Comparer
2 Rois 19
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
2 Rois
Chapitre 19
1
Et il arriva, quand le roi Ézéchias eut entendu ces choses, qu'il déchira ses vêtements, et se couvrit d'un sac, et entra dans la maison de l'Éternel.
2
Et il envoya Éliakim, qui était préposé sur la maison, et Shebna, le scribe, et les anciens des sacrificateurs, couverts de sacs, vers Ésaïe, le prophète, fils d'Amots;
3
et ils lui dirent: Ainsi dit Ézéchias: Ce jour est un jour d'angoisse, et de châtiment, et d'opprobre; car les enfants sont venus jusqu'à la naissance, et il n'y a point de force pour enfanter.
4
Peut-être l'Éternel, ton Dieu, entendra-t-il toutes les paroles du Rab-Shaké, que le roi d'Assyrie, son seigneur, a envoyé pour outrager le Dieu vivant, et punira-t-il les paroles que l'Éternel, ton Dieu, a entendues? Fais donc monter une prière pour le résidu qui se trouve encore.
5
Et les serviteurs du roi Ézéchias vinrent vers Ésaïe.
6
Et Ésaïe leur dit: Vous direz ainsi à votre seigneur: Ainsi dit l'Éternel: Ne crains pas à cause des paroles que tu as entendues, par lesquelles les serviteurs du roi d'Assyrie m'ont blasphémé.
7
Voici, je vais mettre en lui un esprit, et il entendra une nouvelle, et retournera dans son pays; et je le ferai tomber par l'épée dans son pays.
8
Et le Rab-Shaké s'en retourna, et trouva le roi d'Assyrie faisant la guerre à Libna; car il avait appris qu'il était parti de Lakis.
9
Et le roi d'Assyrie ouït dire, touchant Tirhaka, roi d'Éthiopie: Voici, il est sorti pour te faire la guerre. Et il envoya de nouveau des messagers à Ézéchias, disant:
10
Vous parlerez ainsi à Ézéchias, roi de Juda, disant: Que ton Dieu, en qui tu te confies, ne te trompe point, disant: Jérusalem ne sera pas livrée en la main du roi d'Assyrie.
11
Voici, tu as entendu ce que les rois d'Assyrie ont fait à tous les pays, les détruisant entièrement; et toi, tu serais délivré!
12
Est-ce que les dieux des nations que mes pères ont détruites les ont délivrées, Gozan, et Charan, et Rétseph, et les fils d'Éden qui étaient en Thelassar?
13
Où est le roi de Hamath, et le roi d'Arpad, et le roi de la ville de Sepharvaïm, d'Héna, et d'Ivva?
14
Et Ézéchias prit la lettre de la main des messagers, et la lut, et monta dans la maison de l'Éternel; et Ézéchias la déploya devant l'Éternel.
15
Et Ézéchias pria l'Éternel et dit: Éternel, Dieu d'Israël, qui es assis entre les chérubins, toi, le Même, toi seul tu es le Dieu de tous les royaumes de la terre; toi, tu as fait les cieux et la terre. Éternel! incline ton oreille et écoute.
16
Éternel! ouvre tes yeux, et vois; et écoute les paroles de Sankhérib, qu'il a envoyées pour outrager le Dieu vivant.
17
Il est vrai, Éternel! les rois d'Assyrie ont dévasté les nations et leurs pays,
18
et ont jeté au feu leurs dieux; car ce n'étaient pas des dieux, mais l'ouvrage de mains d'homme, -du bois, et de la pierre; et ils les ont détruits.
19
Et maintenant, Éternel, notre Dieu! sauve-nous, je te prie, de sa main, afin que tous les royaumes de la terre sachent que toi, Éternel, tu es Dieu, toi seul.
20
Et Ésaïe, fils d'Amots, envoya vers Ézéchias, disant: Ainsi dit l'Éternel, le Dieu d'Israël: Quant à la prière que tu m'as faite au sujet de Sankhérib, roi d'Assyrie, je l'ai entendue.
21
C'est ici la parole que l'Éternel a prononcée contre lui: La vierge, fille de Sion, te méprise, elle se moque de toi; la fille de Jérusalem secoue la tête après toi.
22
Qui as-tu outragé et blasphémé? Et contre qui as-tu élevé la voix? C'est contre le Saint d'Israël que tu as levé tes yeux en haut.
23
Par tes messagers tu as outragé le Seigneur, et tu as dit: Avec la multitude de mes chars j'ai gravi le haut des montagnes, les parties reculées du Liban, et je couperai ses hauts cèdres, l'élite de ses cyprès, et je parviendrai jusqu'à son dernier gîte, à la forêt de son Carmel.
