Confronta
Dela svetih apostola – Pisao ih sveti apostol i jevanđelista Luka 9
Scorrimento collegatoLe due colonne scorrono insieme
Dela svetih apostola – Pisao ih sveti apostol i jevanđelista Luka
Capitolo 9
1
A Savle još dišući pretnjom i smrću na učenike Gospodnje pristupi k poglavaru svešteničkom,
2
i izmoli u njega poslanice u Damask na zbornice, ako koga nađe od ovog puta, i ljude i žene svezane da dovede u Jerusalim.
3
A kad beše na putu i dođe blizu Damaska, ujedanput obasja ga svetlost s neba,
4
i padnuvši na zemlju ču glas gde mu govori: Savle! Savle! Zašto me goniš?
5
A on reče: Ko si Ti, Gospode? A Gospod reče: Ja sam Isus, kog ti goniš: teško ti je protivu bodila praćati se.
6
A on drhćući od straha reče: Gospode! Šta hoćeš da činim? I Gospod mu reče: Ustani i uđi u grad, pa će ti se kazati šta ti treba činiti.
7
A ljudi koji iđahu s njim stajahu i čuđahu se, jer čujahu glas a ne viđahu nikoga.
8
A Savle usta od zemlje, i otvorenim očima svojim nikoga ne viđaše. A oni ga uzeše za ruku i uvedoše u Damask.
9
I beše tri dana slep, i ne jede, niti pi.
10
A u Damasku beše jedan učenik, po imenu Ananija, i reče mu Gospod u utvari: Ananija! A on reče: Evo me, Gospode!
11
A Gospod mu reče: Ustani i idi u ulicu koja se zove Prava, i traži u domu Judinom po imenu Savla Taršanina; jer gle, on se moli Bogu,
12
i vide u utvari čoveka, po imenu Ananiju, gde uđe i metnu ruku na nj da progleda.
13
A Ananija odgovori: Gospode! Ja čuh od mnogih za tog čoveka kolika zla počini svetima Tvojim u Jerusalimu;
14
i ovde ima vlast od glavara svešteničkih da veže sve koji prizivaju ime Tvoje.
15
A Gospod mu reče: Idi, jer mi je on sud izbrani da iznese ime moje pred neznabošce i careve i sinove Izrailjeve.
16
A ja ću mu pokazati koliko mu valja postradati za ime moje.
17
I pođe Ananija, i uđe u kuću, i metnuvši ruke na nj reče: Savle, brate! Gospod Isus, koji ti se javi na putu kojim si išao, posla me da progledaš i da se napuniš Duha Svetog.
18
I odmah otpade od očiju njegovih kao krljušt, i odmah progleda, i ustavši krsti se.
19
I pošto pojede okrepi se. I bi Savle nekoliko dana s učenicima koji behu u Damasku.
20
I odmah po zbornicama propovedaše Isusa da je On Sin Božji.
21
A svi koji slušahu divljahu se i govorahu: Nije li ovo onaj što gonjaše u Jerusalimu one koji spominjahu ime ovo, i ovde zato dođe da ih povezane vodi glavarima svešteničkim.
22
A Savle se većma siljaše i zabunjivaše Jevreje koji žive u Damasku, dokazujući da je ovo Hristos.
23
A kad se navrši podosta dana, dogovoriše se Jevreji da ga ubiju.
24
Ali Savle doznade njihov dogovor; a oni čuvahu vrata dan i noć da bi ga ubili;
25
a učenici ga uzeše noću i spustiše preko zida u kotarici.
26
A kad dođe Savle u Jerusalim, ogledaše da se pribije uz učenike; i svi ga se bojahu, jer ne verovahu da je učenik.
27
A Varnava ga uze i dovede k apostolima, i kaza im kako na putu vide Gospoda, i kako mu govori, i kako u Damasku slobodno propoveda ime Isusovo.
28
I beše s njima i ulazi u Jerusalim i izlazi i slobodno propovedaše ime Gospoda Isusa.
29
I govoraše i prepiraše se s Grcima, a oni gledahu da ga ubiju.
30
A kad razumeše braća, svedoše ga u Ćesariju, i otpustiše ga u Tars.
31
A crkve po svoj Judeji i Galileji i Samariji behu na miru, i napredovahu, i hođahu u strahu Gospodnjem, i umnožavahu se utehom Svetog Duha.
32
I dogodi se kad Petar obilažaše sve, da dođe i k svetima koji življahu u Lidi.
33
I nađe tamo jednog čoveka po imenu Eneju, koji već osam godina ležaše na odru, jer beše uzet.
34
I reče mu Petar: Eneja! Isceljuje te Isus Hristos, ustani i prostri sam sebi. I odmah usta.
35
I videše ga svi koji življahu u Lidi i u Asaronu, i obratiše se ka Gospodu.
36
A u Jopi beše jedna učenica po imenu Tavita, koje znači srna, i ona beše puna dobrih dela i milostinje što činjaše.
37
I dogodi se u te dane da se ona razbole i umre; onda je okupaše i metnuše u gornju sobu.
38
A budući da je Lida blizu Jope, onda učenici čuvši da je Petar u njoj poslaše dva čoveka moleći ga da ne požali truda doći do njih.
39
A Petar ustavši otide s njima, i kad dođe, izvedoše ga u gornju sobu i skupiše se oko njega sve udovice plačući i pokazujući suknje i haljine što je radila Srna dok je bila s njima.
40
A Petar izgnavši sve napolje kleče na kolena i pomoli se Bogu, i okrenuvši se k telu reče: Tavito! Ustani. A ona otvori oči svoje, i videvši Petra sede.
41
Petar pak pruživši joj ruku podiže je; i dozvavši svete i udovice pokaza je živu.
42
I ovo se razglasi po svoj Jopi, i mnogi verovaše Gospoda.
43
I dogodi se da on osta mnogo dana u Jopi u nekog Simona kožara.
Skutky apoštolské
Capitolo 9
1
Saul pak ještě dychtě po pohrůžkách a po mordu proti učedlníkům Páně, šel k nejvyššímu knězi,
2
A vyžádal od něho listy do Damašku do škol, nalezl-li by tam té cesty které muže nebo ženy, aby svázané přivedl do Jeruzaléma.
3
A když byl na cestě, stalo se, že již přibližoval se k Damašku. Tedy pojednou rychle obklíčilo jej světlo s nebe.
4
A padna na zem, uslyšel hlas řkoucí: Saule, Saule, proč mi se protivíš?
5
A on řekl: I kdo jsi, Pane? A Pán řekl: Já jsem Ježíš, jemuž ty se protivíš. Tvrdoť jest tobě proti ostnům se zpěčovati.
6
A on třesa se a boje se, řekl: Pane, co chceš, abych činil? A Pán k němu: Vstaň a jdi do města, a bude tobě povědíno, co bys ty měl činiti.
7
Ti pak muži, kteříž šli za ním, stáli, ohromeni jsouce, hlas zajisté slyšíce, ale žádného nevidouce.
8
I vstal Saul z země, a otevřev oči své, nic neviděl. Tedy pojavše ho za ruce, uvedli jej do Damašku.
9
I byl tu za tři dni nevida, a nejedl nic, ani nepil.
10
Byl pak jeden učedlník apoštolský v Damašku, jménem Ananiáš. I řekl k němu Pán u vidění: Ananiáši. A on řekl: Aj, já, Pane.
11
A Pán k němu: Vstaň a jdi do ulice, kteráž slove Přímá, a hledej v domě Judově Saule, jménem Tarsenského. Nebo aj, modlí se,
12
A viděl u vidění muže, Ananiáše jménem, an jde k němu, a vzkládá naň ruku, aby zrak přijal.
13
I odpověděl Ananiáš: Pane, slyšel jsem od mnohých o tom muži, kterak mnoho zlého činil svatým tvým v Jeruzalémě.
14
A i zdeť má moc od předních kněží, aby jímal všecky, kteříž vzývají jméno tvé.
15
I řekl jemu Pán: Jdi, neboť on jest má nádoba vyvolená, aby nosil jméno mé před pohany i krále, i před syny Izraelské.
