Comparer
Psalms 17
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Psalms
Chapitre 17
1
A Prayer of David. Hear the right, O Jehovah, attend unto my cry;
Give ear unto my prayer, that goeth not out of feigned lips.
2
Let my sentence come forth from thy presence;
Let thine eyes look upon equity.
3
Thou hast proved my heart; thou hast visited me in the night;
Thou hast tried me, and findest nothing;
I am purposed that my mouth shall not transgress.
4
As for the works of men, by the word of thy lips
I have kept me from the ways of the violent.
5
My steps have held fast to thy paths,
My feet have not slipped.
6
I have called upon thee, for thou wilt answer me, O God:
Incline thine ear unto me, and hear my speech.
7
Show thy marvellous lovingkindness,
O thou that savest by thy right hand them that take refuge in thee
From those that rise up against them.
8
Keep me as the apple of the eye;
Hide me under the shadow of thy wings,
9
From the wicked that oppress me,
My deadly enemies, that compass me about.
10
They are inclosed in their own fat:
With their mouth they speak proudly.
11
They have now compassed us in our steps;
They set their eyes to cast us down to the earth.
12
He is like a lion that is greedy of his prey,
And as it were a young lion lurking in secret places.
13
Arise, O Jehovah,
Confront him, cast him down:
Deliver my soul from the wicked by thy sword;
14
From men by thy hand, O Jehovah,
From men of the world, whose portion is in this life,
And whose belly thou fillest with thy treasure:
They are satisfied with children,
And leave the rest of their substance to their babes.
15
As for me, I shall behold thy face in righteousness;
I shall be satisfied, when I awake, with beholding thy form.
Žalmy
Chapitre 17
1
Modlitba Davidova. Vyslyš, Hospodine, spravedlnost, a pozoruj volání mého; nakloň uší k modlitbě mé, kteráž jest beze vší rtů ošemetnosti.
2
Od tváři tvé vyjdiž soud můj, oči tvé nechať patří na upřímnost.
3
Zkusils srdce mého, navštívils je v noci; ohněm jsi mne zpruboval, aniž jsi co shledal; to, což myslím, nepředstihá úst mých.
4
Z strany pak skutků lidských, já podlé slova rtů tvých vystříhal jsem se stezky zhoubce.
5
Zdržuj kroky mé na cestách svých, aby se neuchylovaly nohy mé.
6
Já volám k tobě, nebo vyslýcháš mne, ó Bože silný; nakloň ke mně ucha svého, a slyš řeč mou.
7
Prokaž milosrdenství svá, naději majících ochránce před těmi, kteříž povstávají proti pravici tvé.
8
Ostříhej mne jako zřítelnice oka, v stínu křídel svých skrej mne,
9
Od tváři bezbožných těch, kteříž mne hubí, od nepřátel mých úhlavních obkličujících mne,
10
Kteříž tukem svým zarostli, mluví pyšně ústy svými.
11
Jižť i kroky naše předstihají, oči své obrácené mají, aby nás porazili na zem.
12
Každý z nich podoben jest lvu žádostivému loupeže, a lvíčeti sedícímu v skrýši.
13
Povstaniž, Hospodine, předejdi tváři jeho, sehni jej, a vytrhni duši mou od bezbožníka mečem svým,
14
Rukou svou od lidí, ó Hospodine, od lidí světských, jichžto oddíl jest v tomto životě, a jejichž břicho ty z špižírny své naplňuješ. Èímž i synové jejich nasyceni bývají, a ostatků zanechávají maličkým svým.
15
Já pak v spravedlnosti spatřovati budu tvář tvou; nasycen budu obrazem tvým, když procítím.