Confronta
Druga knjiga Samuilova koja se zove i Druga knjiga o carevima 23
Scorrimento collegatoLe due colonne scorrono insieme
Druga knjiga Samuilova koja se zove i Druga knjiga o carevima
Capitolo 23
1
A ovo su poslednje reči Davidove: Reče David sin Jesejev, reče čovek koji bi postavljen visoko, pomazanik Boga Jakovljevog, i ljubak u pesmama Izrailjevim:
2
Duh Gospodnji govori preko mene,
i beseda Njegova bi na mom jeziku.
3
Reče Bog Izrailjev,
kaza mi Stena Izrailjeva;
koji vlada ljudima
neka je pravedan,
vladajući u strahu Božijem;
4
I biće kao svetlost jutarnja,
kad sunce izlazi
jutrom bez oblaka,
i kao trava koja raste iz zemlje
od svetlosti iza dažda.
5
Ako i nije takav dom moj pred Bogom,
ipak je učinio zavet večan sa mnom,
u svemu dobro uređen i utvrđen.
I to je sve spasenje moje i sva želja moja,
ako i ne da da raste.
6
A bezakonici će svikoliki biti kao trnje počupani,
koje se ne hvata rukom.
7
Nego ko hoće da ga se dohvati, uzme gvožđe ili kopljaču;
i sažiže se ognjem na mestu.
8
Ovo su imena junaka Davidovih: Josev-Vasevet Tahmonac prvi između trojice; njemu milina bi udariti kopljem na osam stotina i pobi ih ujedanput.
9
Za njim Eleazar sin Dodona sina Ahohovog, između tri junaka koji behu s Davidom, i osramotiše Filisteje skupljene na boj, kad Izrailjci otidoše;
10
on se podiže, i bi Filisteje dokle mu se ruka ne umori i ukoči se pri maču: i Gospod dade veliko spasenje onaj dan, te se narod vrati za njim samo da pokupi plen.
11
A za njim Sama sin Agejev Araranin; kad se Filisteji skupiše u gomilu, i onde beše njiva puna leća, i narod pobeže od Filisteja,
12
stade usred njive, i odbrani je, i pobi Filisteje, i Bog dade veliko spasenje.
13
I ta tri prva između trideset siđoše i dođoše o žetvi k Davidu u pećinu odolamsku, kad vojska filistejska stajaše u logoru, u dolini rafajskoj.
14
A David beše onda u gradu, i beše onda straža filistejska u Vitlejemu.
15
A David zažele, i reče: Ko bi mi doneo vode da pijem iz studenca vitlejemskog što je kod vrata!
16
Tada ona tri junaka prodreše kroz logor filistejski, i zahvatiše vode iz studenca vitlejemskog što je kod vrata, i donesoše i dadoše Davidu; ali on je ne hte piti, nego je proli pred Gospodom;
17
i reče: Ne daj Bože da bih to učinio. Nije li to krv ovih ljudi, koji ne mareći za život svoj idoše. I ne hte piti. To učiniše ova tri junaka.
18
I Avisaj brat Joavov sin Serujin beše prvi između trojice; on mahnu kopljem svojim na tri stotine, i pobi ih, i proslavi se među trojicom.
19
Između te trojice beše najslavniji, i posta im poglavar; ali one trojice ne stiže.
20
I Venaja sin Jodajev, sin čoveka junaka, velik delima, iz Kavseila; on pogubi dva junaka moavska, i sišav ubi lava u jami kad beše sneg.
21
On ubi i jednog Misirca, znatnog čoveka; imaše Misirac koplje u ruci, a on iziđe na nj sa štapom, i istrže Misircu koplje iz ruke, i ubi ga njegovim kopljem.
22
To učini Venaja sin Jodajev, i bi slavan među ova tri junaka.
23
Beše najslavniji između tridesetorice, ali one trojice ne stiže; i David ga postavi nad pratiocima svojim.
24
Asailo brat Joavov beše među tridesetoricom, a to behu: Elhanan sin Dodonov iz Vitlejema,
25
Sama Arođanin, Elika Arođanin.
26
Helis Falćanin, Ira sin Ikisov Tekujanin,
27
Avijezer Anatoćanin, Mevunej Husaćanin,
28
Salmon Ahošanin, Maraj Netofaćanin,
29
Helev sin Vanin Netofaćanin, Itaj sin Rivajev iz Gavaje sinova Venijaminovih,
30
Venaja Pirotonjanin, Idaj iz doline Gasa.
31
Avi-Alvon Arvaćanin, Azmavet Varumljanin,
32
Elijava Salvonjanin, Jonatan od sinova Jasinovih,
33
Sama Araranin, Ahijam sin Saharov Araranin,
34
Elifelet, sin Asveja Mahaćanina, Elijem sin Ahitofela Gilonjanina.
35
Esraj Karmilac, Farej Arvljanin,
36
Igal sin Natanov iz Sove, Vanija od Gada,
37
Selek Amonac, Narej Viroćanin, koji nošaše oružje Joavu sinu Serujinom,
38
Ira Jetranin, Gariv Jetranin,
39
Urija Hetejin; svega trideset i sedam.
2 Samuelova
Capitolo 23
1
Tato jsou pak poslední slova Davidova: Řekl David syn Izai, řekl, pravím, muž, kterýž jest velice zvýšený, pomazaný Boha Jákobova, a libý v zpěvích Izraelských:
2
Duch Hospodinův mluvil skrze mne, a řeč jeho jazykem mým vynesena.
3
Řekl mi Bůh Izraelský, mluvila skála Izraelská: Kdo panovati bude nad lidem, budeť spravedlivý, panující v bázni Boží.
4
Rovně jako bývá světlo jitřní, když slunce vychází ráno bez oblaků, a jako mocí tepla a deště roste bylina z země:
5
Tak zajisté dům můj před Bohem; nebo smlouvu věčnou učinil se mnou, kteráž všelijak upevněna a ostříhána bude. A toť jest všecko mé spasení a všeliká útěcha, že nic tak vzdělávati se nebude.
6
Bezbožní pak všickni vypléněni budou jako trní, kteréž rukou bráno nebývá.
7
Ale kdož by se ho chtěl dotknouti, vezme železo a žerď, aneb ohněm docela spálí je tu, kdež zrostlo.
8
Tato jsou jména nejudatnějších Davidových: Jošeb Bašebet Tachmonský, přední z vůdců, jehož rozkoš byla s kopím pojednou udeřiti na osm set ku pobití jich.
9
A po něm Eleazar syn Dodi, syna Achochi, mezi třmi silnými, kteříž byli s Davidem, když se opovážili proti Filistinským shromážděným tam k boji, když již byli odtáhli muži Izraelští.
10
Ten vstav, bil Filistinské, až ustala ruka jeho a ostála se při meči. V ten den zajisté učinil Hospodin vysvobození veliké, tak že se lid za ním navrátil, toliko aby kořisti vzebral.
11
Po něm pak byl Samma syn Age Hararský. Nebo když se byli shromáždili Filistinští v hromadu tu, kdež bylo díl rolí poseté šocovicí, a lid utekl před Filistinskými:
12
Tedy postavil se u prostřed dílu toho, a vysvobodil jej, a porazil Filistinské. I učinil Hospodin vysvobození veliké.
13
Sstoupili také ti tři z třidcíti předních, a přišli ve žni k Davidovi do jeskyně Adulam, když vojsko Filistinské leželo v údolí Refaim.
14
(Nebo David tehdáž byl v pevnosti své, a osazený lid Filistinských byl u Betléma.)
15
Zechtělo se pak Davidovi vody, a řekl: Ó by mi někdo dal píti vody z čisterny Betlémské, kteráž jest u brány!
16
A protož probivše se ti tři udatní skrze vojsko Filistinských, navážili vody z čisterny Betlémské, kteráž byla u brány, kterouž nesli a donesli k Davidovi. On pak nechtěl jí píti, ale obětoval ji Hospodinu,
17
A řekl: Nedejž mi toho, ó Hospodine, abych to učiniti měl. Zdaliž to není krev mužů těch, kteříž šli, opováživše se života svého? I nechtěl jí píti. To učinili ti tři silní.
18
Potom Abizai bratr Joábův, syn Sarvie, byl přední mezi třmi, kterýž pozdvihl kopí svého proti třem stům, kteréž i pobil, a byl z těch tří nejslovoutnější.
19
Z těch tří on jsa nejslavnější, byl knížetem jejich, a však oněm třem nebyl rovný.
20
Banaiáš také syn Joiadův, syn muže udatného, velikých činů, z Kabsael, ten porazil dva reky Moábské. Tentýž sstoupiv, zabil lva v jámě, když byl sníh.
21
Ten také zabil muže Egyptského, muže ku podivení, a měl Egyptský v rukou kopí. I šel k němu s holí, a vytrh kopí z ruky toho Egyptského, zabil ho kopím jeho.
22
To učinil Banaiáš syn Joiadův, kterýž také slovoutný byl mezi těmi třmi silnými.
23
A ač byl mezi třidcíti nejslavnější, však oněm třem se nevrovnal. I ustanovil ho David nad drabanty svými.
24
Azael také bratr Joábův byl mezi třidcíti těmito: Elchanan syn Dodův Betlémský,
25
Samma Charodský, Elika Charodský,
26
Chelez Faltický, Híra syn Ikeš Tekoitský,
27
Abiezer Anatotský, Mebunnai Chusatský,
28
Salmon Achochský, Maharai Netofatský,
29
Cheleb syn Baany Netofatský, Ittai syn Ribai z Gabaa synů Beniamin,
30
Banaiáš Faratonský, Haddai od potoku Gás,
31
Abialbon Arbatský, Azmavet Barechumský,
32
Eliachba Salbonský, z synů Jasen Jonata,
33
Samma Hararský, Achiam syn Sárar Ararský,
34
Elifelet syn Achasbai Machatského, Eliam syn Achitofelův Gilonský,
35
Chezrai Karmelský, Farai Arbitský,
36
Igal syn Nátanův z Soba, Báni Gádský,
37
Zelek Ammonský, Nacharai Berotský, oděnec Joába syna Sarvie,
38
Híra Itrejský, Gareb Itrejský,
39
Uriáš Hetejský. Všech třidceti a sedm.