16
Jáť zajisté ukáži jemu, kterak on mnoho musí trpěti pro jméno mé.
17
I šel Ananiáš, a všel do toho domu, a vloživ ruce naň, řekl: Saule bratře, Pán Ježíš poslal mne, kterýž se ukázal tobě na cestě, po níž jsi šel, abys zrak přijal a naplněn byl Duchem svatým.
18
A hned spadly s očí jeho jako lupiny, a on prohlédl pojednou; a vstav, pokřtěn jest.
19
A přijav pokrm, posilnil se. I zůstal Saul s učedlníky, kteříž byli v Damašku, za několiko dní.
20
A hned v školách kázal Krista, pravě, že on jest Syn Boží.
21
I divili se náramně všickni, kteříž jej slyšeli, a pravili: Zdaliž toto není ten, jenž hubil v Jeruzalémě ty, kteříž vzývali jméno toto, a sem na to přišel, aby je svázané vedl k předním kněžím?
22
Saul pak mnohem více se zmocňoval a zahanboval Židy, kteříž byli v Damašku, potvrzuje toho, že ten jest Kristus.
23
A když přeběhlo drahně dnů, radu mezi sebou na tom zavřeli Židé, aby jej zabili.
24
Ale zvěděl Saul o těch úkladech jejich. Ostříhali také i bran ve dne i v noci, aby jej zahubili.
25
Ale učedlníci v noci vzavše ho, spustili jej po provaze přes zed v koši.
26
Přišed pak Saul do Jeruzaléma, pokoušel se přitovaryšiti k učedlníkům, ale báli se ho všickni, nevěříce, by byl učedlníkem.
27
Barnabáš pak přijav jej, vedl ho k apoštolům, a vypravoval jim, kterak na cestě viděl Pána, a že mluvil s ním, a kterak v Damašku svobodně mluvil ve jménu Ježíše.
28
I byl s nimi přebývaje v Jeruzalémě,
29
A směle mluvě ve jménu Pána Ježíše, a hádal se s Řeky; oni pak usilovali ho zabíti.
30
To zvěděvše bratří, dovedli ho do Cesaree, a poslali jej do Tarsu.
31
A tak sborové po všem Judstvu a Galilei i Samaří měli pokoj, vzdělávajíce se, a chodíce v bázni Páně, a rozhojňovali se potěšením Ducha svatého.
32
Stalo se pak, že Petr, když procházel všecky sbory, přišel také k svatým, kteříž byli v Lyddě.
33
I nalezl tu člověka jednoho, jménem Eneáše, již od osmi let na loži ležícího, kterýž byl šlakem poražený.
34
I řekl mu Petr: Eneáši, uzdravujeť tebe Ježíš Kristus; vstaň a ustel sobě. A hned vstal.
35
I viděli jej všickni, kteříž bydlili v Lyddě a v Sároně, kteříž se obrátili ku Pánu.
36
Byla pak jedna učedlnice v Joppen, jménem Tabita, což se vykládá Dorkas. Ta byla plná skutků dobrých a almužen, kteréž činila.
37
I stalo se v těch dnech, že roznemohši se, umřela. Kteroužto umyvše, položili na síň vrchní.
38
A že byla blízko Lydda od Joppen, uslyšavše učedlníci, že by tam byl Petr, poslali k němu dva muže, prosíce ho, aby sobě neobtěžoval přijíti až k nim.
39
Tedy vstav Petr, šel s nimi. A když přišel, vedli jej na síň. I obstoupily ho všecky vdovy, plačíce a ukazujíce sukně a pláště, kteréž jim dělala, dokudž s nimi byla, Dorkas.
40
I rozkázav všechněm vyjíti ven Petr, poklek na kolena, modlil se, a obrátiv se k tomu tělu, řekl: Tabito, vstaň. A ona otevřela oči své, a uzřevši Petra, posadila se.
41
A podav jí ruky Petr, pozdvihl jí; a povolav svatých a vdov, ukázal jim ji živou.
42
I rozhlášeno jest to po všem městě Joppen, a uvěřili mnozí v Pána.
43
I stalo se, že za mnohé dni pozůstal Petr v Joppen u nějakého Šimona koželuha.