Confronta
Knjiga Propovednikova 6
Scorrimento collegatoLe due colonne scorrono insieme
Knjiga Propovednikova
Capitolo 6
1
Ima zlo koje videh pod suncem i često je među ljudima:
2
Nekome Bog da bogatstvo i blago i slavu, te duša njegova ima sve šta god želi, ali mu ne da Bog da to uživa, nego uživa drugi. To je taština i ljuto zlo.
3
Da bi ko rodio sto sinova i živeo mnogo godina i dani bi se veka njegovog veoma namnožili, a duša se njegova ne bi nasitila dobrog, te ni pogreba ne bi imao, kažem da je bolje nedonošče od njega.
4
Jer uzalud dođe i u tamu otide i ime mu je tamom pokriveno;
5
ni sunca ne vide, niti šta pozna, a počiva bolje nego onaj.
6
I da bi živeo dve hiljade godina, a dobra ne bi uživao, ne odlaze li svi na jedno mesto?
7
Sav je trud čovečji za usta njegova, ali se ne može nasititi duša njegova.
8
Jer šta ima mudri više nego bezumni? Šta li siromah, koji se ume vladati među živima?
9
Bolje je videti očima nego li želeti; i to je taština i muka duhu.
10
Šta je ko, davno je tim nazvan; i zna se da je čovek i da se ne može suditi s jačim od sebe.
11
Kad, dakle, ima mnogo stvari koje umnožavaju taštinu, kakva je korist čoveku?
12
Jer ko zna šta je dobro čoveku u životu, za malo dana taštog života njegovog, koji mu prolaze kao sen? Ili ko će kazati čoveku šta će biti posle njega pod suncem?
Kazatel
Capitolo 6
1
Jest bídná věc, kterouž jsem viděl pod sluncem, a lidem obyčejná:
2
Kterému člověku dal Bůh bohatství a zboží i slávu, tak že nemá nedostatku duše jeho v ničemž, čehokoli žádá, a však nedopouští mu Bůh užívati těch věcí, ale jiný leckdos sžíře to, a toť jest marnost a bídná věc.
3
Zplodil-li by kdo sto synů, a byl by živ mnoho let, jakkoli rozmnoženi jsou dnové let jeho, nebyl-li život jeho nasycen dobrými věcmi, a neměl by ani pohřbu, pravím, že šťastnější jest nedochůdče nežli on.
4
Nebo ono v zmaření přicházeje, do temností odchází, a jméno jeho temnostmi přikryto bývá.
5
Nýbrž ani slunce nevídá, aniž čeho poznává, a tak odpočinutí má lepší nežli onen.
6
A byť pak byl živ dva tisíce let, a pohodlí by neužil, zdaliž k jednomu místu všickni neodcházejí?
7
Všecka práce člověka jest pro ústa jeho, a však duše jeho nemůže se nasytiti.
8
Nebo co má více moudrý nežli blázen? A co chudý, kterýž se umí chovati mezi lidmi?
9
Lépe jest viděti nežli žádati, ale i to jest marnost a trápení ducha.
10
Èímžkoli jest, dávno jest tím nazván, a známé bylo, že člověk býti měl, a že se nebude moci souditi s silnějším, nežli jest sám.
11
A poněvadž předsevzetí mnohá rozmnožují marnost, co na tom má člověk?
12
Nebo kdo ví, co by bylo dobrého člověku v tomto životě, v počtu dnů marného života jeho, kteříž pomíjejí jako stín? Aneb kdo oznámí člověku, co se díti bude po něm pod sluncem?