Comparer
Proverbs 29
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Proverbs
Chapitre 29
1
He that being often reproved hardeneth his neck
Shall suddenly be destroyed, and that without remedy.
2
When the righteous are increased, the people rejoice;
But when a wicked man beareth rule, the people sigh.
3
Whoso loveth wisdom rejoiceth his father;
But he that keepeth company with harlots wasteth his substance.
4
The king by justice establisheth the land;
But he that exacteth gifts overthroweth it.
5
A man that flattereth his neighbor
Spreadeth a net for his steps.
6
In the transgression of an evil man there is a snare;
But the righteous doth sing and rejoice.
7
The righteous taketh knowledge of the cause of the poor;
The wicked hath not understanding to know it.
8
Scoffers set a city in a flame;
But wise men turn away wrath.
9
If a wise man hath a controversy with a foolish man,
Whether he be angry or laugh, there will be no rest.
10
The bloodthirsty hate him that is perfect;
And as for the upright, they seek his life.
11
A fool uttereth all his anger;
But a wise man keepeth it back and stilleth it.
12
If a ruler hearkeneth to falsehood,
All his servants are wicked.
13
The poor man and the oppressor meet together;
Jehovah lighteneth the eyes of them both.
14
The king that faithfully judgeth the poor,
His throne shall be established for ever.
15
The rod and reproof give wisdom;
But a child left to himself causeth shame to his mother.
16
When the wicked are increased, transgression increaseth;
But the righteous shall look upon their fall.
17
Correct thy son, and he will give thee rest;
Yea, he will give delight unto thy soul.
18
Where there is no vision, the people cast off restraint;
But he that keepeth the law, happy is he.
19
A servant will not be corrected by words;
For though he understand, he will not give heed.
20
Seest thou a man that is hasty in his words?
There is more hope of a fool than of him.
21
He that delicately bringeth up his servant from a child
Shall have him become a son at the last.
22
An angry man stirreth up strife,
And a wrathful man aboundeth in transgression.
23
A man’s pride shall bring him low;
But he that is of a lowly spirit shall obtain honor.
24
Whoso is partner with a thief hateth his own soul;
He heareth the adjuration and uttereth nothing.
25
The fear of man bringeth a snare;
But whoso putteth his trust in Jehovah shall be safe.
26
Many seek the ruler’s favor;
But a man’s judgment cometh from Jehovah.
27
An unjust man is an abomination to the righteous;
And he that is upright in the way is an abomination to the wicked.
Přísloví
Chapitre 29
1
Èlověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
2
Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
3
Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
4
Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
5
Èlověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
6
Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
7
Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
8
Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
9
Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
10
Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
11
Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
12
Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
13
Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
14
Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
15
Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
16
Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
17
Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
18
Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
19
Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
20
Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
21
Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
22
Èlověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
23
Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
24
Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
25
Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
26
Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
27
Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.