Confronta
Druga knjiga Mojsijeva koja se zove Izlazak 21
Scorrimento collegatoLe due colonne scorrono insieme
Druga knjiga Mojsijeva koja se zove Izlazak
Capitolo 21
1
A ovo su zakoni koje ćeš im postaviti:
2
Ako kupiš roba Jevrejina, šest godina neka ti služi, a sedme nek otide slobodan bez otkupa.
3
Ako bude došao inokosan, neka i otide inokosan; ako li bude imao ženu, neka ide i žena s njim.
4
Ako ga gospodar njegov oženi, i žena mu rodi sinove ili kćeri, žena s decom svojom neka bude gospodaru njegovom, a on neka otide sam.
5
Ako li rob reče tvrdo: Ljubim gospodara svog, ženu svoju i decu svoju, neću da idem da budem slobodan,
6
onda neka ga dovede gospodar njegov pred sudije i postavi na vratima ili kod dovratka, i onde neka mu gospodar probuši uho šilom, pa neka mu robuje doveka.
7
Ako ko proda kćer svoju da bude robinja, da ne odlazi kao robovi što odlaze.
8
Ako ne bude po volji gospodaru svom, i on je ne uzme za ženu, neka je pusti na otkupe; ali da nema vlasti prodati je u tuđ narod učinivši joj neveru.
9
Ako li je zaruči sinu svom, da joj učini po pravu koje imaju kćeri.
10
Ako li uzme drugu, da joj ne umali hrane ni odela ni zajednice.
11
Ako joj ovo troje ne učini, onda nek otide bez otkupa.
12
Ko udari čoveka, te umre, da se pogubi.
13
Ako li ne bude hteo, nego mu ga Bog dade u ruke, odrediću ti mesto kuda može pobeći.
14
Ako bi ko namerno ustao na bližnjeg svog da ga ubije iz prevare, odvuci ga i od oltara mog da se pogubi.
15
Ko udari oca svog ili mater svoju, da se pogubi.
16
Ko ukrade čoveka i proda ili se nađe u njegovim rukama, da se pogubi.
17
Ko opsuje oca svog ili mater svoju, da se pogubi.
18
Kad se svade ljudi, pa jedan udari drugog kamenom ili pesnicom, ali onaj ne umre nego padne u postelju,
19
ako se pridigne i izađe o štapu, da ne bude kriv onaj koji je udario, samo dangubu da mu naknadi i svu vidarinu da plati.
20
Ko udari roba svog ili robinju štapom tako da mu umre pod rukom, da je kriv;
21
ali ako preživi dan ili dva, da nije kriv, jer je njegov novac.
22
Kad se svade ljudi, pa koji od njih udari trudnu ženu tako da izađe iz nje dete, ali se ne dogodi smrt, da plati globu koliko muž ženin reče, a da plati preko sudija;
23
ako li se dogodi smrt, tada ćeš uzeti život za život,
24
oko za oko, zub za zub, ruku za ruku, nogu za nogu,
25
užeg za užeg, ranu za ranu, modricu za modricu.
26
Ako ko udari po oku roba svog ili robinju svoju, te mu pokvari oko, da ga otpusti slobodnog za oko njegovo.
27
I ako izbije zub robu svom ili robinji svojoj, da ga pusti slobodnog za zub njegov.
28
Ako vo ubode čoveka ili ženu, te umre, da se vo zaspe kamenjem i da se ne jede meso od njega, a gospodar od vola da nije kriv.
29
Ali ako je vo pre bio bodač i gospodar njegov znao za to pa ga nije čuvao, te ubije čoveka ili ženu, vo da se zaspe kamenjem, i gospodar njegov da se pogubi.
30
Ako mu se odredi da se otkupi, neka da otkup za život svoj, koliko mu se odredi.
31
Ako ubode sina ili kćer, da mu bude po istom zakonu.
32
Ako li roba ubode vo ili robinju, da da gospodaru njihovom trideset sikala srebra i vo da se zaspe kamenjem.
33
Ako ko otkrije jamu ili iskopa jamu a ne pokrije, pa upadne vo ili magarac,
34
da naknadi gospodar od jame i plati novcem gospodaru njihovom, a što je uginulo da je njegovo.
35
Ako vo jednog ubode vola drugom, te pogine, onda da prodadu vola živog i novce da podele, tako i ubijenog vola da podele.
36
Ako li se znalo da je vo pre bio bodač pa ga nije čuvao gospodar njegov, da da vola za vola, a ubijeni neka bude njemu.
2 Mojžíšova
Capitolo 21
1
Tito jsou pak soudové, kteréž jim předložíš:
2
Jestliže koupíš k službě Žida, šest let sloužiti bude, a sedmého odejde svobodný darmo.
