Confronta

Mateus 5

Scorrimento collegatoLe due colonne scorrono insieme

Mateus

Capitolo 5
1 Vendo as multidões, ele subiu ao monte. Quando se assentou, seus discípulos aproximaram-se dele.
2 Ele abriu a sua boca e os ensinava, dizendo:
3 “Bem-aventurados os pobres em espírito, pois deles é o Reino dos Céus.
4 Bem-aventurados os que choram, pois eles serão consolados.
5 Bem-aventurados os mansos, pois eles herdarão a terra.
6 Bem-aventurados os que têm fome e sede de justiça, pois eles serão saciados.
7 Bem-aventurados os misericordiosos, pois eles alcançarão misericórdia.
8 Bem-aventurados os puros de coração, pois eles verão a Deus.
9 Bem-aventurados os pacificadores, pois eles serão chamados filhos de Deus.
10 Bem-aventurados os que são perseguidos por causa da justiça, pois deles é o Reino dos Céus.
11 “Bem-aventurados vocês quando as pessoas os insultarem, os perseguirem e, mentindo, disserem todo tipo de mal contra vocês por minha causa.
12 Alegrem-se e exultem, pois grande é a sua recompensa nos céus. Pois assim perseguiram os profetas que viveram antes de vocês.
13 “Vocês são o sal da terra; mas se o sal perder o seu sabor, com que se salgará? Para nada mais presta, senão para ser lançado fora e pisado pelos homens.
14 “Vocês são a luz do mundo. Não se pode esconder uma cidade situada sobre um monte.
15 Nem se acende uma candeia para colocá-la debaixo de um cesto de medida, mas no velador; e assim ela ilumina todos os que estão na casa.
16 Da mesma forma, deixem a luz de vocês brilhar diante dos homens, para que vejam as suas boas obras e glorifiquem o Pai de vocês, que está nos céus.
17 “Não pensem que vim destruir a Lei ou os Profetas. Não vim para destruir, mas para cumprir.
18 Pois, em verdade lhes digo: até que os céus e a terra passem, nem a menor letra ou um pequeno traço jamais passará da Lei, até que todas as coisas se cumpram.
19 Portanto, qualquer que quebrar um destes menores mandamentos e ensinar os outros a fazerem o mesmo, será chamado o menor no Reino dos Céus; mas aquele que os praticar e ensinar será chamado grande no Reino dos Céus.
20 Pois eu lhes digo que, a não ser que a justiça de vocês exceda a dos escribas e fariseus, de modo nenhum vocês entrarão no Reino dos Céus.
21 “Vocês ouviram o que foi dito aos antigos: ‘Não matarás’; e ‘Quem matar estará sujeito a julgamento.’
22 Mas eu lhes digo que qualquer que se irar contra seu irmão sem motivo estará sujeito a julgamento. Quem disser a seu irmão: ‘Raca!’ estará sujeito ao tribunal. E quem disser: ‘Seu tolo!’ estará sujeito ao fogo da Geena.
23 “Portanto, se você estiver oferecendo a sua oferta no altar, e ali se lembrar de que seu irmão tem alguma coisa contra você,
24 deixe a sua oferta ali diante do altar, vá e reconcilie-se primeiro com seu irmão; então volte e ofereça a sua oferta.
25 Entre em acordo com o seu adversário depressa, enquanto você está com ele a caminho; para que não aconteça que o acusador o entregue ao juiz, e o juiz o entregue ao guarda, e você seja lançado na prisão.
26 Em verdade lhe digo: de modo nenhum você sairá dali enquanto não pagar o último centavo.
27 “Vocês ouviram o que foi dito, ‘Não adulterarás’;
28 mas eu lhes digo que qualquer que olhar para uma mulher para cobiçá-la, já cometeu adultério com ela em seu coração.
29 Se o seu olho direito o faz tropeçar, arranque-o e jogue-o fora. Pois é mais proveitoso para você que um dos seus membros pereça do que o seu corpo inteiro ser lançado na Geena.
30 Se a sua mão direita o faz tropeçar, corte-a e jogue-a fora. Pois é mais proveitoso para você que um dos seus membros pereça do que o seu corpo inteiro ser lançado na Geena.
31 “Também foi dito: ‘Aquele que repudiar a sua mulher, dê-lhe uma carta de divórcio’;
32 mas eu lhes digo que qualquer que repudiar a sua mulher, exceto por causa de imoralidade sexual, faz com que ela se torne adúltera; e qualquer que se casar com a repudiada comete adultério.
33 “Vocês também ouviram o que foi dito aos antigos: ‘Não farás falsos juramentos, mas cumprirás para com o Senhor os teus juramentos’;
34 mas eu lhes digo: não jurem de forma alguma; nem pelo céu, pois é o trono de Deus;
35 nem pela terra, pois é o estrado de seus pés; nem por Jerusalém, pois é a cidade do grande Rei.
36 Tampouco jurem pela sua cabeça, pois vocês não podem tornar um só cabelo branco ou preto.
37 Mas que o ‘Sim’ de vocês seja ‘Sim’, e o ‘Não’ seja ‘Não’. O que passar disso vem do Maligno.
38 “Vocês ouviram o que foi dito: ‘Olho por olho, e dente por dente.’
39 Mas eu lhes digo: não resistam ao perverso; se alguém bater na sua face direita, ofereça-lhe também a outra.
40 Se alguém quiser processá-lo para tirar a sua túnica, deixe que leve também a sua capa.
41 Se alguém o forçar a caminhar uma milha, vá com ele duas.
42 Dê a quem lhe pedir, e não se recuse a emprestar a quem lhe pedir emprestado.
43 “Vocês ouviram o que foi dito: ‘Amarás o teu próximo e odiarás o teu inimigo.’
44 Mas eu lhes digo: amem os seus inimigos, abençoem os que os amaldiçoam, façam o bem aos que os odeiam e orem pelos que os maltratam e os perseguem,
45 para que vocês sejam filhos do seu Pai que está nos céus. Pois ele faz o seu sol nascer sobre maus e bons, e envia chuva sobre justos e injustos.
46 Pois se vocês amarem os que os amam, que recompensa vocês têm? Não fazem os cobradores de impostos a mesma coisa?
47 E se vocês saudarem apenas os seus amigos, o que fazem de mais? Não fazem os cobradores de impostos a mesma coisa?
48 Portanto, sejam perfeitos, assim como o Pai de vocês que está nos céus é perfeito.

