Confronta
Knjiga o sudijama 20
Scorrimento collegatoLe due colonne scorrono insieme
Knjiga o sudijama
Capitolo 20
1
Tada iziđoše svi sinovi Izrailjevi, i sabra se sav narod jednodušno, od Dana do Virsaveje i do zemlje Galadove, ka Gospodu u Mispu.
2
I glavari svega naroda, svih plemena Izrailjevih, dođoše na zbor naroda Božjeg, četiri stotine hiljada ljudi pešaka koji mahahu mačem.
3
A sinovi Venijaminovi čuše da su sinovi Izrailjevi otišli u Mispu. Sinovi Izrailjevi rekoše: Kažite kako se dogodilo to zlo.
4
A Levit, muž ubijene žene odgovori i reče: Dođoh s inočom svojom u Gavaju Venijaminovu da prenoćim.
5
A Gavajani ustaše na me, opkoliše me u kući noću, i hteše me ubiti; i inoču moju zlostaviše tako da umre.
6
Zato uzevši inoču svoju isekoh je na komade i razaslah je u sve krajeve nasledstva Izrailjevog; jer učiniše grdilo i sramotu u Izrailju.
7
Eto, vi ste svi sinovi Izrailjevi; promislite i većajte.
8
A sav narod usta jednodušno i reče: Da ne idemo nijedan k šatoru svom, i ni jedan da se ne vraća kući svojoj.
9
Nego ovo da učinimo Gavaji: Da bacimo žreb za nju.
10
Da uzmemo po deset ljudi od stotine po svim plemenima Izrailjevim, i po stotinu od hiljade, i po hiljadu od deset hiljada, da donese hranu narodu, a on da ide da učini Gavaji Venijaminovoj kako je zaslužila grdilom koje je učinila Izrailju.
11
I skupi se sav narod Izrailjev na onaj grad složivši se jednodušno.
12
Tada poslaše plemena Izrailjeva ljude u sve porodice Venijaminove, i poručiše im: Kakvo se to zlo učini među vama?
13
Sada dajte te bezakonike što su u Gavaji, da ih pogubimo i izvadimo zlo iz Izrailja. Ali ne hteše sinovi Venijaminovi poslušati braću svoju, sinove Izrailjeve.
14
Nego se skupiše sinovi Venijaminovi iz svojih mesta u Gavaju da iziđu da se biju sa sinovima Izrailjevim.
15
I nabroja se u to vreme sinova Venijaminovih iz njihovih gradova dvadeset i šest hiljada ljudi koji mahahu mačem osim stanovnika gavajskih, kojih beše na broj sedam stotina ljudi odabranih.
16
U svem tom narodu beše sedam stotina ljudi odabranih, koji behu levaci, i svaki gađaše kamenom iz praćke u dlaku ne promašujući.
17
A ljudi Izrailjaca nabroja se osim sinova Venijaminovih četiri stotine hiljada ljudi koji mahahu mačem, samih vojnika.
18
I ustavši otidoše k domu Boga Silnoga, i upitaše Boga i rekoše sinovi Izrailjevi: Ko će između nas ići prvi u boj na sinove Venijaminove? A Gospod reče: Juda nek ide prvi.
19
Potom ustavši rano sinovi Izrailjevi stadoše u logor prema Gavaji.
20
I iziđoše sinovi Izrailjevi u boj na sinove Venijaminove, i uvrstaše se sinovi Izrailjevi da udare na Gavaju.
21
A sinovi Venijaminovi iziđoše iz Gavaje, i povaljaše po zemlji između Izrailjaca u onaj dan dvadeset i dve hiljade ljudi.
22
Ali se narod sinova Izrailjevih oslobodi, te se opet uvrstaše na istom mestu gde se behu uvrstali prvog dana.
23
Jer sinovi Izrailjevi otidoše te plakaše pred Gospodom do večera, i upitaše Gospoda govoreći: Hoćemo li opet izaći u boj na sinove Venijamina brata svog? A Gospod im reče: Iziđite na njih.
24
I iziđoše sinovi Izrailjevi na sinove Venijaminove drugi dan.
