nemá býti ssoužen duch můj?
5 Pohleďte na mne, a užasněte se, a položte prst na ústa.
6 Ano já sám, když rozvažuji své bídy, tedy se děsím, a spopadá tělo mé hrůza.
7 Proč bezbožní živi jsou, k věku starému přicházejí, též i bohatnou?
8 Símě jejich stálé jest před oblíčejem jejich s nimi, a rodina jejich před očima jejich.
9 Domové jejich bezpečni jsou před strachem, aniž metla Boží na nich.
10 Býk jejich připouštín bývá, ale ne na prázdno; kráva jejich rodí, a nepotracuje plodu.
11 Vypouštějí jako stádo maličké své, a synové jejich poskakují.
12 Povyšují hlasu při bubnu a harfě, a veselí se k zvuku muziky.
13 Tráví v štěstí dny své, a v okamžení do hrobu sstupují.
14 Kteříž říkají Bohu silnému: Odejdi od nás, nebo známosti cest tvých neoblibujeme.
15 Kdo jest Všemohoucí, abychom sloužili jemu? A jaký toho zisk, že bychom se modlili jemu?
16 Ale pohleď, že není v moci jejich štěstí jejich, pročež rada bezbožných vzdálena jest ode mne.
17 Èasto-liž svíce bezbožných hasne? Přichází-liž na ně bída jejich? Poděluje-liž je bolestmi Bůh v hněvě svém?
18 Bývají-liž jako plevy před větrem, a jako drtiny, kteréž zachvacuje vicher?
19 Odkládá-liž Bůh synům bezbožníka nepravost jeho? Odplacuje-liž jemu tak, aby to znáti mohl,
20 A aby viděly oči jeho neštěstí jeho, a prchlivost Všemohoucího že by pil?
21 O dům pak jeho po něm jaká jest péče jeho, když počet měsíců jeho bude umenšen?
22 Zdali Boha silného kdo učiti bude umění, kterýž sám vysokosti soudí?
23 Tento umírá v síle dokonalosti své, všelijak bezpečný a pokojný.
24 Prsy jeho plné jsou mléka, a mozk kostí jeho svlažován bývá.
25 Jiný pak umírá v hořkosti ducha, kterýž nikdy nejídal s potěšením.
26 Jednostejně v prachu lehnou, a červy se rozlezou.
27 Aj, známť myšlení vaše, a chytrosti, kteréž proti mně neprávě vymýšlíte.
28 Nebo pravíte: Kde jest dům urozeného? A kde stánek příbytků bezbožných?
29 Což jste se netázali jdoucích cestou? Zkušení-liž aspoň jejich nepovolíte,
30 Že v den neštěstí ochranu mívá bezbožný, v den, pravím, rozhněvání přistřín bývá?
31 Kdo jemu oznámí zjevně cestu jeho? Aneb za to, co činil, kdo jemu odplatí?
32 A však i on k hrobu vyprovozen bude, a tam zůstane.
33 Sladnou jemu hrudy údolí, nadto za sebou všecky lidi táhne, těch pak, kteříž ho předešli, není počtu.
34 Hle, jak vy mne marně troštujete, nebo v odpovědech vašich nezůstává než faleš.

Scegli un libro