Confronta
Druga knjiga dnevnika 32
Scorrimento collegatoLe due colonne scorrono insieme
Druga knjiga dnevnika
Capitolo 32
1
Posle tih stvari i pošto se one utvrdiše, dođe Senahirim car asirski, i uđe u zemlju Judinu, i opkoli tvrde gradove, i mišljaše ih osvojiti.
2
A kad vide Jezekija gde dođe Senahirim i gde se okrenu da udari na Jerusalim,
3
učini veće s knezovima svojim i s junacima svojim da zaroni izvore vodene, koji behu iza grada, i pomogoše mu.
4
Jer se sabra mnoštvo naroda, te zaroniše sve izvore i potok koji teče posred zemlje govoreći: Zašto kad dođu carevi asirski da nađu toliko vode?
5
I ohrabri se, te ozida vas zid oboreni, i podiže kule, i spolja ozida još jedan zid; i utvrdi Milon u gradu Davidovom, i načini mnogo oružja i štitova.
6
I postavi vojvode nad narodom, i sabra ih k sebi na ulicu kod vrata gradskih, i govori im ljubazno i reče:
7
Budite slobodni i hrabri, ne bojte se i ne plašite se cara asirskog ni svega mnoštva što je s njim, jer je s nama veći nego s njim.
8
S njim je mišica telesna a s nama je Gospod Bog naš da nam pomogne i da bije naše bojeve. I narod se osloni na reči Jezekije cara Judinog.
9
Potom Senahirim car asirski dok beše na Lahisu sa svom silom svojom, posla sluge svoje u Jerusalim k Jezekiji caru Judinom i ka svemu narodu Judinom koji beše u Jerusalimu, i poruči:
10
Ovako veli Senahirim car asirski: U šta se uzdate, te stojite u Jerusalimu zatvoreni?
11
Ne nagovara li vas Jezekija da vas pomori glađu i žeđu govoreći: Gospod Bog naš izbaviće nas iz ruke cara asirskog?
12
Nije li taj Jezekija oborio visine njegove i oltare njegove, i zapovedio Judi i Jerusalimljanima govoreći: Klanjajte se samo pred jednim oltarom i na njemu kadite?
13
Eda li ne znate šta sam učinio ja i moji stari od svih naroda na zemlji? Jesu li bogovi naroda zemaljskih mogli izbaviti zemlju svoju iz mojih ruku?
14
Koji je između svih bogova onih naroda koje zatrše oci moji, mogao izbaviti svoj narod iz mojih ruku, da bi mogao vaš Bog vas izbaviti iz moje ruke?
15
Nemojte dakle da vas vara Jezekija i da vas tako nagovara, i ne verujte mu; jer nijedan bog nijednog naroda ili carstva nije mogao izbaviti narod svoj iz mojih ruku ni iz ruku mojih otaca, a kamoli će vaši bogovi izbaviti vas iz mojih ruku?
16
I još više govoriše sluge njegove na Gospoda Boga i na Jezekiju, slugu Njegovog.
17
A i knjigu napisa ružeći Gospoda Boga Izrailjevog i govoreći na Nj rečima: Kao što bogovi naroda zemaljskih nisu izbavili svoj narod iz mojih ruku, tako neće ni Bog Jezekijin izbaviti narod svoj iz mojih ruku.
18
I vikahu glasno judejski narodu jerusalimskom koji beše na zidu da ih uplaše i smetu da bi uzeli grad.
19
I govorahu o Bogu jerusalimskom kao o bogovima naroda zemaljskih, koji su delo ruku čovečjih.
20
Tada se pomoli toga radi car Jezekija i prorok Isaija sin Amosov, i vapiše k nebu.
21
I posla Gospod anđela, koji pobi sve junake i vojvode i knezove u vojsci cara asirskog, te se vrati sa sramotom u svoju zemlju. I kad uđe u kuću svog boga, ubiše ga onde mačem koji iziđoše iz bedara njegovih.
22
Tako sačuva Gospod Jezekiju i narod jerusalimski od ruku Senahirima cara asirskog i od ruku svih drugih, i čuva ih na sve strane.
