Confronta
Knjiga proroka Jeremije 13
Scorrimento collegatoLe due colonne scorrono insieme
Knjiga proroka Jeremije
Capitolo 13
1
Ovako mi reče Gospod: Idi i kupi sebi pojas lanen i opaši se njim, a ne meći ga u vodu.
2
Tako kupih pojas po reči Gospodnjoj, i opasah se njim.
3
Potom dođe mi opet reč Gospodnja govoreći:
4
Uzmi taj pojas što si kupio, što je oko tebe, pa se digni i idi na Efrat, i sakrij ga onde u kakvu raselinu kamenu.
5
I otidoh i sakrih ga kod Efrata, kako mi zapovedi Gospod.
6
A posle mnogo vremena reče mi Gospod: Ustani i idi na Efrat, i uzmi pojas koji ti zapovedih da sakriješ onde.
7
I otidoh na Efrat i otkopah i uzeh pojas s mesta gde ga bejah sakrio; a gle, pojas otruhnuo, i ne beše nizašta.
8
Tada mi dođe reč Gospodnja govoreći:
9
Ovako veli Gospod: Tako ću učiniti da otrune ponos Judin i veliki ponos jerusalimski,
10
tog naroda nevaljalog, što neće da sluša moje reči, što hodi po mislima srca svog i ide za drugim bogovima služeći im i klanjajući im se; i biće kao taj pojas, koji nije nizašta.
11
Jer kako se pojas pripoji oko čoveka, tako bejah pripojio oko sebe sav dom Izrailjev i sav dom Judin, veli Gospod, da bi bili moj narod na slavu i hvalu i diku; ali ne poslušaše.
12
Zato im reci ovu reč: Ovako veli Gospod Bog Izrailjev: Svi se mehovi pune vina. A oni će reći: Zar ne znamo da se svi mehovi pune vina?
13
Tada im reci: Ovako veli Gospod: Evo ja ću napuniti pijanstva sve stanovnike ove zemlje i careve, koji sede mesto Davida na prestolu njegovom, i sveštenike i proroke i sve stanovnike jerusalimske.
14
I razbiću ih jednog o drugog, i očeve i sinove, veli Gospod; neću požaliti ni poštedeti niti se smilovati, da ih ne potrem.
15
Slušajte i čujte,
nemojte se ponositi,
jer Gospod govori.
16
Dajte slavu Gospodu Bogu svom dok nije spustio mrak,
dokle se nisu spotakle noge vaše po gorama mračnim,
da čekate svetlost,
a On je obrati u sen smrtni i pretvori u tamu.
17
Ako li ovo ne poslušate,
duša će moja plakati tajno radi oholosti vaše
i roniti suze, suze će teći iz oka mog,
jer će se zarobiti stado Gospodnje.
18
Reci caru i carici:
Dole sedite,
jer će se slavni venac vaš skinuti s vaše glave.
19
Gradovi južni zatvoriće se
i neće biti nikoga da ih otvori,
odvešće se Juda u ropstvo,
sasvim će se odvesti u ropstvo.
20
Podignite oči svoje
i vidite one što idu od severa.
Gde je stado što ti je predano,
stado slave tvoje?
21
Šta ćeš reći kad te pohodi?
Jer si ih ti naučio da budu knezovi nad tobom.
Neće li te spopasti bolovi kao ženu kad se porađa?
22
Ako li kažeš u srcu svom:
Zašto me to zadesi?
Za mnoštvo bezakonja tvog
uzgrnuće se skuti tvoji i obuća ti se skinuti.
23
Može li Etiopljanin promeniti kožu svoju ili ris šare svoje?
Možete li vi činiti dobro naučivši se činiti zlo?
24
Zato ću ih razmetnuti
kao što razmeće plevu vetar iz pustinje.
25
To je deo tvoj i obrok tvoj od mene, govori Gospod,
zato što si me zaboravio i pouzdao se u laž.
26
Zato ću ti ja uzgrnuti skute na lice
da se vidi sramota tvoja.
27
Preljube tvoje, rzanje tvoje,
sramotna kurvarstva tvoja po humovima, po poljima,
gadove tvoje video sam;
teško tebi, Jerusalime!
Zar se nećeš očistiti?
Dokle još?
Jeremjáš
Capitolo 13
1
Takto řekl Hospodin ke mně: Jdi a zjednej sobě pás lněný, a opaš jím bedra svá, do vody pak nedávej ho.