24
J'ai creusé, et j'ai bu des eaux étrangères; et j'ai desséché avec la plante de mes pieds tous les fleuves de Matsor…
25
N'as-tu pas entendu que j'ai fait cela dès longtemps, et que je l'ai formé dès les jours d'autrefois? Maintenant je l'ai fait arriver, pour que tu réduises en monceaux de ruines des villes fortes.
26
Et leurs habitants ont été sans force, ils ont été terrifiés, et ont été couverts de honte; ils ont été comme l'herbe des champs et l'herbe verte, comme l'herbe des toits et la récolte flétrie avant qu'elle soit en tige.
27
Mais je sais ton habitation, et ta sortie et ton entrée, et ta rage contre moi.
28
Parce que tu es plein de rage contre moi, et que ton insolence est montée à mes oreilles, je mettrai mon anneau à ton nez et mon frein à tes lèvres, et je te ferai retourner par le chemin par lequel tu es venu.
29
Et ceci en sera le signe pour toi: on mangera cette année ce qui lève des grains tombés, et la seconde année ce qui croît de soi-même; et la troisième année, vous sèmerez et vous moissonnerez, et vous planterez des vignes et vous en mangerez le fruit.
30
Et ce qui est réchappé et demeuré de reste de la maison de Juda poussera encore des racines en bas et produira du fruit en haut.
31
Car de Jérusalem sortira un résidu, et de la montagne de Sion, ce qui est réchappé. La jalousie de l'Éternel des armées fera cela.
32
C'est pourquoi, ainsi dit l'Éternel touchant le roi d'Assyrie: Il n'entrera pas dans cette ville, et il n'y lancera point de flèche; il ne lui présentera pas le bouclier, et il n'élèvera point de terrasse contre elle.
33
Il s'en retournera par le chemin par lequel il est venu, et il n'entrera pas dans cette ville, dit l'Éternel.
34
Et je protègerai cette ville, afin de la sauver, à cause de moi, et à cause de David, mon serviteur.
35
Et il arriva, cette nuit-là, qu'un ange de l'Éternel sortit, et frappa dans le camp des Assyriens cent quatre-vingt-cinq mille hommes; et quand on se leva le matin, voici, c'étaient tous des corps morts.
36
Et Sankhérib, roi d'Assyrie, partit, et s'en alla et s'en retourna, et habita à Ninive.
37
Et il arriva, comme il se prosternait dans la maison de Nisroc, son dieu, qu'Adrammélec et Sharétser, ses fils, le frappèrent par l'épée; et ils se sauvèrent dans le pays d'Ararat; et Ésar-Haddon, son fils, régna à sa place.
2 Královská
Chapitre 19
1
To když uslyšel král Ezechiáš, roztrhl roucho své, a oděv se žíní, všel do domu Hospodinova.
2
I poslal Eliakima správce domu, a Sobnu písaře, i starší z kněží, oblečené v žíně, k Izaiášovi proroku, synu Amosovu.
3
Kteříž řekli jemu: Toto praví Ezechiáš: Den úzkosti a útržek i rouhání jest den tento; přiblížilť se plod k vyjití, ale není síly při rodičce.
4
Ó by slyšel Hospodin Bůh tvůj všecka slova Rabsacova, jehož poslal král Assyrský pán jeho, aby utrhal Bohu živému, aby pomstil Hospodin Bůh tvůj těch slov, kteráž by slyšel. Protož pozdvihni modlitby své za tento ostatek, kterýž se nalézá.
5
A tak přišli služebníci krále Ezechiáše k Izaiášovi.
6
Jimž odpověděl Izaiáš: Toto povíte pánu svému: Takto praví Hospodin: Nestrachuj se slov těch, kteráž jsi slyšel, jimiž se mi rouhali služebníci krále Assyrského.
7
Aj, já pustím naň vítr, aby uslyše pověst, navrátil se do země své, a učiním to, že padne od meče v zemi své.
8
Rabsace pak navrátiv se, nalezl krále Assyrského, an dobývá Lebna; nebo uslyšel, (pročež odtrhl od Lachis),
9
Uslyšel, pravím, o Tirhákovi králi Mouřenínském, ano pravili: Aj, teď táhne, aby bojoval s tebou. I navrátil se, a však poslal jiné posly k Ezechiášovi s těmito slovy:
10
Takto povíte Ezechiášovi králi Judskému, řkouce: Nechť tebe nesvodí Bůh tvůj, v němž ty doufáš, říkaje: Nebudeť dán Jeruzalém v ruku krále Assyrského.
11
Aj, slyšels, co jsou činili králové Assyrští všechněm zemím, pohubivše je, a ty bys měl býti vysvobozen?