Matouš

Capitolo 5
1 Vida pak Ježíš zástupy, vstoupil na horu; a když se posadil, přistoupili k němu učedlníci jeho.
2 I otevřev ústa svá, učil je, řka:
3 Blahoslavení chudí duchem, nebo jejich jest království nebeské.
4 Blahoslavení lkající, nebo oni potěšeni budou.
5 Blahoslavení tiší, nebo oni dědictví obdrží na zemi.
6 Blahoslavení, kteříž lačnějí a žíznějí spravedlnosti, nebo oni nasyceni budou.
7 Blahoslavení milosrdní, nebo oni milosrdenství důjdou.
8 Blahoslavení čistého srdce, nebo oni Boha viděti budou.
9 Blahoslavení pokojní, nebo oni synové Boží slouti budou.
10 Blahoslavení, kteříž protivenství trpí pro spravedlnost, neb jejich jest království nebeské.
11 Blahoslavení jste, když vám zlořečiti budou lidé a protivenství činiti, a mluviti všecko zlé o vás, lhouce, pro mne.
12 Radujte se a veselte se, nebo odplata vaše hojná jest v nebesích. Takť zajisté protivili se prorokům, kteříž byli před vámi.
13 Vy jste sůl země. Jestliže sůl zmařena bude, čím bude osolena? K ničemuž se nehodí více, než aby byla ven vyvržena a od lidí potlačena.
14 Vy jste světlo světa. Nemůžeť město na hoře ležící skryto býti.
15 Aniž rozsvěcují svíce a stavějí ji pod kbelec, ale na svícen; i svítí všechněm, kteříž v domu jsou.
16 Tak svěť světlo vaše před lidmi, ať vidí skutky vaše dobré, a slaví Otce vašeho, jenž jest v nebesích.
17 Nedomnívejte se, že bych přišel rušiti Zákon anebo Proroky. Nepřišelť jsem rušiti, ale naplniti.
18 Amen zajisté pravím vám: Dokudž nepomine nebe i země, jediná literka aneb jediný puňktík nepomine z Zákona, až se všecky věci stanou.
19 Protož zrušil-li by kdo jedno z přikázání těchto nejmenších a učil by tak lidi, nejmenší slouti bude v království nebeském. Kdož by pak koli činil i jiné učil, ten veliký slouti bude v království nebeském.
20 Nebo pravím vám: Nebude-liť hojnější spravedlivost vaše nežli zákoníků a farizeů, nikoli nevejdete do království nebeského.
21 Slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nezabiješ. Pakli by kdo zabil, povinen bude státi k soudu.
22 Ale jáť pravím vám: Že každý, kdož se hněvá na bratra svého bez příčiny, povinen k soudu státi. Kdož by pak řekl bratru svému: Rácha, povinen bude před radou státi; a kdož by řekl: Blázne, povinen bude pekelný oheň trpěti.
23 Protož obětoval-li bys dar svůj na oltář, a tu bys se rozpomenul, že bratr tvůj má něco proti tobě,
24 Nechejž tu daru svého před oltářem a jdi, prve smiř se s bratrem svým, a potom přijda, obětuj dar svůj.
25 Vejdi v dobrou vůli s protivníkem svým rychle, dokudž jsi s ním na cestě, ať by snad nedal tebe protivník tvůj soudci, a soudce dal by tě služebníku, a byl bys uvržen do žaláře.
