Confronta
Peta knjiga Mojsijeva koja se zove Zakoni ponovljeni 31
Scorrimento collegatoLe due colonne scorrono insieme
Peta knjiga Mojsijeva koja se zove Zakoni ponovljeni
Capitolo 31
1
Potom dođe Mojsije i kaza ove reči svemu Izrailju,
2
i reče im: Meni ima danas sto i dvadeset godina, ne mogu više odlaziti i dolaziti; a i Gospod mi je rekao: Nećeš preći preko tog Jordana.
3
Gospod će Bog tvoj ići pred tobom, i istrebiće one narode ispred tebe, i ti ćeš ih naslediti; Isus će ići pred tobom kao što je kazao Gospod.
4
I učiniće Gospod s njima kako je učinio sa Sionom i Ogom, carevima amorejskim i sa zemljom njihovom, te ih je istrebio.
5
Zato kad vam ih preda Gospod učinite im sasvim onako kako sam vam zapovedio.
6
Budite slobodni i hrabri, i ne bojte ih se i ne plašite se od njih; jer Gospod Bog tvoj ide s tobom, neće odstupiti od tebe, niti će te ostaviti.
7
Potom dozva Mojsije Isusa, i reče mu pred svim Izrailjem: Budi slobodan i hrabar; jer ćeš ući s ovim narodom u zemlju za koju se zakleo Gospod ocima njihovim da će im je dati, a ti ćeš im je razdeliti u nasledstvo.
8
Jer Gospod koji ide pred tobom biće s tobom, neće odstupiti od tebe, niti će te ostaviti, ne boj se i ne plaši se.
9
I Mojsije napisa ovaj zakon, i dade ga sveštenicima, sinovima Levijevim, koji nošahu kovčeg zaveta Gospodnjeg, i svim starešinama Izrailjevim.
10
I zapovedi im Mojsije govoreći: Svake sedme godine, u određeno vreme godine oprosne, na praznik senica,
11
kad dođe sav Izrailj i stane pred Gospoda Boga svog na mestu koje izabere, čitaj ovaj zakon pred svim Izrailjem da čuju,
12
sabravši narod, ljude i žene, decu i došljake, koji budu u mestima tvojim, da čuju i uče da se boje Gospoda Boga vašeg, i drže i tvore sve reči ovog zakona;
13
i sinovi njihovi, koji još ne znaju, neka čuju i uče bojati se Gospoda Boga vašeg, dokle ste god živi na zemlji u koju idete preko Jordana da je nasledite.
14
A Gospod reče Mojsiju: Evo, približi se vreme da umreš. Dozovi Isusa i stanite obojica u šatoru od sastanka, da mu dam zapovesti. I otide Mojsije i Isus, i stadoše u šatoru od sastanka.
15
I javi se Gospod u šatoru u stupu od oblaka, i stajaše stup od oblaka nad vratima od šatora.
16
I reče Gospod Mojsiju: Evo, ti ćeš počinuti s ocima svojim; a narod ovaj ustavši činiće preljubu za tuđim bogovima one zemlje u koju ide, i ostaviće me i pokvariće zavet moj, koji učinih s njima.
17
I onda će se raspaliti moj gnev na njih, i ostaviću ih, i sakriću lice svoje od njih; oni će se proždreti, i snaći će ih zla mnoga i nevolje; i onda će reći: Da me ne snađoše ova zla zato što Bog moj nije posred mene?
18
A ja ću onda sasvim sakriti lice svoje za sva zla koja učiniše obrativši se k drugim bogovima.
19
Zato sad napišite sebi ovu pesmu, i nauči je sinove Izrailjeve; metni im je u usta da mi ta pesma bude svedok na sinove Izrailjeve.
20
Jer ću ga odvesti u zemlju za koju sam se zakleo ocima njegovim, u kojoj teče mleko i med; onde će jesti i nasitiće se i ugojiće se, pa će se onda obratiti k drugim bogovima i njima će služiti, a za mene neće mariti, i pokvariće zavet moj.
