Comparer
Ésaïe 14
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Ésaïe
Chapitre 14
1
Car l'Éternel aura compassion de Jacob et choisira encore Israël, et les établira en repos sur leur terre; et l'étranger se joindra à eux, et sera ajouté à la maison de Jacob.
2
Et les peuples les prendront et les feront venir en leur lieu, et la maison d'Israël les possédera, sur la terre de l'Éternel, pour serviteurs et pour servantes: et ils mèneront captifs ceux qui les tenaient captifs et ils domineront sur leurs oppresseurs.
3
Et il arrivera, au jour où l'Éternel te donnera du repos de ton labeur et de ton trouble et du dur service auquel on t'a asservi,
4
que tu prononceras ce cantique sentencieux sur le roi de Babylone, et tu diras: Comment l'oppresseur a-t-il cessé? comment l'exactrice a-t-elle cessé?
5
L'Éternel a brisé le bâton des méchants, le sceptre des dominateurs.
6
Celui qui, dans sa fureur, frappait de coups les peuples, sans relâche, dominant les nations dans sa colère, est poursuivi sans trêve.
7
Toute la terre est en repos et tranquille; elle éclate en chants de triomphe.
8
Les cyprès aussi se réjouissent de toi, les cèdres du Liban: Depuis que tu es tombé, l'abatteur n'est plus monté contre nous!
9
-Le shéol d'en bas s'émeut pour toi, te rencontrant à ta venue, réveillant pour toi les trépassés, tous les boucs de la terre, faisant lever de leurs trônes tous les rois des nations.
10
Tous, ils prendront la parole et te diront: Toi aussi, tu as été rendu faible, comme nous; tu es devenu semblable à nous.
11
-Ton orgueil est descendu dans le shéol, le son de tes luths. Les vers sont étendus sous toi, et les larves sont ta couverture.
12
Comment es-tu tombé des cieux, astre brillant, fils de l'aurore? Tu es abattu jusqu'à terre, toi qui subjuguais les nations!
13
Et toi, tu as dit dans ton cœur: Je monterai aux cieux, j'élèverai mon trône au-dessus des étoiles de Dieu, et je m'assiérai sur la montagne de l'assignation, au fond du nord.
14
Je monterai sur les hauteurs des nues, je serai semblable au Très-haut.
15
Toutefois, on t'a fait descendre dans le shéol, au fond de la fosse.
16
Ceux qui te voient fixent leurs regards sur toi, ils te considèrent, disant: Est-ce ici l'homme qui a fait trembler la terre, qui ébranlait les royaumes,
17
qui a fait du monde un désert, et qui ruinait ses villes? Ses prisonniers, il ne les renvoyait pas chez eux.
18
-Tous les rois des nations, eux tous, reposent dans leur gloire, chacun dans sa maison;
19
mais toi, tu as été jeté hors de ton sépulcre comme une branche qui fait horreur, recouvert de tués, percés par l'épée, descendus jusqu'aux pierres d'une fosse,… comme un cadavre foulé aux pieds.
20
Tu ne seras pas réuni avec eux dans le sépulcre; car tu as ruiné ton pays, tu as tué ton peuple. De la race des méchants il ne sera jamais fait mention.
21
Préparez la tuerie pour ses fils, à cause de l'iniquité de leurs pères; qu'ils ne se lèvent pas, ni ne possèdent la terre, ni ne remplissent de villes la face du monde!
22
Je me lèverai contre eux, dit l'Éternel des armées, et je retrancherai de Babylone le nom et le reste, enfants et postérité, dit l'Éternel;
23
et j'en ferai une possession du butor, et des mares d'eau; et je la balayerai avec le balai de la destruction, dit l'Éternel des armées.
24
L'Éternel des armées a juré, disant: Pour certain, comme j'ai pensé, ainsi il arrivera, et, comme j'ai pris conseil, la chose s'accomplira,
25
de briser l'Assyrien dans mon pays; et je le foulerai aux pieds sur mes montagnes; et son joug sera ôté de dessus eux, et son fardeau sera ôté de dessus leurs épaules.
26
C'est là le conseil qui est arrêté contre toute la terre, et c'est là la main qui est étendue sur toutes les nations.
27
Car l'Éternel des armées a pris ce conseil, et qui l'annulera? Et sa main est étendue, et qui la lui fera retirer?
28
L'année de la mort du roi Achaz, fut prononcé cet oracle:
29
Ne te réjouis pas, Philistie tout entière, de ce que la verge qui t'a frappée est brisée; car de la racine du serpent sortira une vipère, et son fruit sera un serpent brûlant qui vole;
30
et les premiers-nés des misérables paîtront, et les pauvres se coucheront en assurance; mais je ferai mourir de faim ta racine, et tes restes, on les tuera.
31
Hurle, porte! Ville, pousse des cris! Sois dissoute, Philistie tout entière! car ma fumée vient du nord, et nul ne reste à l'écart dans ses rassemblements de troupes.
32
Et que répondra-t-on aux messagers des nations? Que l'Éternel à fondé Sion, et que les pauvres de son peuple y trouvent un refuge.
