Comparer
Psalms 119
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Psalms
Chapitre 119
1
Blessed are the undefiled in the way, who walk in the law of the LORD.
2
Blessed are they that keep his testimonies, and that seek him with the whole heart.
3
They also do no iniquity: they walk in his ways.
4
Thou hast commanded us to keep thy precepts diligently.
5
O that my ways were directed to keep thy statutes!
6
Then shall I not be ashamed, when I have respect unto all thy commandments.
7
I will praise thee with uprightness of heart, when I shall have learned thy righteous judgments.
8
I will keep thy statutes: O forsake me not utterly.
9
Wherewithal shall a young man cleanse his way? by taking heed thereto according to thy word.
10
With my whole heart have I sought thee: O let me not wander from thy commandments.
11
Thy word have I hid in mine heart, that I might not sin against thee.
12
Blessed art thou, O LORD: teach me thy statutes.
13
With my lips have I declared all the judgments of thy mouth.
14
I have rejoiced in the way of thy testimonies, as much as in all riches.
15
I will meditate in thy precepts, and have respect unto thy ways.
16
I will delight myself in thy statutes: I will not forget thy word.
17
Deal bountifully with thy servant, that I may live, and keep thy word.
18
Open thou mine eyes, that I may behold wondrous things out of thy law.
19
I am a stranger in the earth: hide not thy commandments from me.
20
My soul breaketh for the longing that it hath unto thy judgments at all times.
21
Thou hast rebuked the proud that are cursed, which do err from thy commandments.
22
Remove from me reproach and contempt; for I have kept thy testimonies.
23
Princes also did sit and speak against me: but thy servant did meditate in thy statutes.
24
Thy testimonies also are my delight and my counsellors.
25
My soul cleaveth unto the dust: quicken thou me according to thy word.
26
I have declared my ways, and thou heardest me: teach me thy statutes.
27
Make me to understand the way of thy precepts: so shall I talk of thy wondrous works.
28
My soul melteth for heaviness: strengthen thou me according unto thy word.
29
Remove from me the way of lying: and grant me thy law graciously.
30
I have chosen the way of truth: thy judgments have I laid before me.
31
I have stuck unto thy testimonies: O LORD, put me not to shame.
32
I will run the way of thy commandments, when thou shalt enlarge my heart.
33
Teach me, O LORD, the way of thy statutes; and I shall keep it unto the end.
34
Give me understanding, and I shall keep thy law; yea, I shall observe it with my whole heart.
35
Make me to go in the path of thy commandments; for therein do I delight.
36
Incline my heart unto thy testimonies, and not to covetousness.
37
Turn away mine eyes from beholding vanity; and quicken thou me in thy way.
38
Stablish thy word unto thy servant, who is devoted to thy fear.
39
Turn away my reproach which I fear: for thy judgments are good.
40
Behold, I have longed after thy precepts: quicken me in thy righteousness.
41
Let thy mercies come also unto me, O LORD, even thy salvation, according to thy word.
42
So shall I have wherewith to answer him that reproacheth me: for I trust in thy word.
43
And take not the word of truth utterly out of my mouth; for I have hoped in thy judgments.
44
So shall I keep thy law continually for ever and ever.
45
And I will walk at liberty: for I seek thy precepts.
46
I will speak of thy testimonies also before kings, and will not be ashamed.
47
And I will delight myself in thy commandments, which I have loved.
48
My hands also will I lift up unto thy commandments, which I have loved; and I will meditate in thy statutes.
49
Remember the word unto thy servant, upon which thou hast caused me to hope.
50
This is my comfort in my affliction: for thy word hath quickened me.
51
The proud have had me greatly in derision: yet have I not declined from thy law.
52
I remembered thy judgments of old, O LORD; and have comforted myself.
53
Horror hath taken hold upon me because of the wicked that forsake thy law.
54
Thy statutes have been my songs in the house of my pilgrimage.
55
I have remembered thy name, O LORD, in the night, and have kept thy law.
56
This I had, because I kept thy precepts.
57
Thou art my portion, O LORD: I have said that I would keep thy words.
58
I intreated thy favour with my whole heart: be merciful unto me according to thy word.
59
I thought on my ways, and turned my feet unto thy testimonies.
60
I made haste, and delayed not to keep thy commandments.
61
The bands of the wicked have robbed me: but I have not forgotten thy law.