25
I sinovi Venijaminovi iziđoše pred njih iz Gavaje drugi dan; i povaljaše po zemlji između sinova Izrailjevih opet osamnaest hiljada ljudi, koji svi mahahu mačem.
26
Tada svi sinovi Izrailjevi i sav narod iziđoše i dođoše k domu Boga Silnoga, i plakaše i stajaše onde pred Gospodom, i postiše se onaj dan do večera, i prinesoše žrtve paljenice i žrtve zahvalne pred Gospodom.
27
Pa upitaše sinovi Izrailjevi Gospoda; jer onde beše kovčeg zaveta Božjeg u ono vreme;
28
i Fines sin Eleazara sina Aronovog stajaše pred njim u ono vreme. I rekoše: Hoćemo li opet izaći u boj na sinove Venijamina brata svog ili ćemo se okaniti? A Gospod im reče: Iziđite, jer ću ih sutra predati vama u ruke.
29
Tada namesti Izrailj zasede oko Gavaje.
30
I sinovi Izrailjevi iziđoše treći dan na sinove Venijaminove, i uvrstaše se prema Gavaji kao prvom i drugom.
31
A sinovi Venijaminovi izašavši pred narod odvojiše se od grada, i stadoše biti i seći narod kao prvom i drugom po putevima, od kojih jedan ide k domu Boga Silnoga a drugi u Gavaju, i po polju, i ubiše do trideset ljudi iz Izrailja.
32
I rekoše sinovi Venijaminovi: Padaju pred nama kao pre. A sinovi Izrailjevi rekoše: Da bežimo da ih otrgnemo od grada na puteve.
33
Tada svi sinovi Izrailjevi kretoše se sa svog mesta i uvrstaše se u Val-Tamaru; i zasede Izrailjeve iskočiše iz mesta svog, iz luka gavajskih.
34
I dođe na Gavaju deset hiljada ljudi izabranih iz svega Izrailja, i boj posta žešći, a oni ne opaziše da će ih zlo zadesiti.
35
I Gospod pobi Venijamina pred Izrailjem, i sinovi Izrailjevi pogubiše onaj dan od sinova Venijaminovih dvadeset i pet hiljada i sto ljudi, koji svi mačem mahahu.
36
I sinovi Venijaminovi videše da su nadbijeni: jer sinovi Izrailjevi uzmakoše ispred sinova Venijaminovih uzdajući se u zasede koje behu namestili kod Gavaje;
37
a oni što behu u zasedi navališe brže u Gavaju, i ušavši isekoše sve po gradu oštrim mačem.
38
A behu sinovi Izrailjevi ugovorili s onima u zasedi da za znak zapale vatru da se digne velik dim iz grada.
39
Tako sinovi Izrailjevi stadoše bežati iz boja, a sinovi Venijaminovi počeše ubijati, i isekoše do trideset ljudi između sinova Izrailjevih govoreći: Doista padaju pred nama kao u pređašnjem boju.
40
Ali kad se plamen i dim kao stub diže iz grada, obazreše se sinovi Venijaminovi, i gle, oganj se iz grada dizaše do neba.
41
Tada se vratiše sinovi Izrailjevi, a sinovi Venijaminovi smetoše se videći da ih je zlo zadesilo;
42
i pobegoše ispred sinova Izrailjevih k pustinji; ali ih vojska gonjaše, i koji iz gradova izlažahu, biše ih među sobom.
43
Tako opkoliše sinove Venijaminove, goniše ih, tlačiše ih od Menuje do Gavaje k istoku.
44
I pogibe sinova Venijaminovih osamnaest hiljada ljudi, samih junaka.
45
A onih što se okretoše i pobegoše u pustinju k steni Rimonu, napabirčiše ih po putevima pet hiljada ljudi, i teraše ih do Gidoma i pobiše ih dve hiljade ljudi.
46
I tako svega pogibe onaj dan sinova Venijaminovih dvadeset i pet hiljada ljudi koji mahahu mačem, sve samih junaka.
47
I beše šest stotina ljudi koji se okretoše i utekoše u pustinju k steni Rimonu, i ostaše na steni Rimonu četiri meseca.
