Comparer

2 Chroniques 18

Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble

2 Chroniques

Chapitre 18
1 Et Josaphat eut beaucoup de richesses et de gloire; et il s'allia par mariage avec Achab.
2 Et au bout de quelques années, il descendit vers Achab à Samarie; et Achab tua pour lui et pour le peuple qui était avec lui du menu et de gros bétail en abondance, et il le persuada de monter contre Ramoth de Galaad.
3 Et Achab, roi d'Israël, dit à Josaphat, roi de Juda: Viendras-tu avec moi à Ramoth de Galaad? Et il lui dit: Moi, je suis comme toi, et mon peuple comme ton peuple; et je serai avec toi dans la guerre.
4 Et Josaphat dit au roi d'Israël: Enquiers-toi aujourd'hui, je te prie, de la parole de l'Éternel.
5 Et le roi d'Israël rassembla les prophètes, quatre cents hommes, et leur dit: Irons-nous à la guerre contre Ramoth de Galaad, ou m'en abstiendrai-je? Et ils dirent: Monte; et Dieu la livrera en la main du roi.
6 Et Josaphat dit: N'y a-t-il pas ici encore un prophète de l'Éternel, pour que nous nous enquérions auprès de lui?
7 Et le roi d'Israël dit à Josaphat: Il y a encore un homme, pour consulter l'Éternel par lui; mais je le hais, car il ne prophétise pas du bien à mon égard, mais toujours du mal; c'est Michée, fils de Jimla. Et Josaphat dit: Que le roi ne parle pas ainsi!
8 Et le roi d'Israël appela un eunuque, et dit: Fais promptement venir Michée, fils de Jimla.
9 Et le roi d'Israël et Josaphat, roi de Juda, étaient assis chacun sur son trône, revêtus de leurs robes; ils étaient assis sur une place ouverte à l'entrée de la porte de Samarie; et tous les prophètes prophétisaient devant eux.
10 Et Sédécias, fils de Kenaana, se fit des cornes de fer, et dit: Ainsi dit l'Éternel: Avec celles-ci tu heurteras les Syriens jusqu'à les exterminer.
11 Et tous les prophètes prophétisaient de même, disant: Monte à Ramoth de Galaad, et prospère; et l'Éternel la livrera en la main du roi.
12 Et le messager qui était allé pour appeler Michée lui parla, disant: Voici, les paroles des prophètes, d'une seule bouche, annoncent du bien au roi; que ta parole donc soit, je te prie, comme celle de l'un d'eux, et annonce du bien.
13 Mais Michée dit: L'Éternel est vivant, que ce que mon Dieu dira, je l'annoncerai.
14 Et il vint vers le roi. Et le roi lui dit: Michée, irons-nous à la guerre à Ramoth de Galaad, ou m'en abstiendrai-je? Et il dit: Montez et prospérez; et ils seront livrés entre vos mains.
15 Et le roi lui dit: Combien de fois t'adjurerai-je de ne me dire que la vérité au nom de l'Éternel?
16 Et Michée dit: J'ai vu tout Israël dispersé sur les montagnes comme un troupeau qui n'a pas de berger; et l'Éternel a dit: Ceux-ci n'ont pas de seigneur; qu'ils s'en retournent en paix chacun à sa maison.
