Confronta
Treća knjiga Mojsijeva koja se zove Levitska 26
Scorrimento collegatoLe due colonne scorrono insieme
Treća knjiga Mojsijeva koja se zove Levitska
Capitolo 26
1
Nemojte graditi sebi idola ni likova rezanih, niti stupova podižite, ni kamena sa slikama mećite u svojoj zemlji da mu se klanjate; jer sam ja Gospod Bog vaš.
2
Držite subote moje, i svetinju moju poštujte; ja sam Gospod.
3
Ako uzživite po mojim uredbama, i zapovesti moje uzdržite i uščinite,
4
davaću vam dažd na vreme, i zemlja će rađati rod svoj, i drveta će u polju rađati rod svoj;
5
i vršidba će vam stizati berbu vinogradsku, a berba će vinogradska stizati sejanje, i ješćete hleb svoj do sitosti, i živećete bez straha u zemlji svojoj.
6
Jer ću dati mir zemlji, te ćete spavati a neće biti nikoga da vas plaši; učiniću, te će nestati zle zveri iz zemlje, i mač neće prolaziti preko vaše zemlje.
7
Nego ćete terati neprijatelje svoje, i padaće pred vama od mača.
8
Vas će petorica terati stotinu, a vas stotina teraće deset hiljada, i padaće neprijatelji vaši pred vama od mača.
9
I obratiću se k vama, i učiniću vam da rastete, i umnožiću vas, i utvrdiću zavet svoj s vama.
10
I ješćete žito staro, od mnogo godina, i izasipaćete staro kad dođe novo.
11
I namestiću stan svoj među vama, i duša moja neće mrzeti na vas.
12
I hodiću među vama, i biću vam Bog, i vi ćete biti moj narod.
13
Ja sam Gospod Bog vaš, koji vas izvedoh iz zemlje misirske da im ne robujete, i polomih palice jarma vašeg, i ispravih vas da hodite pravo.
14
Ako li me ne uzaslušate, i ne učinite sve ove zapovesti,
15
ako povrgnete uredbe moje i duši vašoj omrznu zakoni moji da ne tvorite sve zapovesti moje, i raskinete zavet moj,
16
i ja ću vama učiniti ovo: Pustiću na vas strah, suvu bolest i vrućicu, koje će vam oči iskvariti i dušu ucveliti; i zaludu ćete sejati seme svoje, jer će ga jesti neprijatelji vaši.
17
I okrenuću lice svoje nasuprot vama, i seći će vas neprijatelji vaši, i koji mrze na vas biće vam gospodari, i bežaćete kad vas niko ne tera.
18
Ako me ni tada ne stanete slušati, karaću vas još sedam puta više za grehe vaše.
19
Potrću ponos sile vaše, i učiniću da nebo nad vama bude kao gvožđe, a zemlja vaša kao bronza.
20
Snaga će se vaša trošiti uzalud, jer zemlja vaša neće rađati roda svog, i drveta po zemlji neće rađati roda svog.
21
Ako mi uzidete nasuprot i ne budete hteli slušati me, dodaću vam sedam puta više muka prema gresima vašim.
22
Pustiću na vas zveri poljske, koje će vam decu izjesti, i stoku potrti i vas umaliti, i opusteće putevi vaši.
23
Ako se ni od toga ne popravite, nego mi još uzidete nasuprot,
24
i ja ću vama ići nasuprot, i biću vas još sedam puta više za grehe vaše.
25
Pustiću na vas mač, koji će osvetiti moj zavet; a kad se sležete u gradove svoje, tada ću pustiti pomor među vas, i bićete predani u ruke neprijatelju.
26
I kad vam slomim potporu u hlebu, deset će žena peći hleb vaš u jednoj peći, i davaće vam hleb vaš na meru, i ješćete a nećete se nasititi.
27
Ako me ni tako ne stanete slušati, nego mi uzidete nasuprot,
28
i ja ću vama s gnevom ići nasuprot, i sedam puta većma karaću vas za grehe vaše.
29
I ješćete meso od sinova svojih, i meso od kćeri svojih ješćete.
30
Razvaliću visine vaše, i oboriću idole vaše, i metnuću trupove vaše na trupove gadnih bogova vaših, i mrziće duša moja na vas.
31
I obratiću gradove vaše u pustoš, i razoriću svetinje vaše, i neću više mirisati mirisa vašeg.
32
I opusteću zemlju da će joj se čuditi neprijatelji vaši, koji će živeti u njoj.
33
A vas ću rasejati po narodima, i učiniću da vas gone s golim mačem; i zemlja će vaša biti pusta i gradovi vaši raskopani.
34
Tada će zemlji biti mile subote njene za sve vreme dokle bude pusta; i kad budete u zemlji svojih neprijatelja, zemlja će počivati, i biće joj mile subote njene.