12
Zdaliž jsou je vysvobodili bohové těch národů, kteréž zahladili otcové moji, totiž Gozana, Charana, Resefa a syny Eden, kteříž byli v Telasar?
13
Kde jest král Emat, a král Arfad, a král města Sefarvaim, Ana i Ava?
14
Protož vzav Ezechiáš list z ruky poslů, přečetl jej, a vstoupiv do domu Hospodinova, rozvinul jej Ezechiáš před Hospodinem.
15
A modlil se Ezechiáš před Hospodinem, řka: Hospodine Bože Izraelský, kterýž sedíš nad cherubíny, ty jsi sám Bůh všech království země, ty jsi učinil nebe i zemi.
16
Nakloniž, Hospodine, ucha svého a uslyš; otevři, Hospodine, oči své a pohleď; slyš slova Senacheribova, kterýž poslal k činění útržek Bohu živému.
17
Takť jest, Hospodine, žeť jsou zkazili králové Assyrští národy ty i země jejich.
18
A uvrhli bohy jejich do ohně. Nebo nebyli bohové, ale dílo rukou lidských, dřevo a kámen, protož zahladili je.
19
A nyní, Hospodine Bože náš, vysvoboď nás, prosím, z ruky jeho, ať by poznala všecka království země, že jsi ty sám, Hospodine, Bohem.
20
Tedy poslal Izaiáš syn Amosův k Ezechiášovi, řka: Toto praví Hospodin Bůh Izraelský: Zač jsi mi se modlil strany Senacheriba krále Assyrského, vyslyšel jsem tě.
21
Totoť jest slovo, kteréž mluvil Hospodin o něm: Pohrdá tebou, a posmívá se tobě, králi, panna dcera Sionská, potřásá za tebou hlavou dcera Jeruzalémská.
22
Kohož jsi zhaněl? A komus se rouhal? Proti komu jsi povýšil hlasu a pozdvihls vzhůru očí svých? Však proti svatému Izraelskému.
23
Skrze posly své utrhal jsi Pánu, a řekl jsi: Ve množství vozů svých vytáhl jsem na hory vysoké, na stráně Libánské, a zpodtínám vysoké cedry jeho, i spanilé jedle jeho, a vejdu do nejdalších příbytků jeho, do lesů a výborných rolí jeho.
24
Já jsem vykopal a pil jsem vody cizí, a vysušil jsem nohama svýma všecky potoky podmaněných.
25
Zdaliž jsi neslyšel, že již dávno jsem jej učinil, a ode dnů starých jej sformoval? Což tedy nyní přivedl bych jej k zkažení a v hromady rumu, jako jiná města hrazená?
26
Jejichž obyvatelé mdlí byli, předěšení a zahanbení, byvše jako bylina polní a zelina vzcházející, jako tráva na střechách, a jako osení rzí zkažené, prvé než by dorostlo obilí.
27
Sedání pak tvé, vycházení tvé i vcházení tvé znám, i vzteklost tvou proti mně.
28
Poněvadž jsi se rozzlobil proti mně, a tvé zpouzení přišlo v uši mé, protož vpustím udici svou v chřípě tvé, a udidla svá do úst tvých, a odvedu tě zase tou cestou, kterouž jsi přišel.
29
Toto pak měj, Ezechiáši, za znamení: Že jíte roku prvního to, což se samo rodí, též druhého roku, což samo vzchází, třetího teprv roku sejte a žněte, a štěpujte vinice, a jezte ovoce z nich.
30
Ostatek zajisté domu Judova, kterýž pozůstal, vpustí zase kořeny své hluboce, a vydá užitek nahoru.
31
Nebo z Jeruzaléma vyjdou ostatkové, a ti, kteříž jsou zachováni, z hory Siona. Horlivost Hospodina zástupů učiní to.
32
A protož toto praví Hospodin o králi Assyrském: Nevejdeť do města tohoto, aniž sem střely vstřelí, aniž se ho zmocní pavézníci, aniž udělají u něho náspu.
33
Cestou, kterouž přitáhl, zase navrátí se, a do města tohoto nevejde, praví Hospodin.
34
Nebo chrániti budu města tohoto, abych je zachoval pro sebe a pro Davida služebníka svého.
35
Tedy stalo se té noci, že vyšel anděl Hospodinův, a zbil v vojště Assyrském sto osmdesáte pět tisíců. I vstali ráno, a aj, všickni mrtví.
36
Pročež odjel a utekl Senacherib král Assyrský, a navrátiv se, bydlil v Ninive.
37
I stalo se, když se klaněl v chrámě Nizrocha boha svého, že Adramelech a Sarasar, synové jeho, zabili jej mečem, a sami utekli do země Ararat. I kraloval Esarchaddon syn jeho místo něho.