Comparer

Ézéchiel 21

Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble

Ézéchiel

Chapitre 21
1 Et la parole de l'Éternel vint à moi, disant:
2 Fils d'homme, tourne ta face contre Jérusalem, et distille tes paroles contre les sanctuaires, et prophétise contre la terre d'Israël, et dis à la terre d'Israël:
3 Ainsi dit l'Éternel: Voici, c'est à toi que j'en veux, et je tirerai mon épée de son fourreau, et je retrancherai de toi le juste et le méchant.
4 Parce que je retrancherai de toi le juste et le méchant, à cause de cela mon épée sortira de son fourreau contre toute chair, du midi jusqu'au nord;
5 et toute chair saura que moi, l'Éternel, j'ai tiré mon épée de son fourreau: elle n'y retournera plus.
6 Et toi, fils d'homme, gémis à te briser les reins, gémis avec amertume devant leurs yeux.
7 Et il arrivera que, quand ils te diront: Pourquoi gémis-tu? tu diras: C'est à cause de la rumeur, car elle vient; et tout cœur sera défaillant, et toutes les mains deviendront lâches, et tout esprit faiblira, et tous les genoux se fondront en eau. Voici, elle vient, elle est là, dit le Seigneur, l'Éternel.
8 Et la parole de l'Éternel vint à moi, disant:
9 Fils d'homme, prophétise, et dis: Ainsi dit l'Éternel: Dis: L'épée, l'épée est aiguisée et aussi fourbie.
10 C'est afin qu'elle égorge bien, qu'elle est aiguisée; c'est pour briller comme l'éclair, qu'elle est fourbie. Ou bien nous réjouirions-nous, disant: Le sceptre de mon fils méprise tout bois?
11 Et il l'a donnée à fourbir, pour qu'on la prenne dans la main; c'est une épée aiguisée, et elle est fourbie, pour la mettre dans la main de celui qui tue.
12 Crie et hurle, fils d'homme! Car elle sera contre mon peuple, elle sera contre tous les princes d'Israël: ils sont livrés à l'épée avec mon peuple; c'est pourquoi frappe sur ta cuisse.
13 Car l'épreuve est faite; et quoi?… si même le sceptre méprisant n'existe plus? dit le Seigneur, l'Éternel.
14 Et toi, fils d'homme, prophétise, et frappe tes mains l'une contre l'autre, et que les coups de l'épée redoublent jusqu'à la troisième fois; c'est l'épée des tués, l'épée qui a tué le grand, et qui les environne.
15 afin que le cœur se fonde et que les occasions de chute soient multipliées, que j'envoie l'épée menaçante contre toutes leurs portes. Ah! elle est faite pour briller comme l'éclair, et affilée pour tuer.
16 Ramasse tes forces, va à droite, tourne-toi, va à gauche, où que ta face soit dirigée.
17 Et moi aussi je frapperai mes mains l'une contre l'autre, et je satisferai ma fureur. Moi, l'Éternel, j'ai parlé.
18 Et la parole de l'Éternel vint à moi, disant:
19 Et toi, fils d'homme, place devant toi deux chemins par où vienne l'épée du roi de Babylone: qu'ils partent tous deux du même pays; et fais-toi un indicateur, fais-le à l'entrée du chemin d'une ville.
20 Tu disposeras un chemin pour que l'épée vienne à Rabba des fils d'Ammon, et un chemin en Juda, pour que l'épée vienne à Jérusalem, la ville forte.
21 Car le roi de Babylone se tient au point d'embranchement de la route, à la tête des deux chemins, pour pratiquer la divination: il secoue les flèches, il interroge les théraphim, il examine le foie.
22 Dans sa droite est la divination touchant Jérusalem, pour placer des béliers, pour qu'on ouvre la bouche en cris de carnage, pour qu'on élève la voix en cris de guerre, pour placer des béliers contre les portes, pour élever des terrasses, pour bâtir des tours.
23 Et ce sera pour eux, à leurs yeux, une divination fausse, pour eux qui se sont engagés par serment; mais lui, il rappellera le souvenir de l'iniquité, pour qu'ils soient pris.
24 C'est pourquoi, ainsi dit le Seigneur, l'Éternel: Parce que vous rappelez en mémoire votre iniquité, en ce que vos transgressions sont découvertes, de sorte que vos péchés paraissent dans toutes vos actions; parce que vous êtes rappelés en mémoire, vous serez pris par sa main.
25 Et toi, profane, méchant prince d'Israël, dont le jour est venu au temps de l'iniquité de la fin,
26 ainsi dit le Seigneur, l'Éternel: Ote la tiare, et enlève la couronne; ce qui est ne sera plus. Élève ce qui est bas, et abaisse ce qui est élevé.
27 J'en ferai une ruine, une ruine, une ruine! Ceci aussi ne sera plus, jusqu'à ce que vienne celui auquel appartient le juste jugement, et je le lui donnerai.
28 Et toi, fils d'homme, prophétise, et dis: Ainsi dit le Seigneur, l'Éternel, touchant les fils d'Ammon et touchant leur opprobre; et tu diras: L'épée, l'épée est tirée, elle est fourbie pour la tuerie, pour dévorer, pour briller,
29 pendant qu'ils ont pour toi des visions de vanité et qu'ils devinent pour toi le mensonge, pour te jeter sur les cous des méchants qui sont tués, dont le jour est venu au temps de l'iniquité de la fin.
30 Remets-la dans son fourreau! Je te jugerai au lieu où tu fus créé, au pays de ton origine.
31 Je verserai sur toi mon indignation, je soufflerai contre toi le feu de mon courroux, et je te livrerai en la main d'hommes brutaux, artisans de destruction.
32 Tu seras pour le feu, pour être dévoré; ton sang sera au milieu du pays; on ne se souviendra pas de toi; car moi, l'Éternel, j'ai parlé.

