Comparer

1 Rois 11

Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble

1 Rois

Chapitre 11
1 Mais le roi Salomon aima beaucoup de femmes étrangères, outre la fille du Pharaon: des Moabites, des Ammonites, des Édomites, des Sidoniennes, des Héthiennes,
2 -d'entre les nations dont l'Éternel avait dit aux fils d'Israël: Vous n'entrerez pas vers elles, et elles ne viendront pas vers vous; certainement elles détourneraient vos cœurs après leurs dieux; Salomon s'attacha à elles par amour.
3 Et il avait sept cents femmes princesses, et trois cents concubines; et ses femmes détournèrent son cœur.
4 Et il arriva, au temps de la vieillesse de Salomon, que ses femmes détournèrent son cœur auprès d'autres dieux, et son cœur ne fut pas parfait avec l'Éternel, son Dieu, comme le cœur de David, son père.
5 Et Salomon alla après Ashtoreth, la divinité des Sidoniens, et après Milcom, l'abomination des Ammonites.
6 Et Salomon fit ce qui est mauvais aux yeux de l'Éternel, et ne suivit pas pleinement l'Éternel, comme David, son père.
7 Alors Salomon bâtit un haut lieu pour Kemosh, l'abomination de Moab, sur la montagne qui est vis-à-vis de Jérusalem, et pour Moloc, l'abomination des fils d'Ammon.
8 Et il en fit ainsi pour toutes ses femmes étrangères, qui brûlaient de l'encens et sacrifiaient à leurs dieux.
9 Et l'Éternel eut de la colère contre Salomon, parce que son cœur s'était détourné de l'Éternel, le Dieu d'Israël, qui s'était révélé à lui deux fois,
10 et lui avait commandé, à ce sujet, de ne pas aller après d'autres dieux, et il ne garda pas ce que l'Éternel lui avait commandé.
11 Et l'Éternel dit à Salomon: Parce que tu as fait cela, et que tu n'as pas gardé mon alliance et mes statuts, que je t'ai commandés, je t'arracherai certainement le royaume, et je le donnerai à ton serviteur.
12 Seulement, je ne le ferai pas dans tes jours, à cause de David, ton père; mais je l'arracherai de la main de ton fils.
13 Toutefois je ne lui arracherai pas tout le royaume; je donnerai une tribu à ton fils, à cause de David, mon serviteur, et à cause de Jérusalem, que j'ai choisie.
14 Et l'Éternel suscita un adversaire à Salomon, Hadad, l'Édomite: il était de la semence royale en Édom.
15 Et il était arrivé, pendant que David était en Édom et que Joab, chef de l'armée, était monté pour enterrer les morts, car il avait frappé tout mâle en Édom
16 (or Joab resta là six mois avec tout Israël, jusqu'à ce qu'il eût retranché tous les mâles en Édom),
17 qu'Hadad s'enfuit, lui et quelques Édomites d'entre les serviteurs de son père avec lui, pour aller en Égypte; et Hadad était un jeune garçon.
18 Et ils se levèrent de Madian et vinrent à Paran; et ils prirent des hommes avec eux de Paran, et vinrent en Égypte vers le Pharaon, roi d'Égypte, qui lui donna une maison, et lui assigna des provisions, et lui donna des terres.
19 Et Hadad trouva grande faveur aux yeux de Pharaon, et le Pharaon lui donna pour femme la sœur de sa femme, la sœur de la reine Thakhpenès.
20 Et la sœur de Thakhpenès lui enfanta Guenubath, son fils, et Thakhpenès le sevra dans la maison du Pharaon; et Guenubath était dans la maison du Pharaon, parmi les fils du Pharaon.
21 Et Hadad apprit en Égypte que David s'était endormi avec ses pères, et que Joab, chef de l'armée, était mort; et Hadad dit au Pharaon: Laisse-moi aller et j'irai dans mon pays.
22 Et le Pharaon lui dit: Que te manque-t-il auprès de moi, que voici, tu désires de t'en aller dans ton pays? Et il dit: Rien, mais quoi qu'il en soit, laisse-moi aller.
23 Dieu lui suscita encore un adversaire, Rezon, fils d'Éliada, qui s'enfuit de chez Hadadézer, roi de Tsoba, son seigneur;
24 et il rassembla des hommes auprès de lui, et devint chef de bande, lorsque David tua ceux de Tsoba. Et ils s'en allèrent à Damas, et y demeurèrent, et ils régnèrent à Damas.
25 Et il fut l'adversaire d'Israël tous les jours de Salomon, outre le mal que fit Hadad; et il détesta Israël, et régna sur la Syrie.
26 Et Jéroboam, fils de Nebath, Éphratien de Tseréda, serviteur de Salomon (et le nom de sa mère, une femme veuve, était Tserua), leva aussi sa main contre le roi.
27 Et c'est ici l'occasion pour laquelle il leva sa main contre le roi: Salomon bâtissait Millo, et fermait la brèche de la ville de David, son père;
28 et Jéroboam était un fort et vaillant homme; et Salomon vit que le jeune homme faisait de l'ouvrage, et le préposa sur tout le travail de la maison de Joseph.
29 Et il arriva en ce temps-là que Jéroboam sortit de Jérusalem; et Akhija, le Silonite, le prophète, le trouva sur le chemin, et il était revêtu d'un manteau neuf, et ils étaient seuls, eux deux, dans les champs.
30 Et Akhija saisit le manteau neuf qu'il avait sur lui, et le déchira en douze morceaux.
31 Et il dit à Jéroboam: Prends dix morceaux pour toi; car ainsi dit l'Éternel, le Dieu d'Israël: Voici, j'arrache le royaume de la main de Salomon, et je te donne dix tribus;
32 mais une tribu sera à lui, à cause de mon serviteur David, et à cause de Jérusalem, la ville que j'ai choisie d'entre toutes les tribus d'Israël; parce qu'ils m'ont abandonné,
33 et ont adoré Ashtoreth, la divinité des Sidoniens, Kemosh, le dieu de Moab, et Milcom, le dieu des fils d'Ammon, et n'ont pas marché dans mes voies pour pratiquer ce qui est droit à mes yeux, et mes statuts et mes ordonnances, comme David, son père.
34 Cependant je n'ôterai pas tout le royaume de sa main, car je l'établirai prince tous les jours de sa vie, à cause de David, mon serviteur, que j'ai choisi, qui gardait mes commandements et mes statuts;
35 mais j'ôterai le royaume de la main de son fils, et je te le donnerai, savoir dix tribus;
36 et je donnerai une tribu à son fils, afin qu'il y ait toujours une lampe pour David, mon serviteur, devant moi, à Jérusalem, la ville que je me suis choisie pour y placer mon nom.
37 Et je te prendrai, et tu règneras sur tout ce que ton âme désire, et tu seras roi sur Israël.
38 Et si tu écoutes tout ce que je te commanderai, et si tu marches dans mes voies et que tu fasses ce qui est droit à mes yeux, en gardant mes statuts et mes commandements, comme a fait David, mon serviteur, alors je serai avec toi, et je te bâtirai une maison stable, comme je l'ai bâtie pour David, et je te donnerai Israël.
39 Et j'humilierai la semence de David, à cause de cela, seulement pas à toujours.
40 Salomon chercha à faire mourir Jéroboam; et Jéroboam se leva et s'enfuit en Égypte, vers Shishac, roi d'Égypte; et il fut en Égypte jusqu'à la mort de Salomon.
41 Et le reste des actes de Salomon, et tout ce qu'il fit, et sa sagesse, cela n'est-il pas écrit dans le livre des actes de Salomon?
42 Et les jours que Salomon régna à Jérusalem sur tout Israël furent quarante ans.
43 Et Salomon s'endormit avec ses pères, et fut enterré dans la ville de David, son père; et Roboam, son fils régna à la place.