3
Přišel-li by sám toliko, sám také odejde; pakli měl ženu, vyjde s ním i žena jeho.
4
Jestliže pán jeho dá mu ženu, a ona zrodí jemu syny neb dcery: žena ta i děti její budou pána jeho, on pak sám toliko odejde.
5
Pakli by řekl služebník: Miluji pána svého, manželku svou a syny své, nevyjdu svobodný:
6
Tedy postaví ho pán jeho před soudci, a přivede ho ke dveřím neb k veřeji, a probodne pán jeho ucho jemu špicí; i zůstaneť služebníkem jeho na věky.
7
Když by pak prodal někdo dceru svou, aby byla děvkou, nevyjdeť tak, jako vycházejí služebníci.
8
Nelíbila-li by se pánu svému, kterýž jí sobě ještě nezasnoubil, dopustí ji vyplatiti. Lidu cizímu nebude míti práva prodati ji, poněvadž zhřešil proti ní.
9
Pakli by synu svému ji zasnoubil, učiníť jí tak, jakž obyčej jest činiti dcerám.
10
A dal-li by mu jinou, z stravy její, oděvu jejího, a přívětivosti manželské nic této neujme.
11
Neudělal-li by nic z toho trojího, vyjde darmo bez stříbra.
12
Kdo by ubil člověka, až by od toho umřel, smrtí umře.
13
Když by pak neukládal o bezživotí jeho, než Bůh dal by jej v ruce jeho: tedy uložím tobě místo, do něhož by takový mohl uteci.
14
Pakli by kdo tak pyšně sobě počínal proti bližnímu svému, že by ho lstivě zabil, i od oltáře mého odtrhneš jej, aby umřel.
15
Kdo by otce svého neb matku svou bil, smrtí ať umře.
16
Kdo by pak, ukradna někoho, prodal jej, a nalezen by byl v ruce jeho, smrtí ať umře.
17
I ten, kdož by zlořečil otci svému neb mateři své, smrtí ať umře.
18
Když by se svadili muži, a urazil by který bližního svého kamenem neb pěstí, a ten by neumřel, než složil se na lůži;
19
A potom by povstal a chodil vně o holi své: již nebude vinen ten, kdož urazil; toliko co zatím obmeškal, to jemu nahradí, a na vyhojení jeho naloží.
20
Když by pak ubil kdo služebníka svého neb děvku svou kyjem, tak že by umřel mu v ruce jeho: pomstou pomštěno bude nad takovým.
21
A však jestliže by den neb dva přečkal, neponese pomsty, nebo jej zaplatil.
22
Když by se svadili muži, a urazili ženu těhotnou, tak že by vyšel z ní plod její, však by se zhouba nestala: pokutován bude, jakž by uložil naň muž té ženy, a dá vedlé uznání soudců.
23
Pakliť by smrt přišla, tedy dáš život za život,
24
Oko za oko, zub za zub, ruku za ruku, nohu za nohu,
25
Spáleninu za spáleninu, ránu za ránu, modřinu za modřinu.
26
Jestliže by kdo urazil služebníka svého v oko, aneb děvku svou v oko, tak že by jej o ně připravil: svobodného jej propustí za oko jeho.
27
Pakli by zub služebníku svému neb zub děvce své vyrazil, svobodného jej propustí za zub jeho.
28
Jestliže by vůl utrkl muže neb ženu, tak že by umřel člověk: ukamenován bude ten vůl, aniž jedeno bude maso jeho, však pán vola toho bez viny bude.
29
Než byl-liť by vůl trkavý prvé, a bylo by to osvědčeno pánu jeho, on pak nezavřel by ho, a v tom zabil by muže neb ženu: vůl ten ukamenován bude, a pán jeho také umře.
30
Pakliť mu bude uloženo, aby se vyplatil: tedy dá výplatu za život svůj, jakážkoli na něj uložena bude.
31
Buď že by syna utrkl, buď dceru, podlé soudu toho stane se jemu.
32
Jestliže by služebníka vůl ztrkal neb děvku, třidceti lotů stříbra dá pánu jeho, a vůl ten bude ukamenován.
33
Kdyby kdo odhradil studnici, a neb vykopal někdo studnici, a zase jí nepřikryl, a vpadl by tam vůl neb osel:
34
Pán té studnice nahradí to, a peníze položí pánu jeho, a což se zabilo, to sobě míti bude.
35
A ustrčil-li by vůl něčí vola sousedova, že byl umřel: tedy prodadí vola toho živého, a podělí se penězi jeho; i s zabitým volem také se rozdělí.
36
Pakli vědíno bylo, že vůl byl trkavý prvé, a nezavřel ho pán jeho: bez výmluvy ať dá vola za vola, a zabitý ať mu zůstane.