62
At midnight I will rise to give thanks unto thee because of thy righteous judgments.
63
I am a companion of all them that fear thee, and of them that keep thy precepts.
64
The earth, O LORD, is full of thy mercy: teach me thy statutes.
65
Thou hast dealt well with thy servant, O LORD, according unto thy word.
66
Teach me good judgment and knowledge: for I have believed thy commandments.
67
Before I was afflicted I went astray: but now have I kept thy word.
68
Thou art good, and doest good; teach me thy statutes.
69
The proud have forged a lie against me: but I will keep thy precepts with my whole heart.
70
Their heart is as fat as grease; but I delight in thy law.
71
It is good for me that I have been afflicted; that I might learn thy statutes.
72
The law of thy mouth is better unto me than thousands of gold and silver.
73
Thy hands have made me and fashioned me: give me understanding, that I may learn thy commandments.
74
They that fear thee will be glad when they see me; because I have hoped in thy word.
75
I know, O LORD, that thy judgments are right, and that thou in faithfulness hast afflicted me.
76
Let, I pray thee, thy merciful kindness be for my comfort, according to thy word unto thy servant.
77
Let thy tender mercies come unto me, that I may live: for thy law is my delight.
78
Let the proud be ashamed; for they dealt perversely with me without a cause: but I will meditate in thy precepts.
79
Let those that fear thee turn unto me, and those that have known thy testimonies.
80
Let my heart be sound in thy statutes; that I be not ashamed.
81
My soul fainteth for thy salvation: but I hope in thy word.
82
Mine eyes fail for thy word, saying, When wilt thou comfort me?
83
For I am become like a bottle in the smoke; yet do I not forget thy statutes.
84
How many are the days of thy servant? when wilt thou execute judgment on them that persecute me?
85
The proud have digged pits for me, which are not after thy law.
86
All thy commandments are faithful: they persecute me wrongfully; help thou me.
87
They had almost consumed me upon earth; but I forsook not thy precepts.
88
Quicken me after thy lovingkindness; so shall I keep the testimony of thy mouth.
89
For ever, O LORD, thy word is settled in heaven.
90
Thy faithfulness is unto all generations: thou hast established the earth, and it abideth.
91
They continue this day according to thine ordinances: for all are thy servants.
92
Unless thy law had been my delights, I should then have perished in mine affliction.
93
I will never forget thy precepts: for with them thou hast quickened me.
94
I am thine, save me; for I have sought thy precepts.
95
The wicked have waited for me to destroy me: but I will consider thy testimonies.
96
I have seen an end of all perfection: but thy commandment is exceeding broad.
97
O how love I thy law! it is my meditation all the day.
98
Thou through thy commandments hast made me wiser than mine enemies: for they are ever with me.
99
I have more understanding than all my teachers: for thy testimonies are my meditation.
100
I understand more than the ancients, because I keep thy precepts.
101
I have refrained my feet from every evil way, that I might keep thy word.
102
I have not departed from thy judgments: for thou hast taught me.
103
How sweet are thy words unto my taste! yea, sweeter than honey to my mouth!
104
Through thy precepts I get understanding: therefore I hate every false way.
105
Thy word is a lamp unto my feet, and a light unto my path.
106
I have sworn, and I will perform it, that I will keep thy righteous judgments.
107
I am afflicted very much: quicken me, O LORD, according unto thy word.
108
Accept, I beseech thee, the freewill offerings of my mouth, O LORD, and teach me thy judgments.
109
My soul is continually in my hand: yet do I not forget thy law.
110
The wicked have laid a snare for me: yet I erred not from thy precepts.
111
Thy testimonies have I taken as an heritage for ever: for they are the rejoicing of my heart.
112
I have inclined mine heart to perform thy statutes alway, even unto the end.
113
I hate vain thoughts: but thy law do I love.
114
Thou art my hiding place and my shield: I hope in thy word.
115
Depart from me, ye evildoers: for I will keep the commandments of my God.
116
Uphold me according unto thy word, that I may live: and let me not be ashamed of my hope.
117
Hold thou me up, and I shall be safe: and I will have respect unto thy statutes continually.
118
Thou hast trodden down all them that err from thy statutes: for their deceit is falsehood.
119
Thou puttest away all the wicked of the earth like dross: therefore I love thy testimonies.
120
My flesh trembleth for fear of thee; and I am afraid of thy judgments.
