Comparer
Ézéchiel 12
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Ézéchiel
Chapitre 12
1
Et la parole de l'Éternel vint à moi, disant:
2
Fils d'homme, tu demeures au milieu d'une maison rebelle; ils ont des yeux pour voir, et ne voient pas; ils ont des oreilles pour entendre, et n'entendent pas; car ils sont une maison rebelle.
3
Et toi, fils d'homme, fais-toi un bagage de transporté, et va captif, de jour, sous leurs yeux; va captif, de ton lieu vers un autre lieu, sous leurs yeux; peut-être verront-ils, car ils sont une maison rebelle.
4
Et, de jour, tu mettras dehors ton bagage, comme un bagage de transporté, sous leurs yeux; et toi, tu sortiras sur le soir, devant leurs yeux, comme ceux qui s'en vont en captivité.
5
Perce le mur sous leurs yeux, et mets dehors par là ton bagage;
6
tu le porteras sur l'épaule, sous leurs yeux; tu le mettras dehors dans l'obscurité; tu couvriras ta face, et tu ne verras pas le pays, car je t'ai donné pour signe la maison d'Israël.
7
Et je fis comme il m'avait été commandé: je sortis de jour mon bagage, comme un bagage de transporté, et, sur le soir, je perçai le mur avec la main: je le mis dehors dans l'obscurité, je le portai sur l'épaule, sous leurs yeux.
8
Et la parole de l'Éternel vint à moi, le matin, disant:
9
Fils d'homme, la maison d'Israël, la maison rebelle, ne t'a-t-elle pas dit: Que fais-tu?
10
Dis-leur: Ainsi dit le Seigneur, l'Éternel: Cet oracle concerne le prince qui est dans Jérusalem, et toute la maison d'Israël qui est au milieu d'eux.
11
Dis: Je suis pour vous un signe; comme j'ai fait, ainsi il leur sera fait: ils iront en exil et en captivité.
12
Et le prince qui est au milieu d'eux portera son bagage sur l'épaule, dans l'obscurité, et sortira; on percera le mur pour le faire sortir par là; il couvrira sa face, afin qu'il ne voie pas de ses yeux le pays.
13
Et j'étendrai sur lui mon filet, et il sera pris dans mon piège; et je l'amènerai à Babylone, dans le pays des Chaldéens; mais il ne le verra point, et là il mourra.
14
Et tout ce qui l'entoure, son secours, et toutes ses troupes, je les disperserai à tout vent; et je tirerai l'épée après eux.
15
Et ils sauront que je suis l'Éternel, quand je les aurai dispersés parmi les nations et que je les aurai disséminés dans les pays.
16
Et je laisserai de reste d'entre eux quelque peu de gens sauvés de l'épée, de la famine et de la peste, afin qu'ils racontent toutes leurs abominations parmi les nations où ils seront venus. Et ils sauront que je suis l'Éternel.
17
Et la parole de l'Éternel vint à moi, disant:
18
Fils d'homme, mange ton pain dans le trouble, et bois ton eau avec tremblement et dans l'inquiétude;
19
et dis au peuple du pays: Ainsi dit le Seigneur, l'Éternel, touchant les habitants de Jérusalem, sur la terre d'Israël: Ils mangeront leur pain avec inquiétude et ils boiront leur eau avec stupeur, parce que leur pays sera désolé, vide de tout ce qu'il contient, à cause de la violence de tous ceux qui l'habitent;
20
et les villes habitées seront rendues désertes, et le pays sera une désolation; et vous saurez que je suis l'Éternel.
21
Et la parole de l'Éternel vint à moi, disant:
22
Fils d'homme, quel est ce proverbe que vous avez dans la terre d'Israël, disant: Les jours seront prolongés, et toute vision a péri?
23
C'est pourquoi dis-leur: Ainsi dit le Seigneur, l'Éternel: Je ferai cesser ce proverbe, et on ne s'en servira plus comme proverbe en Israël; mais dis-leur: Les jours se sont approchés, et l'accomplissement de chaque vision;
24
car il n'y aura plus aucune vision vaine, ni divination flatteuse, au milieu de la maison d'Israël.
25
Car moi, je suis l'Éternel; je parlerai, et la parole que j'aurai dite sera exécutée, elle ne sera plus différée; car en vos jours, maison rebelle, je dirai une parole et je l'exécuterai, dit le Seigneur, l'Éternel.
26
Et la parole de l'Éternel vint à moi, disant:
27
Fils d'homme, voici, la maison d'Israël dit: La vision que celui-ci voit est pour des jours lointains, et il prophétise pour des temps éloignés.
