Confronta
Druga knjiga dnevnika 20
Scorrimento collegatoLe due colonne scorrono insieme
Druga knjiga dnevnika
Capitolo 20
1
A posle toga sinovi Moavovi i sinovi Amonovi i s njima koji žive među sinovima Amonovim, dođoše da vojuju na Josafata.
2
I dođoše te javiše Josafatu govoreći: Ide na te veliko mnoštvo ispreko mora, iz Sirije; i eno ih u Asason-Tamaru, a to je En-Gad.
3
A Josafat se uplaši, i obrati lice svoje da traži Gospoda, i oglasi post po svoj zemlji Judinoj.
4
I skupiše se svi sinovi Judini da traže Gospoda, i iz svih gradova Judinih dođoše da traže Gospoda.
5
Tada stade Josafat u zboru Judinom i jerusalimskom u domu Gospodnjem pred tremom novim,
6
i reče: Gospode Bože otaca naših! Nisi li Ti Bog na nebu i vladaš svim carstvima narodnim? Nije li u Tvojoj ruci moć i sila da Ti niko ne može odoleti?
7
Nisi li Ti, Bože naš, odagnao stanovnike ove zemlje ispred naroda svog Izrailja, i dao je navek semenu Avrama prijatelja svog?
8
Te se naseliše u njoj, i sagradiše Ti u njoj svetinju za ime Tvoje govoreći:
9
Kad nas zadesi kako zlo, mač osvetni ili pomor ili glad, staćemo pred ovim domom i pred Tobom, jer je ime Tvoje u ovom domu, i vapićemo Tebi u nevolji svojoj, usliši i izbavi.
10
A sad evo, sinovi Amonovi i Moavovi i oni iz gore Sira, kroz koje nisi dao sinovima Izrailjevim proći kad iđahu iz zemlje misirske, nego ih obiđoše i ne istrebiše;
11
a evo, oni nam vraćaju došavši da nas isteraju iz nasledstva Tvog, koje si nam predao.
12
Bože naš, zar im nećeš suditi? Jer u nama nema snage da se opremo tom mnoštvu velikom, koje ide na nas, niti znamo šta bismo činili, nego su oči naše uprte u Te.
13
A svi sinovi Judini stajahu pred Gospodom i deca njihova, žene njihove i sinovi njihovi.
14
Tada siđe duh Gospodnji usred zbora na Jazila sina Zaharije sina Venaje sina Jeila sina Matanijinog, Levita između sinova Asafovih,
15
i reče: Slušajte, svi sinovi Judini i Jerusalimljani, i ti care Josafate, ovako vam veli Gospod: Ne bojte se i ne plašite se tog mnoštva velikog, jer nije vaš rat nego Božji.
16
Sutra izađite na njih; oni će poći uz brdo Zis, i naći ćete ih nakraj potoka prema pustinji Jeruilu.
17
Ne treba vi da se bijete u ovom boju; postavite se, stojte pa gledajte kako će vas izbaviti Gospod, Judo i Jerusalime! Ne bojte se i ne plašite se, sutra iziđite pred njih, i Gospod će biti s vama.
18
Tada se Josafat savi licem k zemlji, i svi Judejci i Jerusalimljani padoše pred Gospodom, i pokloniše se Gospodu.
19
A Leviti od sinova Katovih i sinova Korejevih ustaše, te hvališe Gospoda Boga Izrailjevog glasom veoma visokim.
20
A ujutru ustavši rano iziđoše u pustinju tekujsku; a kad izlažahu, stade Josafat i reče: Čujte me, Judejci i Jerusalimljani: verujte Gospodu Bogu svom i bićete jaki, verujte prorocima Njegovim i bićete srećni.
21
I tako dogovoriv se s narodom postavi pevače Gospodnje da hvale svetu krasotu idući pred vojskom i govoreći:
Hvalite Gospoda,
jer je doveka milost Njegova.
22
A kad počeše pesmu i hvalu, obrati Gospod zasedu na sinove Amonove i sinove Moavove i na one iz gore Sira, koji iziđoše na Judu, te se razbiše.
23
Jer sinovi Amonovi i sinovi Moavovi ustaše na one iz gore Sira da ih pobiju i potru; i kad pobiše one iz gore Sira, udariše jedni na druge, te se potrše.
24
A kad Juda dođe do stražare prema pustinji, i pogleda na mnoštvo, a to mrtva telesa leže po zemlji, i nijedan ne beše ostao živ.
