Comparer
2 Rois 23
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
2 Rois
Chapitre 23
1
Et le roi envoya, et on assembla vers lui tous les anciens de Juda et de Jérusalem.
2
Et le roi monta à la maison de l'Éternel, et avec lui tous les hommes de Juda, et tous les habitants de Jérusalem, et les sacrificateurs, et les prophètes, et tout le peuple, depuis le petit jusqu'au grand: et on lut, eux l'entendant, toutes les paroles du livre de l'alliance qui avait été trouvé dans la maison de l'Éternel.
3
Et le roi se tint debout sur l'estrade, et fit cette alliance devant l'Éternel, de marcher après l'Éternel, et de garder ses commandements, et ses témoignages, et ses statuts, de tout son cœur et de toute son âme, pour accomplir les paroles de cette alliance, écrites dans ce livre; et tout le peuple entra dans l'alliance.
4
Et le roi commanda à Hilkija, le grand sacrificateur, et aux sacrificateurs de la seconde classe, et aux gardiens du seuil, d'emporter hors du temple de l'Éternel tous les objets qui avaient été faits pour Baal, et pour l'ashère, et pour toute l'armée des cieux; et il les brûla en dehors de Jérusalem, dans les champs du Cédron, et il en porta la poussière à Béthel.
5
Et il supprima les Camarim, que les rois de Juda avaient établis pour faire fumer l'encens sur les hauts lieux dans les villes de Juda et dans les environs de Jérusalem, et ceux qui brûlaient de l'encens à Baal, au soleil, et à la lune, et au zodiaque, et à toute l'armée des cieux.
6
Et il fit emporter l'ashère hors de la maison de l'Éternel, hors de Jérusalem, dans la vallée du Cédron, et il la brûla dans la vallée du Cédron, et la réduisit en poussière, et en jeta la poussière sur les sépulcres des fils du peuple.
7
Et il démolit les maisons des prostituées qui étaient dans la maison de l'Éternel, et où les femmes tissaient des tentes pour l'ashère.
8
Et il fit venir des villes de Juda tous les sacrificateurs, et souilla les hauts lieux où les sacrificateurs faisaient fumer de l'encens, depuis Guéba jusqu'à Beer-Shéba; et il démolit les hauts lieux des portes, qui étaient à l'entrée de la porte de Josué, chef de la ville, et ceux qui étaient à la gauche d'un homme entrant dans la porte de la ville.
9
Toutefois les sacrificateurs des hauts lieux ne montaient pas vers l'autel de l'Éternel à Jérusalem, mais ils mangeaient des pains sans levain au milieu de leurs frères.
10
Et il souilla Topheth, qui est dans la vallée des fils de Hinnom, afin que personne ne fît passer par le feu son fils ou sa fille au Moloc.
11
Et il abolit les chevaux que les rois de Juda avaient donnés au soleil, à l'entrée de la maison de l'Éternel, vers la chambre de Nethan-Mélec, l'eunuque, qui était dans les dépendances du temple; et il brûla au feu les chars du soleil.
12
Et le roi démolit les autels qui étaient sur le toit de la chambre haute d'Achaz, que les rois de Juda avaient faits, et les autels que Manassé avait faits dans les deux parvis de la maison de l'Éternel; et il les brisa, les ôtant de là, et en jeta la poussière dans la vallée du Cédron.
13
Et le roi souilla les hauts lieux qui étaient en face de Jérusalem, à la droite de la montagne de corruption, que Salomon, roi d'Israël, avait bâtis pour Ashtoreth, l'abomination des Sidoniens, et pour Kemosh, l'abomination de Moab, et pour Milcom, l'abomination des fils d'Ammon;
14
et il brisa les statues, et coupa les ashères, et remplit d'ossements d'hommes les lieux où ils étaient.
15
Et l'autel qui était à Béthel, le haut lieu qu'avait fait Jéroboam, fils de Nebath, qui fit pécher Israël, cet autel-là aussi et le haut lieu, il les démolit; et il brûla le haut lieu, le réduisit en poussière, et brûla l'ashère.
16
Et Josias se tourna et vit les sépulcres qui étaient là dans la montagne; et il envoya prendre les ossements des sépulcres, et il les brûla sur l'autel et le souilla, selon la parole de l'Éternel qu'avait proclamée l'homme de Dieu qui proclama ces choses.
