Confronta
Sveto Jevanđelje po Luki 2
Scorrimento collegatoLe due colonne scorrono insieme
Sveto Jevanđelje po Luki
Capitolo 2
1
U to vreme pak iziđe zapovest od ćesara Avgusta da se prepiše sav svet.
2
Ovo je bio prvi prepis za vladanja Kirinova Sirijom.
3
I pođoše svi da se prepišu, svaki u svoj grad.
4
Tada pođe i Josif iz Galileje, iz grada Nazareta u Judeju u grad Davidov koji se zvaše Vitlejem, jer on beše iz doma i plemena Davidovog,
5
da se prepiše s Marijom, isprošenom za njega ženom, koja beše trudna.
6
I kad onamo behu, dođe vreme da ona rodi.
7
I rodi Sina svog prvenca, i povi Ga, i metnu Ga u jasle; jer im ne beše mesta u gostionici.
8
I behu pastiri u onom kraju koji čuvahu noćnu stažu kod stada svog.
9
I gle, anđeo Gospodnji stade među njima, i slava Gospodnja obasja ih; i uplašiše se vrlo.
10
I reče im anđeo: Ne bojte se; jer gle, javljam vam veliku radost koja će biti svemu narodu.
11
Jer vam se danas rodi spas, koji je Hristos Gospod, u gradu Davidovom.
12
I eto vam znaka: Naći ćete dete povito gde leži u jaslama.
13
I ujedanput postade s anđelom mnoštvo vojnika nebeskih, koji hvaljahu Boga govoreći:
14
Slava na visini Bogu,
i na zemlji mir,
među ljudima dobra volja.
15
I kad anđeli otidoše od njih na nebo, pastiri govorahu jedan drugom: Hajdemo do Vitlejema, da vidimo to što se tamo dogodilo šta nam kaza Gospod.
16
I dođoše brzo, i nađoše Mariju i Josifa i dete gde leži u jaslama.
17
A kad videše, kazaše sve što im je kazano za to dete.
18
I svi koji čuše diviše se tome što im kazaše pastiri.
19
A Marija čuvaše sve reči ove i slagaše ih u srcu svom.
20
I vratiše se pastiri slaveći i hvaleći Boga za sve što čuše i videše, kao što im bi kazano.
21
I kad se navrši osam dana da Ga obrežu, nadenuše Mu ime Isus, kao što je anđeo rekao dok se još nije bio ni zametnuo u utrobi.
22
I kad dođe vreme da idu na molitvu po zakonu Mojsijevom, doneše Ga u Jerusalim da Ga metnu pred Gospoda,
23
(kao što je napisano u zakonu Gospodnjem: Da se svako dete muško koje najpre otvori matericu posveti Gospodu;)
24
i da prinesu prilog, kao što je rečeno u zakonu Gospodnjem, dve grlice, ili dva golubića.
25
I gle, beše u Jerusalimu čovek po imenu Simeun, i taj čovek beše pravedan i pobožan, koji čekaše utehe Izrailjeve, i Duh Sveti beše u njemu.
26
I njemu beše Sveti Duh kazao da neće videti smrt dok ne vidi Hrista Gospodnjeg.
27
I kaza mu Duh te dođe u crkvu; i kad donesoše roditelji dete Isusa da svrše za Njega zakon po običaju,
28
i on Ga uze na ruke svoje, i hvali Boga i reče:
29
Sad otpuštaš s mirom slugu svog, Gospode,
po reči svojoj;
30
Jer videše oči moje spasenje Tvoje,
31
Koje si ugotovio pred licem svih naroda,
32
Videlo, da obasja neznabošce,
i slavu naroda Tvog Izrailja.
33
I Josif i mati Njegova čuđahu se tome što se govoraše za Njega.
34
I blagoslovi ih Simeun, i reče Mariji, materi Njegovoj: Gle, Ovaj leži da mnoge obori i podigne u Izrailju, i da bude znak protiv koga će se govoriti
35
(a i tebi samoj probošće nož dušu), da se otkriju misli mnogih srca.
