Confronta
Sveto Jevanđelje po Mateju 12
Scorrimento collegatoLe due colonne scorrono insieme
Sveto Jevanđelje po Mateju
Capitolo 12
1
U to vreme iđaše Isus u subotu kroz useve: a učenici Njegovi ogladneše, i počeše trgati klasje, i jesti.
2
A fariseji videvši to rekoše Mu: Gle, učenici tvoji čine šta ne valja činiti u subotu.
3
A On reče im: Niste li čitali šta učini David kad ogladne, on i koji behu s njim?
4
Kako uđe u kuću Božju, i hlebove postavljene pojede, kojih nije valjalo jesti njemu ni onima što su bili s njim, nego samim sveštenicima.
5
Ili niste čitali u zakonu kako u subotu sveštenici u crkvi subotu pogane, pa nisu krivi?
6
A ja vam kažem da je ovde onaj koji je veći od crkve.
7
Kad biste pak znali šta je to: Milosti hoću a ne priloga, nikad ne biste osuđivali prave;
8
jer je Gospodar i od subote Sin čovečiji.
9
I otišavši odande dođe u zbornicu njihovu.
10
I gle, čovek beše tu s rukom suvom; i zapitaše Ga govoreći: Valja li u subotu lečiti? Da bi Ga okrivili.
11
A On reče im: Koji je među vama čovek koji ima ovcu jednu pa ako ona u subotu upadne u jamu neće je uzeti i izvaditi?
12
A koliko je čovek pretežniji od ovce? Dakle valja u subotu dobro činiti.
13
Tada reče čoveku: Pruži ruku svoju. I pruži. I postade zdrava kao i druga.
14
A fariseji izišavši načiniše veće o Njemu kako bi Ga pogubili. No Isus doznavši to ukloni se odande.
15
I za Njim idoše ljudi mnogi, i isceli ih sve.
16
I zapreti im da Ga ne razglašuju:
17
Da se zbude šta je kazao Isaija prorok govoreći:
18
Gle, sluga moj, koga sam izabrao,
ljubazni moj, koji je po volji duše moje:
metnuću duh svoj na Njega,
i sud neznabošcima javiće.
19
Neće se svađati ni vikati,
niti će čuti ko po rasputicama glas Njegov.
20
Trsku stučenu neće prelomiti
i sveštilo zapaljeno neće ugasiti
dok pravda ne održi pobedu.
21
I u ime Njegovo uzdaće se narodi.
22
Tada dovedoše k Njemu besnoga koji beše nem i slep; i isceli ga da nemi i slepi stade govoriti i gledati.
23
I divljahu se svi ljudi govoreći: Nije li ovo Hristos, sin Davidov?
24
A fariseji čuvši to rekoše: Ovaj drugačije ne izgoni đavola do pomoću Veelzevula kneza đavolskog.
25
A Isus znajući misli njihove reče im: Svako carstvo koje se razdeli samo po sebi, opusteće; i svaki grad ili dom koji se razdeli sam po sebi, propašće.
26
I ako sotona sotonu izgoni, sam po sebi razdelio se; kako će dakle ostati carstvo njegovo?
27
I ako ja pomoću Veelzevula izgonim đavole, sinovi vaši čijom pomoću izgone? Zato će vam oni biti sudije.
28
A ako li ja Duhom Božijim izgonim đavole, dakle je došlo k vama carstvo nebesko.
29
Ili kako može ko ući u kuću jakoga i pokućstvo njegovo oteti, ako najpre ne sveže jakoga? I onda će kuću njegovu opleniti.
30
Koji nije sa mnom, protiv mene je; i koji ne sabira sa mnom, prosipa.
31
Zato vam kažem: svaki greh i hula oprostiće se ljudima; a na Duha Svetog hula neće se oprostiti ljudima.
32
I ako ko reče reč na Sina čovečijeg, oprostiće mu se; a koji reče reč na Duha Svetog, neće mu se oprostiti ni na ovom svetu ni na onom.
33
Ili usadite drvo dobro, i rod njegov biće dobar; ili usadite drvo zlo, i rod njegov zao biće; jer se po rodu drvo poznaje.
34
Porodi aspidini! Kako možete dobro govoriti, kad ste zli? Jer usta govore od suviška srca.