17 Et le roi d'Israël dit à Josaphat: Ne t'ai-je pas dit qu'il ne prophétise pas du bien à mon égard, mais du mal?
18 Et Michée dit: C'est pourquoi, écoutez la parole de l'Éternel. J'ai vu l'Éternel assis sur son trône, et toute l'armée des cieux se tenant à sa droite et à sa gauche;
19 et l'Éternel dit: Qui persuadera Achab, roi d'Israël, afin qu'il monte et qu'il tombe à Ramoth de Galaad? Et on parla, celui-ci disant ainsi, et celui-là disant ainsi.
20 Et un esprit sortit, et se tint devant l'Éternel, et dit: Moi, je le persuaderai. Et l'Éternel lui dit: Comment?
21 Et il dit: Je sortirai, et je serai un esprit de mensonge dans la bouche de tous ses prophètes. Et l'Éternel dit: Tu le persuaderas, et aussi tu réussiras: sors, et fais ainsi.
22 Et maintenant, voici, l'Éternel a mis un esprit de mensonge dans la bouche de tes prophètes que voilà, et l'Éternel a prononcé du mal à ton sujet.
23 Et Sédécias, fils de Kenaana, s'approcha et frappa Michée sur la joue, et dit: Par quel chemin a passé l'Esprit de l'Éternel, d'avec moi, pour te parler?
24 Et Michée dit: Voici, tu le verras ce jour-là, quand tu iras de chambre en chambre pour te cacher.
25 Et le roi d'Israël dit: Prenez Michée, et emmenez-le à Amon, chef de la ville, et à Joas, fils de roi;
26 et vous direz: Ainsi dit le roi: Mettez cet homme en prison, et donnez-lui à manger le pain d'affliction et l'eau d'affliction, jusqu'à ce que je revienne en paix.
27 Et Michée dit: Si jamais tu reviens en paix, l'Éternel n'a point parlé par moi. Et il dit: Peuples, entendez-le tous!
28 Et le roi d'Israël monta, et Josaphat, roi de Juda, à Ramoth de Galaad.
29 Et le roi d'Israël dit à Josaphat: Je me déguiserai, et j'irai à la bataille; mais toi, revêts-toi de tes robes. Et le roi d'Israël se déguisa, et ils allèrent à la bataille.
30 Et le roi de Syrie commanda aux chefs de ses chars, disant: Ne combattez ni contre petit, ni contre grand, mais contre le roi d'Israël seul.
31 Et il arriva que, quand les chefs des chars virent Josaphat, il dirent: C'est le roi d'Israël. Et ils l'entourèrent pour combattre contre lui. Et Josaphat cria, et l'Éternel le secourut; et Dieu les porta à s'éloigner de lui.
32 Et il arriva que, lorsque les chefs des chars virent que ce n'était pas le roi d'Israël, il s'en revinrent de sa poursuite.
33 Et un homme tira de l'arc à l'aventure et frappa le roi d'Israël entre les pièces d'attache et la cuirasse; et Achab dit au conducteur du char: Tourne ta main, et mène-moi hors de l'armée, car je suis blessé.
34 Et la bataille se renforça ce jour-là, et le roi d'Israël se soutint sur son char, vis-à-vis des Syriens, jusqu'au soir; et il mourut vers le temps où le soleil se couchait.

