Comparer
2 Chroniques 1
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
2 Chroniques
Chapitre 1
1
Et Salomon, fils de David, s'affermit dans son royaume; et l'Éternel, son Dieu, fut avec lui et l'agrandit extrêmement.
2
Et Salomon parla à tout Israël, aux chefs de milliers et de centaines, et aux juges, et à tous les princes de tout Israël, chefs des pères;
3
et Salomon, et toute la congrégation avec lui, allèrent au haut lieu qui était à Gabaon; car là était la tente d'assignation de Dieu, que Moïse, serviteur de l'Éternel, avait faite dans le désert
4
(mais David avait fait monter l'arche de Dieu de Kiriath-Jéarim au lieu que David lui avait préparé; car il lui avait tendu une tente à Jérusalem);
5
et l'autel d'airain qu'avait fait Betsaleël, fils d'Uri, fils de Hur, était là, devant le tabernacle de l'Éternel; et Salomon et la congrégation la recherchèrent.
6
Et Salomon offrit là, devant l'Éternel, sur l'autel d'airain qui était devant la tente d'assignation; il offrit mille holocaustes sur cet autel.
7
Cette même nuit Dieu apparut à Salomon, et lui dit: Demande ce que tu veux que je te donne.
8
Et Salomon dit à Dieu: Tu as usé d'une grande bonté envers David, mon père, et tu m'as fait roi à sa place:
9
maintenant, Éternel Dieu, que ta parole à David, mon père, soit ferme; car tu m'as établi roi sur un peuple nombreux comme la poussière de la terre:
10
maintenant, donne-moi de la sagesse et de la connaissance, et je sortirai et j'entrerai devant ce peuple; car qui jugera ton peuple qui est si grand?
11
Et Dieu dit à Salomon: Parce que c'est cela qui était dans ton cœur, et que tu n'as pas demandé des richesses, des biens, et de la gloire, ni la vie de ceux qui te haïssent, et que tu n'as pas non plus demandé de longs jours, mais que tu as demandé pour toi de la sagesse et de la connaissance afin de pouvoir juger mon peuple sur lequel je t'ai établi roi,
12
la sagesse et la connaissance te sont données; et je te donnerai des richesses, et des biens, et de la gloire, comme n'en ont pas eu les rois qui ont été avant toi, et comme après toi aucun n'en aura.
13
Et Salomon revint à Jérusalem, du haut lieu qui était à Gabaon, de devant la tente d'assignation, et il régna sur Israël.
14
Et Salomon rassembla des chars et des cavaliers; et il eut mille quatre cents chars et douze mille cavaliers; et il les plaça dans les villes à chars, et auprès du roi à Jérusalem.
15
Et le roi fit que l'argent et l'or, dans Jérusalem, étaient comme les pierres, et il fit que les cèdres étaient, en quantité, comme les sycomores qui sont dans le pays plat.
16
Et quant aux chevaux de Salomon, il les tirait d'Égypte: une caravane de marchands du roi prenait un convoi de chevaux pour un certain prix;
17
et on faisait monter et sortir d'Égypte un char pour six cents sicles d'argent, et un cheval pour cent cinquante; et on en faisait venir ainsi, par leur main, pour tous les rois des Héthiens et pour les rois de Syrie.
2 Letopisu
Chapitre 1
1
Když se pak zmocnil Šalomoun syn Davidův v království svém, a Hospodin Bůh jeho byl s ním, a zvelebil ho náramně:
2
Tedy rozkázal Šalomoun všemu Izraelovi i hejtmanům, setníkům i soudcům, i všechněm knížatům nade vším Izraelem, i přednějším v čeledech otcovských.
3
I bral se Šalomoun a všecko to shromáždění s ním na výsost, kteráž byla v Gabaon; nebo tam byl stánek shromáždění Božího, kterýž byl udělal Mojžíš služebník Hospodinův na poušti.
4
(Truhlu pak Boží přivezl byl David z Kariatjeharim, připraviv jí místo; nebo byl rozbil jí stan v Jeruzalémě.)
5
A oltář měděný, kterýž byl udělal Bezeleel syn Uri, syna Hur, byl tam před stánkem Hospodinovým, kdež hledal ho Šalomoun i všecko to shromáždění.
6
I obětoval tam Šalomoun před Hospodinem na oltáři měděném, kterýž byl před stánkem úmluvy, a obětoval na něm tisíc zápalů.
7
Té noci ukázal se Bůh Šalomounovi, a řekl jemu: Žádej, zač chceš, a dám tobě.
8
I řekl Šalomoun Bohu: Ty jsi učinil otci mému Davidovi milosrdenství veliké, mne jsi též ustanovil králem místo něho.
9
Již tedy, Hospodine Bože, budiž stálé slovo tvé mluvené s Davidem otcem mým; nebo ty jsi mne ustanovil za krále nad lidem tak mnohým, jako jest prachu zemského.
10
Protož dej mi moudrost a umění, aťbych vycházeti mohl před lidem tímto i vcházeti. Nebo kdož by mohl souditi tento lid tvůj tak mnohý?
11
Tedy odpověděl Bůh Šalomounovi: Proto že bylo to v srdci tvém, a nežádal jsi bohatství, ani zboží, ani slávy, ani bezživotí těch, jenž tebe nenávidí, aniž jsi také za dlouhý věk žádal, ale žádal jsi sobě moudrosti a umění, abys soudil lid můj, nad nímž jsem tě ustanovil za krále:
12
Moudrost a umění dáno jest tobě, k čemužť přidám i bohatství a zboží, i slávy, tak že žádný z králů, kteříž byli před tebou, nebyl tobě rovný, aniž bude po tobě takového.
13
I navrátil se Šalomoun s výsosti, kteráž byla v Gabaon, do Jeruzaléma, od stánku úmluvy, a tak kraloval nad Izraelem.
14
Nashromáždil pak Šalomoun vozů a jezdců, a měl tisíc a čtyři sta vozů, a dvanácte tisíc jezdců, kteréž rozsadil do měst vozů, a při králi v Jeruzalémě.
15
I složil král stříbra a zlata v Jeruzalémě jako kamení, a dříví cedrového jako planého fíkoví, kteréž roste v údolí u velikém množství.
16
Přivodili také Šalomounovi koně z Egypta a koupě rozličné; nebo kupci královští brávali koupě rozličné za slušnou mzdu.
17
A vycházejíce, vodívali spřež vozníků z Egypta za šest set lotů stříbra, koně pak za půl druhého sta. A tak všechněm králům Hetejským i králům Syrským oni dodávali.