Confronta
Četvrta knjiga Mojsijeva koja se zove Brojevi 5
Scorrimento collegatoLe due colonne scorrono insieme
Četvrta knjiga Mojsijeva koja se zove Brojevi
Capitolo 5
1
I reče Gospod Mojsiju govoreći:
2
Zapovedi sinovima Izrailjevim neka isteraju iz logora sve gubave i sve kojima teče seme i sve koji su se oskvrnili o mrtvaca,
3
bio čovek ili žena, isterajte, iza logora isterajte ih, da ne skvrne logora onima među kojima nastavam.
4
I učiniše tako sinovi Izrailjevi, i isteraše ih iz logora, kako Gospod kaza Mojsiju, tako učiniše sinovi Izrailjevi.
5
Još reče Gospod Mojsiju govoreći:
6
Reci sinovima Izrailjevim: Čovek ili žena kad učini kakav greh ljudski, te zgreši Gospodu, i bude ona duša kriva,
7
tada neka priznadu greh koji su učinili, i ko je kriv neka vrati celo čim je kriv i nek dometne odozgo peti deo i da onome kome je skrivio.
8
I ako onaj nema nikoga kome bi pripala naknada za štetu, neka se da Gospodu i neka bude svešteniku osim ovna za očišćenje kojim će ga očistiti.
9
Tako i svaki prinos između svih stvari koje posvećuju sinovi Izrailjevi i donose svešteniku, njegov neka bude;
10
i šta god ko posveti, neka je njegovo, i šta god ko da svešteniku, neka je njegovo.
11
Još reče Gospod Mojsiju govoreći:
12
Kaži sinovima Izrailjevim i reci im: Čija bi žena zastranila te bi mu zgrešila,
13
i drugi bi je obležao, a muž njen ne bi znao, nego bi ona zatajila da se oskvrnila, i ne bi bilo svedoka na nju, niti bi se zatekla,
14
a njemu bi došla sumnja ljubavna, te bi iz ljubavi sumnjao na svoju ženu, a ona bi bila oskvrnjena; ili bi mu došla sumnja ljubavna te bi iz ljubavi sumnjao na svoju ženu, a ona ne bi bila oskvrnjena,
15
onda neka muž dovede ženu svoju k svešteniku, i neka donese za nju prinos njen, deseti deo efe brašna ječmenog, ali neka ga ne polije uljem i neka ne metne na nj kada, jer je prinos za sumnju ljubavnu, dar za spomen da se spomene greh.
16
I neka je sveštenik privede i postavi pred Gospodom.
17
I neka uzme sveštenik svete vode u sud zemljani; i praha s poda u šatoru neka uzme i uspe u vodu.
18
I postavivši sveštenik ženu pred Gospodom neka joj otkrije glavu i metne joj na ruke dar za spomen koji je dar za sumnju ljubavnu; a sveštenik neka drži u ruci svojoj gorku vodu, koja nosi prokletstvo.
19
I neka sveštenik zakune ženu, i reče joj: Ako nije niko spavao s tobom, i ako nisi zastranila od muža svog na nečistotu, neka ti ne bude ništa od ove vode gorke, koja nosi prokletstvo.
20
Ako li si zastranila od muža svog i oskvrnila se, i kogod drugi osim muža tvog spavao s tobom,
21
tada sveštenik zaklinjući ženu neka je prokune i reče ženi: Da te Gospod postavi za uklin i za kletvu u narodu tvom učinivši da ti bedro spadne a trbuh oteče.
22
I neka ti ova voda prokleta uđe u creva da ti oteče trbuh i da ti bedro spadne. A žena neka reče: Amin, amin.
23
Tada neka napiše sveštenik te kletve u knjigu, i neka ih spere vodom gorkom.
24
I neka da ženi da se napije gorke vode proklete da uđe u nju voda prokleta i bude gorka.
25
I neka uzme sveštenik iz ruku ženi dar za sumnju ljubavnu, i obrne dar pred Gospodom i prinese ga na oltaru.
26
I neka uzme sveštenik u šaku od dara njenog spomen, i zapali na oltaru, pa onda neka da ženi vodu da popije.
27
A kad joj da vodu da pije, ako se bude oskvrnila i učinila neveru mužu svom, onda će ući voda prokleta u nju i postaće gorka, i trbuh će joj oteći i spasti bedro, i ona će žena postati uklin u narodu svom.
28
Ako li se ne bude oskvrnila žena, nego bude čista, neće joj biti ništa i imaće dece.
29
Ovo je zakon za sumnju ljubavnu, kad žena zastrani od muža svog i oskvrni se;
30
ili kad kome dođe sumnja ljubavna te posumnja iz ljubavi na ženu svoju i postavi je pred Gospodom i svrši joj sveštenik sve po ovom zakonu.
31
I muž da je prost od greha, ali žena da nosi svoje bezakonje.
