Comparer
Proverbs 29
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Proverbs
Chapitre 29
1
He, that being often reproved hardeneth his neck, shall suddenly be destroyed, and that without remedy.
2
When the righteous are in authority, the people rejoice: but when the wicked beareth rule, the people mourn.
3
Whoso loveth wisdom rejoiceth his father: but he that keepeth company with harlots spendeth his substance.
4
The king by judgment establisheth the land: but he that receiveth gifts overthroweth it.
5
A man that flattereth his neighbour spreadeth a net for his feet.
6
In the transgression of an evil man there is a snare: but the righteous doth sing and rejoice.
7
The righteous considereth the cause of the poor: but the wicked regardeth not to know it.
8
Scornful men bring a city into a snare: but wise men turn away wrath.
9
If a wise man contendeth with a foolish man, whether he rage or laugh, there is no rest.
10
The bloodthirsty hate the upright: but the just seek his soul.
11
A fool uttereth all his mind: but a wise man keepeth it in till afterwards.
12
If a ruler hearken to lies, all his servants are wicked.
13
The poor and the deceitful man meet together: the LORD lighteneth both their eyes.
14
The king that faithfully judgeth the poor, his throne shall be established for ever.
15
The rod and reproof give wisdom: but a child left to himself bringeth his mother to shame.
16
When the wicked are multiplied, transgression increaseth: but the righteous shall see their fall.
17
Correct thy son, and he shall give thee rest; yea, he shall give delight unto thy soul.
18
Where there is no vision, the people perish: but he that keepeth the law, happy is he.
19
A servant will not be corrected by words: for though he understand he will not answer.
20
Seest thou a man that is hasty in his words? there is more hope of a fool than of him.
21
He that delicately bringeth up his servant from a child shall have him become his son at the length.
22
An angry man stirreth up strife, and a furious man aboundeth in transgression.
23
A man’s pride shall bring him low: but honour shall uphold the humble in spirit.
24
Whoso is partner with a thief hateth his own soul: he heareth cursing, and bewrayeth it not.
25
The fear of man bringeth a snare: but whoso putteth his trust in the LORD shall be safe.
26
Many seek the ruler’s favour; but every man’s judgment cometh from the LORD.
27
An unjust man is an abomination to the just: and he that is upright in the way is abomination to the wicked.
Přísloví
Chapitre 29
1
Èlověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
2
Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
3
Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
4
Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
5
Èlověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
6
Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
7
Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
8
Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
9
Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
10
Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
11
Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
12
Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
13
Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
14
Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
15
Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
16
Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
17
Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
18
Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
19
Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
20
Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
21
Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
22
Èlověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
23
Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
24
Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
25
Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
26
Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
27
Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.