28
C'est pourquoi dis-leur: Ainsi dit le Seigneur, l'Éternel: Aucune de mes paroles ne sera plus différée; la parole que j'aurai dite sera exécutée, dit le Seigneur, l'Éternel.
Ezechiel
Chapitre 12
1
I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
2
Synu člověčí, u prostřed domu zpurného ty bydlíš, kteříž mají oči, aby viděli, však nevidí; uši mají, aby slyšeli, však neslyší, proto že dům zpurný jsou.
3
Protož ty, synu člověčí, připrav sobě to, s čím bys se stěhoval, a stěhuj se ve dne před očima jejich. Přestěhuješ se pak z místa svého na místo jiné před očima jejich, zdaby aspoň viděli; nebo dům zpurný jsou.
4
Vynesa pak své věci, jakožto ty, s nimiž se stěhovati máš ve dne před očima jejich, vyjdi u večer před očima jejich, jako ti, kteříž se stěhují.
5
Před očima jejich prokopej sobě zed, a vynes skrze ni.
6
Před očima jejich na rameni nes, po tmě vynes, tvář svou přikrej, a nehleď na zemi; nebo za zázrak dal jsem tě domu Izraelskému.
7
I učinil jsem tak, jakž rozkázáno bylo. Věci své vynesl jsem, jakožto ty, s nimiž bych se stěhoval ve dne, u večer pak prokopal jsem sobě zed rukou; po tmě jsem je vynesl, na rameni nesa před očima jejich.
8
Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně ráno, řkoucí:
9
Synu člověčí, zdaližť řekli dům Izraelský, dům ten zpurný: Co ty děláš?
10
Rciž jim: Takto praví Panovník Hospodin: Na kníže v Jeruzalémě vztahuje se břímě toto a na všecken dům Izraelský, kteříž jsou u prostřed něho.
11
Rciž jim: Já jsem zázrakem vaším. Jakož jsem činil, tak se stane jim, postěhují se a v zajetí půjdou.
12
A kníže, kteréž jest u prostřed nich, na rameni ponese po tmě a vyjde. Zed prokopají, aby jej vyvedli skrze ni; tvář svou zakryje, tak že nebude viděti okem svým země.
13
Nebo roztáhnu sít svou na něj, a polapen bude do vrše mé, a zavedu jej do Babylona, země Kaldejské, kteréž neuzří, a tam umře.
14
Všecky také, kteříž jsou vůkol něho na pomoc jemu, i všecky houfy jeho rozptýlím na všecky strany, a mečem dobytým budu je stihati.
15
I zvědí, že já jsem Hospodin, když je rozptýlím mezi národy, a rozženu je po krajinách.
16
Pozůstavím pak z nich muže nemnohé po meči, po hladu a po moru, aby vypravovali všecky ohavnosti své mezi národy, kamž se dostanou, i zvědí, že já jsem Hospodin.
17
Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
18
Synu člověčí, chléb svůj s strachem jez, a vodu svou s třesením a s zámutkem pí,
19
A rci lidu země této: Takto praví Panovník Hospodin o obyvatelích Jeruzalémských, o zemi Izraelské: Chléb svůj s zámutkem jísti budou, a vodu svou s předěšením píti, aby obloupena byla země jeho z hojnosti své, pro nátisk všech přebývajících v ní.
20
Města také, v nichž bydlejí, zpustnou, a země pustá bude, a tak zvíte, že já jsem Hospodin.
21
Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
22
Synu člověčí, jaké to máte přísloví o zemi Izraelské, říkajíce: Prodlí se dnové, aneb zahyne všeliké vidění?
23
Protož rci jim: Takto praví Panovník Hospodin: Učiním, aby přestalo přísloví toto, aniž užívati budou přísloví toho více v Izraeli. Rci jim: Nýbrž přiblížili se dnové ti a splnění všelikého vidění.
24
Nebo nebude více žádného vidění marného, a hádání pochlebníka u prostřed domu Izraelského,
25
Proto že já Hospodin mluviti budu, a kterékoli slovo promluvím, stane se. Neprodlíť se dlouho, ale za dnů vašich, dome zpurný, mluviti budu slovo, a naplním je, praví Panovník Hospodin.
26
I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
27
Synu člověčí, aj, dům Izraelský říkají: Vidění to, kteréž vidí tento, ke dnům mnohým patří, a na dlouhé časy tento prorokuje.
28
Protož rci jim: Takto praví Panovník Hospodin: Neprodlíť se dlouho všeliké slovo mé, ale slovo, kteréž mluviti budu, stane se, praví Panovník Hospodin.