Comparer
Proverbios 29
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Proverbios
Chapitre 29
1
EL hombre que reprendido endurece la cerviz, de repente será quebrantado; ni habrá para él medicina.
2
Cuando los justos dominan, el pueblo se alegra: mas cuando domina el impío, el pueblo gime.
3
El hombre que ama la sabiduría, alegra á su padre: mas el que mantiene rameras, perderá la hacienda.
4
El rey con el juicio afirma la tierra: mas el hombre de presentes la destruirá.
5
El hombre que lisonjea á su prójimo, red tiende delante de sus pasos.
6
En la prevaricación del hombre malo hay lazo: mas el justo cantará y se alegrará.
7
Conoce el justo la causa de los pobres: mas el impío no entiende sabiduría.
8
Los hombres escarnecedores enlazan la ciudad: mas los sabios apartan la ira.
9
Si el hombre sabio contendiere con el necio, que se enoje ó que se ría, no tendrá reposo.
10
Los hombres sanguinarios aborrecen al perfecto: mas los rectos buscan su contentamiento.
11
El necio da suelta á todo su espíritu; mas el sabio al fin le sosiega.
12
Del señor que escucha la palabra mentirosa, todos sus ministros son impíos.
13
El pobre y el usurero se encontraron: Jehová alumbra los ojos de ambos.
14
El rey que juzga con verdad á los pobres, su trono será firme para siempre.
15
La vara y la corrección dan sabiduría: mas el muchacho consentido avergonzará á su madre.
16
Cuando los impíos son muchos, mucha es la prevaricación; mas los justos verán la ruina de ellos.
17
Corrige á tu hijo, y te dará descanso, y dará deleite á tu alma.
18
Sin profecía el pueblo será disipado: mas el que guarda la ley, bienaventurado él.
19
El siervo no se corregirá con palabras: porque entiende, mas no corresponde.
20
¿Has visto hombre ligero en sus palabras? más esperanza hay del necio que de él.
21
El que regala á su siervo desde su niñez, á la postre será su hijo.
22
El hombre iracundo levanta contiendas; y el furioso muchas veces peca.
23
La soberbia del hombre le abate; pero al humilde de espíritu sustenta la honra.
24
El aparcero del ladrón aborrece su vida; oirá maldiciones, y no lo denunciará.
25
El temor del hombre pondrá lazo: mas el que confía en Jehová será levantado.
26
Muchos buscan el favor del príncipe: mas de Jehová viene el juicio de cada uno.
27
Abominación es á los justos el hombre inicuo; y abominación es al impío el de rectos caminos.
Přísloví
Chapitre 29
1
Èlověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
2
Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
3
Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
4
Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
5
Èlověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
6
Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
7
Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
8
Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
9
Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
10
Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
11
Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
12
Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
13
Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
14
Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
15
Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
16
Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
17
Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
18
Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
19
Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
20
Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
21
Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
22
Èlověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
23
Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
24
Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
25
Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
26
Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
27
Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.