26 Amen pravím tobě: Nevyjdeš odtud nikoli, dokudž i toho posledního haléře nenavrátíš.
27 Slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nezcizoložíš.
28 Ale jáť pravím vám: Že každý, kdož by pohleděl na ženu ku požádání jí, již zcizoložil s ní v srdci svém.
29 Jestliže pak oko tvé pravé horší tě, vylupiž je a vrz od sebe; nebť jest užitečněji tobě, aby raději zahynul jeden úd tvůj, nežli by celé tělo tvé uvrženo bylo do ohně pekelného.
30 A pakli ruka tvá pravá horší tě, utniž ji a vrz od sebe; nebo užitečněji jest tobě, aby zahynul raději jeden úd tvůj, nežli by všecko tělo tvé uvrženo bylo do pekelného ohně.
31 Též řečeno jest: Kdož by koli propustil manželku svou, aby jí dal lístek rozloučení.
32 Jáť pak pravím vám: Že kdožkoli propustil by manželku svou, kromě příčiny cizoložstva, uvodí ji v cizoložstvo, a kdož propuštěnou pojme, cizoloží.
33 Opět slyšeli jste, že řečeno jest od starých: Nebudeš křivě přisahati, ale splníš Pánu přísahy své.
34 Ale jáť pravím vám: Abyste nepřisahali všelijak, ani skrze nebe, nebo stolice Boží jest,
35 Ani skrze zemi, nebo podnož jeho jest, ani skrze Jeruzalém, nebo město velikého Krále jest.
36 Ani skrze hlavu svou budeš přisahati, nebo nemůžeš jednoho vlasu učiniti bílého aneb černého.
37 Ale buď řeč vaše: Jistě, jistě; nikoli, nikoli. Což pak nad to více jest, to od toho zlého jest.
38 Slyšeli jste, že řečeno jest: Oko za oko, a zub za zub.
39 Jáť pak pravím vám: Abyste neodpírali zlému. Ale udeří-li tě kdo v pravé líce tvé, nasaď jemu i druhého.
40 A tomu, kdož se s tebou chce souditi a sukni tvou vzíti, nech mu i pláště.
41 A nutil-li by tě kdo jíti s sebou míli jednu, jdi s ním dvě.
42 A prosícímu tebe dej, a od toho, kdo by chtěl vypůjčiti od tebe, neodvracuj se.
43 Slyšeli jste, že řečeno jest: Milovati budeš bližního svého, a nenáviděti budeš nepřítele svého.
44 Ale jáť vám pravím: Milujte nepřátely vaše, dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, a dobře čiňte nenávidícím vás, a modlte se za nepřátely a protivníky vaše,
45 Abyste byli synové Otce vašeho, jenž jest v nebesích; ješto slunci svému velí vzchoditi na dobré i na zlé, a déšť dává na spravedlivé i na nespravedlivé.
46 Nebo milujete-li ty, jenž vás milují, jakou odplatu míti budete? Zdaliž i publikáni téhož nečiní?
47 A budete-li pozdravovati toliko bratří svých, což více nad jiné činíte? Však i publikáni to činí.
48 Buďtež vy tedy dokonalí, jako i Otec váš nebeský dokonalý jest.

Scegli un libro