35
Dobar čovek iz dobre kleti iznosi dobro; a zao čovek iz zle kleti iznosi zlo.
36
A ja vam kažem da će za svaku praznu reč koju kažu ljudi dati odgovor u dan strašnog suda.
37
Jer ćeš se svojim rečima opravdati, i svojim ćeš se rečima osuditi.
38
Tada odgovoriše neki od književnika i fariseja govoreći: Učitelju! Mi bi radi od tebe znak videti.
39
A On odgovarajući reče im: Rod zli i preljubotvorni traži znak; i neće mu se dati znak osim znaka Jone proroka.
40
Jer kao što je Jona bio u trbuhu kitovom tri dana i tri noći: tako će biti i Sin čovečiji u srcu zemlje tri dana i tri noći.
41
Ninevljani izići će na sud s rodom ovim, i osudiće ga; jer se pokajaše Joninim poučenjem: a gle, ovde je veći od Jone.
42
Carica južna izići će na sud s rodom ovim, i osudiće ga; jer ona dođe s kraja zemlje da sluša premudrost Solomunovu: a gle, ovde je veći od Solomuna.
43
A kad nečisti duh iziđe iz čoveka, ide kroz bezvodna mesta tražeći pokoja, i ne nađe ga.
44
Onda reče: Da se vratim u dom svoj otkuda sam izišao; i došavši nađe prazan, pometen i ukrašen.
45
Tada otide i uzme sedam drugih duhova gorih od sebe, i ušavši žive onde; i bude potonje gore čoveku onom od prvog. Tako će biti i ovome rodu zlome.
46
Dok On još govoraše s ljudima, gle, mati Njegova i braća Njegova stajahu napolju i čekahu da govore s Njime.
47
I neko Mu reče: Evo mati Tvoja i braća Tvoja stoje na polju, radi su da govore s Tobom.
48
A On odgovori i reče onome što Mu kaza: Ko je mati moja, i ko su braća moja?
49
I pruživši ruku svoju na učenike svoje reče: Eto mati moja i braća moja.
50
Jer ko izvršuje volju Oca mog koji je na nebesima, onaj je brat moj i sestra i mati.
Matouš
Capitolo 12
1
V ten čas šel Ježíš v den sváteční skrze obilí, a učedlníci jeho lačni jsouce, počali vymínati klasy a jísti.
2
Farizeové pak vidouce to, řekli jemu: Hle, učedlníci tvoji činí to, čehož nesluší činiti v den sváteční.
3
On pak řekl jim: Co jste nečtli, co jest učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
4
Kterak všel do domu Božího a chleby posvátné jedl, kterýchžto jemu neslušelo jísti, ani těm, kteříž s ním byli, než toliko samým kněžím?
5
Anebo zdali jste nečtli v Zákoně, že kněží ve dny sváteční v chrámě svátek ruší, a jsou bez hříchu?
6
Ale pravímť vám, žeť větší jest tuto nežli chrám.
7
Než kdybyste věděli, co je to: Milosrdenství chci a ne oběti, neodsuzovali byste nevinných.
8
Syn zajisté člověka jestiť pánem i dne svátečního.
9
A poodšed odtud Ježíš, přišel do školy jejich.
10
A aj, byl tu člověk, maje ruku uschlou. I tázali se ho, řkouce: Sluší-li v den sváteční uzdravovati? aby jej obžalovali.
11
On pak dí jim: Který bude z vás člověk, ješto by měl ovci jednu, a kdyby ta upadla do jámy v den sváteční, i zdaliž dosáhna nevytáhne jí?
12
A čím lepší jest člověk nežli ovce? A protož slušíť v den sváteční dobře činiti.
13
Tedy řekl člověku tomu: Vztáhni ruku svou. I vztáhl, a učiněna jest zdravá jako i druhá.
14
Farizeové pak vyšedše, drželi radu proti němu, kterak by jej zahladili.
15
A věda to Ježíš, šel odtud. I šli za ním zástupové mnozí, a uzdravil je všecky.
16
A s pohrůžkou přikázal jim, aby ho nezjevovali,
17
Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího:
18
Aj, služebník můj, kteréhož jsem vyvolil, milý můj, v němž se dobře zalíbilo duši mé. Položím Ducha svého na něj, a soud národům zvěstovati bude.