36
I beše Ana proročica, kći Fanuilova, od kolena Asirovog; ona je ostarela, a sedam je godina živela s mužem od devojaštva svog,
37
i udova oko osamdeset i četiri godine, koja ne odlažaše od crkve, i služaše Bogu dan i noć postom i molitvama.
38
I ona u taj čas dođe, i hvaljaše Gospoda i govoraše za Njega svima koji čekahu spasenja u Jerusalimu.
39
I kad svršiše sve po zakonu Gospodnjem, vratiše se u Galileju u grad svoj Nazaret.
40
A dete rastijaše i jačaše u duhu, i punjaše se premudrosti, i blagodat Božija beše na Njemu.
41
I roditelji Njegovi iđahu svake godine u Jerusalim o prazniku pashe.
42
I kad Mu bi dvanaest godina, dođoše oni u Jerusalim po običaju praznika;
43
i kad dane provedoše i oni se vratiše, osta dete Isus u Jerusalimu; i ne znade Josif i mati Njegova;
44
nego misleći da je s društvom, otidoše dan hoda, i stadoše Ga tražiti po rodbini i po znancima.
45
I ne našavši Ga vratiše se u Jerusalim da Ga traže.
46
I posle tri dana nađoše Ga u crkvi gde sedi među učiteljima, i sluša ih, i pita ih,
47
i svi koji Ga slušahu divljahu se Njegovom razumu i odgovorima.
48
I videvši Ga začudiše se, i mati Njegova reče Mu: Sine! Šta učini nama tako? Evo otac tvoj i ja sa strahom tražismo te.
49
I reče im: Zašto ste me tražili? Zar ne znate da meni treba u onom biti što je Oca mog?
50
I oni ne razumeše reči što im reče.
51
I siđe s njima i dođe u Nazaret; i beše im poslušan. I mati Njegova čuvaše sve reči ove u srcu svom.
52
I Isus napredovaše u premudrosti i u rastu i u milosti kod Boga i kod ljudi.
Lukáš
Capitolo 2
1
I stalo se v těch dnech, vyšlo jest vyrčení od císaře Augusta, aby byl popsán všecken svět.
2
(To popsání nejprve stalo se, když vladařem Syrským byl Cyrenius.)
3
I šli všickni, aby zapsáni byli, jeden každý do svého města.
4
Vstoupil pak i Jozef od Galilee z města Nazarétu do Judstva, do města Davidova, kteréž slove Betlém, (protože byl z domu a z čeledi Davidovy,)
5
Aby zapsán byl s Marijí, zasnoubenou sobě manželkou, těhotnou.
6
I stalo se, když tam byli, naplnili se dnové Marie, aby porodila.
7
I porodila Syna svého prvorozeného, a plénkami ho obvinula, a položila jej v jeslech, neb neměli jinde místa v hospodě.
8
A pastýři byli v krajině té, ponocujíce a stráž noční držíce nad svým stádem.
9
A aj, anděl Páně postavil se podle nich, a sláva Páně osvítila je. I báli se bázní velikou.
10
Tedy řekl jim anděl: Nebojtež se; nebo aj, zvěstuji vám radost velikou, kteráž bude všemu lidu.
11
Nebo narodil se vám dnes Spasitel, jenž jest Kristus Pán, v městě Davidově.
12
A toto vám bude za znamení: Naleznete nemluvňátko plénkami obvinuté, a ležící v jeslech.
13
A hned s andělem zjevilo se množství rytířstva nebeského, chválících Boha a řkoucích:
14
Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle.
15
I stalo se, jakž odešli od nich andělé do nebe, že ti lidé, totiž pastýři, řekli vespolek: Pojďme až do Betléma a vizme tu věc, jenž se stala, o níž Pán oznámil nám.
16
I přišli, chvátajíce, a nalezli Mariji a Jozefa, a nemluvňátko ležící v jeslech.
17
A viděvše, rozhlašovali to, což jim povědíno bylo o tom dítěti.
18
I divili se všickni, kteříž slyšeli o tom, což bylo mluveno od pastýřů k nim.
19
Ale Maria zachovávala všecka slova tato, skládajici je v srdci svém.
20
I navrátili se pastýři, velebíce a chválíce Boha ze všeho, což slyšeli a viděli, tak jakž bylo povědíno jim.
