Comparer
Job 4
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Job
Chapitre 4
1
Y RESPONDIÓ Eliphaz el Temanita, y dijo:
2
Si probáremos á hablarte, serte ha molesto; mas ¿quién podrá detener las palabras?
3
He aquí, tú enseñabas á muchos, y las manos flacas corroborabas;
4
Al que vacilaba, enderezaban tus palabras, y esforzabas las rodillas que decaían.
5
Mas ahora que el mal sobre ti ha venido, te es duro; y cuando ha llegado hasta ti, te turbas.
6
¿Es este tu temor, tu confianza, tu esperanza, y la perfección de tus caminos?
7
Recapacita ahora, ¿quién que fuera inocente se perdiera? y ¿en dónde los rectos fueron cortados?
8
Como yo he visto, los que aran iniquidad y siembran injuria, la siegan.
9
Perecen por el aliento de Dios, y por el espíritu de su furor son consumidos.
10
El bramido del león, y la voz del león, y los dientes de los leoncillos son quebrantados.
11
El león viejo perece por falta de presa, y los hijos del león son esparcidos.
12
El negocio también me era á mí oculto; mas mi oído ha percibido algo de ello.
13
En imaginaciones de visiones nocturnas, cuando el sueño cae sobre los hombres,
14
Sobrevínome un espanto y un temblor, que estremeció todos mis huesos:
15
Y un espíritu pasó por delante de mí, que hizo se erizara el pelo de mi carne.
16
Paróse un fantasma delante de mis ojos, cuyo rostro yo no conocí, y quedo, oí que decía:
17
¿Si será el hombre más justo que Dios? ¿si será el varón más limpio que el que lo hizo?
18
He aquí que en sus siervos no confía, y notó necedad en sus ángeles;
19
¡Cuánto más en los que habitan en casas de lodo, cuyo fundamento está en el polvo, y que serán quebrantados de la polilla!
20
De la mañana á la tarde son quebrantados, y se pierden para siempre, sin haber quien lo considere.
21
¿Su hermosura, no se pierde con ellos mismos? Mueren, y sin sabiduría.
Jób
Chapitre 4
1
Jemuž odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
2
Počneme-li mluviti s tebou, neponeseš-liž toho těžce? Ale kdož by se zdržeti mohl, aby neměl mluviti?
3
Aj, učívals mnohé, a rukou opuštěných jsi posiloval.
4
Padajícího pozdvihovals řečmi svými, a kolena zemdlená jsi zmocňoval.
5
Nyní pak, jakž toto přišlo na tebe, těžce to neseš, a jakž tě dotklo, předěšen jsi.
6
Nebylo-liž náboženství tvé nadějí tvou, a upřímost cest tvých očekáváním tvým?
7
Rozpomeň se, prosím, kdo jest kdy nevinný zahynul? Aneb kde upřímí vyhlazeni jsou?
8
Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali.
9
Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají.
10
Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají.
11
Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají.
12
Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho.
13
V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi,
14
Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé.
15
Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém.
16
Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas:
17
Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil?
18
Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku.
19
Èím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol.
20
Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou.
21
Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti.