Comparer
Ézéchiel 1
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Ézéchiel
Chapitre 1
1
Et il arriva en la trentième année, au quatrième mois, le cinquième jour du mois, comme j'étais au milieu des captifs, près du fleuve Kebar, que les cieux furent ouverts, et je vis des visions de Dieu.
2
Le cinquième jour du mois (c'était la cinquième année de la transportation du roi Jehoïakin),
3
la parole de l'Éternel vint expressément à Ézéchiel, le sacrificateur, fils de Buzi, dans le pays des Chaldéens, près du fleuve Kebar; et la main de l'Éternel fut là sur lui.
4
Et je vis, et voici, un vent de tempête venait du nord, une grosse nuée, et un feu qui s'entortillait; et il y avait une splendeur tout autour, et de son milieu, du milieu du feu, brillait comme l'apparence de l'airain luisant;
5
et, du milieu, la ressemblance de quatre animaux; et voici leur aspect: ils avaient la ressemblance d'un homme;
6
et chacun d'eux avait quatre faces, et chacun avait quatre ailes;
7
et leurs pieds étaient des pieds droits, et la plante de leurs pieds était comme la plante du pied d'un veau; et ils étincelaient comme l'apparence de l'airain poli;
8
et il y avait des mains d'hommes sous leurs ailes sur leurs quatre côtés; et ils avaient, les quatre, leurs faces et leurs ailes;
9
leurs ailes étaient jointes l'une à l'autre; ils ne se tournaient pas quand ils allaient: ils allaient chacun droit devant soi.
10
Et la ressemblance de leurs faces était la face d'un homme; et, les quatre, ils avaient la face d'un lion, à droite; et, les quatre, ils avaient la face d'un bœuf, à gauche; et, les quatre, ils avaient la face d'un aigle;
11
et leurs faces et leurs ailes étaient séparées par le haut: chacun avait deux ailes jointes l'une à l'autre, et deux qui couvraient leur corps.
12
Et ils allaient chacun droit devant soi: là où l'Esprit devait aller, ils allaient; ils ne se tournaient point lorsqu'ils allaient.
13
Et quant à la ressemblance des animaux, leur aspect était comme des charbons de feu brûlants, comme l'aspect de torches; le feu courait entre les animaux; et le feu avait de l'éclat, et du feu sortaient des éclairs.
14
Et les animaux couraient et retournaient, comme l'aspect du sillon de l'éclair.
15
Et je regardais les animaux, et voici, une roue sur la terre, à côté des animaux, vers leurs quatre faces.
16
L'aspect et la structure des roues étaient comme l'apparence d'un chrysolithe; et il y avait une même ressemblance pour les quatre, et leur aspect et leur structure étaient comme si une roue eût été au milieu d'une roue.
17
En allant, elles allaient sur leurs quatre côtés; elles ne se tournaient point quand elles allaient.
18
Et quant à leurs jantes, elles étaient hautes et terribles, -et leurs jantes, à toutes les quatre, étaient pleines d'yeux tout autour.
19
Et quand les animaux allaient, les roues allaient à côté d'eux; et quand les animaux s'élevaient de dessus la terre, les roues s'élevaient.
20
Là où l'Esprit devait aller, là ils allaient, là leur esprit tendait à aller; et les roues s'élevaient auprès d'eux, car l'esprit de l'animal était dans les roues.
21
Quand ils allaient, elles allaient; et quand ils s'arrêtaient, elles s'arrêtaient; et quand ils s'élevaient de dessus la terre, les roues s'élevaient auprès d'eux, car l'esprit de l'animal était dans les roues.
22
Et au-dessus des têtes de l'animal, il y avait la ressemblance d'une étendue, comme l'apparence d'un cristal terrible étendu sur leurs têtes, en haut.
23
Et au-dessous de l'étendue, leurs ailes se tenaient droites, l'une vers l'autre: chacun en avait deux, qui couvraient leur corps, d'un côté, et chacun en avait deux, qui couvraient leur corps, de l'autre coté.
24
Et j'entendis le bruit de leurs ailes quand ils volaient, comme le bruit de grandes eaux, comme la voix du Tout-puissant, un bruit tumultueux comme le bruit d'une armée. Quand ils s'arrêtaient, ils abaissaient leurs ailes;
25
et il y avait une voix au-dessus de l'étendue qui était sur leurs têtes: quand ils s'arrêtaient, ils abaissaient leurs ailes.
26
Et au-dessus de l'étendue qui était sur leurs têtes, il y avait comme l'aspect d'une pierre de saphir, la ressemblance d'un trône; et, sur la ressemblance du trône, une ressemblance comme l'aspect d'un homme, dessus, en haut.
27
Et je vis comme l'apparence de l'airain luisant, comme l'aspect du feu, au dedans, tout autour: depuis l'aspect de ses reins vers le haut et depuis l'aspect de ses reins vers le bas, je vis comme l'aspect du feu; et il y avait une splendeur tout autour.