1 Královská

Chapitre 11
1 V tom král Šalomoun zamiloval ženy cizozemky mnohé, i dceru Faraonovu, i Moábské, Ammonitské, Idumejské, Sidonské a Hetejské,
2 Z národů těch, kteréž zapověděl Hospodin synům Izraelským, řka: Nebudete se směšovati s nimi, aniž se oni budou směšovati s vámi, neboť by naklonili srdce vaše k bohům svým. K těm přilnul Šalomoun milostí,
3 Tak že měl žen královen sedm set a ženin tři sta. I odvrátily ženy jeho srdce jeho.
4 Stalo se tedy, že když se zstaral Šalomoun, ženy jeho naklonily srdce jeho k bohům cizím, tak že nebylo srdce jeho celé při Hospodinu Bohu jeho, jako bylo srdce Davida otce jeho.
5 Ale obrátil se Šalomoun k Astarot, bohyni Sidonské, a k Moloch, ohavnosti Ammonské.
6 I činil Šalomoun to, což se nelíbilo Hospodinu, a nenásledoval cele Hospodina, jako David otec jeho.
7 Tedy vystavěl Šalomoun výsost Chámosovi, ohavnosti Moábské, na hoře, kteráž jest naproti Jeruzalému, a Molochovi, ohavnosti synů Ammon.
8 A tak vzdělal všechněm ženám svým z cizího národu, kteréž kadily a obětovaly bohům svým.
9 I rozhněval se Hospodin na Šalamouna, proto že se uchýlilo srdce jeho od Hospodina Boha Izraelského, kterýž se jemu byl ukázal po dvakrát,
10 A zapověděl jemu tu věc, aby nechodil po bozích cizích. Ale neostříhal toho, což byl přikázal Hospodin.
11 Protož řekl Hospodin Šalomounovi: Poněvadž se to nalezlo při tobě, a neostříhal jsi smlouvy mé ani ustanovení mých, kterážť jsem přikázal, věz, že odtrhnu království toto od tebe, a dám je služebníku tvému.
12 A však za dnů tvých neučiním toho pro Davida otce tvého, než z ruky syna tvého odtrhnu je.
13 Všeho pak království neodtrhnu, ale pokolení jednoho zanechám synu tvému pro Davida služebníka svého a pro Jeruzalém, kterýž jsem vyvolil.
14 A tak vzbudil Hospodin protivníka Šalomounovi, Adada Idumejského z semene královského, kterýž byl v zemi Idumejské.
15 Nebo stalo se, když bojoval David proti Idumejským, a Joáb kníže vojska vytáhl, aby pochoval zmordované, a pobil všecky pohlaví mužského v zemi Idumejské,
16 (Za šest zajisté měsíců byl tam Joáb se vším lidem Izraelským, dokudž nevyplénil všech pohlaví mužského v zemi Idumejské),
17 Že tehdáž utekl Adad sám, a někteří muži Idumejští z služebníků otce jeho s ním, aby šli do Egypta. Adad pak byl pachole neveliké.
18 Kteříž jdouce z Madian, přišli do Fáran, a vzavše s sebou některé muže z Fáran, přišli do Egypta k Faraonovi, králi Egyptskému, kterýž dal jemu dům, i stravou opatřil ho, dal jemu také i zemi.
19 A tak nalezl Adad milost velikou před Faraonem, tak že jemu dal za manželku sestru ženy své, sestru Tafnes královny.
20 I porodila jemu sestra Tafnes syna Genubata, a odchovala ho Tafnes v domu Faraonovu. I byl Genubat v domě Faraonově mezi syny Faraonovými.
21 Když pak uslyšel Adad v Egyptě, že by usnul David s otci svými, a že umřel i Joáb kníže vojska, tedy řekl Adad Faraonovi: Propusť mne, ať jdu do země své.
22 Jemuž řekl Farao: Èehožť se nedostává u mne, že chceš odjíti do země své? I řekl: Ničeho, a však vždy mne propusť.
