Comparer
Ésaïe 38
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Ésaïe
Chapitre 38
1
En ces jours-là, Ézéchias fut malade à la mort; et Ésaïe le prophète, fils d'Amots, vint vers lui, et lui dit: Ainsi dit l'Éternel: Donne des ordres pour ta maison, car tu vas mourir et tu ne vivras pas.
2
Et Ézéchias tourna sa face contre la muraille, et pria l'Éternel.
3
Et il dit: Hélas, Éternel! souviens-toi, je te prie, que j'ai marché devant toi en vérité et avec un cœur parfait, et que j'ai fait ce qui est bon à tes yeux. Et Ézéchias versa beaucoup de larmes.
4
Et la parole de l'Éternel vint à Ésaïe, disant:
5
Va, et dis à Ézéchias: Ainsi dit l'Éternel, Dieu de David, ton père: J'ai entendu ta prière, j'ai vu tes larmes; voici, j'ajouterai quinze années à tes jours,
6
et je te délivrerai, toi et cette ville, de la main du roi d'Assyrie, et je protégerai cette ville.
7
Et ceci en sera le signe pour toi, de par l'Éternel, car l'Éternel accomplira cette parole qu'il a prononcée:
8
Voici, je ferai retourner en arrière, de dix degrés, l'ombre des degrés qui est descendue sur le cadran d'Achaz, par le soleil. Et le soleil retournera sur le cadran de dix degrés, dont il était descendu.
9
Écrit d'Ézéchias, roi de Juda, quand, ayant été malade, il fut rétabli de sa maladie.
10
Moi, je disais: Au méridien de mes jours j'irai dans les portes du shéol; je suis privé du reste de mes années.
11
Je disais: Je ne verrai pas Jah, Jah dans la terre des vivants! Avec les habitants du lieu où tout a cessé, je ne contemplerai plus l'homme.
12
Ma durée s'en est allée, et elle est transportée loin de moi comme une tente de berger. J'ai, comme le tisserand, coupé ma vie;… il me séparera de la penne; du jour à la nuit, tu en auras fini avec moi.
13
J'ai possédé mon âme jusqu'au matin;… comme un lion, ainsi il me brisait tous les os. Du jour à la nuit, tu en auras fini avec moi!…
14
Comme une hirondelle, comme une grue, ainsi je grommelais, je gémissais comme une colombe; mes yeux se sont consumés en regardant en haut. Seigneur, je suis opprimé; garantis-moi.
15
Que dirai-je? Il m'a parlé, et lui l'a fait. J'irai doucement, toutes mes années, dans l'amertume de mon âme.
16
Seigneur, par ces choses on vit, et en toutes ces choses est la vie de mon esprit. Et tu m'as rendu la santé, et tu m'as fait vivre.
17
Voici, au lieu de la paix j'avais amertume sur amertume; mais toi, tu as aimé mon âme, la retirant de la fosse de destruction, car tu as jeté tous mes péchés derrière ton dos.
18
Car ce n'est pas le shéol qui te louera, ni la mort qui te célébrera; ceux qui descendent dans la fosse ne s'attendent plus à ta vérité.
19
Le vivant, le vivant est celui qui te louera, comme moi aujourd'hui; le père fera connaître aux fils ta vérité.
20
L'Éternel a voulu me sauver! Et nous jouerons de mes instruments à cordes tous les jours de notre vie, dans la maison de l'Éternel.
21
Et Ésaïe avait dit: Qu'on prenne une masse de figues, et qu'on la mette comme emplâtre sur l'ulcère; et il se rétablira.
22
Et Ézéchias avait dit: Quel est le signe que je monterai à la maison de l'Éternel?
Izajáš
Chapitre 38
1
V těch dnech roznemohl se Ezechiáš až k smrti. I přišel k němu Izaiáš syn Amosův, prorok, a řekl jemu: Toto praví Hospodin: Zřeď dům svůj, nebo umřeš, a nebudeš živ.
2
I obrátil Ezechiáš tvář svou k stěně, a modlil se Hospodinu.
3
A řekl: Prosím, ó Hospodine, rozpomeň se nyní, že jsem stále chodil před tebou v pravdě a v srdci upřímém, a že jsem to činil, což dobrého jest před očima tvýma. I plakal Ezechiáš pláčem velikým.
4
Tedy stalo se slovo Hospodinovo k Izaiášovi, řkoucí:
5
Jdi a rci Ezechiášovi: Toto praví Hospodin Bůh Davida otce tvého: Slyšelť jsem modlitbu tvou, viděl jsem slzy tvé; aj, já přidám ke dnům tvým patnácte let.
6
A z ruky krále Assyrského vysvobodím tě i město toto, a chrániti budu města tohoto.
7
A toto budeš míti znamení od Hospodina, že Hospodin učiní věc tuto, kterouž mluvil:
8
Aj, já navrátím zpátkem stín po stupních, po nichž sešel na hodinách slunečných Achasových, o deset stupňů. I navrátilo se slunce o deset stupňů, po týchž stupních, po nichž bylo sešlo.
9
Zapsání Ezechiáše krále Judského, když nemocen byl, a ozdravěl po nemoci své:
10
Jáť jsem byl řekl v přestřižení dnů svých, že vejdu do bran hrobu, zbaven budu ostatku let svých.
11
Řekl jsem byl, že neuzřím Hospodina, Hospodina v zemi živých, nebudu vídati člověka více mezi přebývajícími na světě.
12
Přebývání mé pomíjí, a stěhuje se ode mne jako stánek pastýřský; přestřihl jsem jako tkadlec život svůj, od třísní odřeže mne. Dnes dříve než noc přijde, učiníš mi konec.
13
Předkládal jsem sobě v jitře, že jako lev tak potře všecky kosti mé, dnes dříve než noc přijde, že mi učiníš konec.
14
Jako řeřáb a vlaštovice pištěl jsem, lkal jsem jako holubice, oči mé zhůru pozdvižené byly. Pane, násilé trpím, ó prodliž mi života.
15
Ale coť mám více mluviti? I předpověděl mi, i učinil, že živ pobudu mimo všecka léta svá po hořkosti duše své.
16
Pane, kdo po nich i v nich živi budou, všechněm znám bude život dýchání mého, žes mi zdraví navrátil, a mne při životu zachoval.
17
Aj, v čas pokoje potkala mne byla hořkost nejhořčejší, ale tobě zalíbilo se vytrhnouti duši mou z propasti zkažení, proto že jsi zavrhl za hřbet svůj všecky hříchy mé.
18
Nebo ne hrob oslavuje tebe, ani smrt tě chválí, aniž očekávají ti, jenž do jámy sstupují, pravdy tvé.
19
Ale živý, živý, tenť oslavovati bude tebe, jako já dnes, a otec synům v známost uvodí pravdu tvou.
20
Hospodin vysvobodil mne, a protož písně mé zpívati budeme po všecky dny života našeho v domě Hospodinově.
21
Řekl pak byl Izaiáš: Nechať vezmou hrudu suchých fíků, a přiloží na vřed, a zdráv bude.
22
I řekl byl Ezechiáš: Jaké jest znamení, že vstoupím do domu Hospodinova?