Confronta
Druga knjiga Mojsijeva koja se zove Izlazak 2
Scorrimento collegatoLe due colonne scorrono insieme
Druga knjiga Mojsijeva koja se zove Izlazak
Capitolo 2
1
A neko od plemena Levijevog otide i oženi se kćerju Levijevom.
2
I ona zatrudne i rodi sina; i videći ga lepog krijaše ga tri meseca.
3
A kad ga ne može više kriti, uže kovčežić od site, i obli ga smolom i paklinom, i metnu dete u nj, i odnese ga u trsku kraj reke.
4
A sestra njegova stade podalje da vidi šta će biti od njega.
5
A kći Faraonova dođe da se kupa u reci, i devojke njene hodahu kraj reke; i ona ugleda kovčežić u trsci, i posla dvorkinju svoju te ga izvadi.
6
A kad otvori, vide dete, i gle, dete plakaše; i sažali joj se, i reče: To je jevrejsko dete.
7
Tada reče sestra njegova kćeri Faraonovoj: Hoćeš li da idem da ti dozovem dojkinju Jevrejku, da ti doji dete?
8
A kći Faraonova reče joj: Idi. I otide devojčica, i dozva mater detinju.
9
I kći Faraonova reče joj: Uzmi ovo dete, i odoj mi ga, a ja ću ti platiti. I uze žena dete i odoji ga.
10
A kad dete odraste, odvede ga ka kćeri Faraonovoj, a ona ga posini; i nadede mu ime Mojsije govoreći: Jer ga iz vode izvadih.
11
I kad Mojsije beše velik, izađe k braći svojoj, i gledaše nevolju njihovu. I vide gde nekakav Misirac bije čoveka Jevrejina između braće njegove.
12
I obazrev se i tamo i amo, kad vide da nema nikoga, ubi Misirca, i zakopa ga u pesak.
13
I sutradan izađe opet, a to se dva Jevrejina svađahu, i reče onom koji činjaše krivo: Zašto biješ bližnjeg svog?
14
A on reče: Ko je tebe postavio knezom i sudijom nad nama? Hoćeš li da me ubiješ kao što si ubio Misirca? Tada se Mojsije uplaši i reče: Zaista se doznalo.
15
I Faraon čuvši za to tražaše da pogubi Mojsija. Ali Mojsije pobeže od Faraona i dođe u zemlju madijansku, i sede kod jednog studenca.
16
A sveštenik madijanski imaše sedam kćeri, i one dođoše i stadoše zahvatati vodu i nalivati u pojila da napoje stado oca svog.
17
A dođoše pastiri, i oteraše ih; a Mojsije usta i odbrani ih, i napoji im stado.
18
I one se vratiše k ocu svom Raguilu; a on reče: Što se danas tako brzo vratiste?
19
A one rekoše: Jedan Misirac odbrani nas od pastira, i nali nam i napoji stado.
20
A on reče kćerima svojim: Pa gde je? Zašto ostaviste tog čoveka? Zovite ga da jede.
21
I Mojsije se skloni da živi kod onog čoveka, i on dade Mojsiju kćer svoju Seforu.
22
I ona rodi sina, i on mu nadede ime Girsam, jer sam, reče, došljak u zemlji tuđoj.
23
A posle mnogo vremena umre car misirski; i uzdisahu od nevolje sinovi Izrailjevi i vikahu; i vika njihova radi nevolje dođe do Boga.
24
I Bog ču uzdisanje njihovo, i opomenu se Bog zaveta svog s Avramom, s Isakom i s Jakovom.
25
I pogleda Bog na sinove Izrailjeve, i vide ih.
2 Mojžíšova
Capitolo 2
1
Odšed pak muž jeden z domu Léví, vzal dceru z pokolení Léví.
2
I počala žena ta, a porodila syna; a viduci, že jest krásný, kryla ho za tři měsíce.
3
A když ho nemohla déle tajiti, vzala mu ošitku z sítí, a omazala ji klím a smolou; a vložila do ní to dítě, a vyložila do rákosí u břehu řeky.
4
A postavila sestru jeho zdaleka, aby zvěděla, co se s ním díti bude.
5
A v tom sešla dcera Faraonova, aby se myla v řece; a děvečky její procházely se po břehu řeky. A uzřevši ošitku mezi rákosím, poslala děvečku svou, a vzala ji.
6
A když otevřela, uzřela dítě; a aj, plakalo pacholátko. A slitovavši se nad ním, řekla: Z dětí Hebrejských jest toto.
7
I řekla sestra jeho k dceři Faraonově: Mám-li jíti a zavolati tobě chůvy z žen Hebrejských, kteráž by odchovala tobě dítě?
8
Odpověděla dcera Faraonova: Jdi. Tedy šla děvečka a zavolala matky toho dítěte.
9
I řekla jí dcera Faraonova: Vezmi toto dítě, a odchovej mi je; a jáť dám mzdu tvou. I vzala žena dítě, a chovala je.
10
A když odrostlo pachole, dovedla je k dceři Faraonově, kteráž jej měla za syna; a nazvala jméno jeho Mojžíš, řkuci: Nebo jsem ho z vody vytáhla.
11
I stalo se ve dnech těch, když vyrostl Mojžíš, že vyšel k bratřím svým, a hleděl na trápení jejich. Uzřel také muže Egyptského, an tepe muže Hebrejského, jednoho z bratří jeho. A sem i tam se ohlédna, vida, že žádného tu není, zabil Egyptského, a zahrabal jej v písku.
12
Vyšed potom druhého dne, a aj, dva muži Hebrejští vadili se. I řekl tomu, kterýž křivdu činil: Proč tepeš bližního svého?
13
Kterýžto odpověděl: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcí nad námi? Zdali zabiti mne myslíš, jako jsi zabil Egyptského? Protož ulekl se Mojžíš a řekl: Jistě známá jest ta věc.
14
A uslyšav Farao tu věc, hledal zabiti Mojžíše. Ale Mojžíš utekl od tváři Faraonovy, a bydlil v zemi Madianské; i usadil se podlé studnice.
15
Kníže pak Madianské mělo sedm dcer. Kteréžto přišedše, vážily vodu, a nalívaly do koryt, aby napájely dobytek otce svého.
16
I přišli pastýři, a odehnali je. Tedy Mojžíš vstav, pomohl jim a napojil dobytek jejich.
17
A když se navrátily k Raguelovi, otci svému, řekl on: Jakž jste to dnes tak brzo přišly?
18
Odpověděly: Muž Egyptský vysvobodil nás z ruky pastýřů; ano také ochotně navážil nám vody, a napojil dobytek.
19
I řekl dcerám svým: Kdež pak jest? Pročež jste pustily muže toho? Povolejte ho, ať pojí chleba.
20
A svolil Mojžíš k tomu, aby bydlil s mužem tím. Kterýžto dal Zeforu, dceru svou, Mojžíšovi.
21
I porodila syna, a nazval jméno jeho Gerson; nebo řekl: Příchozí jsem byl v zemi cizí.
22
Stalo se pak po mnohých časích, že umřel král Egyptský; a synové Izraelští úpěli pro roboty, a křičeli. I vstoupil k Bohu křik jejich pro roboty.
23
A uslyšel Bůh naříkání jejich, a rozpomenul se Bůh na smlouvu svou s Abrahamem, Izákem a Jákobem.
24
I vzhlédl Bůh na syny Izraelské, a poznal Bůh.