28
Comme l'aspect de l'arc qui est dans la nuée en un jour de pluie, tel était l'aspect de la splendeur tout autour. C'était là l'aspect de la ressemblance de la gloire de l'Éternel. Et je vis, et je tombai sur ma face et j'entendis une voix qui parlait.
Ezechiel
Chapitre 1
1
Stalo se pak třidcátého léta, čtvrtého měsíce, dne pátého, když jsem byl mezi zajatými u řeky Chebar, že otevřína byla nebesa, a viděl jsem vidění Boží.
2
Pátého dne téhož měsíce, pátého léta zajetí krále Joachina,
3
V pravdě stalo se slovo Hospodinovo k Ezechielovi knězi, synu Buzi, v zemi Kaldejské u řeky Chebar, a byla nad ním ruka Hospodinova.
4
I viděl jsem, a aj, vítr tuhý přicházel od půlnoci, a oblak veliký, a oheň plápolající, a okolo něho byl blesk, a z prostředku jeho jako nějaká velmi prudká světlost, z prostředku toho ohně.
5
Z prostředku jeho také ukázalo se podobenství čtyř zvířat, jejichž takový byl způsob: Podobenství člověka měli.
6
A po čtyřech tvářích jedno každé, a po čtyřech křídlích jedno každé mělo.
7
Jejichž nohy nohy přímé, ale zpodek noh jejich jako zpodek nohy telecí, a blyštěly se podobně jako ocel pulerovaná.
8
Ruce pak lidské pod křídly jejich, po čtyřech stranách jejich, a tváři jejich i křídla jejich na čtyřech těch stranách.
9
Spojena byla křídla jejich jednoho s druhým. Neobracela se, když šla; jedno každé přímo na svou stranu šlo.
10
Podobenství pak tváří jejich s předu tvář lidská, a tvář lvová po pravé straně každého z nich; tvář pak volovou po levé straně všech čtvero, též tvář orličí s zadu mělo všech čtvero z nich.
11
A tváři jejich i křídla jejich pozdvižena byla zhůru. Každé zvíře dvě křídla pojilo s křídly dvěma druhého, dvěma pak přikrývala těla svá.
12
A každé přímo na svou stranu šlo. Kamkoli ukazoval duch, aby šla, tam šla, neuchylovala se, když chodila.
13
Podobnost také těch zvířat na pohledění byla jako uhlí řeřavého, na pohledění jako pochodně. Kterýžto oheň ustavičně chodil mezi zvířaty, a ten oheň měl blesk, a z téhož ohně vycházelo blýskání.
14
Také ta zvířata běhala, a navracovala se jako prudké blýskání.
15
A když jsem hleděl na ta zvířata, a aj, kolo jedno bylo na zemi při zvířatech u čtyř tváří jednoho každého z nich.
16
Na pohledění byla kola, a udělání jich jako barva tarsis, a podobnost jednostejnou měla všecka ta kola, a byla na pohledění i udělání jejich, jako by bylo kolo u prostřed kola.
17
Na čtyři strany své jíti majíce, chodila, a neuchylovala se, když šla.
18
A loukoti své, i vysokost měla, že hrůza z nich šla, a šínové jejich vůkol všech čtyř kol plní byli očí.
19
Když pak chodila zvířata, chodila kola podlé nich, a když se vznášela zvířata vzhůru od země, vznášela se i kola.
20
Kdekoli chtěl Duch, aby šla, tam šla; kde Duch chtěl jíti, i kola vznášela se naproti nim, nebo duch zvířat byl v kolách.
21
Když ona šla, šla, a když ona stála, stála, a když se vznášela od země, vznášela se také kola s nimi, nebo duch zvířat byl v kolách.
22
Podobenství pak oblohy bylo nad hlavami zvířat jako podobenství křištálu roztaženého nad hlavami jejich svrchu.
23
A pod oblohou křídla jejich pozdvižená byla, jedno připojené k druhému. Každé mělo dvě, jimiž se přikrývalo, každé, pravím, mělo dvě, jimiž přikrývalo tělo své.
24
I slyšel jsem zvuk křídel jejich jako zvuk vod mnohých, jako zvuk Všemohoucího, když chodila, zvuk hluku jako zvuk vojska. Když pak stála, spustila křídla svá.
25
Byl také zvuk svrchu nad oblohou, kteráž byla nad hlavou jejich, když stála a spustila křídla svá.
26
Svrchu pak na obloze, kteráž byla nad hlavou jejich, bylo podobenství trůnu, na pohledění jako kámen zafirový, a nad podobenstvím trůnu na něm svrchu, na pohledění jako tvárnost člověka.
27
I viděl jsem na pohledění jako velmi prudkou světlost, a u vnitřku jejím vůkol na pohledění jako oheň, od bedr jeho vzhůru; od bedr pak jeho dolů viděl jsem na pohledění jako oheň, a blesk vůkol něho.
28
Na pohledění jako duha, kteráž bývá na oblace v čas deště, takový na pohledění byl blesk vůkol. To bylo vidění podobenství slávy Hospodinovy. Kteréžto viděv, padl jsem na tvář svou, a slyšel jsem hlas mluvícího.