48
Potom sinovi Izrailjevi vrativši se k sinovima Venijaminovim isekoše oštrim mačem i ljude po gradovima i stoku i šta se god nađe; i sve gradove koji ostaše popališe ognjem.
Soudců
Capitolo 20
1
I vyšli všickni synové Izraelští, a shromáždilo se všecko množství jednomyslně od Dan až do Bersabé, i země Galád, k Hospodinu do Masfa.
2
Kdežto postavili se přední všeho lidu, všecka pokolení Izraelská v shromáždění lidu Božího, čtyřikrát sto tisíc lidu pěšího válečného.
3
(Uslyšeli pak synové Beniamin, že by sešli se synové Izraelští v Masfa.) I řekli synové Izraelští: Povězte, kterak se stala nešlechetnost ta?
4
I odpověděv muž Levíta, manžel ženy zamordované, řekl: Do Gabaa kteréž jest Beniaminovo, přišel jsem s ženinou svou, abych tam přenocoval.
5
Tedy povstavše proti mně muži Gabaa, obklíčili mne v domě v noci, myslíce mne zamordovati, ženinu pak mou trápili, tak že umřela.
6
Pročež vzav ženinu svou, rozsekal jsem ji na kusy, a rozeslal jsem ji do všech krajin dědictví Izraelského; nebo nešlechetnosti a mrzkosti se dopustili v Izraeli.
7
Aj, všickni vy synové Izraelští jste; považte toho mezi sebou, a raďte se o to.
8
A povstav všecken lid jednomyslně, řekli: Nenavrátí se žádný z nás do příbytku svého, aniž odejde kdo do domu svého.
9
Ale nyní toto učiníme Gabaa, losujíce proti němu.
10
Vezmeme deset mužů ze sta po všech pokoleních Izraelských, a sto z tisíce, a tisíc z desíti tisíců, aby dodávali potravy lidu, kterýž by přitáhna do Gabaa Beniaminova, pomstil všech nešlechetností jeho, kterýchž se dopustilo v Izraeli.
11
I sebrali se všickni muži Izraelští na to město, snesše se za jednoho člověka.
12
Poslala pak pokolení Izraelská muže do všech čeledí synů Beniamin, řkouce: Jaký to zlý skutek stal se mezi vámi?
13
Nyní tedy vydejte ty muže bezbožné, kteříž jsou v Gabaa, ať je zbijeme a odejmeme zlé z Izraele. Ale nechtěli Beniaminští slyšeti hlasu bratří svých, synů Izraelských.
14
Nýbrž shromáždili se synové Beniamin z měst svých do Gabaa, aby vytáhli k boji proti synům Izraelským.
15
Toho dne načteno jest synů Beniamin z měst jejich dvadceti šest tisíc mužů bojovných, kromě obyvatelů Gabaa, jichž načteno bylo šest set mužů vybraných.
16
Mezi kterýmžto vším lidem bylo sedm set mužů vybraných, neužívajících pravé ruky své, z nichž každý z praku kamením házeli k vlasu, a nechybovali se.
17
Mužů pak Izraelských načteno jest kromě Beniaminských čtyřikrát sto tisíc mužů bojovných; všickni tito byli muži udatní.
18
Vstavše pak, brali se do domu Boha silného, a tázali se Boha, a řekli synové Izraelští: Kdo z nás půjde napřed k boji proti synům Beniamin? I řekl Hospodin: Juda půjde napřed.
19
A tak ráno vstavše synové Izraelští, položili se proti Gabaa.
20
I táhli muži Izraelští k boji proti synům Beniamin, a sšikovali se muži Izraelští k bitvě proti Gabaa.
21
Vyšedše pak synové Beniamin z Gabaa, porazili z Izraele toho dne dvamecítma tisíc mužů na zem.
22
A posilnivše se muži lidu Izraelského, spořádali se zase k boji na místě, na kterémž se prvního dne zřídili.
23
Prvé pak šli synové Izraelští, a plakali před Hospodinem až do večera. I tázali se Hospodina těmi slovy: Půjdeme-li ještě k boji proti synům Beniamina bratra našeho? Odpověděl Hospodin: Jděte proti nim.
24
Tedy potýkali se synové Izraelští s syny Beniamin druhého dne.