4 Mojžíšova
Capitolo 5
1
I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:
2
Přikaž synům Izraelským, ať vyženou z stanů každého malomocného a každého trpícího tok semene, i každého nad mrtvým poškvrněného.
3
I muže i ženu vyženete, ven za stany vyženete je, aby nepoškvrňovali vojska těch, mezi nimiž já přebývám.
4
I učinili tak synové Izraelští, a vyhnali je ven za stany. Jakož byl mluvil Hospodin k Mojžíšovi, tak učinili synové Izraelští.
5
Mluvil také Hospodin k Mojžíšovi, řka:
6
Mluv k synům Izraelským: Muž aneb žena, když učiní nějaký hřích lidský, dopouštěje se výstupku proti Hospodinu, a byla by vinna duše ta:
7
Tedy vyzná hřích svůj, kterýž učinil, navrátí pak to, čímž vinen byl, v cele, a pátý díl přidá nad to, a dá tomu, proti komuž zavinil.
8
A neměl-li by muž ten přítele, jemuž by nahradil tu škodu, pokuta dána buď Hospodinu a knězi, mimo skopce očištění, jímž očištěn býti má.
9
Též všeliká obět všech věcí posvěcených od synů Izraelských, kterouž přinesou knězi, jemu se dostane.
10
Tak i věci posvěcené od kohokoli jemu se dostanou; a dal-li kdo co knězi, také jeho bude.
11
Mluvil ještě Hospodin k Mojžíšovi, řka:
12
Mluv k synům Izraelským a rci jim: Kdyby od některého muže uchýlila se žena, a dopustila by se výstupku proti němu,
13
Tak že by obýval někdo jiný s ní, a bylo by to skryto před očima muže jejího, a tajila by se, jsuci poškvrněna, a svědka by nebylo proti ní, a ona nebyla by postižena;
14
Pohnul-li by se duch muže horlivostí velikou, tak že by horlil proti ženě své, kteráž by poškvrněna byla; aneb pohnul-li by se duch muže velikou horlivostí, tak že by horlil proti ženě své, kteráž by poškvrněna nebyla:
15
Tedy přivede muž ženu svou k knězi, a přinese obět její při ní, desátý díl efi mouky ječné. Nenalejeť na ni oleje, aniž dá na ni kadidla; nebo obět veliké horlivosti jest, obět suchá pamětná, uvozující v pamět nepravost.
16
I bude ji kněz obětovati, a postaví ji před Hospodinem.
17
A nabere vody svaté do nádoby hliněné, a vezma prachu, kterýž jest na zemi v příbytku, dá jej do té vody.
18
Potom postaví kněz ženu tu před Hospodinem, a odkryje hlavu její, a dá jí do rukou obět suchou pamětnou, kteráž jest obět veliké horlivosti; v ruce pak kněze bude voda hořká zlořečená.
19
I zaklínati bude ji kněz a řekne k ní: Jestliže neobcoval s tebou žádný, a jestliže jsi neuchýlila se k nečistotě od muže svého, budiž čistá od vody této hořké zlořečené.
20
Paklis se uchýlila od muže svého a nečistá jsi, a obcoval-li někdo jiný s tebou kromě manžela tvého,
21
(Zaklínati pak bude kněz tu ženu, čině klatbu zlořečenství, a řekne jí:) Dejž tebe Hospodin v zlořečení a v prokletí u prostřed lidu tvého, dopustě, aby lůno tvé hnilo a břicho tvé oteklo.
22
Vejdiž voda zlořečená tato do života tvého, aby oteklo břicho tvé, a lůno tvé shnilo. I odpoví žena ta: Amen, amen.
23
Napíše pak všecko zlořečenství toto do knihy, a smyje je tou vodou hořkou.
24
I dá ženě, aby pila vodu hořkou a zlořečenou; a vejdeť do ní voda zlořečená, a obrátí se v hořkosti.
25
Potom vezme kněz z ruky ženy obět veliké horlivosti, a obraceti ji bude sem i tam před Hospodinem, a bude ji obětovati na oltáři.
26
A vezma plnou hrst pamětného jejíhoz oběti suché, páliti to bude na oltáři; a potom dá vypíti ženě tu vodu.
27
A když jí dá píti tu vodu, stane se, jestliže nečistá byla, a dopustila se výstupku proti muži svému, že vejde do ní voda zlořečená, a obrátí se v hořkost, i odme se břicho její, a vyhnije lůno její; i bude žena ta v zlořečení u prostřed lidu svého.
28
Pakli není poškvrněna žena ta, ale čistá jest, tedy bez viny bude, a roditi bude děti.
29
Ten jest zákon veliké horlivosti, když by se uchýlila žena od muže svého, a byla by poškvrněna,
30
Aneb když by se pohnul duch veliké horlivosti v manželu, tak že by horlil velmi proti ženě své, aby postavil ji před Hospodinem, a aby vykonal při ní kněz všecko vedlé zákona tohoto.
31
I bude ten muž očištěn od hříchu, žena pak ponese nepravost svou.