Ezechiel

Chapitre 21
1 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
2 Synu člověčí, obrať tvář svou k Jeruzalému, a vypusť jako rosu proti místům svatým, a prorokuj proti zemi Izraelské.
3 A rci zemi Izraelské: Takto praví Hospodin: Aj, já jsem proti tobě, a vytáhnu meč svůj z pošvy jeho, a vypléním z tebe spravedlivého i bezbožného.
4 Proto, abych vyplénil z tebe spravedlivého i bezbožného, proto vyjde meč můj z pošvy své proti všelikému tělu, od poledne až na půlnoci.
5 I zvíť všeliké tělo, že jsem já Hospodin vytáhl meč svůj z pošvy jeho; nenavrátíť se zase více.
6 Ty pak synu člověčí, vzdychej, jako bys zlámaná měl bedra, a to s hořekováním vzdychej před očima jejich.
7 I stane se, žeť řeknou: Nad čím ty vzdycháš? Tedy řekneš: Nad pověstí, kteráž přichází, k níž rozplyne se každé srdce, a každé ruce klesnou, a všeliký duch skormoutí se, a každá kolena rozplynou se jako voda. Aj, přicházíť a děje se, praví Panovník Hospodin.
8 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
9 Synu člověčí, prorokuj a rci: Takto praví Hospodin: Rci: Meč, meč nabroušen, také i vyčištěn jest.
10 Aby zabíjel k zabití oddané, nabroušen jest; aby se blyštěl, vyčištěn jest. Radovati-liž se budeme, když prut syna mého pohrdá každým dřevem?
11 Dalť jej vyčistiti, aby v ruku vzat byl; jestiť nabroušený meč, jest i vyčištěný, aby dán byl do ruky mordujícího.
12 Křič a kvěl, synu člověčí, proto že ten bude proti lidu mému, tentýž proti všechněm knížatům Izraelským; uvrženi budou na meč s lidem mým, protož bí se v bedra.
13 Když jsem je trestával, co bylo? Nemám-liž metly hubící již přičiniti? dí Hospodin zástupů.
14 Ty tedy synu člověčí, prorokuj a tleskej rukama; nebo po druhé i po třetí přijde meč, meč mordujících, ten meč mordujících bez lítosti, pronikajících i do pokojů jejich.
15 Tak aby se rozplynulo srdce, a rozmnoženi byli úrazové, v každé bráně jejich postavím ostří meče. Ach, vyčištěnť jest, aby se blyštěl, zaostřen, aby zabíjel.
16 Shlukni se a pusť se na pravo i na levo, kamžkoli a načkoli se tobě nahodí.
17 I jáť také tleskati budu rukama svýma, a doložím prchlivost svou. Já Hospodin mluvil jsem.
18 V tom stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
19 Ty pak synu člověčí, předlož sobě dvě cesty, kudy by jíti měl meč krále Babylonského. Z země jedné ať vycházejí obě dvě, a na rozcestí vybeř tu k městu, tu vybeř.
20 Ukaž cestu, kudy by jíti měl meč, k Rabbat-li synů Ammon, čili k Judstvu, na Jeruzalémské pevnosti,
21 Proto že stane král Babylonský na rozcestí, na počátku dvou cest, obíraje se s hádáním, vyčistí střely, doptávati se bude modl, hleděti bude do jater.
22 Po pravé ruce jeho hádání ukáže Jeruzalém, aby sšikoval hejtmany, kteříž by ponoukali k mordování, a pozdvihovali hlasu s prokřikováním, aby přistavili berany válečné proti branám, aby vysypán byl násyp, a vzdělání byli šancové.
23 I budou to míti za hádání marné před očima svýma ti, jenž se zavázali přísahami; a toť přivede na pamět nepravost, kterouž by popadeni byli.
24 Protož takto praví Panovník Hospodin: Proto že ku paměti přivodíte nepravost svou, a odkrývá se nevěra vaše, tak že jsou patrní hříchové vaši ve všech činech vašich, proto že na pamět přicházíte, rukou tou popadeni budete.
25 Ty pak nečistý bezbožníče, kníže Izraelské, jehož den přichází, a čas skonání nepravosti,
26 Takto praví Panovník Hospodin: Sejmi tu čepici, a svrz tu korunu, kteráž nikdy již taková nebude; toho, kterýž na snížení přišel, povyš, a vyvýšeného poniž.
27 Zmotanou, zmotanou, zmotanou učiním ji, (čehož prvé nebývalo), až přijde ten, jenž má právo, kteréž jsem jemu dal.
28 Ty pak synu člověčí, prorokuj a rci: Takto praví Panovník Hospodin o synech Ammon, i o pohanění jejich, rci, pravím: Meč, meč dobyt jest, k zabíjení vyčištěn jest, aby hubil všecko, a aby se blyštěl.
29 A ačkoli předpovídají tobě marné věci, a hádají tobě lež, aby tě přiložili k hrdlům zbitých bezbožníků, jejichž den přichází a čas skonání nepravosti:
30 Schovej meč do pošvy jeho. Na místě, na kterémž jsi zplozena, v zemi přebývání tvého, budu tě souditi.
31 A vyleji na tě rozhněvání své, ohněm prchlivosti své na tě dmýchati budu, a dám tě v ruku lidí vzteklých, řemeslníků všecko kazících.
32 Budeš ohni k sežrání, krev tvá bude u prostřed země, nebudeš připomínána; neboť jsem já Hospodin mluvil.

Choisir un livre