Comparer
Ecclésiaste 7
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Ecclésiaste
Chapitre 7
1
Mieux vaut une bonne renommée que le bon parfum, et le jour de la mort que le jour de la naissance.
2
Mieux vaut aller dans la maison de deuil, que d'aller dans la maison de festin, en ce que là est la fin de tout homme; et le vivant prend cela à cœur.
3
Mieux vaut le chagrin que le rire, car le cœur est rendu meilleur par la tristesse du visage.
4
Le cœur des sages est dans la maison de deuil, mais le cœur des sots, dans la maison de joie.
5
Mieux vaut écouter la répréhension du sage, que d'écouter la chanson des sots.
6
Car comme le bruit des épines sous la marmite, ainsi est le rire du sot. Cela aussi est vanité.
7
Certainement, l'oppression rend insensé le sage, et le don ruine le cœur.
8
Mieux vaut la fin d'une chose que son commencement. Mieux vaut un esprit patient qu'un esprit hautain.
9
Ne te hâte pas en ton esprit pour t'irriter, car l'irritation repose dans le sein des sots.
10
Ne dis pas: Comment se fait-il que les jours précédents ont été meilleurs que ceux-ci? car ce n'est pas par sagesse que tu t'enquiers de cela.
11
La sagesse est aussi bonne qu'un héritage, et profitable pour ceux qui voient le soleil;
12
car on est à l'ombre de la sagesse comme à l'ombre de l'argent; mais l'avantage de la connaissance, c'est que la sagesse fait vivre celui qui la possède.
13
Considère l'œuvre de Dieu, car qui peut redresser ce qu'il a tordu?
14
Au jour du bien-être, jouis du bien-être, et, au jour de l'adversité, prends garde; car Dieu a placé l'un vis-à-vis de l'autre, afin que l'homme ne trouve rien de ce qui sera après lui.
15
J'ai vu tout cela dans les jours de ma vanité: il y a tel juste qui périt par sa justice, et il y a tel méchant qui prolonge ses jours par son iniquité.
16
Ne sois pas juste à l'excès, et ne fais pas le sage outre mesure; pourquoi te détruirais-tu?
17
Ne sois pas méchant à l'excès, et ne sois pas insensé: pourquoi mourrais-tu avant ton temps?
18
-Il est bon que tu saisisses ceci et que tu ne retires point ta main de cela; car qui craint Dieu sort de tout.
19
La sagesse fortifie le sage plus que dix hommes puissants qui sont dans la ville.
20
Certes, il n'y a pas d'homme juste sur la terre qui ait fait le bien et qui n'ait pas péché.
21
Aussi ne mets pas ton cœur à toutes les paroles qu'on dit, afin que tu n'entendes pas ton serviteur te maudissant.
22
Car aussi ton cœur sait que bien des fois, toi aussi, tu as maudit les autres.
23
J'ai éprouvé tout cela par la sagesse; j'ai dit: je serai sage; mais elle était loin de moi.
24
Ce qui a été loin et très profond, qui le trouvera?
25
Je me suis mis, moi et mon cœur, à connaître et à explorer et à rechercher la sagesse et l'intelligence, et à connaître que la méchanceté est sottise, et la folie, déraison;
26
et j'ai trouvé plus amère que la mort la femme dont le cœur est comme des filets et des rets, et dont les mains sont des chaînes: celui qui est agréable à Dieu lui échappera, mais celui qui pèche sera pris par elle.
27
Regarde ceci que j'ai trouvé, dit le prédicateur, en examinant les choses une à une pour en trouver la raison,
28
ce que mon âme cherche encore et que je n'ai pas trouvé: j'ai trouvé un homme entre mille mais une femme entre elles toutes je ne l'ai pas trouvée.
29
Seulement voici, j'ai trouvé que Dieu a fait l'homme droit; mais eux, ils ont cherché beaucoup de raisonnements.