25
A vyšedše synové Beniamin z Gabaa na ně druhého dne, porazili z synů Izraelských opět osmnácte tisíc mužů na zem, vše mužů bojovných.
26
Protož vstoupili všickni synové Izraelští a všecken lid, a přišli do domu Boha silného. I plakali, usadivše se tam před Hospodinem, a postili se toho dne až do večera; obětovali též oběti zápalné a pokojné před Hospodinem.
27
I tázali se synové Izraelští Hospodina, (nebo tu byla truhla smlouvy Boží v těch dnech,
28
A Fínes syn Eleazara, syna Aronova, stál před ní v ten čas), řkouce: Půjdeme-li ještě k boji proti synům Beniamina bratra našeho, čili tak necháme? Odpověděl Hospodin: Jděte, nebo zítra dám je v ruku vaši.
29
Tedy Izraelští zdělali zálohy proti Gabaa všudy vůkol.
30
I šli synové Izraelští proti synům Beniamin dne třetího, a sšikovali se proti Gabaa, jako prvé jednou i podruhé.
31
Vyšedše pak synové Beniamin proti lidu, odtrhli se od města, a počali bíti a mordovati lidu, jako prvé jednou i druhé po stezkách, (z nichž jedna šla k Bethel a druhá do Gabaa), i po poli, a okolo třidcíti mužů z Izraele.
32
A řekli synové Beniamin: Padají před námi jako i prvé. Synové pak Izraelští řekli byli: Utíkejme, abychom je odtrhli od města až k stezkám.
33
A v tom všickni synové Izraelští vstavše z místa svého, sšikovali se v Baltamar; zálohy také Izraelovy vyskočily z místa svého z trávníků Gabaa.
34
Tedy vyšlo proti Gabaa deset tisíc mužů vybraných ze všeho Izraele, a bitva se rozmáhala; oni pak nevěděli o tom, že je potkati mělo zlé.
35
I porazil Hospodin Beniamina před Izraelem, a zbili synové Izraelští z Beniaminských dne toho pětmecítma tisíc a sto mužů, vše bojovných.
36
A vidouce synové Beniamin, že by poraženi byli, (nebo muži Izraelští ustupovali z místa Beniaminským, ubezpečivše se na zálohy, kteréž zdělali proti Gabaa.
37
Zálohy pak pospíšily a obořily se na Gabaa, a rozvláčně troubivše zálohy, zbily všecko město ostrostí meče.
38
Měli pak muži Izraelští s zálohami jistý čas uložený, aby když by oni zapálili město,
39
Obrátili se synové Izraelští k boji. Beniaminští pak počali bíti a mordovati, a zbili z synů Izraelských okolo třidcíti mužů; nebo řekli: Jistě že padají před námi jako v první bitvě.
40
Oheň pak počal vzhůru jíti z města, a sloup dymový. A ohlédše se Beniaminští zpět, uzřeli, an vstupuje oheň města k nebi.)
41
A že muži Izraelští obrátili se, i zděšeni jsou muži Beniamin, nebo viděli, že zahynutí jim nastává.
42
I utíkali před muži Izraelskými cestou ku poušti, a bojovníci postihali je, a kteří z měst vyšli, mordovali je mezi sebou.
43
A tak obklíčili Beniaminské, a honili i porazili je, od Manuha až naproti Gabaa k východu slunce.
44
Tedy padlo Beniaminských osmnácte tisíc mužů; všickni ti byli muži silní.
45
Těch pak, kteříž obrátivše se, utíkali na poušť k skále Remmon, zpaběrovali po cestách pět tisíc mužů; potom honili je až k Gidom, a zbili z nich dva tisíce mužů.
46
A tak bylo všech, kteříž padli v ten den z Beniaminských, pětmecítma tisíc mužů bojovných, vše mužů silných.
47
I obrátilo se na poušť a uteklo k skále Remmon šest set mužů, kteříž zůstali v skále Remmon za čtyři měsíce.
48
Potom muži Izraelští navrátili se k synům Beniamin, a zbili je ostrostí meče, tak lidi v městech jako hovada, i všecko, což nalezeno bylo; také i všecka města, kteráž ještě pozůstávala, ohněm vypálili.