21
A když se naplnilo dní osm, aby obřezáno bylo dítě, nazváno jest jméno jeho Ježíš, kterýmž bylo nazváno od anděla, prve než se v životě počalo.
22
A když se naplnili dnové očišťování Marie podle Zákona Mojžíšova, přinesli jej do Jeruzaléma, aby ho postavili přede Pánem,
23
(Jakož psáno jest v Zákoně Páně, že každý pacholík, otvíraje život, svatý Pánu slouti bude,)
24
A aby dali obět, jakož povědíno jest v Zákoně Páně, dvě hrdličky anebo dvé holoubátek.
25
A aj, člověk jeden byl v Jeruzalémě, jemuž jméno Simeon. A člověk ten byl spravedlivý a nábožný, očekávající potěšení Izraelského, a Duch svatý byl v něm.
26
A bylo jemu zjeveno od Ducha svatého, že neuzří smrti, až by prve uzřel Krista Páně.
27
Ten přišel, ponuknut jsa od Ducha Páně, do chrámu. A když uvodili dítě Ježíše rodičové, aby učinili podle obyčeje Zákona za něj,
28
Tedy on vzal jej na lokty své, i chválil Boha a řekl:
29
Nyní propouštíš služebníka svého, Pane, podle slova svého v pokoji.
30
Neboť jsou viděly oči mé spasení tvé,
31
Kteréž jsi připravil před obličejem všech lidí,
32
Světlo k zjevení národům a slávu lidu tvého Izraelského.
33
Otec pak a matka jeho divili se těm věcem, kteréž praveny byly o něm.
34
I požehnal jim Simeon, a řekl k Mariji, matce jeho: Aj, položen jest tento ku pádu a ku povstání mnohým v Izraeli, a na znamení, kterémužto bude odpíráno,
35
(A tvou vlastní duši pronikne meč,) aby zjevena byla z mnohých srdcí myšlení.
36
Byla také Anna prorokyně, dcera Fanuelova z pokolení Aser. Ta se byla zstarala ve dnech mnohých, a živa byla s mužem svým sedm let od panenství svého.
37
A ta vdova byla, mající let okolo osmdesáti a čtyř, kteráž nevycházela z chrámu, posty a modlitbami sloužeci Bohu dnem i nocí.
38
A ta v touž hodinu přišedši, chválila Pána, a mluvila o něm všechněm, kteříž čekali vykoupení v Jeruzalémě.
39
Oni pak, jakž vykonali všecko podle Zákona Páně, vrátili se do Galilee, do města svého Nazaréta.
40
Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, plné moudrosti, a milost Boží byla v něm.
41
I chodívali rodičové jeho každého roku do Jeruzaléma na den slavný velikonoční.
42
A když byl ve dvanácti letech, a oni vstupovali do Jeruzaléma, podle obyčeje toho dne svátečního,
43
A když vykonali dni, a již se navracovali, zůstalo dítě Ježíš v Jeruzalémě, a nevěděli o tom Jozef a matka jeho.
44
Domnívajíce se pak o něm, že by byl v zástupu, ušli den cesty. I hledali ho mezi příbuznými a známými.
45
A nenalezše jeho, navrátili se do Jeruzaléma, hledajíce ho.
46
I stalo se po třech dnech, že nalezli jej v chrámě, an sedí mezi doktory, poslouchaje jich a otazuje se jich.
47
A děsili se všickni, kteříž jej slyšeli, nad rozumností a odpovědmi jeho.
48
A uzřevše ho, ulekli se. I řekla matka jeho k němu: Synu, proč jsi nám tak učinil? Aj, otec tvůj a já s bolestí hledali jsme tebe.
49
I řekl k nim: Co jest, že jste mne hledali? Zdaliž jste nevěděli, že v těch věcech, kteréž jsou Otce mého, musím já býti?
50
Ale oni nesrozuměli těm slovům, kteráž k nim mluvil.
51
I šel s nimi, a přišel do Nazarétu, a byl poddán jim. Matka pak jeho zachovávala všecka slova ta v srdci svém.
52
A Ježíš prospíval moudrostí, a věkem, a milostí, u Boha i u lidí.