Comparer
Ésaïe 5
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Ésaïe
Chapitre 5
1
Je chanterai à mon bien-aimé un cantique de mon bien-aimé, sur sa vigne: Mon bien-aimé avait une vigne sur un coteau fertile.
2
Et il la fossoya et en ôta les pierres, et la planta de ceps exquis; et il bâtit une tour au milieu d'elle, et y tailla aussi un pressoir; et il s'attendait à ce qu'elle produirait de bons raisons, et elle produisit des raisins sauvages.
3
-Et maintenant, habitants de Jérusalem et hommes de Juda, jugez, je vous prie, entre moi et ma vigne.
4
Qu'y avait-il encore à faire pour ma vigne, que je n'aie pas fait pour elle? Pourquoi, quand j'espérais qu'elle produirait de bons raisins, a-t-elle produit des raisins sauvages?
5
Et maintenant je vous apprendrai ce que je ferai à ma vigne: j'ôterai sa haie, et elle sera broutée; j'abattrai sa clôture, et elle sera foulée aux pieds;
6
et je la réduirai en désert; elle ne sera pas taillée, et elle ne sera pas sarclée, et les ronces et les épines monteront; et je commanderai aux nuées qu'elles ne laissent pas tomber de pluie sur elle.
7
Car la vigne de l'Éternel des armées est la maison d'Israël, et les hommes de Juda sont la plante de ses délices. Et il s'attendait au juste jugement, et voici l'effusion de sang, -à la justice, et voici un cri!
8
Malheur à ceux qui ajoutent maison à maison, qui joignent champ à champ, jusqu'à ce qu'il n'y ait plus de place et que vous habitiez seuls au milieu du pays.
9
A mes oreilles, l'Éternel des armées a dit: Si beaucoup de maisons ne sont désolées, si de grandes et belles maisons ne sont vides d'habitants!
10
Car dix arpents de vigne ne produiront qu'un bath, et un khomer de semence produira un épha.
11
Malheur à ceux qui, se levant de bonne heure, courent après la boisson, et qui, s'attardant jusqu'à la brune, sont enflammés par le vin.
12
Et la harpe et le luth, le tambourin et la flûte, et le vin, abondent dans leurs festins; et ils ne regardent pas l'œuvre de l'Éternel, et ils ne voient pas l'opération de ses mains.
13
C'est pourquoi mon peuple est allé en captivité, parce qu'il n'a pas de connaissance; et ses grands meurent de faim, et sa multitude est asséchée de soif.
14
C'est pourquoi le shéol élargit son désir et ouvre sa bouche sans mesure; et la magnificence de Jérusalem y descendra, et sa multitude, et son tumulte, et sa joie;
15
et l'homme du peuple se courbera et le grand sera abaissé; et les yeux des hautains seront abaissés;
16
et l'Éternel des armées sera élevé en jugement, et le Dieu saint sera sanctifié en justice.
17
Et les agneaux paîtront comme dans leur pâturage, et les étrangers dévoreront les lieux désolés des hommes gras.
18
Malheur à ceux qui tirent l'iniquité avec des cordes de vanité, et le péché comme avec des cordes de chariot, qui disent:
19
Qu'il se hâte, qu'il accélère son œuvre, afin que nous la voyions; et que le conseil du Saint d'Israël s'approche, et vienne, et que nous le connaissions.
20
Malheur à ceux qui appellent le mal bien, et le bien mal, qui mettent les ténèbres pour la lumière, et la lumière pour les ténèbres, qui mettent l'amer pour le doux, et le doux pour l'amer.
21
Malheur à ceux qui sont sages à leurs propres yeux, et intelligents à leur propre estime!
22
Malheur à ceux qui sont forts pour boire du vin, et hommes vaillants pour mêler les boissons fortes;
23
qui justifient le méchant pour un présent, et qui ôtent aux justes leur justice!
24
C'est pourquoi, comme une langue de feu dévore le chaume, et comme l'herbe s'affaisse dans la flamme, leur racine sera comme la pourriture, et leur fleur montera comme la poussière; car ils ont méprisé la loi de l'Éternel des armées, et ont rejeté avec dédain la parole du Saint d'Israël.
25
C'est pourquoi la colère de l'Éternel s'est embrasée contre son peuple; et il a étendu sa main sur lui, et l'a frappé; et les montagnes ont été ébranlées; et leurs cadavres sont devenus comme des ordures au milieu des rues. Pour tout cela, sa colère ne s'est pas détournée, et sa main est encore étendue.
26
Et il élèvera un étendard devant les nations lointaines: et il en sifflera une des bouts de la terre; et voici, elle viendra, rapide et légère.
27
En elle, nul qui soit las ou qui bronche; nul ne sommeille, nul ne dort; nul n'a la ceinture de ses reins déliée, ou la courroie de sa chaussure arrachée.
28
Ses flèches sont aiguës, et tous ses arcs tendus; les sabots de ses chevaux sont comme le caillou, et ses roues comme le tourbillon.
