Confronta
Druga knjiga o carevima koja se zove i Četvrta knjiga o carevima 2
Scorrimento collegatoLe due colonne scorrono insieme
Druga knjiga o carevima koja se zove i Četvrta knjiga o carevima
Capitolo 2
1
A kad Gospod htede uzeti Iliju u vihoru na nebu, pođoše Ilija i Jelisije iz Galgala.
2
I reče Ilija Jelisiju: Ostani ti ovde, jer mene Gospod šalje do Vetilja. Ali Jelisije reče: Tako živ bio Gospod i tako živa bila duša tvoja, neću te ostaviti. I dođoše u Vetilj.
3
Tada dođoše k Jelisiju sinovi proročki koji behu u Vetilju i rekoše mu: Znaš li da će danas Gospod uzeti gospodara tvog od tebe? A on reče: Znam, ćutite.
4
Opet mu reče Ilija: Jelisije, ostani ti tu, jer me Gospod šalje u Jerihon. A on reče: Tako živ bio Gospod i tako živa bila duša tvoja, neću te ostaviti. Tako dođoše u Jerihon.
5
A sinovi proročki koji behu u Jerihonu pristupiše k Jelisiju, i rekoše mu: Znaš li da će danas uzeti Gospod od tebe gospodara tvog? A on reče: Znam, ćutite.
6
Opet mu reče Ilija: Ostani ti tu, jer me Gospod šalje na Jordan. A on reče: Tako živ bio Gospod i tako bila živa tvoja duša, neću te ostaviti. Tako otidoše obojica.
7
I pedeset ljudi između sinova proročkih otidoše i stadoše prema njima iz daleka, a oni obojica ustaviše se kod Jordana.
8
I uze Ilija plašt svoj, i savivši ga udari njim po vodi, a ona se rastupi tamo i amo, te pređoše obojica suvim.
9
A kad pređoše, reče Ilija Jelisiju: Išti šta hoćeš da ti učinim, dokle se nisam uzeo od tebe. A Jelisije reče: Da budu dva dela duha tvog u mene.
10
A on mu reče: Zaiskao si tešku stvar; ali ako me vidiš kad se uzmem od tebe, biće ti tako; ako li ne vidiš, neće biti.
11
I kad iđahu dalje razgovarajući se, gle, ognjena kola i ognjeni konji rastaviše ih, i Ilija otide u vihoru na nebo.
12
A Jelisije videći to vikaše: Oče moj, oče moj! Kola Izrailjeva i konjici njegovi! I ne vide ga više. Potom uze haljine svoje i razdre ih na dva komada.
13
I podiže plašt Ilijin, koji beše spao s njega, i vrativši se stade na bregu jordanskom.
14
I uzevši plašt Ilijin, koji beše spao s njega, udari po vodi i reče: Gde je Gospod Bog Ilijin? A kad i on udari po vodi, rastupi se voda tamo i amo, i pređe Jelisije.
15
A kad s druge strane videše sinovi proročki, koji behu u Jerihonu, rekoše: Počinu duh Ilijin na Jelisiju. I sretoše ga i pokloniše mu se do zemlje.
16
I rekoše mu: Evo ima u sluga tvojih pedeset junaka, neka idu i traže tvog gospodara, da ga ne bude uzeo duh Gospodnji i bacio ga na kakvo brdo ili u kakav do. A on reče: Ne šaljite.
17
Ali oni navaljivahu na nj dokle mu se ne dosadi, te reče: Pošaljite. I poslaše pedeset ljudi koji ga tražiše tri dana, ali ne nađoše.
18
I vratiše se k njemu, a on beše u Jerihonu, pa im reče: Nisam li vam govorio da ne idete?
19
Tada građani rekoše Jelisiju: Gle, dobro je živeti u ovom gradu, kao što gospodar naš vidi; ali je voda zla i zemlja nerodna.
20
A on im reče: Donesite mi nov kotao, i metnite u nj soli. I donesoše mu.
21
A on izađe na izvor i baci u nj so, govoreći: Ovako veli Gospod: Iscelih ovu vodu, da ne bude više od nje smrti ni nerodnosti.
22
I voda posta zdrava do današnjeg dana po reči Jelisijevoj, koju izreče.
23
Potom otide odande u Vetilj; i kad iđaše putem, iziđoše mala deca iz grada i rugahu mu se govoreći mu: Hodi, ćelo! Hodi, ćelo!
24
A Jelisije obazre se i videći ih prokle ih imenom Gospodnjim. Tada izađoše dve medvedice iz šume, i rastrgoše četrdeset i dvoje dece.
25
Odande otide na goru karmilsku, a odande se vrati u Samariju.