17
Et le roi dit: Quel est ce monument que je vois? Et les hommes de la ville lui dirent: C'est le sépulcre de l'homme de Dieu qui vint de Juda, et qui proclama ces choses que tu as faites sur l'autel de Béthel.
18
Et il dit: Laissez-le reposer; que personne ne remue ses os! Et ils préservèrent ses os ainsi que les os du prophète qui était venu de Samarie.
19
Et Josias ôta aussi toutes les maisons des hauts lieux que les rois d'Israël avaient faites dans les villes de Samarie pour provoquer à colère l'Éternel; et il leur fit selon tout ce qu'il avait fait à Béthel.
20
Et il sacrifia sur les autels tous les sacrificateurs des hauts lieux qui étaient là, et y brûla des ossements d'hommes; et il retourna à Jérusalem.
21
Et le roi commanda à tout le peuple, disant: Célébrez la Pâque à l'Éternel, votre Dieu, comme il est écrit dans ce livre de l'alliance.
22
Car aucune Pâque n'avait été célébrée comme cette Pâque, depuis les jours des juges qui ont jugé Israël, et durant tous les jours des rois d'Israël et des rois de Juda;
23
mais la dix-huitième année du roi Josias, cette Pâque fut célébrée à l'Éternel dans Jérusalem.
24
Et Josias extermina aussi les évocateurs d'esprits, et les diseurs de bonne aventure, et les théraphim, et les idoles, et toutes les abominations qui se voyaient dans le pays de Juda et à Jérusalem, afin d'effectuer les paroles de la loi, écrites dans le livre que Hilkija, le sacrificateur, avait trouvé dans la maison de l'Éternel.
25
Avant lui il n'y eut pas de roi semblable à lui, qui se fût retourné vers l'Éternel de tout son cœur, et de toute son âme, et de toute sa force, selon toute la loi de Moïse; et après lui, il ne s'en est pas levé de semblable à lui.
26
Toutefois l'Éternel ne revint point de l'ardeur de sa grande colère, dont il était embrasé contre Juda, à cause de toutes les provocations par lesquelles Manassé l'avait provoqué.
27
Et l'Éternel dit: J'ôterai aussi Juda de devant ma face comme j'ai ôté Israël; et je rejetterai cette ville de Jérusalem que j'ai choisie, et la maison de laquelle j'ai dit: Mon nom sera là.
28
Et le reste des actes de Josias, et tout ce qu'il fit, cela n'est-il pas écrit dans le livre des chroniques des rois de Juda?
29
Dans ses jours, le Pharaon Neco, roi d'Égypte, monta contre le roi d'Assyrie, vers le fleuve Euphrate, et le roi Josias alla à sa rencontre; et Neco le tua à Meguiddo, dès qu'il le vit.
30
Et de Meguiddo, ses serviteurs l'emportèrent mort sur un char, et l'amenèrent à Jérusalem, et l'enterrèrent dans son sépulcre. Et le peuple du pays prit Joakhaz, fils de Josias, et ils l'oignirent et le firent roi à la place de son père.
31
Joakhaz était âgé de vingt-trois ans lorsqu'il commença de régner; et il régna trois mois à Jérusalem; et le nom de sa mère était Hamutal, fille de Jérémie de Libna.
32
Et il fit ce qui est mauvais aux yeux de l'Éternel, selon tout ce que ses pères avaient fait.
33
Et le Pharaon Neco le lia à Ribla, dans le pays de Hamath, pour qu'il ne régnât plus à Jérusalem; et il imposa sur le pays une amende de cent talents d'argent et d'un talent d'or.
34
Et le Pharaon Neco établit roi Éliakim, fils de Josias, à la place de Josias, son père, et changea son nom en celui de Jehoïakim; et il prit Joakhaz, qui vint en Égypte et y mourut.
35
Et Jehoïakim donna l'argent et l'or au Pharaon; seulement il établit une taxe proportionnelle sur le pays, pour donner l'argent selon le commandement du Pharaon: il exigea l'argent et l'or du peuple du pays, de chacun selon son estimation, pour le donner au Pharaon Neco.