35
Za sve vreme dokle bude pusta počivaće, jer nije počivala u vaše subote, kad ste u njoj živeli.
36
A koji vas ostanu, metnuću strah u srca njihova u zemljama neprijatelja njihovih, te će ih goniti list kad šušne zaljuljavši se, i oni će bežati kao ispred mača, i padaće a niko ih neće terati.
37
I padaće jedan preko drugog kao od mača, a niko ih neće terati; i nećete se moći držati pred neprijateljima svojim.
38
Nego ćete izginuti među narodima, i proždreće vas zemlja neprijatelja vaših.
39
A koji vas ostanu, čileće za bezakonje svoje u zemlji neprijatelja svojih, i za bezakonje otaca svojih čileće.
40
Ali ako priznadu bezakonje svoje i bezakonje otaca svojih po gresima, kojima mi grešiše i kojima mi idoše nasuprot,
41
te i ja njima idoh nasuprot i odvedoh ih u zemlju neprijatelja njihovih; ako se tada ponizi srce njihovo neobrezano, i bude im pravo što su pokarani za bezakonje svoje,
42
tada ću se opomenuti zaveta svog s Jakovom, i zaveta svog sa Isakom, i zaveta svog sa Avramom opomenuću se, i zemlje ću se opomenuti.
43
Kada se zemlja oprosti njih i budu joj mile subote njene kad opusti s njih, i njima bude pravo što su pokarani za bezakonje svoje, jer sudove moje povrgoše i duši njihovoj omrzoše uredbe moje.
44
A zato ni onda kad budu u zemlji neprijatelja svojih neću ih povrći niti ću tako omrznuti na njih da ih potrem i raskinem zavet svoj sa njima; jer sam ja Gospod Bog njihov.
45
Nego ću se njih radi opomenuti zaveta sa starima njihovim, koje izvedoh iz zemlje misirske narodima na vidiku da im budem Bog, ja Gospod.
46
Ovo su uredbe i sudovi i zakoni, koje postavi Gospod između sebe i sinova Izrailjevih na gori sinajskoj preko Mojsija.
3 Mojžíšova
Capitolo 26
1
Nedělejte sobě modl, ani obrazu rytého, aneb sloupu nevyzdvihnete sobě, ani kamene malovaného v zemi vaší nestavějte, abyste se jemu klaněli; nebo já jsem Hospodin Bůh váš.
2
Sobot mých ostříhejte, a svatyně mé se bojte: Já jsem Hospodin.
3
Jestliže v ustanoveních mých choditi budete, a přikázaní mých ostříhajíce, budete je činiti:
4
Tedy dám vám deště vaše časy svými, a země vydá úrody své, a stromoví polní vydá ovoce své,
5
Tak že mlácení postihne vinobraní, a vinobraní postihne setí. I budete jísti chléb svůj do sytosti, a přebývati budete bezpečně v zemi své.
6
Nebo dám pokoj v zemi, i budete spáti, a nebude, kdo by vás předěsil; vypléním i zvěř zlou z země, a meč nebude procházeti země vaší.
7
Nýbrž honiti budete nepřátely své, a padnou před vámi od meče.
8
Pět vašich honiti jich bude sto, a sto vašich honiti bude deset tisíců, i padnou nepřátelé vaši před vámi od meče.
9
Nebo obrátím tvář svou k vám, a dám vám zrůst, a rozmnožím vás, a utvrdím smlouvu svou s vámi.
10
A jísti budete úrody několikaleté, a když nové přijdou, staré vyprázdníte.
11
Vzdělám příbytek svůj u prostřed vás, a duše má nebude vás nenáviděti.
12
A procházeti se budu mezi vámi, a budu Bohem vaším, a vy budete lidem mým.
13
Já jsem Hospodin Bůh váš, kterýž jsem vyvedl vás z země Egyptských, abyste jim nesloužili, a polámal jsem závory jha vašeho, abyste chodili prosti.
14
Pakli nebudete mne poslouchati, a nebudete činiti všech přikázaní těchto,
15
A jestli ustanovení má zavržete, a soudy mé zoškliví-li sobě duše vaše, tak abyste nečinili všech přikázaní mých, a zrušili byste smlouvu mou:
16
Já také toto učiním vám: Uvedu na vás strach, souchotiny a zimnici pálčivou, což zkazí oči vaše, a bolestí naplní duši. Semeno své nadarmo síti budete, nebo nepřátelé vaši snědí je.
17
Postavím zůřivou tvář svou proti vám, tak že poraženi budete od nepřátel svých, a panovati budou nad vámi ti, kteříž vás nenávidí. Utíkati budete, ano vás žádný nehoní.
