Comparer
2 Rois 13
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
2 Rois
Chapitre 13
1
La vingt-troisième année de Joas, fils d'Achazia, roi de Juda, Joakhaz, fils de Jéhu, commença de régner sur Israël à Samarie; il régna dix-sept ans.
2
Et il fit ce qui est mauvais aux yeux de l'Éternel; et il marcha après les péchés de Jéroboam, fils de Nebath, par lesquels il avait fait pécher Israël; il ne s'en détourna point.
3
Et la colère de l'Éternel s'embrasa contre Israël, et il les livra en la main de Hazaël, roi de Syrie, et en la main de Ben-Hadad, fils d'Hazaël, tous ces jours-là.
4
(Et Joakhaz implora l'Éternel, et l'Éternel l'écouta, car il vit l'oppression d'Israël, car le roi de Syrie les opprimait.
5
Et l'Éternel donna à Israël un sauveur, et ils sortirent de dessous la main de la Syrie: et les fils d'Israël habitèrent dans leurs tentes comme auparavant.
6
Toutefois ils ne se détournèrent point des péchés de la maison de Jéroboam, par lesquels il avait fait pécher Israël; ils y marchèrent; et même l'ashère resta à Samarie.)
7
Car il n'avait laissé de peuple à Joakhaz que cinquante cavaliers et dix chars, et dix mille hommes de pied, car le roi de Syrie les avait fait périr, et les avait rendus comme la poussière de l'aire.
8
Et le reste des actes de Joakhaz, et tout ce qu'il fit, et sa puissance, cela n'est-il pas écrit dans le livre des chroniques des rois d'Israël?
9
Et Joakhaz s'endormit avec ses pères, et on l'enterra à Samarie; et Joas, son fils, régna à sa place.
10
La trente-septième année de Joas, roi de Juda, Joas, fils de Joakhaz, commença de régner sur Israël à Samarie; il régna seize ans.
11
Et il fit ce qui est mauvais aux yeux de l'Éternel: il ne se détourna d'aucun des péchés de Jéroboam, fils de Nebath, par lesquels il avait fait pécher Israël; il y marcha.
12
Et le reste des actes de Joas, et tout ce qu'il fit, et sa puissance, comment il fit la guerre contre Amatsia, roi de Juda, cela n'est-il pas écrit dans le livre des chroniques des rois d'Israël?
13
Et Joas s'endormit avec ses pères; et Jéroboam s'assit sur son trône; et Joas fut enterré à Samarie avec les rois d'Israël.
14
Et Élisée était malade de la maladie dont il mourut; et Joas, roi d'Israël, descendit vers lui et pleura sur son visage, et dit: Mon père! mon père! Char d'Israël et sa cavalerie!
15
Et Élisée lui dit: Prends un arc et des flèches. Et il prit un arc et des flèches.
16
Et il dit au roi d'Israël: Mets ta main sur l'arc. Et il y mit sa main. Et Élisée mit ses mains sur les mains du roi, et dit:
17
Ouvre la fenêtre vers l'orient. Et il l'ouvrit. Et Élisée dit: Tire! Et il tira. Et il dit: Une flèche de salut de par l'Éternel, une flèche de salut contre les Syriens; et tu battras les Syriens à Aphek, jusqu'à les détruire.
18
Et il dit: Prends les flèches. Et il les prit. Et il dit au roi d'Israël: Frappe contre terre. Et il frappa trois fois, et s'arrêta.
19
Et l'homme de Dieu se mit en colère contre lui, et dit: Il fallait frapper cinq ou six fois, alors tu eusses battu les Syriens jusqu'à les détruire; mais maintenant tu ne battras les Syriens que trois fois.
20
Et Élisée mourut, et on l'enterra. Et des troupes de Moab entrèrent dans le pays au commencement de l'année suivante.
21
Et il arriva que, comme on enterrait un homme, voici, on vit venir la troupe, et on jeta l'homme dans le sépulcre d'Élisée. Et l'homme alla toucher les os d'Élisée, et il reprit vie, et se leva sur ses pieds.
22
Et Hazaël, roi de Syrie, opprima Israël tous les jours de Joakhaz.
23
Et l'Éternel usa de grâce envers eux, et eut compassion d'eux, et se tourna vers eux, à cause de son alliance avec Abraham, Isaac, et Jacob; et il ne voulut pas les détruire, et il ne les rejeta pas de devant sa face, dans ce temps-là.
24
Et Hazaël, roi de Syrie, mourut; et Ben-Hadad, son fils, régna à sa place.
25
Et Joas, fils de Joakhaz, reprit des mains de Ben-Hadad, fils de Hazaël, les villes que celui-ci avait prises, dans la guerre, des mains de Joakhaz, son père. Joas le battit trois fois, et recouvra les villes d'Israël.