21
A kad ga snađu zla mnoga i nevolje, onda će ta pesma svedočiti na njih; jer se neće zaboraviti niti će je nestati iz usta semena njihovog. Jer znam misli njihove i šta će još danas činiti, pre nego ih uvedem u zemlju za koju sam se zakleo.
22
I napisa Mojsije tu pesmu onaj dan, i nauči sinove Izrailjeve.
23
I Gospod dade zapovesti Isusu Navinom govoreći: Budi slobodan i hrabar, jer ćeš ti uvesti sinove Izrailjeve u zemlju za koju sam im se zakleo i ja ću biti s tobom.
24
I kad napisa reči ovog zakona u knjigu, sve do kraja,
25
zapovedi Mojsije Levitima, koji nošahu kovčeg zaveta Gospodnjeg, govoreći:
26
Uzmite ovu knjigu zakona i metnite je pokraj kovčega zaveta Gospoda Boga svog, da bude onde svedok na vas.
27
Jer znam nepokornost tvoju i tvrdi vrat tvoj. Eto, dokle sam još živ s vama, do danas, bejaste nepokorni Gospodu; a kamoli kad ja umrem?
28
Skupite meni sve starešine od plemena svojih i upravitelje svoje da im kažem da čuju ove reči, i da im zasvedočim nebom i zemljom.
29
Jer znam da ćete se po smrti mojoj pokvariti, i zaći s puta koji vam zapovedih; i zato će vas zadesiti ovo zlo najposle, kad stanete činiti što je zlo pred Gospodom gneveći Ga delom ruku svojih.
30
I izgovori Mojsije da čuje sav zbor Izrailjev reči ove pesme do kraja.
5 Mojžíšova
Capitolo 31
1
Přišed tedy Mojžíš, mluvil slova ta ke všemu Izraelovi,
2
A řekl jim: Ve stu a ve dvadcíti letech jsem dnes, nemohuť již více vycházeti a vcházeti; a také řekl Hospodin ke mně: Nepřejdeš Jordánu tohoto.
3
Hospodin Bůh tvůj předcházející tebe vyhladí ty národy od tváři tvé, a ty dědičně je opanuješ, a Jozue tento půjde před tebou, jakož řekl Hospodin.
4
I učiní Hospodin jim, jakož učinil Seonovi a Ogovi králům Amorejským a zemi jejich, kteréž vyhladil.
5
Protož když je dá Hospodin vám, tedy učiníte jim vedlé každého přikázaní, kteréž jsem přikázal vám.
6
Buďte silní a zmužile se mějte, nebojte se, ani se lekejte tváři jejich, nebo Hospodin Bůh tvůj, on jde s tebou, neopustíť a nezanechá tebe.
7
Tedy povolal Mojžíš Jozue a řekl jemu před očima všeho Izraele: Budiž silný a zmužile se měj, nebo ty vejdeš s lidem tímto do země, kterouž s přísahou zaslíbil Hospodin otcům jejich, že ji dá jim, a ty ji rozdělíš jim v dědictví.
8
Hospodin pak předcházející tě, onť bude s tebou, neopustí tě, aniž tě zanechá; neboj se, ani se strachuj.
9
I napsal Mojžíš zákon tento a dal jej kněžím, synům Léví, kteříž nosili truhlu smlouvy Hospodinovy, a všechněm starším Izraelským,
10
A přikázal jim Mojžíš, řka: Každého léta sedmého, v jistý čas léta odpuštění, v svátek stanů,
11
Když přijde všecken Izrael a postaví se před Hospodinem Bohem tvým na místě, kteréž by vyvolil, čísti budeš zákon tento přede vším Izraelem v uších jejich,
12
Shromáždě lid, muže i ženy, i děti, i příchozí své, kteříž jsou v branách tvých, aby slyšíce, učili se a báli se Hospodina Boha vašeho, a hleděli činiti všecka slova zákona tohoto.
