Confronta
Knjiga proroka Osije 7
Scorrimento collegatoLe due colonne scorrono insieme
Knjiga proroka Osije
Capitolo 7
1
Kad lečim Izrailja,
tada se pokazuje bezakonje Jefremovo
i zloća samarijska;
jer čine laž,
i lupež ulazi,
i napolju udara četa.
2
I ne govore u srcu svom
da ja pamtim svako bezakonje njihovo;
sada stoje oko njih dela njihova,
preda mnom su.
3
Nevaljalstvom svojim vesele cara
i lažima svojim knezove.
4
Svi čine preljubu;
kao peć su koju užari hlebar,
koji prestane stražiti kad zamesi testo pa dokle uskisne.
5
Na dan cara našeg razboleše se knezovi od meha vina,
i on pruži ruku svoju podsmevačima.
6
Jer na zasede svoje upravljaju srce svoje,
koje je kao peć;
hlebar njihov spava celu noć,
ujutru gori kao plamen ognjeni.
7
Svi su kao peć ugrejani
i proždiru svoje sudije;
svi carevi njihovi padaju,
nijedan između njih ne viče k meni.
8
Jefrem se pomešao s narodima;
Jefrem je pogača neprevrnuta.
9
Inostranci jedu mu silu,
a on ne zna;
sede kose popadaju ga,
a on ne zna.
10
I ponositost Izrailjeva svedoči mu u oči,
ali se ne vraćaju ka Gospodu Bogu svom
niti Ga traže uza sve to.
11
I Jefrem je kao golub,
lud, bezuman;
zovu Misir,
idu u Asirsku.
12
Kad otidu,
razapeću na njih mrežu svoju,
kao ptice nebeske svući ću ih,
karaću ih kako je kazivano u zboru njihovom.
13
Teško njima,
jer zađoše od mene;
pogibao će im biti,
jer me izneveriše;
ja ih iskupih,
a oni govoriše na me laž.
14
Niti me prizivaše iz srca svog,
nego ridaše na odrima svojim;
žita i vina radi skupljajući se
odstupaju od mene.
15
Kad ih karah,
ukrepih im mišice;
ali oni misliše zlo na me.
16
Vraćaju se, ali ne ka Višnjem,
postaše kao luk lažljiv;
knezovi će njihovi popadati od mača
s obesti jezika svog;
to će im biti podsmeh u zemlji misirskoj.
Ozeáš
Capitolo 7
1
Když léčím Izraele, tedy zjevuje se nepravost Efraimova a zlosti Samařské; nebo provodí faleš. Vnitř zlodějství, a vně provozují loupežnictví.
2
Aniž na to pomýšlejí v srdci svém, že na všecku nešlechetnost jejich pamatují; již je obkličují skutkové jejich, a před mým oblíčejem jsou.
3
Nešlechetností svou obveselují krále, a klamy svými knížata.
4
Všickni napořád cizoloží, podobni jsouce peci zanícené od pekaře, kterýž přestává bdíti, jen ažby zadělané těsto zkynulo.
5
V den krále našeho k nemoci jej přivodí knížata láhvicí vína; vztahuje ruku svou s posměvači.
6
Nebo přiložili k úkladům svým srdce své podobné peci; celou noc spí pekař jejich, v jitře hoří jako plamen ohně.
7
Všickni napořád rozpáleni jsou jako pec, a zžírají soudce své; všickni králové jejich padají, aniž kdo z nich volá ke mně.
8
Efraim s národy smísil se, Efraim bude chléb podpopelný neobrácený.
9
Cizozemci zžírají sílu jeho, ačkoli on toho nezná; i šedinami prokvítaje, však vždy toho nezná.
10
A ačkoli pýcha Izraelova svědčí vůči proti němu, však se nenavracují k Hospodinu Bohu svému, aniž ho hledají s tím se vším.
11
A Efraim jest jako holubice hloupá bez srdce; k Egyptskému králi volají, k Assyrskému se utíkají.
12
Když odejdou, roztáhnu na ně sítku svou, a jako ptactvo nebeské přitrhnu je; kárati je budu tak, jakž slýcháno bylo o tom v shromáždění jejich.
13
Běda jim, že jsou poběhli mne. Zpuštění na ně, proto že se mi zpronevěřili, ješto jsem já je vykoupil, ale oni mluvili proti mně lži.
14
Aniž volají ke mně z srdce svého, když kvílí na ložcích svých, a když pro obilé a mest shromažďujíce se, obracejí se ke mně,
15
Ješto já potrestav, posiloval jsem ramen jejich, ale oni proti mně zlé vymýšlejí.
16
Navracujíť se, ale ne k Nejvyššímu, jsou jako lučiště omylné, padají od meče knížata jejich, od rozhněvání jazyka jejich, což jim ku posměchu jest v zemi Egyptské.