Kazatel
Chapitre 7
1
Lepší jest jméno dobré nežli mast výborná, a den smrti než den narození člověka.
2
Lépe jest jíti do domu zámutku, nežli jíti do domu hodování, pro dokonání každého člověka, a kdož jest živ, složí to v srdci svém.
3
Lepší jest horlení nežli smích; nebo zůřivá tvář polepšuje srdce.
4
Srdce moudrých v domě zámutku, ale srdce bláznů v domě veselí.
5
Lépe jest slyšeti žehrání moudrého, nežli aby někdo poslouchal písně bláznů.
6
Nebo jako praštění trní pod hrncem, tak smích blázna. A i to jest marnost.
7
Ssužování zajisté k bláznovství přivodí moudrého, a dar oslepuje srdce.
8
Lepší jest skončení věci nežli počátek její; lepší jest dlouho čekající nežli vysokomyslný.
9
Nebuď kvapný v duchu svém k hněvu; nebo hněv v lůnu bláznů odpočívá.
10
Neříkej: Èím jest to, že dnové první lepší byli nežli tito? Nebo bys se nemoudře na to vytazoval.
11
Dobrá jest moudrost s statkem, a velmi užitečná těm, kteříž vidí slunce;
12
Nebo v stínu moudrosti a v stínu stříbra odpočívají. A však přednější jest umění moudrosti, přináší život těm, kdož ji mají.
13
Hleď na skutky Boží. Nebo kdo může zpřímiti to, což on zkřivil?
14
V den dobrý užívej dobrých věcí, a v den zlý buď bedliv; nebo i to naproti onomu učinil Bůh z té příčiny, aby nenalezl člověk po něm ničeho.
15
Všecko to viděl jsem za dnů marnosti své: Bývá spravedlivý, kterýž hyne s spravedlností svou; tolikéž bývá bezbožný, kterýž dlouho živ jest v zlosti své.
16
Nebývej příliš spravedlivý, aniž buď příliš moudrý. Proč máš na zkázu přicházeti?
17
Nebuď příliš starostlivý, aniž bývej bláznem. Proč máš umírati dříve času svého?
18
Dobréť jest, abys se onoho přídržel, a tohoto se nespouštěl; nebo kdo se bojí Boha, ujde všeho toho.
19
Moudrost posiluje moudrého nad desatero knížat, kteříž jsou v městě.
20
Není zajisté člověka spravedlivého na zemi, kterýž by činil dobře a nehřešil.
21
Také ne ke všechněm slovům, kteráž mluví lidé, přikládej mysli své, poněvadž nemáš dbáti, by i služebník tvůj zlořečil tobě.
22
Neboť ví srdce tvé, že jsi i ty častokrát zlořečil jiným.
23
Všeho toho zkusil jsem moudrostí, a řekl jsem: Budu moudrým, ale moudrost vzdálila se ode mne.
24
Což pak vzdálené a velmi hluboké jest, kdož to najíti může?
25
Všecko jsem přeběhl myslí svou, abych poznal a vyhledal, i vynalezl moudrost a rozumnost, a abych poznal bezbožnost, bláznovství a nemoudrost i nesmyslnost.
26
I našel jsem věc hořčejší nad smrt, ženu, jejíž srdce tenata, a ruce její okovy. Kdož se líbí Bohu, zachován bývá od ní, ale hříšník bývá od ní jat.
27
Pohleď, to jsem shledal, (praví kazatel), jedno proti druhému stavěje, abych nalezl umění,
28
Èeho pak přesto hledala duše má, však jsem nenalezl: Muže jednoho z tisíce našel jsem, ale ženy mezi tolika jsem nenalezl.
29
Obzvláštně pohleď i na to, což jsem nalezl: Že učinil Bůh člověka dobrého, ale oni následovali smyšlínek rozličných.
30
Kdo se může vrovnati moudrému, a kdo může vykládati všelikou věc?