Confronta
Druga knjiga dnevnika 25
Scorrimento collegatoLe due colonne scorrono insieme
Druga knjiga dnevnika
Capitolo 25
1
Beše Amasiji dvadeset i pet godina kad poče carovati, i carova dvadeset i devet godina u Jerusalimu. Materi mu beše ime Joadana iz Jerusalima.
2
On činjaše što je pravo pred Gospodom, ali ne celim srcem.
3
I kad se utvrdi u carstvu, pobi sluge svoje koji ubiše cara oca njegovog.
4
Ali sinove njihove ne pogubi, nego učini kako piše u zakonu, u knjizi Mojsijevoj, gde je zapovedio Gospod govoreći: Očevi da ne ginu za sinove, ni sinovi za očeve, nego svaki za svoj greh neka gine.
5
Iza toga skupi Amasija narod Judin, i postavi po domovima otačkim hiljadnike i stotinike po svoj zemlji Judinoj i Venijaminovoj, i izbroja ih od dvadeset godina i više, i nađe ih trista hiljada vojnika izbranih, koji nošahu koplje i štit.
6
I jošte najmi između Izrailjaca sto hiljada hrabrih ljudi za sto talanata srebra.
7
Ali dođe mu čovek Božji i reče: Care, da ne ide s tobom vojska izrailjska, jer Gospod nije s Izrailjcima niti sa sinovima Jefremovim.
8
Nego idi ti, i budi hrabar u boju; inače će te oboriti Bog pred neprijateljem, jer Bog može i pomoći i oboriti.
9
Tada reče Amasija čoveku Božjem: A šta će biti sa sto talanata što sam dao vojsci Izrailjevoj? A čovek Božji reče: Ima Gospod da ti da više od toga.
10
I tako odvoji Amasija vojsku što mu beše došla od Jefrema da otidu u svoje mesto; a oni se vrlo rasrdiše na Judu, i vratiše se u svoje mesto s velikim gnevom.
11
A Amasija oslobodivši se povede narod svoj i otide u slanu dolinu, i pobi deset hiljada sinova Sirovih;
12
i deset hiljada živih zarobiše Judejci, i odvedoše ih na vrh stene, i pobacaše ih sa vrh stene da se svi raspadoše.
13
A vojnici koje Amasija posla natrag da ne idu s njim u boj, navališe na gradove Judine od Samarije do Vet-Orona, i pobiše po njima tri hiljade, i zapleniše velik plen.
14
A kad se vrati Amasija razbivši Idumeje, donese bogove sinova Sirovih, i postavi ih sebi za bogove, i klanjaše im se i kađaše im.
15
Tada se razgnevi Gospod na Amasiju, i posla k njemu proroka, koji mu reče: Zašto tražiš bogove tog naroda, koji ne izbaviše svoj narod iz tvoje ruke?
16
I kad govoraše caru, on mu reče: Jesi li postavljen caru za savetnika? Prestani; zašto da pogineš? I tako presta prorok, ali reče: Znam da te je Bog naumio istrebiti kad to radiš a ne slušaš savet moj.
17
Tada smisli Amasija, car Judin, i posla k Joasu sina Joahaza sina Jujevog, caru Izrailjevom, i poruči: Hodi da se ogledamo.
18
A Joas car Izrailjev posla k Amasiji caru Judinom i poruči mu: Trn na Livanu posla ka kedru na Livanu, i poruči: Daj svoju kćer sinu mom za ženu. Ali naiđe zverje livansko i izgazi trn.
19
Veliš, pobio si Edomce, pa se ponese srce tvoje, i tražiš slave; sedi kod kuće svoje; zašto bi se zapletao u zlo da padneš i ti i Juda s tobom?
20
Ali ne posluša Amasija, jer od Gospoda to bi da ih da u ruke neprijatelju, što tražiše bogove edomske.
21
I otide Joas car Izrailjev, i ogledaše se, on i Amasija car Judin, u Vet-Semesu Judinom.
22
Ali Judu razbi Izrailj, te pobegoše svaki ka svom šatoru.
23
A Amasiju cara Judinog, sina Joasa sina Joahazovog, uhvati Joas car Izrailjev u Vet-Semesu, i odvede ga u Jerusalim; i obori zid jerusalimski od vrata Jefremovih do vrata na uglu, četiri stotine lakata.
24
I uze sve zlato i srebro i sve posuđe što se nađe u domu Božijem u Ovid-Edoma i u riznici doma carskog, i taoce, pa se vrati u Samariju.
25
I požive Amasija sin Joasov car Judin po smrti Joasa sina Joahaza cara Izrailjevog petnaest godina.
26
A ostala dela Amasijina prva i poslednja, eto nisu li zapisana u knjizi o carevima Judinim i Izrailjevim?
27
I pošto Amasija odstupi od Gospoda, digoše bunu na nj u Jerusalimu, a on pobeže u Lahis. Ali poslaše za njim u Lahis, i ubiše ga onde.
28
I donesoše ga na konjima i pogreboše ga kod otaca njegovih u gradu Judinom.
2 Letopisu
Capitolo 25
1
V pětmecítma letech kralovati počal Amaziáš, a kraloval dvadceti devět let v Jeruzalémě. Jméno matky jeho Joadan z Jeruzaléma.
2
A činil to, což pravého bylo před očima Hospodinovýma, ale však ne srdcem upřímým.
