Comparer
Salmos 107
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Salmos
Chapitre 107
1
ALABAD á Jehová, porque es bueno; porque para siempre es su misericordia.
2
Díganlo los redimidos de Jehová, los que ha redimido del poder del enemigo,
3
Y los ha congregado de las tierras, del oriente y del occidente, del aquilón y de la mar.
4
Anduvieron perdidos por el desierto, por la soledad sin camino, no hallando ciudad de población.
5
Hambrientos y sedientos, su alma desfallecía en ellos.
6
Habiendo empero clamado á Jehová en su angustia, librólos de sus aflicciones:
7
Y dirigiólos por camino derecho, para que viniesen á ciudad de población.
8
Alaben la misericordia de Jehová, y sus maravillas para con los hijos de los hombres.
9
Porque sació al alma menesterosa, y llenó de bien al alma hambrienta.
10
Los que moraban en tinieblas y sombra de muerte, aprisionados en aflicción y en hierros;
11
Por cuanto fueron rebeldes á las palabras de Jehová, y aborrecieron el consejo del Altísimo,
12
Por lo que quebrantó él con trabajo sus corazones, cayeron y no hubo quien les ayudase;
13
Luego que clamaron á Jehová en su angustia, librólos de sus aflicciones.
14
Sacólos de las tinieblas y de la sombra de muerte, y rompió sus prisiones.
15
Alaben la misericordia de Jehová, y sus maravillas para con los hijos de los hombres.
16
Porque quebrantó las puertas de bronce, y desmenuzó los cerrojos de hierro.
17
Los insensatos, á causa del camino de su rebelión y á causa de sus maldades, fueron afligidos.
18
Su alma abominó toda vianda, y llegaron hasta las puertas de la muerte.
19
Mas clamaron á Jehová en su angustia, y salvólos de sus aflicciones.
20
Envió su palabra, y curólos, y librólos de su ruina.
21
Alaben la misericordia de Jehová, y sus maravillas para con los hijos de los hombres:
22
Y sacrifiquen sacrificios de alabanza, y publiquen sus obras con júbilo.
23
Los que descienden á la mar en navíos, y hacen negocio en las muchas aguas,
24
Ellos han visto las obras de Jehová, y sus maravillas en el profundo.
25
El dijo, é hizo saltar el viento de la tempestad, que levanta sus ondas.
26
Suben á los cielos, descienden á los abismos: sus almas se derriten con el mal.
27
Tiemblan, y titubean como borrachos, y toda su ciencia es perdida.
28
Claman empero á Jehová en su angustia, y líbralos de sus aflicciones.
29
Hace parar la tempestad en sosiego, y se apaciguan sus ondas.
30
Alégranse luego porque se reposaron; y él los guía al puerto que deseaban.
31
Alaben la misericordia de Jehová, y sus maravillas para con los hijos de los hombres.
32
Y ensálcenlo en la congregación del pueblo; y en consistorio de ancianos lo alaben.
33
El vuelve los ríos en desierto, y los manantiales de las aguas en secadales;
34
La tierra fructífera en salados, por la maldad de los que la habitan.
35
Vuelve el desierto en estanques de aguas, y la tierra seca en manantiales.
36
Y allí aposenta á los hambrientos, y disponen ciudad para habitación;
37
Y siembran campos, y plantan viñas, y rinden crecido fruto.
38
Y los bendice, y se multiplican en gran manera; y no disminuye sus bestias.
39
Y luego son menoscabados y abatidos á causa de tiranía, de males y congojas.
40
El derrama menosprecio sobre los príncipes, y les hace andar errados, vagabundos, sin camino:
41
Y levanta al pobre de la miseria, y hace multiplicar las familias como rebaños de ovejas.
42
Vean los rectos, y alégrense; y toda maldad cierre su boca.
43
¿Quién es sabio y guardará estas cosas, y entenderá las misericordias de Jehová?
Žalmy
Chapitre 107
1
Oslavujte Hospodina, nebo jest dobrý, nebo na věky milosrdenství jeho.
2
Nechť o tom vypravují ti, kteříž jsou vykoupeni skrze Hospodina, jak je on vykoupil z ruky těch, kteříž je ssužovali,
3
A shromáždil je z zemí, od východu a od západu, od půlnoci i od moře.
4
Bloudili po poušti, po cestách pustých, města k přebývání nenacházejíce.
5
Hladovití a žízniví byli, až v nich svadla duše jejich.
6
Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl je,
7
A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení.
8
Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
9
Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi.
10
Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy,
11
Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli.
12
Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka.
13
Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje.
14
Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá.
15
Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
16
Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává.
17
Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají.
18
Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují.
19
Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
20
Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu.
21
Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
22
A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním.
23
Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách,
24
Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti.
25
Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské.
26
Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se.
27
Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí.
28
Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
29
Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich.
30
I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému.
31
Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými.
32
Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej.
33
Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost,
34
Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích.
35
Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod.
36
I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení.
37
Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody.
38
Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje.
39
A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí,
40
Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné.
41
Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo.
42
Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá.
43
Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu?