Comparer
Psalmen 137
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Psalmen
Chapitre 137
1
An den Wassern zu Babel saßen wir und weinten, wenn wir an Zion gedachten.
2
Unsere Harfen hingen wir an die Weiden, die daselbst sind.
3
Denn dort hießen uns singen, die uns gefangen hielten, und in unserm Heulen fröhlich sein: “Singet uns ein Lied von Zion!”
4
Wie sollten wir des HERRN Lied singen in fremden Landen?
5
Vergesse ich dein, Jerusalem, so werde ich meiner Rechten vergessen.
6
Meine Zunge soll an meinem Gaumen kleben, wo ich nicht dein gedenke, wo ich nicht lasse Jerusalem meine höchste Freude sein.
7
HERR, gedenke der Kinder Edom den Tag Jerusalems, die da sagten: “Rein ab, rein ab bis auf ihren Boden!”
8
Du verstörte Tochter Babel, wohl dem, der dir vergilt, wie du uns getan hast!
9
Wohl dem, der deine jungen Kinder nimmt und zerschmettert sie an dem Stein!
Žalmy
Chapitre 137
1
Při řekách Babylonských tam jsme sedávali, a plakávali, rozpomínajíce se na Sion.
2
Na vrbí v té zemi zavěšovali jsme citary své.
3
A když se tam dotazovali nás ti, kteříž nás zajali, na slova písničky, (ješto jsme zavěsili byli veselí), říkajíce: Zpívejte nám některou píseň Sionskou:
4
Kterakž bychom měli zpívati píseň Hospodinovu v zemi cizozemců?
5
Jestliže se zapomenu na tebe, ó Jeruzaléme, zapomeniž i pravice má.
6
Přilniž i jazyk můj k dásním mým, nebudu-li se rozpomínati na tebe, jestliže v samém Jeruzalémě nebudu míti svého největšího potěšení.
7
Rozpomeň se, Hospodine, na Idumejské, a na den Jeruzaléma, kteříž pravili: Rozbořte, rozbořte až do základů v něm.
8
Ó dcero Babylonská, zkažena býti máš. Blahoslavený ten, kdož odplatí tobě za to, což jsi nám zlého učinila.
9
Blahoslavený, kdož pochytí dítky tvé a o skálu je rozrážeti bude.