25
Zato dođe Josafat sa narodom svojim da pokupi plen; i nađoše kod njih mnogo blaga i dragocenih nakita na mrtvacima, i napleniše da već ne mogoše nositi; tri dana kupiše plen, jer ga beše mnogo.
26
A četvrti dan skupiše se u dolini blagoslovnoj, jer onde blagosloviše Gospoda; zato se prozva mesto Dolina Blagoslovna do danas.
27
Potom okrenuše svi Judejci i Jerusalimljani i Josafat pred njima da se vrate u Jerusalim s veseljem, jer ih oveseli Gospod neprijateljima njihovim.
28
I dođoše u Jerusalim sa psaltirima i guslama i trubama u dom Gospodnji.
29
I strah Božji dođe na sva carstva zemaljska kad čuše da je Gospod vojevao na neprijatelje Izrailjeve.
30
I tako se smiri carstvo Josafatovo, jer mu Bog njegov dade mir odsvuda.
31
I carovaše Josafat nad Judom; trideset i pet godina beše mu kad poče carovati; i carova dvadeset i pet godina u Jerusalimu. Materi mu beše ime Azuva, kći Silejeva.
32
I hođaše putem oca svog Ase, niti zađe s njega, čineći što je pravo pred Gospodom.
33
Ali visine ne biše oborene, jer još ne beše narod upravio srca svog k Bogu otaca svojih.
34
A ostala dela Josafatova prva i poslednja, eno zapisana su u knjizi Juja sina Ananijevog, koje je stavljena u knjigu o carevima Izrailjevim.
35
Potom združi se Josafat, car Judin s Ohozijom, carem Izrailjevim, koji činjaše bezakonje.
36
A združi se s njim zato da načine lađe da idu u Tarsis; i načiniše lađe u Esion-Gaveru.
37
Tada prorokova Elijezer sin Dodavin iz Marise za Josafata govoreći: Što si se združio s Ohozijom, zato Gospod razmetnu dela tvoja. I razbiše se lađe i ne mogoše ići u Tarsis.
2 Letopisu
Capitolo 20
1
I stalo se potom, že přitáhli synové Moáb a synové Ammon, a s nimi někteří od Ammonitských, proti Jozafatovi na vojnu.
2
A přišedše, oznámili Jozafatovi, řkouce: Přitáhlo proti tobě množství veliké z zámoří, z země Syrské, a aj, jsou v Hasesontamar, jenž jest Engadi.
3
I ulekl se, a obrátil Jozafat tvář svou k hledání Hospodina, a vyhlásil půst všemu lidu Judskému.
4
A tak shromáždil se lid Judský, aby hledali Hospodina. Také i ze všech měst Judských sešli se hledati Hospodina.
5
Tedy stál Jozafat v shromáždění Judském a Jeruzalémském, v domě Hospodinově před síní novou,
6
A řekl: Hospodine, Bože otců našich, zdaliž ty sám nejsi Bohem na nebi? Zdaliž ty nepanuješ nade všemi královstvími národů? Zdaliž v ruce tvé není síly a moci, tak že není, kdo by se mohl postaviti proti tobě?
7
Zdaliž jsi ty, Bože náš, nevyhnal obyvatelů země této před tváří lidu svého Izraelského, a dal jsi ji semeni Abrahama, milovníka svého na věky?
8
Kteřížto bydlili v ní, a vzdělali tobě v ní svatyni, jménu tvému, řkouce:
9
Jestliže by na nás přišly zlé věci, meč pomsty, buď morová rána, buď hlad, postavíme se před tímto domem a před tebou, (poněvadž jméno tvé jest v domě tomto), a budeme volati k tobě v úzkostech svých, i vyslyšíš a vysvobodíš.
10
A nyní, aj, synové Ammon a Moáb, a hora Seir, skrze něž jsi nedopustil jíti Izraelovi, když se brali z země Egyptské, ale uhnuli se od nich, a nepohubili jich,
11
Aj hle, oni odplacejí se nám, přitáhše, aby nás vyhnali z dědictví tvého, kteréž jsi právem dědičným dal nám.
12
Bože náš, zdali jich souditi nebudeš? V násť zajisté není žádné síly proti množství tomuto velikému, kteréž táhne proti nám, aniž my víme, co bychom činiti měli, toliko na tě patří oči naše.
13
Všecken také lid Judský stáli před Hospodinem, též i dítky jich, ženy i synové jejich.
14
Jachaziel pak syn Zachariáše syna Benaiášova, syna Jehielova, syna Mataniášova, Levíta z synů Azafových, nadšen jsa duchem Hospodinovým, u prostřed toho shromáždění,
15
Řekl: Pozorujte všecken Judo a obyvatelé Jeruzalémští, i ty králi Jozafate. Takto vám praví Hospodin: Nebojte se vy, ani se lekejte množství tohoto velikého; nebo ne váš bude boj, ale Boží.