121
I have done judgment and justice: leave me not to mine oppressors.
122
Be surety for thy servant for good: let not the proud oppress me.
123
Mine eyes fail for thy salvation, and for the word of thy righteousness.
124
Deal with thy servant according unto thy mercy, and teach me thy statutes.
125
I am thy servant; give me understanding, that I may know thy testimonies.
126
It is time for thee, LORD, to work: for they have made void thy law.
127
Therefore I love thy commandments above gold; yea, above fine gold.
128
Therefore I esteem all thy precepts concerning all things to be right; and I hate every false way.
129
Thy testimonies are wonderful: therefore doth my soul keep them.
130
The entrance of thy words giveth light; it giveth understanding unto the simple.
131
I opened my mouth, and panted: for I longed for thy commandments.
132
Look thou upon me, and be merciful unto me, as thou usest to do unto those that love thy name.
133
Order my steps in thy word: and let not any iniquity have dominion over me.
134
Deliver me from the oppression of man: so will I keep thy precepts.
135
Make thy face to shine upon thy servant; and teach me thy statutes.
136
Rivers of waters run down mine eyes, because they keep not thy law.
137
Righteous art thou, O LORD, and upright are thy judgments.
138
Thy testimonies that thou hast commanded are righteous and very faithful.
139
My zeal hath consumed me, because mine enemies have forgotten thy words.
140
Thy word is very pure: therefore thy servant loveth it.
141
I am small and despised: yet do not I forget thy precepts.
142
Thy righteousness is an everlasting righteousness, and thy law is the truth.
143
Trouble and anguish have taken hold on me: yet thy commandments are my delights.
144
The righteousness of thy testimonies is everlasting: give me understanding, and I shall live.
145
I cried with my whole heart; hear me, O LORD: I will keep thy statutes.
146
I cried unto thee; save me, and I shall keep thy testimonies.
147
I prevented the dawning of the morning, and cried: I hoped in thy word.
148
Mine eyes prevent the night watches, that I might meditate in thy word.
149
Hear my voice according unto thy lovingkindness: O LORD, quicken me according to thy judgment.
150
They draw nigh that follow after mischief: they are far from thy law.
151
Thou art near, O LORD; and all thy commandments are truth.
152
Concerning thy testimonies, I have known of old that thou hast founded them for ever.
153
Consider mine affliction, and deliver me: for I do not forget thy law.
154
Plead my cause, and deliver me: quicken me according to thy word.
155
Salvation is far from the wicked: for they seek not thy statutes.
156
Great are thy tender mercies, O LORD: quicken me according to thy judgments.
157
Many are my persecutors and mine enemies; yet do I not decline from thy testimonies.
158
I beheld the transgressors, and was grieved; because they kept not thy word.
159
Consider how I love thy precepts: quicken me, O LORD, according to thy lovingkindness.
160
Thy word is true from the beginning: and every one of thy righteous judgments endureth for ever.
161
Princes have persecuted me without a cause: but my heart standeth in awe of thy word.
162
I rejoice at thy word, as one that findeth great spoil.
163
I hate and abhor lying: but thy law do I love.
164
Seven times a day do I praise thee because of thy righteous judgments.
165
Great peace have they which love thy law: and nothing shall offend them.
166
LORD, I have hoped for thy salvation, and done thy commandments.
167
My soul hath kept thy testimonies; and I love them exceedingly.
168
I have kept thy precepts and thy testimonies: for all my ways are before thee.
169
Let my cry come near before thee, O LORD: give me understanding according to thy word.
170
Let my supplication come before thee: deliver me according to thy word.
171
My lips shall utter praise, when thou hast taught me thy statutes.
172
My tongue shall speak of thy word: for all thy commandments are righteousness.
173
Let thine hand help me; for I have chosen thy precepts.
174
I have longed for thy salvation, O LORD; and thy law is my delight.
175
Let my soul live, and it shall praise thee; and let thy judgments help me.
176
I have gone astray like a lost sheep; seek thy servant; for I do not forget thy commandments.
Žalmy
Chapitre 119
1
Aleph. Blahoslavení ti, kteříž jsou ctného obcování, kteříž chodí v zákoně Hospodinově.
2
Blahoslavení, kteříž ostříhají svědectví jeho, a kteříž ho celým srdcem hledají.
3
Nečiní zajisté nepravosti, ale kráčejí po cestách jeho.