23
I mnogi donošahu dare Gospodu u Jerusalim i zaklade Jezekiji caru Judinom; i od tada se uzvisi pred svim narodima.
24
U to vreme razboli se Jezekija na smrt, i pomoli se Gospodu, koji mu progovori i učini mu čudo.
25
Ali Jezekija ne postupi prema dobru koje mu se učini, jer se ponese srce njegovo; zato se podiže na nj gnev i na Judu i na Jerusalim.
26
Ali se ponizi Jezekija zato što se beše ponelo srce njegovo, i on i Jerusalimljani, te ne dođe na njih gnev Gospodnji za života Jezekijinog.
27
A imaše Jezekija vrlo veliko blago i slavu; i načini sebi riznice za srebro i zlato i za drago kamenje i za mirise i za štitove i za svakojake zaklade,
28
i staje za dohode od žita i od vina i od ulja, i staje za svakojaku stoku, i torove za ovce.
29
I gradove sazida sebi, i imaše mnogo stoke, i ovaca i goveda, jer mu Bog dade veoma veliko blago.
30
Isti Jezekija zagradi gornji izvor vode Giona, i pravo je svede dole na zapadnu stranu grada Davidovog; i beše srećan Jezekija u svakom poslu svom.
31
Samo kad dođoše poslanici knezova vavilonskih, koji poslaše k njemu da raspitaju za čudo koje bi u zemlji, ostavi ga Bog da bi ga iskušao, da bi se znalo sve što mu je u srcu.
32
A ostala dela Jezekijina i milosti njegove, eto, to je zapisano u utvari proroka Isaije, sina Amosovog i u knjizi o carevima Judinim i Izrailjevim.
33
I počinu Jezekija kod otaca svojih, i pogreboše ga iznad grobova sinova Davidovih; i učiniše mu na smrti čast svi Judejci i Jerusalimljani. A na njegovo se mesto zacari Manasija, sin njegov.
2 Letopisu
Capitolo 32
1
Po těch věcech a stálém nařízení jejich, přitáh Senacherib král Assyrský, vtrhl do Judstva, a položil se proti městům hrazeným, a uložil jich zdobývati sobě.
2
Vida pak Ezechiáš, že přitáhl Senacherib, a že tvář jeho obrácena jest k boji proti Jeruzalému,
3
Uradil se s knížaty a rytíři svými, aby zasypali vody studnic, kteréž byly vně za městem. I pomáhali jemu.
4
Nebo shromáždilo se lidu množství, a zasypali všecky studnice i potok rozvodňující se u prostřed země, řkouce: Proč přijdouce králové Assyrští, mají najíti vody tak mnoho?
5
A posiliv se, vystavěl všecku zed zbořenou, a zopravoval věže, a vně zed druhou. Upevnil i Mello města Davidova, k tomu také nadělal braně velmi mnoho i pavéz.
6
Zřídil též hejtmany válečné nad lidem, a shromáždil je k sobě do ulice u brány městské, a mluvil jim přívětivě, řka:
7
Posilňte se a zmužile sobě počínejte, nebojte se, ani strachujte tváři krále Assyrského, ani všeho množství, kteréž jest s ním; nebo větší jest s námi, než s ním.
8
S nímť jest rámě člověka, s námi pak jest Hospodin Bůh náš, ku pomoci naší a k bojování za nás. I zpolehl lid na slova Ezechiáše krále Judského.
9
Potom poslal Senacherib král Assyrský služebníky své do Jeruzaléma, (sám pak ležel u Lachis, a všecko království jeho bylo s ním), k Ezechiášovi králi Judskému, i ke všemu lidu Judskému, kterýž byl v Jeruzalémě, řka:
10
Takto praví Senacherib král Assyrský: V čem vy doufáte, že zůstáváte v ohradě v Jeruzalémě?
11
Zdaliž Ezechiáš nenavodí vás, aby vás zmořil hladem a žízní, pravě: Hospodin Bůh náš vytrhne nás z ruky krále Assyrského?
12
Zdaliž jest sám Ezechiáš nepobořil výsostí jeho a oltářů jeho, a přikázal Judovi a obyvatelům Jeruzalémským, řka: Před jedním oltářem klaněti se budete, a na něm kaditi.