13
Synové také jejich, kteříž ještě toho nepoznali, ať slyší a učí se báti Hospodina Boha vašeho po všecky dny, v nichž živi budete na zemi, do níž, přejdouce Jordán, vejdete, abyste ji dědičně obdrželi.
14
I řekl Hospodin Mojžíšovi: Aj, již se přiblížili dnové tvoji, abys umřel. Povolej Jozue, a postavte se oba v stánku úmluvy, a přikáži jemu. Šel tedy Mojžíš a Jozue, a postavili se v stánku úmluvy.
15
I ukázal se Hospodin v stánku v sloupě oblakovém, a postavil se sloup oblakový nade dveřmi stánku.
16
Řekl pak Hospodin Mojžíšovi: Aj, ty již usneš s otci svými, potom lid tento vstana, smilniti bude, následuje bohů cizozemců země této, do níž vchází, aby bydlil u prostřed ní; tu mne opustí a zruší smlouvu mou, kterouž jsem učinil s ním.
17
Protož rozhněvá se na něj prchlivost má v ten den, a opustím je, i skryji tvář svou od nich, a bude sežrán, i přijdou na něj mnohé věci zlé a úzkosti. I řekne v ten den: Zdaliž ne proto přišly na mne tyto zlé věci, že Bůh můj není u prostřed mne?
18
Já pak daleko skryji tvář svou v ten den pro všecko to zlé, kteréž páchal, jakž se obrátil k bohům cizím.
19
Protož nyní napište sobě píseň tuto, a uč jí syny Izraelské; vlož ji v ústa jejich, aby ta píseň byla mi za svědka proti synům Izraelským.
20
Nebo uvedu jej do země, kterouž jsem s přísahou zaslíbil otcům jeho, oplývající mlékem a strdí, kdežto bude jísti a nasytí se a ztuční. Tehdy obrátí se k bohům cizím a sloužiti bude jim, i popudí mne a zruší smlouvu mou.
21
A když přijdou na něj mnohé zlé věci a úzkosti, tehdy bude jemu tato píseň na svědectví, (nebo nepřijde v zapomenutí, aniž odejde od úst semene jeho). Známť zajisté myšlení jeho, a co on ještě dnes činiti bude, prvé nežli jej uvedu do země, kterouž jsem s přísahou zaslíbil.
22
Tedy napsal Mojžíš tu píseň v ten den a učil jí syny Izraelské.
23
Potom dal přikázaní Jozue, synu Nun, řka: Budiž silný, a měj se zmužile, nebo ty uvedeš syny Izraelské do země, kterouž jsem jim s přísahou zaslíbil, a já budu s tebou.
24
Stalo se pak, když napsal Mojžíš slova zákona tohoto v knize, a dokonal je,
25
Že přikázal Levítům, kteříž nosili truhlu smlouvy Hospodinovy, řka:
26
Vezměte tu knihu zákona a vložte ji v straně truhly smlouvy Hospodina Boha vašeho, ať jest tam proti vám na svědectví.
27
Nebo já znám zpouru tvou a zatvrdilost šíje tvé. Aj, poněvadž, když jsem já ještě živ nyní s vámi, zpurní jste bývali Hospodinu, čím tedy více, když já umru?
28
Shromažďte ke mně všecky starší pokolení svých a správce vaše, abych mluvil v uši jejich slova tato, a osvědčil proti nim nebem i zemí.
29
Nebo vím, že po mé smrti velmi porušíte se a vystoupíte z cesty, kterouž jsem přikázal vám; pročež přijde na vás toto zlé v posledních dnech, když byste činili to, což se nelíbí Hospodinu, popouzejíce ho dílem rukou svých.
30
Mluvil tedy Mojžíš v uši všeho shromáždění Izraelského slova písně této, až je i dokonal.