36
Jehoïakim était âgé de vingt-cinq ans lorsqu'il commença de régner; et il régna onze ans à Jérusalem; et le nom de sa mère était Zebudda, fille de Pedaia, de Ruma.
37
Et il fit ce qui est mauvais aux yeux de l'Éternel, selon tout ce que ses pères avaient fait.
2 Královská
Chapitre 23
1
Tedy poslav král, aby se shromáždili k němu všickni starší Judští a Jeruzalémští,
2
Vstoupil král do domu Hospodinova a všickni muži Judští, i všickni obyvatelé Jeruzalémští s ním, i kněží a proroci, a všecken lid od malého až do velikého, i četl, aby všickni slyšeli všecka slova knihy smlouvy, kteráž byla nalezena v domě Hospodinově.
3
Potom stoje král na místě vyšším, učinil smlouvu před Hospodinem, že bude následovati Hospodina, a ostříhati přikázaní jeho, i svědectví jehoa ustanovení jeho, vším srdcem svým a vší duší svou, a plniti slova smlouvy té, kteráž jsou zapsána v knize té. K kteréžto smlouvě i všecken lid přistoupil.
4
A přikázal král Helkiášovi knězi nejvyššímu a kněžím nižším i strážným prahu, aby vymetali z chrámu Hospodinova všecky nádoby, kteréž udělány byly Bálovi a háji, i všemu vojsku nebeskému. Kterýž popáliv je vně za Jeruzalémem na poli Cedron, vnesl prach jejich do Bethel.
5
Složil také kněží, kteréž byli ustanovili králové Judští, aby kadívali na výsostech v městech Judských a vůkol Jeruzaléma; takž podobně i ty, kteříž kadívali Bálovi, slunci, měsíci a planétám, i všemu vojsku nebeskému.
6
Vyvezl také háj z domu Hospodinova ven z Jeruzaléma ku potoku Cedron, a spálil jej u potoka Cedron a setřel na prach; ten pak prach vysypal na hroby synů toho lidu.
7
Domky také sodomářů hanebných zkazil, kteříž byli při domě Hospodinově, v nichž ženy tkaly kortýny k háji.
8
A kázal přivésti všecky kněží z měst Judských, a poškvrnil výsostí, na nichž kadívali kněží, od Gabaa až do Bersabé. Zkazil také výsostí u bran, kteréž byly u vrat brány Jozue, knížete města, a byly po levé straně vcházejícímu do brány městské.
9
A však nepřistupovali ti kněží výsostí k oltáři Hospodinovu v Jeruzalémě, ale jídali chleby přesné mezi bratřími svými.
10
Poškvrnil také i Tofet, jenž jest v údolí syna Hinnom, aby více žádný nevodil syna svého aneb dcery své skrze oheň Molochovi.
11
Zahladil také ty koně, kteréž byli postavili králové Judští slunci, kdež se vchází do domu Hospodinova, k domu Netanmelecha komorníka, kterýž byl v Parvarim; a vozy slunce spálil ohněm.
12
Ano i oltáře, kteříž byli na vrchním paláci Achasovu, jichž byli nadělali králové Judští, a oltáře, jichž nadělal Manasses v obou síních domu Hospodinova, pobořil král, a pospíšiv s nimi odtud, dal vysypati prach jejich do potoka Cedron.
13
Výsosti také, kteréž byly před Jeruzalémem, a kteréž byly po pravé straně hory Olivetské, jichž byl nadělal Šalomoun král Izraelský Astarotovi, ohavnosti Sidonských, a Chámosovi, ohavnosti Moábských, a Melchomovi, ohavnosti synů Ammon, poškvrnil král,
14
A potřískal obrazy, háje posekal, a místa jejich naplnil kostmi lidskými.
15
Nadto i oltář, jenž byl v Bethel, a výsost, kterouž udělal Jeroboám syn Nebatův, kterýž přivedl k hřešení Izraele, i ten oltář i výsost zkazil, a spáliv výsost, setřel ji na prach; spálil i háj.
16
A obrátiv se Joziáš, uzřel hroby, kteříž tu na hoře byli, a poslav, pobral kosti z těch hrobů a spálil je na tom oltáři. A tak poškvrnil ho vedlé řeči Hospodinovy, kterouž mluvil muž Boží ten, kterýž to předpověděl.