13
Nevíte-liž, co jsem učinil já i otcové moji všechněm národům zemí? Zdaliž jak mohli bohové národů a zemí vytrhnouti země své z ruky mé?
14
Kdo byl mezi všemi bohy národů těch, kteréž jsou vyplénili otcové moji, kterýž by mohl vytrhnouti lid svůj z ruky mé? Aby pak mohl Bůh váš vytrhnouti vás z ruky mé?
15
Protož tedy nechť vás nesvodí Ezechiáš, ani vás namlouvá, aniž mu věřte. Kdyžtě nemohl žádný bůh všech národů a království vytrhnouti lidu svého z ruky mé, jako i z ruky otců mých, nadtoť ovšem bohové vaši nevytrhnou vás z ruky mé.
16
Přes to ještě mluvili služebníci jeho i proti Hospodinu Bohu, i proti Ezechiášovi služebníku jeho.
17
Psal také listy, rouhaje se Hospodinu Bohu Izraelskému, a mluvě proti němu, řka: Jakož bohové národů zemských nevytrhli lidu svého z ruky mé, tak nevytrhne Bůh Ezechiášův lidu svého z ruky mé.
18
Křičeli pak hlasem velikým Židovsky proti lidu Jeruzalémskému, kterýž byl na zdi, aby strach na ně pustili a předěsili je, aby tak vzali město.
19
A tak mluvili o Bohu Jeruzalémském, jako o jiných bozích národů země, dílu rukou lidských.
20
Tedy modlil se Ezechiáš král, a Izaiáš prorok syn Amosův z příčiny té, a volali k nebi.
21
I poslal Hospodin anděla, kterýž vyhladil každého udatného i vývodu i kníže v vojště krále Assyrského, tak že se s hanbou velikou navrátil do země své. A když všel do chrámu boha svého, ti, kteříž vyšli z života jeho, zamordovali ho tam mečem.
22
A tak vysvobodil Hospodin Ezechiáše a obyvatele Jeruzalémské z ruky Senacheriba krále Assyrského, a z ruky všech, a provázel je všudy vůkol.
23
Tedy mnozí přinášeli oběti Hospodinu do Jeruzaléma, ano i dary drahé Ezechiášovi králi Judskému, tak že potom vznešen jest u všech národů.
24
V těch dnech roznemohl se Ezechiáš až k smrti, i modlil se Hospodinu. Kterýž promluvil k němu, a ukázal mu zázrak.
25
Ale Ezechiáš nebyl vděčen dobrodiní sobě učiněného, nebo pozdvihlo se srdce jeho. Pročež povstala proti němu prchlivost, i proti Judovi a Jeruzalému.
26
Ale když se pokořil Ezechiáš pro to pozdvižení srdce svého i s obyvateli Jeruzalémskými, nepřišla na ně prchlivost Hospodinova za dnů Ezechiášových.
27
Měl pak Ezechiáš bohatství a slávu velmi velikou; nebo nashromáždil sobě pokladů stříbra a zlata i kamení drahého a vonných věcí, i pavéz i všelijakých klénotů.
28
A měl špižírny pro úrody obilí, mstu, oleje, i stáje pro všeliká hovada a chlévy pro dobytek.
29
Města také zdělal sobě, a měl bravů a skotů množství; nebo Bůh dal jemu zboží náramně veliké.
30
Tentýž Ezechiáš zasypal tok vody Gihonu hořejší, a přímo vedl jej dolů k západní straně města Davidova, a šťastně se vedlo Ezechiášovi ve všech skutcích jeho.
31
Toliko při poselství knížat Babylonských poslaných k němu, aby se vyptali na zázrak, kterýž se byl stal v zemi, opustil ho Bůh, aby ho zkusil, aby známé bylo všecko, co bylo v srdci jeho.
32
Jiné pak věci Ezechiášovy i pobožnost jeho zapsány jsou v proroctví Izaiáše proroka syna Amosova, a v knize o králích Judských a Izraelských.
33
I usnul Ezechiáš s otci svými, a pochovali jej výše nad hroby potomků Davidových, a učinili jemu poctivost při smrti jeho všecken Juda i obyvatelé Jeruzalémští. A kraloval Manasses syn jeho místo něho.