Izajáš
Chapitre 14
1
Nebo slituje se Hospodin nad Jákobem, a vyvolí zase Izraele, a dá jim odpočinutí v zemi jejich; a připojí se k nim cizozemec, a přídržeti se budou domu Jákobova.
2
Nebo pojmou ty národy, a přivedou je k místu svému, i uvedou je v dědictví dům Izraelský v zemi Hospodinově, za služebníky a za děvky; a jímati budou ty, kteříž je zjímali, a panovati budou nad násilníky svými.
3
I staneť se v ten den, v němž tobě odpočinutí dá Hospodin od těžkosti tvé a strachu tvého, a od poroby těžké, v kterouž jsi byl podroben,
4
Že uživeš přísloví tohoto o králi Babylonském, a řekneš: Aj, jak přestal násilník! Přestalo dychtění po zlatě.
5
Potřískal Hospodin hůl bezbožných, prut panujících,
6
Mrskajícího lidi v prchlivosti mrskáním ustavičným, panujícího v hněvě nad národy, kteříž ssužováni bývali bez lítosti.
7
Odpočívá, jest v pokoji všecka země, zvučně prozpěvují.
8
I jedloví veselí se nad tebou, i cedroví Libánské, řkouce: Jakž jsi klesl, nepovstal, kdo by nás podtínal.
9
I peklo zespod zbouřilo se pro tebe, k vyjití vstříc přicházejícímu tobě vzbudilo pro tě mrtvé, všecka knížata země; kázalo vyvstati z stolic jejich i všechněm králům národů.
10
Všickni tito odpovídajíce, mluví tobě: Což ty také jsi zemdlen jako i my, a nám podobný učiněn?
11
Svrženať jest do pekla pýcha tvá, i zvuk hudebných nástrojů tvých; moli tobě podestláno, a červi tě přikrývají.
12
Jakž to, že jsi spadl s nebe, ó lucifeře v jitře vycházející? Poražen jsi až na zem, ještos zemdlíval národy.
13
Však jsi ty říkával v srdci svém: Vstoupím do nebe, nad hvězdy Boha silného vyvýším stolici svou, a posadím se na hoře shromáždění k straně půlnoční.
14
Vstoupím nad výsosti oblaku, budu rovný Nejvyššímu.
15
A ty pak stržen jsi až do pekla, pryč na stranu do jámy.
16
Ti, kdož tě uzří, za tebou se ohlédati, a tebe spatřovati budou, říkajíce: To-liž jest ten muž, kterýž nepokojil zemi, a pohyboval královstvími,
17
Obracel jako v pustinu okršlek země, a města jeho bořil, vězňů svých nepropouštěl domů?
18
Všickni králové národů, což jich koli bylo, pochováni slavně doma jeden každý z nich;
19
Ty pak zavržen jsi od hrobu svého jako ratolest ohyzdná, a roucho zbitých, ukrutně zraněných, kteříž se dostávají do jámy mezi kamení, a jako mrcha pošlapaná.
20
Nebudeš k oněmno v pohřbu přiúčastněn, nebo jsi poplénil zemi svou, lid svůj jsi pomordoval; nebudeť připomínáno na věky símě zlostníků.
21
Připravte se k zmordování synů jeho pro nepravosti otců jejich, aby nepovstali, a dědičně neujali země, a nenaplnili svrchku okršlku zemského městy.
22
Nebo povstanu proti nim, praví Hospodin zástupů, a zahladím jméno Babylona i ostatky syna i vnuka, praví Hospodin.
23
A obrátím jej v dědictví bukačů, a v jezera vod, a vymetu jej pometlem zahynutí, praví Hospodin zástupů.
24
Přisáhl Hospodin zástupů, řka: Jistě že jakž jsem myslil, tak bude, a jakž jsem uložil, stane se,
25
Že potru Assyrského v zemi své, a na horách svých pošlapám jej, a odejde z nich jho jeho, břímě také jeho s ramene jejich sňato bude.
26
Toť jest ta rada, kteráž zavřína jest o vší té zemi, a to jest ta ruka vztažená proti všechněm těm národům.
27
Poněvadž pak Hospodin zástupů usoudil, kdo to tedy zruší? A ruku jeho vztaženou kdo odvrátí?
28
Léta kteréhož umřel král Achas, stalo se proroctví toto:
29
Neraduj se všecka ty země Filistinská, že zlámán jest prut toho, kterýž tě mrskal; nebo z plemene hadího vyjde bazališkus, jehož plod bude drak ohnivý létající.
30
I budou se pásti prvorození chudých, a nuzní bezpečně odpočívati budou; kořen pak tvůj umořím hladem, a ostatky tvé zmorduje.
31
Kvěl, ó bráno, křič město, již jsi rozplynula se všecka ty země Filistinská; nebo od půlnoci oheň přijde aniž bude, kdo by stranil z obcí jeho.
32
Co pak odpovědí poslové národů? To, že Hospodin upevnil Sion, v němž útočiště mají chudí z lidu jeho.