4
Ty jsi přikázal, aby pilně bylo ostříháno rozkazů tvých.
5
Ó by spraveny byly cesty mé k ostříhání ustanovení tvých.
6
Tehdážť nebudu zahanben, když budu patřiti na všecka přikázaní tvá.
7
Oslavovati tě budu v upřímnosti srdce, když se vyučovati budu právům spravedlnosti tvé.
8
Ustanovení tvých budu ostříhati s pilností, toliko neopouštěj mne.
9
Beth. Jakým způsobem očistí mládenec stezku svou? Takovým, aby se choval vedlé slova tvého.
10
Celým srdcem svým hledám tebe, nedopouštějž mi blouditi od přikázaní tvých.
11
V srdci svém skládám řeč tvou, abych nehřešil proti tobě.
12
Ty chvály hodný Hospodine, vyuč mne ustanovením svým.
13
Rty svými vypravuji o všech soudech úst tvých.
14
Z cesty svědectví tvých raduji se více, než z největšího zboží.
15
O přikázaních tvých přemyšluji, a patřím na stezky tvé.
16
V ustanoveních tvých se kochám, aniž se zapomínám na slovo tvé.
17
Gimel Tu milost učiň s služebníkem svým, abych, dokudž jsem živ, ostříhal slova tvého.
18
Otevři oči mé, abych spatřoval divné věci z zákona tvého.
19
Příchozí jsem na tom světě, neukrývejž přede mnou přikázaní svých.
20
Umdlévá duše má pro žádost soudů tvých všelikého času.
21
Vyhlazuješ pyšné, zlořečené, kteříž bloudí od přikázaní tvých.
22
Odejmi ode mne útržku a potupu, neboť ostříhám svědectví tvých.
23
Také i knížata se zasazují, a mluví proti mně, služebník pak tvůj přemýšlí o ustanoveních tvých.
24
Svědectví tvá zajisté jsou mé rozkoše a moji rádcové.
25
Daleth Přilnula k prachu duše má; obživiž mne podlé slova svého.
26
Cesty své předložilť jsem, a vyslýchals mne; vyuč mne ustanovením svým.
27
Cestě rozkazů tvých dej ať vyrozumívám, a ať přemýšlím o divných skutcích tvých.
28
Rozplývá se zámutkem duše má, očerstviž mne podlé slova svého.
29
Cestu lživou odvrať ode mne, a zákon svůj z milosti dej mi.
30
Cestu pravou jsem vyvolil, soudy tvé sobě předkládám.
31
Svědectví tvých se přídržím, Hospodine, nedejž mi zahanbenu býti.
32
Cestou rozkazů tvých poběhnu, když ty rozšíříš srdce mé.
33
He Vyuč mne, Hospodine, cestě ustanovení svých, kteréž bych ostříhal do konce.
34
Dej mi ten rozum, ať šetřím zákona tvého, a ať ho ostříhám celým srdcem.
35
Dej, ať chodím cestou přikázaní tvých; nebo v tom svou rozkoš skládám.
36
Nakloň srdce mého k svědectvím svým, a ne k lakomství.
37
Odvrať oči mé, ať nehledí marnosti; na cestě své obživ mne.
38
Potvrď služebníku svému řeči své, kterýž se oddal k službě tvé.
39
Odvrať ode mne pohanění, jehož se bojím; nebo soudové tvoji dobří jsou.
40
Aj, toužím po rozkázaních tvých; dej, ať jsem živ v spravedlnosti tvé.
41
Vav Ó ať se přiblíží ke mně milosrdenství tvá, Hospodine, a spasení tvé vedlé řeči tvé,
42
Tak abych odpovědíti uměl utrhači svému skutkem, že doufání skládám v slovu tvém.
43
A nevynímej z úst mých slova nejpravějšího; neboť na soudy tvé očekávám.
44
I budu ostříhati zákona tvého ustavičně, od věků až na věky,
45
A bez přestání choditi na širokosti, neboť jsem se dotázal rozkazů tvých.
46
Nýbrž mluviti budu o svědectvích tvých i před králi, a nebudu se hanbiti.
47
Nebo rozkoš svou skládám v přikázaních tvých, kteráž jsem zamiloval.
48
Přičinímť i ruce své k přikázaním tvým, kteráž miluji, a přemýšleti budu o ustanoveních tvých.