3
I stalo se, když bylo upevněno království jeho, že zmordoval služebníky své, kteříž zabili krále otce jeho.
4
A však synů jejich nekázal mordovati, ale učinil tak, jakž psáno jest v zákoně, v knize Mojžíšově, kdež přikázal Hospodin, řka: Nebudou na hrdle trestáni otcové za syny, aniž synové trestáni budou na hrdle za otce, ale jeden každý za svůj hřích umře.
5
Zatím shromáždil Amaziáš lid Judský, a ustanovil po domích otcovských čeledí jejich hejtmany a setníky, po všem Judstvu a pokolení Beniaminovu, a sečtl je od dvadcítiletých a výše, a našel jich třikrát sto tisíc vybraných mužů bojovných, kopidlníků a pavézníků.
6
Najal také ze mzdy z Izraele sto tisíc mužů udatných ze sta hřiven stříbra.
7
Muž pak Boží přišel k němu, řka: Ó králi, nechť netáhne s tebou vojsko Izraelské; nebo Hospodin není s Izraelem, a všechněmi syny Efraimovými.
8
Ale táhni ty. Učiniž tak, a posilň se k boji; jinak porazí tě Bůh před nepřátely, neboť může Bůh i pomoci i poraziti.
9
Tedy řekl Amaziáš muži Božímu: Jakž pak udělám s stem hřiven stříbra, kteréž jsem dal vojsku Izraelskému? Odpověděl muž Boží: Máť Hospodin mnohem více nad to, což by dal tobě.
10
A tak oddělil Amaziáš vojsko to, kteréž bylo přitáhlo k němu z Efraim, aby odešli na místo své. Pročež rozhněvali se náramně na Judské a navrátili se k místu svému s velikým hněvem.
11
Mezi tím Amaziáš posiliv se, vedl lid svůj, a táhl do údolí solnatého, a porazil synů Seir deset tisíců.
12
Deset také tisíců živých jali synové Judští, a vedli na vrch skály, a sházeli je s vrchu té skály, tak že se všickni zrozráželi.
13
Vojsko pak to, kteréž zase odeslal Amaziáš, aby netáhlo s ním na vojnu, vtrhlo do měst Judských od Samaří až do Betoron, a pobivše z nich tři tisíce, nabrali loupeží mnoho.
14
I stalo se, když se vracel Amaziáš od porážky Idumejských, že přivezl s sebou bohy synů Seir, a vyzdvihl je sobě za bohy, a skláněl se před nimi, a kadil jim.
15
A protož rozhněval se náramně Hospodin na Amaziáše, a poslal k němu proroka, kterýž jemu řekl: Proč hledáš bohů lidu toho, kteříž nevytrhli lidu svého z ruky tvé?
16
Stalo se pak, když on k němu mluvil, řekl mu král: Co tě postavili, abys byl rádcím královským? Přestaniž, nechceš-li bit býti. A tak přestal prorok, však řekl: Seznávám, že tě usoudil Bůh zahladiti, poněvadž učiniv to, neuposlechl jsi rady mé.
17
Tedy poradiv se Amaziáš král Judský, poslal k Joasovi synu Joachaza syna Jéhu, králi Izraelskému, řka: Nuže, pohleďme sobě v oči.
18
I poslal Joas král Izraelský k Amaziášovi králi Judskému, a řekl: Bodlák, kterýž byl na Libánu, poslal k cedru Libánskému, řka: Dej dceru svou synu mému za manželku. V tom šlo tudy zvíře polní, kteréž bylo na Libánu, a pošlapalo ten bodlák.
19
Myslil jsi: Aj, porazil jsem Idumejské, protož pozdvihlo tě srdce tvé, tak že se tím honosíš. Medle, zůstaň v domě svém. Proč se máš zapletati v takové zlé, až bys padl i ty i Juda s tebou?
20
Ale neuposlechl Amaziáš; nebo od Boha to bylo, aby je vydal v ruku oněchno, proto že hledali bohů Idumejských.
21
Takž vytáhl Joas král Izraelský, a pohleděli sobě v oči s Amaziášem králem Judským v Betsemes, kteréž jest Judovo.
22
I poražen jest Juda před Izraelem, a utíkali jeden každý do příbytků svých.
23
Amaziáše pak krále Judského, syna Joasova, jenž byl syn Joachazův, jal Joas král Izraelský u Betsemes, a přivedl jej do Jeruzaléma, a zbořil zdi Jeruzalémské odbrány Efraim až k bráně úhlu na čtyři sta loktů.
24
A pobrav všecko zlato a stříbro i všecko nádobí, kteréž se nalezlo v domě Božím u Obededoma, a v pokladích domu královského, také i ty, kteříž byli v zástavě, navrátil se do Samaří.
25
Byl pak živ Amaziáš syn Joasův, král Judský, po smrti Joasa syna Joachaza, krále Izraelského, patnácte let.
26
Ale o jiných činech Amaziášových, prvních i posledních, vypsáno jest v knize o králích Judských a Izraelských.
27
Od toho zajisté času, jakž se spustil Amaziáš Hospodina, spikli se jedovatě proti němu v Jeruzalémě. A když utekl do Lachis, poslali za ním do Lachis, a zabili jej tam.
28
A přinesše ho na koních, pochovali jej s otci jeho v městě Judově.