Confronta
Otkrivenje svetog Jovana Bogoslova 10
Scorrimento collegatoLe due colonne scorrono insieme
Otkrivenje svetog Jovana Bogoslova
Capitolo 10
1
I videh drugog anđela jakog gde silazi s neba, koji beše obučen u oblak, i duga beše na glavi njegovoj, i lice njegovo beše kao sunce, i noge njegove kao stubovi ognjeni;
2
i imaše u ruci svojoj knjižicu otvorenu, i metnu nogu svoju desnu na more, a levu na zemlju.
3
I povika glasom velikim, kao lav kad riče; i kad on povika, govoraše sedam gromova glasove svoje.
4
I kad govoriše sedam gromova glasove svoje, htedoh da pišem, i čuh glas s neba koji mi govori: Zapečati šta govoriše sedam gromova, i ovo ne piši.
5
I anđeo kog videh gde stoji na moru i na zemlji, podiže ruku svoju k nebu,
6
i zakle se Onim koji živi va vek veka, koji sazda nebo i šta je na njemu, i zemlju i šta je na njoj, i more i šta je u njemu, da vremena već neće biti;
7
nego u dane glasa sedmog anđela kad zatrubi, onda će se svršiti tajna Božija, kao što javi svojim slugama prorocima.
8
I glas koji čuh s neba, opet progovori sa mnom i reče: Idi i uzmi knjižicu otvorenu iz ruke onog anđela što stoji na moru i na zemlji.
9
I otidoh k anđelu, i rekoh mu: Daj mi knjižicu. I reče mi: Uzmi i izjedi je; i gorka će biti u trbuhu tvom, ali u ustima biće ti slatka kao med.
10
I uzeh knjižicu iz ruke anđelove, i izjedoh je; i beše u ustima mojim kao med slatka, a kad je izjedoh, beše gorka u trbuhu mom.
11
I reče mi: Valja ti opet prorokovati narodima i plemenima i jezicima i carevima mnogima.
Zjevení Janovo
Capitolo 10
1
Viděl jsem jiného anděla silného, sstupujícího s nebe, oděného oblakem, a duha na hlavě jeho byla, a tvář jeho jako slunce, a nohy jeho jako sloupové ohniví.
2
A v ruce své měl knížky otevřené. I postavil nohu svou pravou na moři a levou na zemi.
3
A volal hlasem velikým, jako by lev řval. A když dokonal volání, mluvilo sedm hromů hlasy své.
4
A když odmluvilo sedm hromů hlasy své, byl bych to psal. Ale slyšel jsem hlas s nebe řkoucí ke mně: Zapečeť to, co mluvilo sedm hromů, než nepiš toho.
5
Tedy anděl, kteréhož jsem viděl stojícího na moři a na zemi, pozdvihl ruky své k nebi,
6
A přisáhl skrze živého na věky věků, kterýž stvořil nebe i to, což v něm jest, a zemi i to, což na ní jest, a moře i to, což v něm jest, že již více času nebude.
7
Ale ve dnech hlasu sedmého anděla, když bude troubiti, dokonánoť bude tajemství Boží, jakož zvěstoval služebníkům svým prorokům.
8
A ten hlas, kterýž jsem byl slyšel s nebe, opět mluvil se mnou a řekl: Jdi, a vezmi ty knížky otevřené z ruky anděla, stojícího na moři a na zemi.
9
I šel jsem k andělu, a řekl jsem jemu: Dej mi ty knížky. I řekl mi: Vezmi, a požři je, a učiníť hořkost v břiše tvém, ale v ústech tvých budouť sladké jako med.
10
I vzal jsem knížky z ruky anděla, a požřel jsem je. I byly v ústech mých sladké jako med, ale když jsem je požřel, hořko mi bylo v břiše mém.
11
I dí mi: Musíš opět prorokovati lidem, a národům, a jazykům, i králům mnohým.