Confronta
Rimljanima poslanica svetog apostola Pavla 13
Scorrimento collegatoLe due colonne scorrono insieme
Rimljanima poslanica svetog apostola Pavla
Capitolo 13
1
Svaka duša da se pokorava vlastima koje vladaju; jer nema vlasti da nije od Boga, a što su vlasti, od Boga su postavljene.
2
Tako koji se suproti vlasti suproti se naredbi Božijoj; a koji se suprote primiće greh na sebe.
3
Jer knezovi nisu strah dobrim delima nego zlim. Hoćeš li, pak, da se ne bojiš vlasti, čini dobro, i imaćeš hvalu od nje;
4
jer je sluga Božji tebi za dobro. Ako li zlo činiš, boj se; jer uzalud ne nosi mača, jer je Božji sluga, osvetnik na gnev onome koji zlo čini.
5
Tako se valja pokoravati ne samo od straha nego i po savesti.
6
Jer za to i poreze dajete; jer su sluge Božije koje su za to isto postavljene.
7
Podajte, dakle, svakome šta ste dužni: kome dakle porezu, porezu; a kome carinu, carinu; a kome strah, strah; a kome čast, čast.
8
I ne budite nikome ništa dužni osim da ljubite jedan drugog; jer koji ljubi drugog zakon ispuni.
9
Jer ovo: Ne čini preljube, ne ubij, ne ukradi, ne svedoči lažno, ne zaželi, i ako ima još kakva druga zapovest, u ovoj se reči izvršuje, to jest: Ljubi bližnjeg svog kao samog sebe.
10
Ljubav ne čini zla bližnjemu; dakle je ljubav izvršenje zakona.
11
I znajući ovo vreme da je već čas došao da ustanemo od sna; jar nam je sad bliže spasenje nego li kad verovasmo.
12
Noć prođe, a dan se približi: da odbacimo, dakle, sva dela tamna, i da se obučemo u oružje videla.
13
Da hodimo pošteno kao po danu: ne u žderanju i pijanstvu, ne u kurvarstvu i nečistoti, ne u svađanju i zavisti;
14
nego se obucite u Gospoda Isusa Hrista; i telu ne ugađajte po željama.
Římanům
Capitolo 13
1
Každá duše vrchnostem povýšeným poddána buď. Neboť není vrchnosti, jediné od Boha, a kteréž vrchnosti jsou, ty od Boha zřízené jsou.
2
A protož, kdož se vrchnosti protiví, Božímu zřízení se protiví; kteříž se pak protiví, tiť sobě odsouzení dobudou.
3
Nebo vrchnosti nejsou k strachu dobře činícím, ale zle činícím. Protož chceš-li se nebáti vrchnosti, čiň dobře, a budeš míti chválu od ní.
4
Boží zajisté služebník jest, tobě k dobrému. Pakli bys zle činil, boj se; neboť ne nadarmo nese meč. Boží zajisté služebník jest, mstitel zuřivý nad tím, kdož zle činí.
5
A protož musejíť vrchnostem všickni poddáni býti, netoliko pro hněv, ale i pro svědomí.
6
Nebo proto i daň dáváte, poněvadž služebníci Boží jsou, pilnou práci o to vedouce.
7
Každému tedy což jste povinni, dávejte. Komu daň, tomu daň; komu clo, tomu clo; komu bázeň, tomu bázeň; komu čest, tomu čest.
8
Žádnému nebývejte nic dlužni, než to, abyste se vespolek milovali. Nebo kdož miluje bližního, Zákon naplnil,
9
Poněvadž to přikázání: Nesesmilníš, nezabiješ, neukradneš, nepromluvíš křivého svědectví, nepožádáš, a jest-li které jiné přikázání, v tomto slovu se zavírá: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
10
Láska bližnímu zle neučiní, a protož plnost Zákona jestiť láska.
11
A zvláště pak vidouce takovou příhodnost, žeť jest se nám již čas ze sna probuditi. (Nyníť zajisté blíže nás jest spasení, nežli když jsme uvěřili.)
12
Noc pominula, ale den se přiblížil. Odvrzmež tedy skutky temnosti, a oblecme se v odění světla.
13
Jakožto ve dne poctivě choďme, ne v hodování a v opilství, ne v smilstvích a v chlipnostech, ne v sváru a v závisti,
14
Ale oblecte se v Pána Jezukrista, a nepečujte o tělo k vyplňování žádostí jeho.