29
Son rugissement est comme celui d'une lionne; elle rugit comme les jeunes lions; elle gronde, et saisit la proie et l'emporte, et il n'y a personne qui délivre;
30
et elle mugira sur elle, en ce jour-là, comme mugit la mer; et on regardera sur la terre, et voici les ténèbres et la détresse: la lumière est obscurcie dans son ciel.
Izajáš
Chapitre 5
1
Zpívati již budu milému svému píseň milého svého o vinici jeho: Vinici má milý můj na vrchu úrodném.
2
Kterouž ohradil, a kamení z ní vybral, a vysadil ji vinným kmenem výborným, a ustavěl věži u prostřed ní, také i pres udělal v ní, a očekával, aby nesla hrozny, ale vydala plané víno.
3
Nyní tedy, obyvatelé Jeruzalémští a muži Judští, suďte medle mezi mnou a vinicí mou.
4
Což ještě činěno býti mělo vinici mé, ješto bych jí neučinil? Proč, když jsem očekával, aby nesla hrozny, plodila plané víno?
5
A protož oznámím vám, co já učiním vinici své: Odejmu plot její, a přijde na spuštění; rozbořím hradbu její, i přijde na pošlapání.
6
Zapustím ji, nebude řezána, ani kopána, i vzroste na ní bodláčí a trní; oblakům také zapovím, aby nevydávali více na ni deště.
7
Vinice zajisté Hospodina zástupů dům Izraelský jest, a muži Judští révové milí jemu. Očekával pak soudu, a aj, nátisk; spravedlnosti, a aj, křik.
8
Běda vám, kteříž připojujete dům k domu, a pole s polem spojujete, tak že místa jiným není, jako byste sami rozsazeni byli k přebývání u prostřed země.
9
V uši mé řekl Hospodin zástupů: Jistě žeť domové mnozí zpustnou, velicí a krásní bez obyvatele budou.
10
Nadto deset dílců viničných vydá láhvici jednu, a semena chomer vydá efi.
11
Běda těm, kteříž ráno vstávajíce, chodí po opilství, a trvají při tom do večera, až je víno i rozpaluje.
12
A harfa, loutna a buben, a píšťalka, a víno bývá na hodech jejich; na skutky pak Hospodinovy nehledí, a díla rukou jeho nespatřují.
13
Protož v zajetí půjde lid můj, nebo jest bez umění; a slavní jeho budou hladovití, a množství jeho žízní usvadne.
14
Pročež rozšířilo i peklo hrdlo své, a rozedřelo nad míru ústa svá, i sstoupí do něho slavní její a množství její, i hluk její, i ti, kteříž se veselí v ní.
15
A tak sehnut bude člověk, a ponížen muž, a oči pyšných sníženy budou,
16
Hospodin pak zástupů vyvýšen bude v soudu, a Bůh silný a svatý ukáže se svatý v spravedlnosti.
17
I pásti se budou beránkové podlé obyčeje svého, a ostatky těch tučných, navrátíce se, jísti budou.
18
Běda těm, kteříž táhnou nepravost za provazy marnosti, a jako provazem u vozu hřích;
19
Kteříž říkají: Nechať pospíší, a nemešká dílem svým, abychom viděli, a nechať se přiblíží, a přijde rada toho Svatého Izraelského, abychom zvěděli.
20
Běda těm, kteříž říkají zlému dobré, a dobrému zlé, kladouce tmu za světlo, a světlo za tmu, pokládajíce hořké za sladké, a sladké za hořké.
21
Běda těm, kteříž jsou moudří sami u sebe, a vedlé zdání svého opatrní.
22
Běda těm, kteříž jsou silní ku pití vína, a muži udatní k smíšení nápoje opojného;
23
Kteříž ospravedlňují bezbožného pro dary, spravedlnost pak spravedlivých odjímají od nich.
24
Z té příčiny, jakož plamen ohně zžírá strniště, a plevy plamen v nic obrací, tak kořen jejich bude jako shnilina, a květ jejich jako prach vzejde; nebo zavrhli zákon Hospodina zástupů, a řečí svatého Izraelského pohrdli.
25
Pročež rozpáliv se prchlivostí Hospodin na lid svůj, a vztáh ruku svou na něj, porazil jej, tak že se hory zatřásly, a těla mrtvá jejich jako hnůj u prostřed ulic. V tom však ve všem neodvrátila se prchlivost jeho, ale předce ruka jeho jest vztažená.
26
Nebo vyzdvihne korouhev národu dalekému, a zahvízdne naň od končin země, a aj, rychle a prudce přijde.
27
Žádného ustalého ani klesajícího nebude mezi nimi; nebude dřímati ani spáti, aniž se rozepne pás bedr jeho, aniž se strhá řemen obuví jeho.
28
Střely jeho ostré, a všecka lučiště jeho natažená; kopyta koňů jeho jako škřemen souzena budou, a kola jeho jako vichřice.
29
Řvání jeho jako řvání lva, a řváti bude jako lvíčata; a mumlati bude, a pochytí loupež a uteče, aniž bude, kdo by vydřel.
30
A zvučeti bude nad ním v ten den, jako zvučí moře. Tehdy pohledíme na zemi, a aj, mrákota a úzkost; nebo se i světlo zatmí při pohubení jejím.