Comparer
Proverbios 7
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Proverbios
Chapitre 7
1
HIJO mío, guarda mis razones, y encierra contigo mis mandamientos.
2
Guarda mis mandamientos, y vivirás; y mi ley como las niñas de tus ojos.
3
Lígalos á tus dedos; escríbelos en la tabla de tu corazón.
4
Di á la sabiduría: Tú eres mi hermana; y á la inteligencia llama parienta:
5
Para que te guarden de la mujer ajena, y de la extraña que ablanda sus palabras.
6
Porque mirando yo por la ventana de mi casa, por mi celosía,
7
Vi entre los simples, consideré entre los jóvenes, un mancebo falto de entendimiento,
8
El cual pasaba por la calle, junto á la esquina de aquella, é iba camino de su casa,
9
A la tarde del día, ya que oscurecía, en la oscuridad y tiniebla de la noche.
10
Y he aquí, una mujer que le sale al encuentro con atavío de ramera, astuta de corazón,
11
Alborotadora y rencillosa, sus pies no pueden estar en casa;
12
Unas veces de fuera, ó bien por las plazas, acechando por todas las esquinas.
13
Y traba de él, y bésalo; desvergonzó su rostro, y díjole:
14
Sacrificios de paz había prometido, hoy he pagado mis votos;
15
Por tanto he salido á encontrarte, buscando diligentemente tu rostro, y te he hallado.
16
Con paramentos he ataviado mi cama, recamados con cordoncillo de Egipto.
17
He sahumado mi cámara con mirra, áloes, y cinamomo.
18
Ven, embriaguémonos de amores hasta la mañana; alegrémonos en amores.
19
Porque el marido no está en casa, hase ido á un largo viaje:
20
El saco de dinero llevó en su mano; el día señalado volverá á su casa.
21
Rindiólo con la mucha suavidad de sus palabras, obligóle con la blandura de sus labios.
22
Vase en pos de ella luego, como va el buey al degolladero, y como el loco á las prisiones para ser castigado;
23
Como el ave que se apresura al lazo, y no sabe que es contra su vida, hasta que la saeta traspasó su hígado.
24
Ahora pues, hijos, oidme, y estad atentos á las razones de mi boca.
25
No se aparte á sus caminos tu corazón; no yerres en sus veredas.
26
Porque á muchos ha hecho caer heridos; y aun los más fuertes han sido muertos por ella.
27
Caminos del sepulcro son su casa, que descienden á las cámaras de la muerte.
Přísloví
Chapitre 7
1
Synu můj, ostříhej řečí mých, a přikázaní má schovej u sebe.
2
Ostříhej přikázaní mých, a živ budeš, a naučení mého jako zřítelnice očí svých.
3
Přivaž je na prsty své, napiš je na tabuli srdce svého.
4
Rci moudrosti: Sestra má jsi ty, a rozumnost přítelkyní jmenuj,
5
Aby tě ostříhala od ženy cizí, od postranní, jenž řečmi svými lahodí.
6
Nebo z okna domu svého okénkem vyhlédaje,
7
Viděl jsem mezi hloupými, spatřil jsem mezi mládeží mládence bláznivého.
8
Kterýž šel po ulici vedlé úhlu jejího, a cestou k domu jejímu kráčel,
9
V soumrak, u večer dne, ve tmách nočních a v mrákotě.
10
A aj, žena potkala ho v ozdobě nevěstčí a chytrého srdce,
11
Štěbetná a opovážlivá, v domě jejím nezůstávají nohy její,
12
Jednak vně, jednak na ulici u každého úhlu úklady činící.
13
I chopila jej, a políbila ho, a opovrhši stud, řekla jemu:
14
Oběti pokojné jsou u mne, dnes splnila jsem slib svůj.
15
Protož vyšla jsem vstříc tobě, abych pilně hledala tváři tvé, i nalezla jsem tě.
16
Koberci jsem obestřela lůže své, s řezbami a prostěradly Egyptskými,
17
Vykadila jsem pokojík svůj mirrou a aloe a skořicí.
18
Poď, opojujme se milostí až do jitra, obveselíme se v milosti.
19
Nebo není muže doma, odšel na cestu dalekou.
20
Pytlík peněz vzal s sebou, v jistý den vrátí se do domu svého.
21
I naklonila ho mnohými řečmi svými, a lahodností rtů svých přinutila jej.
22
Šel za ní hned, jako vůl k zabití chodívá, a jako blázen v pouta, jimiž by trestán byl.
23
Dokudž nepronikla střela jater jeho, pospíchal jako pták k osídlu, nevěda, že ono bezživotí jeho jest.
24
Protož nyní, synové, slyšte mne, a pozorujte řečí úst mých.
25
Neuchyluj se k cestám jejím srdce tvé, aniž se toulej po stezkách jejích.
26
Nebo mnohé zranivši, porazila, a silní všickni zmordováni jsou od ní.
27
Cesty pekelné dům její, vedoucí do skrýší smrti.