19
Nebude se vaditi, ani křičeti, ani kdo na ulicích uslyší hlas jeho.
20
Třtiny nalomené nedolomí, a lnu kouřícího se neuhasí, až i vypoví soud k vítězství.
21
A ve jménu jeho národové doufati budou.
22
Tedy podán jemu ďábelstvím posedlý, slepý a němý. I uzdravil jej, takže ten byv slepý a němý, i mluvil i viděl.
23
I divili se všickni zástupové a pravili: Není-liž tento Syn Davidův?
24
Ale farizeové to uslyševše, řekli: Tento nevymítá ďáblů než Belzebubem, knížetem ďábelským.
25
Ježíš pak znaje myšlení jejich, dí jim: Každé království rozdělené samo v sobě zpustne, a každé město neb dům proti sobě rozdělený nestane.
26
A jestližeť satan satana vymítá, proti sobě rozdělen jest. Kterak tedy stane království jeho?
27
A vymítám-liť já ďábly v Belzebubu, synové vaši v kom vymítají? Protož oni soudcové vaši budou.
28
Pakliť já Duchem Božím ďábly vymítám, jistě přišlo jest mezi vás království Boží.
29
Aneb kterak kdo může do domu silného reka vjíti a jeho nádobí pobrati, leč by prve svázal toho silného, a teprvť by dům jeho obloupiti mohl?
30
Kdož není se mnou, proti mně jest; a kdo neshromažďuje se mnou, rozptylujeť.
31
Protož pravím vám: Všeliký hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu svatému nebude odpuštěno lidem.
32
A kdyby kdo řekl slovo proti Synu člověka, bude jemu odpuštěno, ale kdož by mluvil proti Duchu svatému, nebude jemu odpuštěno, ani na tomto světě, ani na budoucím.
33
A protož nebo čiňte strom dobrý, a ovoce jeho dobré; anebo čiňte strom zlý, a ovoce jeho zlé. Neboť po ovoci strom bývá poznán.
34
Pokolení ještěrčí, kterakž můžete dobré věci mluviti, jsouce zlí? Nebo z hojnosti srdce ústa mluví.
35
Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé.
36
Ale pravím vám, že z každého slova prázdného, kteréž mluviti budou lidé, vydadí počet v den soudný.
37
Nebo z slov svých spravedliv budeš učiněn, a z řečí tvých budeš odsouzen.
38
Tehdy odpověděli někteří z zákoníků a farizeů, řkouce: Mistře, chceme od tebe znamení viděti.
39
On pak odpovídaje, dí jim: Pokolení zlé a cizoložné znamení hledá, a znamení nebude jemu dáno, jediné znamení Jonáše proroka.
40
Nebo jakož byl Jonáš v břiše velryba tři dni a tři noci, takť bude Syn člověka v srdci země tři dni a tři noci.
41
Muži Ninivitští stanou na soudu s pokolením tímto, a odsoudí je, protože pokání činili k Jonášovu kázání, a aj, víceť jest nežli Jonáš tuto.
42
Královna od poledne povstane k soudu s pokolením tímto, a odsoudí je; nebo přijela od končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a aj, víceť jest tuto nežli Šalomoun.
43
Když pak nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí, ale nenalézaje, dí:
44
Navrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel. A přijda, nalezne prázdný, vyčištěný a ozdobený.
45
Tedy jde a vezme s sebou sedm jiných duchů horších, a vejdouce, přebývají tam, i bývají poslední věci člověka toho horší nežli první. Takť bude i tomuto zlému pokolení.
46
A když on ještě mluvil k zástupům, aj, matka a bratří jeho stáli vně, žádajíce s ním promluviti.
47
I řekl jemu jeden: Aj, matka tvá i bratří tvoji stojí vně, chtíce s tebou mluviti.
48
On pak odpovídaje, řekl tomu, kterýž k němu byl promluvil: Kdo jest matka má? A kdo jsou bratří moji?
49
A vztáhna ruku svou na učedlníky své, i řekl: Aj, matka má i bratří moji.
50
Nebo kdož by činil vůli Otce mého nebeského, tenť jest bratr můj, i sestra má, i matka má.