2 Královská
Chapitre 13
1
Léta třimecítmého Joasa syna Ochoziáše, krále Judského, kraloval Joachaz syn Jéhu nad Izraelem v Samaří sedmnácte let.
2
A činil to, což jest zlého před očima Hospodinovýma; nebo následoval hříchů Jeroboáma syna Nebatova, kterýž přivedl k hřešení Izraele, a neuchýlil se od nich.
3
I rozhněvala se prchlivost Hospodinova na Izraele, a vydal je v ruku Hazaele krále Syrského, a v ruku Benadada syna Hazaelova po všecky ty dny.
4
Ale když se modlil Joachaz Hospodinu, vyslyšel jej Hospodin. Viděl zajisté trápení Izraelské, že je ssužoval král Syrský.
5
Protož dal Hospodin Izraelovi vysvoboditele, a vyšli z ruky Syrských, i bydlili synové Izraelští v příbytcích svých jako kdy prvé.
6
Však proto neodstoupili od hříchů domu Jeroboámova, kterýž přivedl k hřešení Izraele, nýbrž v nich chodili, ano i háj ještě zůstával v Samaří,
7
Ačkoli nezanechal Joachazovi lidu, kromě padesáti jízdných a desíti vozů a desíti tisíců pěších; nebo je pohubil král Syrský, a setřel je jako prach při mlácení.
8
O jiných pak činech Joachazových, a cožkoli činil, i o síle jeho zapsáno jest v knize o králích Izraelských.
9
I usnul Joachaz s otci svými, a pochovali ho v Samaří. Kraloval pak Joas syn jeho místo něho.
10
Léta třidcátého sedmého Joasa krále Judského kraloval Joas syn Joachazův nad Izraelem v Samaří šestnácte let.
11
A činil to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, neuchýliv se od žádných hříchů Jeroboáma syna Nebatova, kterýž přivedl k hřešení Izraele, ale chodil v nich.
12
O jiných pak činech Joasových, i cožkoli činil, i o síle jeho, kterouž bojoval proti Amaziášovi králi Judskému, zapsáno jest v knize o králích Izraelských.
13
I usnul Joas s otci svými, a sedl Jeroboám na stolici jeho. I pochován jest Joas v Samaří s králi Izraelskými.
14
Elizeus pak roznemohl se nemocí těžkou, v kteréž i umřel. A přišel byl k němu Joas král Izraelský, a pláče nad ním, řekl: Otče můj, otče můj, vozové Izraelští a jízdo jeho!
15
Ale Elizeus řekl jemu: Vezmi lučiště a střely. I vzav, přinesl k němu lučiště a střely.
16
Řekl dále králi Izraelskému: Vezmi v ruku svou lučiště. I vzal je v ruku svou. Vložil také Elizeus ruce své na ruce královy.
17
A řekl: Otevři to okno k východu. A když otevřel, řekl Elizeus: Střeliž. I střelil. Tedy řekl: Střela spasení Hospodinova a střela vysvobození proti Syrským; nebo porazíš Syrské v Afeku, až i do konce vyhladíš je.
18
Opět řekl: Vezmi střely. I vzal. Tedy řekl králi Izraelskému: Střílej k zemi. I střelil po třikrát, potom tak nechal.
19
Pročež rozhněvav se na něj muž Boží, řekl: Měls pětkrát neb šestkrát střeliti, ješto bys byl porazil Syrské, ažbys je i do konce byl vyhladil; nyní pak jen po třikrát porazíš Syrské.
20
Potom umřel Elizeus, a pochovali ho. Lotříkové pak Moábští vtrhli do země nastávajícího roku.
21
I stalo se, když pochovávali jednoho, že uzřevše ty lotříky, uvrhli muže toho do hrobu Elizeova. Kterýžto muž, jakž tam padl, a dotekl se kostí Elizeových, ožil a vstal na nohy své.
22
Hazael pak král Syrský, ssužoval Izraele po všecky dny Joachaza.
23
A milostiv jsa jim Hospodin, slitoval se nad nimi, a popatřil na ně, pro smlouvu svou s Abrahamem, s Izákem a s Jákobem, a nechtěl jich zahladiti, aniž zavrhl jich od tváři své až do tohoto času.
24
I umřel Hazael král Syrský, a kraloval Benadad syn jeho místo něho.
25
Protož Joas syn Joachazův pobral zase města z ruky Benadada syna Hazaelova, kteráž byl vzal z ruky Joachaza otce jeho válečně; nebo po třikrát porazil ho Joas, a navrátil města Izraelská.