2 Královská
Capitolo 2
1
Stalo se potom, když měl již vzíti Hospodin Eliáše u vichru do nebe, že vyšel Eliáš s Elizeem z Galgala.
2
I řekl Eliáš Elizeovi: Medle, poseď tuto, nebo Hospodin poslal mne až do Bethel. Jemuž řekl Elizeus: Živť jest Hospodin, a živať jest duše tvá, žeť se tebe nespustím. I přišli do Bethel.
3
Tedy vyšli synové proročtí, kteříž byli v Bethel, k Elizeovi a řekli jemu: Víš-liž, že dnes Hospodin vezme pána tvého od tebe? Kterýž odpověděl: A já vím, mlčte.
4
Opět řekl jemu Eliáš: Elizee, medle poseď tuto, nebo Hospodin poslal mne do Jericha. Kterýž odpověděl: Živť jest Hospodin, a živať jest duše tvá, žeť se tebe nespustím. I přišli do Jericha.
5
Přistoupivše pak synové proročtí, kteříž byli v Jerichu, k Elizeovi, řekli jemu: Víš-liž, že dnes vezme Hospodin pána tvého od tebe? I řekl: A já vím, mlčte.
6
Řekl mu ještě Eliáš: Poseď medle tuto, nebo Hospodin poslal mne k Jordánu. Kterýž odpověděl: Živť jest Hospodin, a živať jest duše tvá, žeť se tebe nespustím. Šli tedy oba.
7
Padesáte pak mužů z synů prorockých šli, a postavili se naproti zdaleka, ale oni oba zastavili se u Jordánu.
8
A vzav Eliáš plášť svůj, svinul jej a udeřil na vodu. I rozdělila se sem i tam, tak že přešli oba po suše.
9
V tom když přešli, řekl Eliáš Elizeovi: Žádej sobě, co chceš, prvé než vzat budu od tebe. I řekl Elizeus: Nechť jest, prosím, dvojnásobní díl ducha tvého na mně.
10
Jemuž řekl: Nesnadnés věci požádal, a však jestliže uzříš mne, když budu vzat od tebe, staneť se tak; pakli nic, nestane se.
11
Takž stalo se, že když předce jdouce, rozmlouvali, aj, vůz ohnivý a koni ohniví rozdělili je na různo. I vstoupil Eliáš u vichru do nebe.
12
To vida Elizeus, volal: Otče můj, otče můj! Vozové Izraelští i jezdci jeho! A neviděl ho více. Potom uchopiv roucho své, roztrhl je na dva kusy.
13
A zdvih plášť Eliášův, kterýž byl spadl s něho, navrátil se a stál na břehu Jordánském.
14
Tedy vzav plášť Eliášův, kterýž byl spadl s něho, udeřil na vodu a řekl: Kdež jest Hospodin Bůh Eliášův i on sám? A udeřil, pravím, na vodu, kteráž rozstoupila se sem i tam. I přešel Elizeus.
15
Což vidouce synové proročtí z Jericha, naproti stojíce, řekli: Odpočinul duch Eliášův na Elizeovi. I šli proti němu a poklonili se mu až k zemi.
16
A řekli jemu: Aj, nyní jest s služebníky tvými padesáte mužů silných, medle nechť jdou a hledají pána tvého. Snad ho zanesl duch Hospodinův, a povrhl jej na některé hoře aneb v některém údolí. Kterýž řekl: Neposílejte.
17
Ale když na něj vždy dotírali, tak že mu to obtížné bylo, řekl: Pošlete. I poslali padesáte mužů, a hledajíce za tři dni, nenalezli ho.
18
A když se k němu navrátili, (on pak bydlil v Jerichu), řekl jim: Zdaliž jsem vám neřekl: Nechoďte?
19
Muži pak města toho řekli Elizeovi: Hle, nyní byt v městě tomto jest výborný, jakož, pane můj, vidíš, ale vody jsou zlé a země neúrodná.
20
Tedy řekl: Přineste mi nádobu novou, a dejte do ní soli. I přinesli mu.
21
A vyšed k pramenu těch vod, vsypal tam sůl a řekl: Takto praví Hospodin: Uzdravuji vody tyto; nebudeť více odtud smrti, ani nedochůdčete.
22
A tak uzdraveny jsou ty vody až do dnešního dne, vedlé řeči Elizeovy, kterouž byl mluvil.
23
Potom šel odtud do Bethel. A když šel cestou, pacholata malá vyšedše z města, posmívali se jemu, říkajíce: Jdi lysý, jdi lysý!
24
Kterýž ohlédna se, uzřel je a zlořečil jim ve jménu Hospodinovu. Protož vyskočivše dvě nedvědice z lesa, roztrhaly z nich čtyřidcatero a dvé dětí.
25
I šel odtud na horu Karmel, odkudž navrátil se do Samaří.