18
Jestliže ani tak poslouchati mne nebudete, tedy ještě sedmkrát více trestati vás budu pro hříchy vaše.
19
A potru vyvýšenost síly vaší, a učiním nebe nad vámi jako železo, a zemi vaši jako měď.
20
Nadarmo bude vynaložena síla vaše, nebo země vaše nevydá vám úrody své, a stromoví země nevydá ovoce svého.
21
Jestliže pak se mnou maní zacházeti budete, a nebudete mne chtíti poslouchati, tedy přidám na vás sedmkrát více ran vedlé hříchů vašich.
22
A pustím na vás zvěř polní, kteráž uvede na vás sirobu, a vyhubí hovada vaše a umenší vás; i zpustnou cesty vaše.
23
Pakli ani potom nenapravíte se, ale vždy se mnou maní zacházeti budete,
24
I já s vámi maní zacházeti budu, a bíti vás budu sedmkrát více pro hříchy vaše.
25
A uvedu na vás meč, kterýž vrchovatě pomstí zrušení smlouvy. I shrnete se do měst svých; tam pošli mor mezi vás, a dáni budete v ruce nepřátelům.
26
A když polámi vám hůl chleba, tedy deset žen péci bude chléb váš v peci jedné, a zase chléb váš odvažovati vám budou. Budete pak jísti, a nenasytíte se.
27
Pakli i s tím nebudete mne poslouchati, ale předce maní se mnou zacházeti budete:
28
I já také v hněvě maní s vámi zacházeti budu, a trestati vás budu i já sedmkrát více pro hříchy vaše.
29
A budete jísti těla synů svých, a těla dcer svých.
30
A zkazím výsosti vaše, a vypléním slunečné obrazy vaše, a skladu těla vaše na špalky ukydaných bohů vašich, a duše má bude vás nenáviděti.
31
Města vaše dám v zpuštění, a učiním, aby zpustly svatyně vaše, aniž více zachutnám oběti vůně příjemné vaší.
32
Já zpustím zemi, tak že ztrnou nad ní nepřátelé vaši, kteříž bydliti budou v ní.
33
Vás pak rozptýlím mezi národy, a učiním, aby s dobytým mečem vás honili. I bude země vaše vyhubena, a města vaše zpustnou.
34
A tehdy země užive sobot svých po všecky dny, v nichž pustá bude, vy pak budete v zemi nepřátel svých. Tehdáž, pravím, odpočine země, a užive sobot svých.
35
Po všecky dny, v nichž pustá bude, odpočívati bude; nebo neodpočívala v soboty vaše, když jste vy bydlili v ní.
36
Kteříž pak ještě pozůstanou z vás, uvedu strach na srdce jejich v krajinách nepřátel jejich, tak že zažene je chřest listu větrem chřestícího. I budou utíkati, rovně jako před mečem, a padnou, an jich žádný honiti nebude.
37
A budou padati jeden přes druhého jakožto od meče, ač jich žádný honiti nebude; aniž kdo z vás bude moci ostáti před nepřátely svými.
38
I zahynete mezi národy, a zžíře vás země nepřátel vašich.
39
Kteříž pak pozůstanou z vás, svadnouti budou pro nepravost svou v zemi nepřátel vašich, ano i pro nepravosti otců vašich s nimi usvadnou.
40
Ale jestliže budou vyznávati nepravost svou, a nepravost otců svých vedlé přestoupení svého, kterýmž přestoupili proti mně, a maní se mnou zacházeli,
41
I já také že jsem maní s nimi zacházel, a uvedl je do země nepřátel jejich; jestliže, pravím, tehdáž poníží se srdce jejich neobřezané, a schválí pokutu nepravosti své:
42
Tedy rozpomenu se na smlouvu svou s Jákobem, a na smlouvu svou s Izákem, i na smlouvu svou s Abrahamem rozpomenu se; také i na tu zemi pamětliv budu.
43
Mezi tím země jsuc jich zbavena, užive sobot svých, kdyžto zpuštěna bude pro ně. Tehdáž oni schválí pokutu nepravosti své proto, že všelijak soudy mými pohrdali, a ustanovení má zošklivila sobě duše jejich.
44
A však i tak, když by v zemi nepřátel svých byli, nezavrhl bych jich, a nezošklivil jich sobě, abych je měl do konce zkaziti, a zrušiti smlouvu svou s nimi; nebo já jsem Hospodin Bůh jejich.
45
Ale rozpomenu se na ně pro smlouvu učiněnou s předky jejich, kteréž jsem vyvedl z země Egyptské před očima pohanů, abych jim byl za Boha: Já Hospodin.
46
Ta jsou ustanovení a soudové, i zákonové, kteréž vydal Hospodin na hoře Sinai skrze Mojžíše, aby byli mezi ním a mezi syny Izraelskými.