Comparer
Cantique des Cantiques 4
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Cantique des Cantiques
Chapitre 4
1
Voici, tu es belle, mon amie; voici, tu es belle! Tes yeux sont des colombes derrière ton voile; tes cheveux sont comme un troupeau de chèvres sur les pentes de la montagne de Galaad.
2
Tes dents sont comme un troupeau de brebis tondues, qui montent du lavoir, qui toutes ont des jumeaux, et pas une d'elles n'est stérile.
3
Tes lèvres sont comme un fils écarlate, et ta bouche est agréable; ta joue est comme un quartier de grenade derrière ton voile.
4
Ton cou est comme la tour de David, bâtie pour y suspendre des armures; mille boucliers y sont suspendus, tous les pavois des vaillants hommes.
5
Tes deux seins sont comme deux faons jumeaux d'une gazelle, qui paissent parmi les lis.
6
Jusqu'à ce que l'aube se lève, et que les ombres fuient, j'irai à la montagne de la myrrhe et à la colline de l'encens.
7
Tu es toute belle, mon amie, et en toi il n'y a point de défaut.
8
Viens avec moi du Liban, ma fiancée, viens du Liban avec moi; regarde du sommet de l'Amana, du sommet du Senir et de l'Hermon, des tanières des lions, des montagnes des léopards.
9
Tu m'as ravi le cœur, ma sœur, ma fiancée; tu m'as ravi le cœur par l'un de tes yeux, par l'un des colliers de ton cou.
10
Que de charme ont tes amours, ma sœur, ma fiancée! Que tes amours sont meilleures que le vin, et l'odeur de tes parfums plus que tous les aromates!
11
Tes lèvres, ma fiancée, distillent le miel; sous ta langue il y a du miel et du lait, et l'odeur de tes vêtements est comme l'odeur du Liban.
12
Tu es un jardin clos, ma sœur, ma fiancée, une source fermée, une fontaine scellée.
13
Tes plants sont un paradis de grenadiers et de fruits exquis, de henné et de nard,
14
de nard et de safran, de roseau odorant et de cinnamome, avec tous les arbres à encens; de myrrhe et d'aloès, avec tous les principaux aromates;
15
une fontaine dans les jardins, un puits d'eaux vives, qui coulent du Liban!
16
Réveille-toi, nord, et viens, midi; souffle dans mon jardin, pour que ses aromates s'exhalent! Que mon bien-aimé vienne dans son jardin, et qu'il mange ses fruits exquis.
Píseň písní
Chapitre 4
1
Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí mezi kadeři tvými, vlasy tvé jako stáda koz, kteréž vídati na hoře Galád.
2
Zubové tvoji podobní stádu ovcí jednostejných, když vycházejí z kupadla, z nichž každá mívá po dvém, a mezi nimiž není žádné neplodné.
3
Jako provázek z hedbáví červeného dvakrát barveného rtové tvoji, a řeč tvá ozdobná; jako kus jablka zrnatého židoviny tvé mezi kadeři tvými.
4
Hrdlo tvé jest jako věže Davidova, vystavená k chování zbroje, v níž na tisíce pavéz visí, vše štítů mužů udatných.
5
Oba tvé prsy jako dvé telátek bliženců srních, jenž se pasou v kvítí.
6
Ažby zavítal ten den, a utekli by stínové, poodejdu k hoře mirrové a pahrbku kadidlovému.
7
Všecka jsi krásná, přítelkyně má, a není na tobě poškvrny.
8
Se mnou z Libánu, ó choti má, se mnou z Libánu půjdeš, a pohledíš s vrchu hory Amana, s vrchu Senir a Hermon, z peleší lvových a s hor pardových.
9
Jala jsi srdce mé, sestro má choti, jala jsi srdce mé jedním okem svým, a jedinou točenicí hrdla svého.
10
Jak utěšené jsou milosti tvé, sestro má choti! Jak vzácnější jsou milosti tvé než víno, a vůně mastí tvých nade všecky vonné věci.
11
Strdí tekou rtové tvoji, ó choti, med a mléko pod jazykem tvým, a vůně roucha tvého jako vůně Libánu.
12
Zahrada zamčená jsi, sestro má choti, vrchoviště zamčené, studnice zapečetěná.
13
Výstřelkové tvoji jsou zahrada stromů jablek zrnatých s ovocem rozkošným cypru a nardu,
14
Nardu s šafránem, prustvorce s skořicí, a s každým stromovím kadidlo vydávajícím, mirry a aloes, i s všelijakými zvláštními věcmi vonnými.
15
Ó ty sám vrchoviště zahradní, studnice vod živých, a tekoucích z Libánu.
16
Věj, větříčku půlnoční, a přiď, větříčku polední, prověj zahradu mou, ať tekou vonné věci její, a ať příjde milý můj do zahrady své, a jí rozkošné ovoce své.