16
Zítra vytáhněte proti nim, aj, oni potáhnou po stráni Ziz, a naleznete je při konci údolí naproti poušti Jeruel.
17
Nebudete vy bojovati tuto. Postavte se, stůjte a vizte vysvobození Hospodinovo při sobě, ó Judo a Jeruzaléme. Nebojte se, aniž se strachujte; zítra vyjděte proti nim, a Hospodin bude s vámi.
18
I sklonil se Jozafat tváří k zemi, a všecken lid Judský i obyvatelé Jeruzalémští padli před Hospodinem, klanějíce se Hospodinu.
19
Vstali pak Levítové z synů Kahat a z synů Chóre, aby chválili Hospodina Boha Izraelského hlasem velikým a vysokým.
20
Potom vstavše ráno, vytáhli na poušť Tekoe. A když vycházeli, stál Jozafat a řekl: Slyšte mne, Judo a obyvatelé Jeruzalémští. Věřte v Hospodina Boha svého, a stane se vám věrně; věřte prorokům jeho, a šťastně se vám povede.
21
A tak poradiv se s lidem, postavil zpěváky Hospodinu, aby chválili okrasu svatosti, a když by vycházeli sšikovaní k boji, aby oni napřed šli a říkali: Oslavujte Hospodina, nebo na věky milosrdenství jeho.
22
Tu chvíli pak, když oni začali zpěv a chválení, obrátil Hospodin ty, kteříž byli v zálohách, na syny Ammon, Moáb a obyvatele hory Seir, ješto však byli přitáhli proti Judovi, a tak sami se bili.
23
Nebo povstali synové Ammon a Moábští proti obyvatelům hory Seir, aby zmordovali a shladili je. A když dokonali boj proti obyvatelům hory Seir, pomáhali sobě a hubili jedni druhé.
24
Mezi tím lid Judský přitáhl k stráži, kteráž jest na poušti, a uzřeli to množství, a aj, mrtví leží na zemi, aniž kdo ušel.
25
Pročež přistoupil Jozafat s lidem svým, aby rozebrali loupeže jejich, a nalezli u nich hojnost zboží i klénotů na tělích zbitých. I rozbitovali toho mezi sebou, tak že unesti nemohli; za tři dni dělili ty loupeže, proto že jich mnoho bylo.
26
V den pak čtvrtý shromáždili se do údolí Beracha, a že tu dobrořečili Hospodinu, protož nazvali jméno místa toho údolí Beracha až do dnešního dne.
27
Zatím obrátili se všickni muži Judští a Jeruzalémští, a Jozafat před nimi, aby se navrátili do Jeruzaléma s veselím; nebo byl obveselil je Hospodin nad nepřátely jejich.
28
I vešli do Jeruzaléma s loutnami a harfami a s trubami do domu Hospodinova.
29
Tedy připadl strach Boží na všecka království zemská, když uslyšeli, že Hospodin bojoval proti nepřátelům lidu Izraelského.
30
A tak v pokoji bylo království Jozafatovo; nebo odpočinutí dal jemu Bůh jeho odevšad.
31
Kraloval pak Jozafat nad Judou. Ve třidcíti pěti letech byl, když kralovati začal, a pětmecítma let kraloval v Jeruzalémě. Jméno matky jeho Azuba, dcera Silchi.
32
A chodil po cestě Azy otce svého, aniž se uchýlil od ní, čině to, což pravého jest před očima Hospodinovýma.
33
A však výsosti nebyly zkaženy, nebo ještě lid byl nenastrojil srdce svého k Bohu otců svých.
34
O jiných pak věcech Jozafatových, prvních i posledních, sepsáno jest v knihách Jéhu syna Chanani, kterémuž bylo poručeno, aby to vložil do knihy o králích Izraelských.
35
Potom stovaryšil se Jozafat král Judský s Ochoziášem králem Izraelským, kterýž sobě bezbožně počínal.
36
Stovaryšil se pak s ním proto, aby nadělal lodí, kteréž by přecházely přes moře. I nadělali lodí v Aziongaber.
37
Protož prorokoval Eliezer syn Dodavahův z Maresa proti Jozafatovi, řka: Jakž jsi se stovaryšil s Ochoziášem, roztrhl Hospodin skutky tvé. I stroskotány jsou lodí, a tak nemohly se doplaviti přes moře.