2 Letopisu

Chapitre 18
1 I měl Jozafat bohatství a slávu velmi velikou, a spříznil se s Achabem.
2 Přijel pak po letech k Achabovi do Samaří, a nabil Achab ovcí a volů hojně pro něj a pro lid, kterýž byl s ním, a namlouval ho, aby táhl do Rámot Galád.
3 Nebo řekl Achab král Izraelský Jozafatovi králi Judskému: Potáhneš-li se mnou do Rámot Galád? Odpověděl jemu: Jakž jsem já, tak jsi ty, jako lid tvůj, tak lid můj, a s tebouť budu v tom boji.
4 Řekl také Jozafat králi Izraelskému: Vzeptej se medle dnes na slovo Hospodinovo.
5 I shromáždil král Izraelský proroků svých čtyři sta mužů, a řekl jim: Máme-li jeti do Rámot Galád na vojnu, čili tak nechati? I řekli: Táhni, nebo dá je Bůh v ruku královu.
6 Tedy řekl Jozafat: Což již není zde proroka Hospodinova žádného, abychom se ho zeptali?
7 Odpověděl král Izraelský Jozafatovi: Ještěť jest muž jeden, skrze něhož bys se mohl poraditi s Hospodinem, ale já ho nenávidím, proto že mi nikdy nic dobrého neprorokuje, ale vždycky zlé. Ten jest Micheáš syn Jemlův. Ale Jozafat řekl: Nechť tak nemluví král.
8 Protož povolav král Izraelský komorníka jednoho, řekl: Přiveď sem rychle Micheáše syna Jemlova.
9 (Mezi tím král Izraelský a Jozafat král Judský seděli jeden každý na stolici své, odíni jsouce rouchem. Seděli pak v placu u vrat brány Samařské, a všickni proroci prorokovali před nimi.
10 Kdežto Sedechiáš syn Kenanův udělal sobě byl i rohy železné, a řekl: Takto praví Hospodin: Těmito trkati budeš Syrské, dokudž jich nepohubíš.
11 Tak podobně všickni proroci prorokovali, řkouce: Jeď do Rámot Galád, a šťastněť se povede; nebo dá je Hospodin v ruku královu.)
12 V tom posel ten, kterýž šel, aby zavolal Micheáše, mluvil jemu, řka: Aj, řeči proroků těch jednostejné jsou a dobré před králem. Medle, buď řeč tvá, jako řeč kterého z nich, a mluv dobré věci.
13 Jemuž řekl Micheáš: Živť jest Hospodin, že cožkoli vyřkne Bůh můj, to mluviti budu.
14 A když přišel k králi, řekl jemu král: Micheáši, máme-li jeti proti Rámot Galád na vojnu, čili tak nechati? Kterýž řekl: Táhněte a šťastněť se vám povede, i budou dáni v ruku vaši.
15 Ještě řekl jemu král: I kolikrátž tě mám přísahou zavazovati, abys mi nemluvil než pravdu ve jménu Hospodinovu?
16 Protož řekl: Viděl jsem všecken lid Izraelský rozptýlený po horách jako ovce, kteréž nemají pastýře; nebo řekl Hospodin: Nemají pána tito, navrať se jeden každý do domu svého v pokoji.
17 I řekl král Izraelský Jozafatovi: Zdaližť jsem neřekl, že mi nebude prorokovati nic dobrého, ale zlé?
18 Řekl dále: Protož slyšte slovo Hospodinovo: Viděl jsem Hospodina sedícího na trůnu svém, a všecko vojsko nebeské stojící po pravici jeho i po levici jeho.
19 I řekl Hospodin: Kdo oklamá Achaba krále Izraelského, aby vytáhl a padl u Rámot Galád? A když pravil ten toto, a jiný pravil jiné,
20 Tožť vyšel duch, a postaviv se před Hospodinem, řekl: Já ho oklamám. Hospodin pak řekl jemu: Jakým způsobem?
21 Odpověděl: Vyjdu a budu duchem lživým v ústech všech proroků jeho. Kterýžto řekl: Oklamáš a dovedeš toho; jdiž a učiň tak.
22 Protož aj, jižtě dal Hospodin ducha lživého v ústa proroků tvých těchto, ješto však Hospodin mluvil zlé proti tobě.
23 Tedy přistoupiv Sedechiáš syn Kenanův, dal políček Micheášovi a řekl: Kterouž jest cestou odšel duch Hospodinův ode mne, aby mluvil tobě?
24 Odpověděl Micheáš: Aj, uzříš v ten den, když vejdeš do nejtajnějšího pokoje, abys se skryl.
25 I řekl král Izraelský: Jměte Micheáše, a doveďte ho k Amonovi hejtmanu města, a k Joasovi synu královu.
26 A díte: Takto praví král: Dejte tohoto do žaláře a dávejte mu jísti maličko chleba a maličko vody, dokudž se nenavrátím v pokoji.
27 Ale Micháš řekl: Jestliže se ty navrátíš v pokoji, tedyť nemluvil Hospodin skrze mne. Přesto řekl: Slyštež to všickni lidé.
28 A tak táhl král Izraelský a Jozafat král Judský proti Rámot Galád.
29 I řekl král Izraelský Jozafatovi: Změním já se, když půjdu k bitvě, ale ty oblec se v roucho své. I změnil se král Izraelský, a jeli k bitvě.
30 Král pak Syrský přikázal byl hejtmanům nad vozy svými, řka: Nebojujte proti malému ani proti velikému, než proti samému králi Izraelskému.
31 I stalo se, když hejtmané nad vozy uzřeli Jozafata, řekli: Král Izraelský jest. Takž se obrátili proti němu, aby bojovali. Tedy zkřikl Jozafat, a Hospodin spomohl jemu, a odvrátil je Bůh od něho.
32 Nebo uzřevše hejtmané nad vozy, že on není král Izraelský, obrátili se od něho.
33 Muž pak střelil z lučiště náhodou, a postřelil krále Izraelského, kdež se pancíř spojuje. Pročež řekl vozkovi: Obrať se, a vyvez mne z vojska; nebo jsem nemocen.
34 I rozmohla se bitva v ten den. Král pak Izraelský stál na voze proti Syrským až do večera, i umřel v západ slunce.

Choisir un livre