Confronta
Psalmi Davidovi 71
Scorrimento collegatoLe due colonne scorrono insieme
Psalmi Davidovi
Capitolo 71
1
U Tebe se, Gospode, uzdam,
nemoj me ostaviti pod sramotom večnom.
2
Pravdom svojom izbavi me, i oprosti me,
prigni k meni uho svoje i pomozi mi.
3
Budi mi grad
gde bih svagda dolazio da živim,
uredi spasenje moje;
jer si Ti grad moj i krepost moja.
4
Bože moj! Uzmi me iz ruke bezbožnikove,
iz ruke bezakonikove i nasilnikove.
5
Jer si Ti nadanje moje,
Gospod je Gospod pouzdanje moje od mladosti moje.
6
Tebe se držim od rođenja,
od utrobe matere moje Ti si branič moj;
Tobom se hvalim svagda.
7
Čudo sam mnogima,
a Ti si utočište moje jako.
8
Usta su moja puna hvale Tvoje,
slave Tvoje svaki dan.
9
Nemoj me odbaciti pod starost,
kad me izdaje snaga moja, nemoj me ostaviti.
10
Jer neprijatelji moji misle o meni,
i koji vrebaju dušu moju dogovaraju se,
11
Govoreći: Bog ga je ostavio,
poterajte i uhvatite ga,
jer ga nema ko izbaviti.
12
Bože! Ne budi daleko od mene;
Bože moj! Pohitaj mi u pomoć.
13
Nek se postide i poginu
protivnici duše moje;
neka popadne stid i sramota
na one koji mi traže zla!
14
A ja ću se svagda uzdati,
i ponavljaću hvale Tebi.
15
Usta će moja kazivati pravdu Tvoju,
svaki dan dobročinstva Tvoja,
jer im ne znam broja.
16
Ući ću u sili Gospoda Gospoda,
i slaviću samo Tvoju pravdu.
17
Bože! Ti si me učio od mladosti,
i do danas kazujem čudesa Tvoja.
18
Ni u starosti i kad osedeh
nemoj me ostaviti, Bože,
eda bih kazivao mišicu Tvoju nasleđu,
svoj omladini silu Tvoju,
19
Pravda je Tvoja, Bože,
do najviše visine;
u velikim delima, koja si učinio,
Bože, ko je kao Ti?
20
Koliko si me puta bacao u velike i ljute nevolje,
pak si me opet ostavio među živima
i iz bezdana me zemaljskih opet izvadio.
21
Mnogo si me puta podizao
i ponavljao utehe.
22
I ja Te hvalim uz psaltir,
Tvoju vernost, Bože moj;
udaram Ti u gusle, Sveče Izrailjev!
23
Raduju se usta moja kad pevam Tebi,
i duša moja, koju si izbavio.
24
I jezik moj svaki dan kazuje pravdu Tvoju;
jer su postiđeni i posramljeni oni koji mi traže zla.
Žalmy
Capitolo 71
1
V tebeť, Hospodine, doufám, nechť nejsem zahanben na věky.
2
Vedlé spravedlnosti své vytrhni mne, a vyprosť mne; nakloň ke mně ucha svého, a spas mne.
3
Budiž mi skalou obydlí, na niž bych ustavičně utíkal; přikázal jsi ostříhati mne, nebo skála má i pevnost má ty jsi.
4
Bože můj, vytrhni mne z ruky bezbožníka, z ruky převráceného a násilníka.
5
Nebo ty jsi má naděje, Pane; Hospodine, v tebeť doufám od své mladosti.
6
Na tebe jsem zpolehl hned od života, z břicha matky mé ty jsi mne vyvedl, v tobě jest chvála má vždycky.
7
Jako zázrak byl jsem mnohým, a však ty jsi mé silné doufání.
8
Ó ať jsou naplněna ústa má chválením tebe, přes celý den slavením tebe.
9
Nezamítejž mne v věku starosti; když zhyne síla má, neopouštějž mne.
10
Nebo mluvili nepřátelé moji proti mně, a ti, jenž střehou duše mé, radili se spolu,
11
Pravíce: Bůh jej opustil, hoňte a popadněte jej, nebo kdo by ho vytrhl, není žádného.
12
Bože, nevzdalujž se ode mne, Bože můj, přispějž mi na pomoc.
13
Nechť jsou zahanbeni, a zhynou protivníci duše mé; přikryti buďte lehkostí a hanbou, kteříž hledají pádu mého.
14
Já pak ustavičně čekati, a vždy víc a víc tě chváliti budu.
15
Ústa má budou vypravovati spravedlnost tvou, každého dne spasení tvé, ačkoli mu počtu nevím.
16
Přistoupě k všelijaké moci Panovníka Hospodina, připomínati budu tvou vlastní spravedlnost.
17
Bože, učinil jsi mne od mladosti mé, a až po dnes vypravuji o divných činech tvých.
18
Protož také i do starosti a šedin, Bože, neopouštěj mne, až v známost uvedu rámě tvé tomuto věku, a všechněm potomkům sílu tvou.
19
Nebo spravedlnost tvá, Bože, vyvýšená jest, provodíš zajisté věci veliké. Bože, kdo jest podobný tobě?
20
Kterýž ač jsi mi dal okusiti úzkostí velikých a hrozných, však zase k životu navrátíš mne, a z propastí země zase mne vyzdvihneš.
21
Rozmnožíš důstojnost mou, a zase utěšíš mne.
22
I jáť také budu tě slaviti na nástroji hudebném, i pravdu tvou, Bože můj; žalmy tobě zpívati budu na harfě, ó svatý Izraelský.
23
Plésati budou rtové moji, když žalmy zpívati budu tobě, i duše má, kterouž jsi vykoupil.
24
Nadto i jazyk můj každý den vypravovati bude spravedlnost tvou; nebo se zastyděti a zahanbiti musili ti, jenž mého pádu hledali.