49
Zajin Rozpomeň se na slovo k služebníku svému, kterýmž jsi mne ubezpečil.
50
Toť jest má útěcha v ssoužení mém, že mne slovo tvé obživuje.
51
Pyšní mi se velmi posmívají, však od zákona tvého se neuchyluji.
52
Neboť se rozpomínám na soudy tvé věčné, Hospodine, kterýmiž se potěšuji.
53
Děsím se nad bezbožnými, kteříž opouštějí zákon tvůj.
54
Ustanovení tvá jsou mé písničky na místě mého putování.
55
Rozpomínám se i v noci na jméno tvé, Hospodine, a ostříhám zákona tvého.
56
Toť mám odtud, abych ostříhal rozkazů tvých.
57
Cheth Díl můj, řekl jsem, Hospodine, ostříhati výmluvnosti tvé.
58
Modlívám se milosti tvé v celém srdci: Smiluj se nade mnou podlé slova svého.
59
Rozvážil jsem na mysli cesty své, a obrátil jsem nohy své k tvým svědectvím.
60
Pospíchámť a neodkládám ostříhati rozkazů tvých.
61
Rota bezbožníků zloupila mne, na zákon tvůj se nezapomínám.
62
O půlnoci vstávám, abych tě oslavoval v soudech spravedlnosti tvé.
63
Účastník jsem všech, kteříž se bojí tebe, a těch, kteříž ostříhají přikázaní tvých.
64
Milosrdenství tvého, Hospodine, plná jest země, ustanovením svým vyuč mne.
65
Teth Dobrotivě jsi nakládal s služebníkem svým, Hospodine, podlé slova svého.
66
Pravému soudu a umění vyuč mne, nebo jsem přikázaním tvým uvěřil.
67
Prvé než jsem snížen byl, bloudil jsem, ale nyní výmluvnosti tvé ostříhám.
68
Dobrý jsi ty a dobrotivý, vyuč mne ustanovením svým.
69
Složiliť jsou lež proti mně pyšní, ale já celým srdcem ostříhám přikázaní tvých.
70
Zbřidlo jako tuk srdce jejich, já zákonem tvým se potěšuji.
71
K dobrémuť jest mi to, že jsem pobyl v trápení, abych se naučil ustanovením tvým.
72
Za lepší sobě pokládám zákon úst tvých, nežli na tisíce zlata a stříbra.
73
Jod Ruce tvé učinily a sformovaly mne, dej mi ten rozum, abych se naučil přikázaním tvým,
74
Tak aby bojící se tebe mne vidouce, radovali se, že na slovo tvé očekávám.
75
Seznávámť, Hospodine, že jsou spravedliví soudové tvoji, a že jsi mne hodně potrestal.
76
Nechať jest již zřejmé milosrdenství tvé ku potěšení mému, podlé řeči tvé mluvené služebníku tvému.
77
Přiďtež na mne slitování tvá, abych živ býti mohl; nebo zákon tvůj rozkoš má jest.
78
Zahanbeni buďte pyšní, proto že lstivě chtěli mne podvrátiti, já pak přemyšluji o přikázaních tvých.
79
Obraťtež se ke mně, kteříž se bojí tebe, a kteříž znají svědectví tvá.
80
Budiž srdce mé upřímé při ustanoveních tvých, tak abych nebyl zahanben.
81
Kaph Touží duše má po spasení tvém, na slovo tvé očekávám.
82
Hynou i oči mé žádostí výmluvností tvých, když říkám: Skoro-liž mne potěšíš?
83
Ačkoli jsem jako nádoba kožená v dymu, na ustanovení tvá však jsem nezapomenul.
84
Mnoho-liž bude dní služebníka tvého? Skoro-liž soud vykonáš nad těmi, kteříž mi protivenství činí?
85
Vykopali mi pyšní jámy, kterážto věc není podlé zákona tvého.
86
Všecka přikázaní tvá jsou pravda; bez příčiny mi se protiví, spomoziž mi.
87
Téměřť jsou mne již v nic obrátili na zemi, já jsem však neopustil přikázaní tvých.
88
Podlé milosrdenství svého obživ mne, abych ostříhal svědectví úst tvých.
89
Lamed Na věky, ó Hospodine, slovo tvé trvánlivé jest v nebesích.
90
Od národu do pronárodu pravda tvá, utvrdil jsi zemi, a tak stojí.