2
Tedy zjednal jsem ten pás podlé slova Hospodinova, a opásal jsem bedra svá.
3
Potom stalo se slovo Hospodinovo ke mně podruhé, řkoucí:
4
Vezmi ten pás, kterýž jsi zjednal, kterýž jest na bedrách tvých, a vstana, jdi k Eufrates, a skrej jej tam do díry skalní.
5
I šel jsem, a skryl jsem jej u Eufrates, jakž mi byl přikázal Hospodin.
6
Stalo se pak po přeběhnutí dnů mnohých, že řekl Hospodin ke mně: Vstana, jdi k Eufrates, a vezmi odtud ten pás, kterýžť jsem přikázal skrýti tam.
7
I šel jsem k Eufrates, a vykopav, vzal jsem ten pás z místa toho, kdež jsem jej byl skryl. A aj, zkažený byl ten pás, aniž se k čemu hodil.
8
Tehdy stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
9
Takto praví Hospodin: Takť zkazím pýchu Judských i pýchu Jeruzalémských velikou.
10
Lidu toho přenešlechetného, kteříž nechtí poslouchati slov mých, kteříž chodí podlé zdání srdce svého, a chodí za bohy cizími, sloužíce jim, a klanějíce se jim. I bude podoben pasu tomu, kterýž se nehodí k ničemu.
11
Nebo jakož se drží pás na bedrách muže, tak jsem byl připojil k sobě všecken dům Izraelský i všecken dům Judský, dí Hospodin, aby byli lidem mým, a to k slávě, a k chvále, i k ozdobě, ale nebyli poslušni.
12
Protož rci jim slovo toto: Takto praví Hospodin Bůh Izraelský: Všeliká nádoba vinná naplňována bývá vínem. Kdyžť pak řeknou: Zdaliž nevíme dobře, že všeliká nádoba vinná naplňována bývá vínem?
13
I díš jim: Takto praví Hospodin: Aj, já naplním všecky obyvatele země této i krále, kteříž sedí místo Davida na stolici jeho, i kněží i proroky, a tolikéž všecky obyvatele Jeruzalémské opilstvím,
14
A rozrazím jednoho o druhého, jakož otce, tak také syny, dí Hospodin. Nebudu šanovati, aniž odpustím, aniž se smiluji, abych zkaziti jich neměl.
15
Poslouchejte a ušima pozorujte, nepovyšujte se, neboť Hospodin mluví.
16
Dejte Hospodinu Bohu svému čest, dřív než by tmu uvedl, a dříve nežli by se zurážely nohy vaše o hory tmavé. I čekali byste světla, ale obrátil by je v stín smrti, proměnil by je v mrákotu.
17
Jestliže pak toho neuposlechnete, v skrýších plakati bude duše má pro pýchu vaši, a náramně kvíliti bude. Potekou, pravím, z očí mých slzy, nebo zajato bude stádce Hospodinovo.
18
Rci králi i královně: Seďte na zemi; nebo odjata bude přednost vaše, koruna ozdoby vaší.
19
Města polední uzavírána budou, tak že nebude žádného, kdo by otevříti mohl. Zastěhováno bude všecko Judstvo, zastěhováno bude docela.
20
Pozdvihněte očí svých, a vizte ty, kteříž táhnou od půlnoci. Kdež jest to stádo, kteréžť dáno bylo, stádce ozdoby tvé?
21
Co díš, když tě navštíví, ještos ty naučila je, aby byli nad tebou vůdcové přední? Zdaliž bolesti tebe nezachvátí jako ženu rodící?
22
Díš-li v srdci svém: Proč by mne to potkati mělo? Pro množství nepravosti tvé odkryti budou podolkové tvoji, násilně odjata bude obuv tvá.
23
Může-li změniti Mouřenín kůži svou, aneb pardus peřestost svou, také vy budete moci dobře činiti, naučivše se zle činiti.
24
Protož rozptýlím je, jako vítr pouště rozptyluje plevy.
25
Ten bude los tvůj a díl odměřený tobě ode mne, praví Hospodin, proto žes se zapomněla nade mnou, a úfalas v lež.
26
A tak i já také odkryji podolek tvůj nad hlavu tvou, aby spatřína byla hanba tvá,
27
Cizoložství tvá, a řehtání tvá, nešlechetná smilství tvá, na pahrbcích i na poli. Vidělť jsem ty ohavnosti tvé; běda tobě, Jeruzaléme. A což se ještě neočistíš? I až dokud pak?