17
I řekl: Jaký jest onenno nápis, kterýž vidím? Odpověděli jemu muži města: Hrob muže Božího jest, kterýž přišed z Judstva, předpověděl tyto věci, kteréž jsi učinil při oltáři v Bethel.
18
Tedy řekl: Nechtež ho, aniž kdo hýbej kostmi jeho. I vysvobodili kosti jeho s kostmi proroka toho, kterýž byl přišel z Samaří.
19
Též všecky domy výsostí, kteříž byli v městech Samařských, jichž byli nadělali králové Izraelští, aby popouzeli Hospodina, zkazil Joziáš, a učinil jim rovně tak, jakž byl učinil v Bethel.
20
Zbil také všecky kněží výsostí, kteříž tu byli, na oltářích, a pálil kosti lidské na nich. Potom navrátil se do Jeruzaléma.
21
Přikázal pak král všemu lidu, řka: Slavte velikunoc Hospodinu Bohu svému, jakož psáno jest v knize smlouvy této.
22
Nebo nebyla slavena taková velikanoc od času soudců, kteříž soudili Izraele, a po všecky dny králů Izraelských a králů Judských.
23
Osmnáctého léta krále Joziáše slavena jest ta velikanoc Hospodinu v Jeruzalémě.
24
Ano i věšťce a hadače, obrazy i ukydané bohy, a všecky ty ohavnosti, což jich bylo viděti v zemi Judské a v Jeruzalémě, vyplénil Joziáš, aby naplnil slova zákona zapsaná v knize, kterouž nalezl Helkiáš kněz v domě Hospodinově.
25
A nebylo jemu podobného krále před ním, kterýž by obrátil se k Hospodinu celým srdcem svým, a celou duší svou, i všemi mocmi svými vedlé všeho zákona Mojžíšova, ani po něm nepovstal podobný jemu.
26
A však neodvrátil se Hospodin od prchlivosti hněvu svého velikého, kterouž vzbuzen byl hněv jeho proti Judovi, pro všecka popouzení, kterýmiž popouzel ho Manasses.
27
Protož řekl Hospodin: Také i Judu zavrhu od tváři své, jako jsem zavrhl Izraele, a opovrhu to město, kteréž jsem vyvolil, Jeruzalém, i ten dům, o němž jsem byl řekl: Jméno mé tam bude.
28
O jiných pak činech Joziášových, a cožkoli činil, zapsáno jest v knize o králích Judských.
29
Za dnů jeho přitáhl Farao Nécho král Egyptský proti králi Assyrskému k řece Eufraten. I vytáhl král Joziáš proti němu, a on zabil jej v Mageddo, když ho uzřel.
30
Tedy služebníci jeho vloživše jej mrtvého na vůz, přivezli ho z Mageddo do Jeruzaléma, a pochovali jej v hrobě jeho. I vzal lid země Joachaza syna Joziášova, a pomazali ho, i ustanovili králem na místě otce jeho.
31
Ve třímecítma letech byl Joachaz, když počal kralovati, a kraloval tři měsíce v Jeruzalémě. Jméno matky jeho bylo Chamutal, dcera Jeremiášova z Lebna.
32
A činil to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, všecko tak, jakž činili otcové jeho.
33
I svázal ho Farao Nécho v Ribla, v zemi Emat, když kraloval v Jeruzalémě, a uložil daň na tu zemi, sto centnéřů stříbra a centnéř zlata.
34
A ustanovil Farao Nécho za krále Eliakima syna Joziášova, na místo Joziáše otce jeho, a proměnil jméno jeho, aby sloul Joakim. Ale Joachaza vzal, kterýž, když se dostal do Egypta, umřel tam.
35
To pak zlato i stříbro dával Joakim Faraonovi; pročež šacoval obyvatele země, aby mohl dáti stříbro k rozkázaní Faraonovu. Od jednoho každého vedlé toho, jakž byl šacován, bral stříbro i zlato od lidu země, aby dal Faraonovi Néchovi.
36
V pětmecítma letech byl Joakim, když počal kralovati, a jedenácte let kraloval v Jeruzalémě. Jméno matky jeho bylo Zebuda, dcera Pedaiova z Ruma.
37
I činil to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, podlé všeho, což činili otcové jeho.