23 Vzbudil ještě Bůh proti němu protivníka, Rázona syna Eliadova, kterýž byl utekl od Hadarezera krále Soby, pána svého,
24 A shromáždiv k sobě muže, byl knížetem roty, když je David hubil. Protož odšedše do Damašku, bydlili v něm a kralovali v Damašku.
25 I byl protivníkem Izraelovým po všecky dny Šalomounovy; a to bylo nad to zlé, kteréž mu činil Adad. I měl v ošklivosti Izraele, když kraloval v Syrii.
26 Jeroboám také syn Nebatův Efratejský z Sareda, (a jméno matky jeho ženy vdovy bylo Serua), služebník Šalomounův, pozdvihl ruky proti králi.
27 A tato byla příčina, pro kterouž pozdvihl ruky proti králi Šalomounovi: Že vystavěv Šalomoun Mello, zavřel mezeru města Davidova otce svého.
28 Jeroboám pak byl muž silný a udatný. Protož vida Šalomoun mládence, že by pracovitý byl, ustanovil ho nade všemi platy z domu Jozefa.
29 I stalo se téhož času, že když vyšel Jeroboám z Jeruzaléma, našel jej prorok Achiáš Silonský na cestě, jsa odín rouchem novým. A byli sami dva na poli.
30 Tedy ujav Achiáš roucho nové, kteréž měl na sobě, roztrhal je na dvanácte kusů.
31 A řekl Jeroboámovi: Vezmi sobě deset kusů; nebo takto praví Hospodin Bůh Izraelský: Aj, já roztrhnu království z ruky Šalomounovy, a dám tobě desatero pokolení.
32 Jedno toliko pokolení zůstane jemu pro služebníka mého Davida, a pro město Jeruzalém, kteréž jsem vyvolil ze všech pokolení Izraelských,
33 Proto že opustili mne, a klaněli se Astarot bohyni Sidonské, a Chámos bohu Moábskému, i Moloch bohu Ammonskému, a nechodili po cestách mých, aby činili to, což mi se líbí, totiž ustanovení má a soudy mé, jako David otec jeho.
34 A však neodejmu ničeho z království z rukou jemu; nebo vůdcím zanechám ho po všecky dny života jeho pro Davida služebníka svého, kteréhož jsem vyvolil, kterýž ostříhal přikázaní mých a ustanovení mých.
35 Ale potom vezma království z ruky syna jeho, dám tobě z něho desatero pokolení,
36 Synu pak jeho dám jedno pokolení, aby zůstala svíce Davidovi služebníku mému po všecky dny přede mnou v městě Jeruzalémě, kteréž jsem sobě vyvolil, aby tam jméno mé přebývalo.
37 A tak tebe vezmu, abys kraloval ve všech věcech, kterýchž by žádala duše tvá, a budeš králem nad Izraelem.
38 Protož jestliže uposlechneš všeho toho, což přikáži tobě, a choditi budeš po cestách mých, a činiti to, což mi se líbí, ostříhaje ustanovení mých a přikázaní mých, jako činil David služebník můj: budu s tebou a vzdělám tobě dům stálý, jako jsem vzdělal Davidovi, a dám tobě lid Izraelský.
39 Potrápímť zajisté semene Davidova pro tu věc, a však ne po všecky dny.
40 Pro tu příčinu chtěl Šalomoun zabiti Jeroboáma. Kterýž vstav, utekl do Egypta k Sesákovi králi Egyptskému, a byl v Egyptě, dokudž neumřel Šalomoun.
41 Jiné pak věci Šalomounovy, kteréž činil, i moudrost jeho vypsány jsou v knize činů Šalomounových.
42 Dnů pak, v nichž kraloval Šalomoun v Jeruzalémě nade vším Izraelem, bylo čtyřidceti let.
43 I usnul Šalomoun s otci svými, a pochován jest v městě Davida otce svého. Kraloval pak Roboám syn jeho místo něho.

Choisir un livre