91
Vedlé úsudků tvých stojí to vše do dnešního dne, všecko to zajisté jsou služebníci tvoji.
92
Byť zákon tvůj nebyl mé potěšení, dávno bych byl zahynul v svém trápení.
93
Na věky se nezapomenu na rozkazy tvé; jimi zajisté obživil jsi mne.
94
Tvůjť jsem já, zachovávejž mne; nebo přikázaní tvá zpytuji.
95
Očekávajíť na mne bezbožní, aby mne zahubili, já pak svědectví tvá rozvažuji.
96
Každé věci dokonalé vidím skončení; rozkaz tvůj jest přeširoký náramně.
97
Mem Ó jak miluji zákon tvůj, tak že každého dne on jest mé přemyšlování.
98
Nad nepřátely mé moudřejšího mne činíš přikázaními svými; nebo mám je ustavičně před sebou.
99
Nade všecky své učitele rozumnější jsem učiněn; nebo svědectví tvá jsou má přemyšlování.
100
I nad starce opatrnější jsem, nebo přikázaní tvých ostříhám.
101
Od každé cesty zlé zdržuji nohy své, abych ostříhal slova tvého.
102
Od soudů tvých se neodvracuji, proto že ty mne vyučuješ.
103
Ó jak jsou sladké dásním mým výmluvnosti tvé, nad med ústům mým.
104
Z přikázaní tvých rozumnosti jsem nabyl, a protož všeliké cesty bludné nenávidím.
105
Nun Svíce nohám mým jest slovo tvé, a světlo stezce mé.
106
Přisáhl jsem, což i splním, že chci ostříhati soudů spravedlnosti tvé.
107
Ztrápenýť jsem přenáramně, Hospodine, obživiž mne vedlé slova svého.
108
Dobrovolné oběti úst mých, žádám, oblib, Hospodine, a právům svým vyuč mne.
109
Duše má jest v ustavičném nebezpečenství, a však na zákon tvůj se nezapomínám.
110
Polékli jsou mi bezbožní osídlo, ale já od rozkazů tvých se neodvracím.
111
Za dědictví věčné ujal jsem svědectví tvá, neboť jsou radost srdce mého.
112
Naklonil jsem srdce svého k vykonávání ustanovení tvých ustavičně, až i do konce.
113
Samech Výmyslků nenávidím, zákon pak tvůj miluji.
114
Skrýše má a pavéza má ty jsi, na slovo tvé očekávám.
115
Odstuptež ode mne nešlechetníci, abych ostříhal přikázaní Boha svého.
116
Zdržujž mne podlé slova svého, tak abych živ byl, a nezahanbuj mne v mém očekávání.
117
Posiluj mne, abych zachován byl, a patřil k ustanovením tvým ustavičně.
118
Potlačuješ všecky ty, kteříž odstupují od ustanovení tvých; neboť jest lživá opatrnost jejich.
119
Jako trůsku odmítáš všecky bezbožníky země, a protož miluji svědectví tvá.
120
Děsí se strachem před tebou tělo mé; nebo soudů tvých bojím se.
121
Ajin Èiním soud a spravedlnost, nevydávejž mne mým násilníkům.
122
Zastup sám služebníka svého k dobrému, tak aby mne pyšní nepotlačili.
123
Oči mé hynou čekáním na spasení tvé, a na výmluvnost spravedlnosti tvé.
124
Nalož s služebníkem svým vedlé milosrdenství svého, a ustanovením svým vyuč mne.
125
Služebník tvůj jsem já, dejž mi rozumnost, abych uměl svědectví tvá.
126
Èasť jest, abys se přičinil, Hospodine; zrušili zákon tvůj.
127
Z té příčiny miluji přikázaní tvá více nežli zlato, i to, kteréž jest nejlepší.
128
A proto, že všecky rozkazy tvé o všech věcech pravé býti poznávám, všeliké stezky bludné nenávidím.
129
Pe Předivnáť jsou svědectví tvá, a protož jich ostříhá duše má.
130
Začátek učení tvého osvěcuje, a vyučuje sprostné rozumnosti.
131
Ústa svá otvírám, a dychtím, nebo přikázaní tvých jsem žádostiv.
132
Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou podlé práva těch, kteříž milují jméno tvé.
133
Kroky mé utvrzuj v slovu svém, a nedej, aby nade mnou panovati měla jaká nepravost.
134
Vysvoboď mne z nátisků lidských, abych ostříhal rozkazů tvých.
135
Zasvěť tvář svou nad služebníkem svým, a ustanovením svým vyuč mne.
136
Potůčkové vod vyplývají z očí mých příčinou těch, kteříž neostříhají zákona tvého.
137
Tsade Spravedlivý jsi, Hospodine, a upřímý v soudech svých.
138
Ty jsi vydal spravedlivá svědectví svá, a vší víry hodná.
139
Až svadnu, tak horlím, že se zapomínají na slovo tvé nepřátelé moji.
140
Zprubovanáť jest řeč tvá dokonale, tou příčinou ji miluje služebník tvůj.
141
Maličký a opvržený jsem já, však na rozkazy tvé se nezapomínám.
142
Spravedlnost tvá jest spravedlnost věčná, a zákon tvůj pravda.
143
Ssoužení a nátisk mne stihají, přikázaní tvá jsou mé rozkoše.
144
Spravedlnost svědectví tvých trvá na věky; dej mi z ní rozumnosti nabýti, tak abych živ býti mohl.
145
Koph Z celého srdce volám, vyslyšiš mne, ó Hospodine, abych ostříhal ustanovení tvých.
146
K tobě volám, vysvoboď mne, abych šetřil svědectví tvých.
147
Předstihám svitání a volám, na tvéť slovo očekávám.
148
Předstihají oči mé bdění proto, abych přemýšlel o výmluvnostech tvých.
149
Hlas můj slyš podlé svého milosrdenství, Hospodine, podlé soudů svých obživ mne.
150
Přibližují se následovníci nešlechetnosti, ti, kteříž se od zákona tvého vzdálili.
151
Ty blíže jsi, Hospodine; nebo všecka přikázaní tvá jsou pravda.
152
Jižť to dávno vím o svědectvích tvých, že jsi je stvrdil až na věky.
153
Reš Popatřiž na mé trápení, a vysvoboď mne; neboť se na zákon tvůj nezapomínám.
154
Zasaď se o mou při, a ochraň mne; pro řeč svou obživ mne.
155
Dalekoť jest od bezbožných spasení, nebo nedotazují se na ustanovení tvá.
156
Slitování tvá mnohá jsou, Hospodine; podlé soudů svých obživ mne.
157
Jakžkoli jsou mnozí protivníci moji a nepřátelé moji, však od svědectví tvých se neuchyluji.
158
Viděl jsem ty, kteříž se převráceně měli, velmi to těžce nesa, že řeči tvé neostříhali.
159
Popatřiž, žeť rozkazy tvé miluji, Hospodine; podlé milosrdenství svého obživ mne.
160
Nejpřednější věc slova tvého jest pravda, a na věky trvá všeliký úsudek spravedlnosti tvé.
161
Šin Knížata mi se protiví bez příčiny, však slova tvého děsí se srdce mé.
162
Já raduji se z řeči tvé tak jako ten, kterýž dochází hojné kořisti.
163
Falše pak nenávidím, a jí v ohavnosti mám; zákon tvůj miluji.
164
Sedmkrát za den chválím tě z soudů tvých spravedlivých.
165
Pokoj mnohý těm, kteříž milují zákon tvůj, a nemají žádné urážky.
166
Očekávám na spasení tvé, Hospodine, a přikázaní tvá vykonávám.
167
Ostříhá duše má svědectví tvých, nebo je velice miluji.
168
Ostříhám rozkazů tvých a svědectví tvých; nebo všecky cesty mé jsou před tebou.
169
Thav Předstupiž úpění mé před oblíčej tvůj, Hospodine, a podlé slova svého uděl mi rozumnosti.
170
Vejdiž pokorná prosba má před tvář tvou, a vedlé řeči své vytrhni mne.
171
I vynesou rtové moji chválu, když ty mne vyučíš ustanovením svým.
172
Zpívati bude i jazyk můj slovo tvé, a že všecka přikázaní tvá jsou spravedlnost.
173
Budiž mi ku pomoci ruka tvá; neboť jsem sobě zvolil přikázaní tvá.
174
Toužím po spasení tvém, Hospodine, a zákon tvůj jest rozkoš má.
175
Živa bude duše má, a bude tě chváliti, a soudové tvoji budou mi na pomoc.
176
Bloudím jako ovce ztracená, hledejž služebníka svého, neboť se na přikázaní tvá nezapomínám.