Comparer
Genèse 17
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Genèse
Chapitre 17
1
Et Abram était âgé de quatre-vingt-dix-neuf ans; et l'Éternel apparut à Abram, et lui dit: Je suis le Dieu Tout-Puissant; marche devant ma face, et sois parfait;
2
et je mettrai mon alliance entre moi et toi, et je te multiplierai extrêmement.
3
Et Abram tomba sur sa face, et Dieu parla avec lui, disant:
4
Quant à moi, voici mon alliance est avec toi, et tu seras père d'une multitude de nations;
5
et ton nom ne sera plus appelé Abram, mais ton nom sera Abraham, car je t'ai établi père d'une multitude de nations.
6
Et je te ferai fructifier extrêmement, et je te ferai devenir des nations; et des rois sortiront de toi.
7
Et j'établirai mon alliance entre moi et toi et ta semence après toi, en leurs générations, pour être une alliance perpétuelle, afin que je sois ton Dieu, à toi et à ta semence après toi.
8
Et je te donne, et à ta semence après toi, le pays de ton séjournement, tout le pays de Canaan, en possession perpétuelle, et je serai leur Dieu.
9
Et Dieu dit à Abraham: Et toi, tu garderas mon alliance, toi et ta semence après toi, en leurs générations.
10
C'est ici mon alliance, que vous garderez entre moi et vous et ta semence après toi: que tout mâle d'entre vous soit circoncis.
11
Et vous circoncirez la chair de votre prépuce, et ce sera un signe d'alliance entre moi et vous.
12
Et tout mâle de huit jours, en vos générations, sera circoncis parmi vous, celui qui est né dans la maison, et celui qui est acheté à prix d'argent, tout fils d'étranger qui n'est point de ta semence.
13
On ne manquera point de circoncire celui qui est né dans ta maison et celui qui est acheté de ton argent; et mon alliance sera en votre chair comme alliance perpétuelle.
14
Et le mâle incirconcis, qui n'aura point été circoncis en la chair de son prépuce, cette âme sera retranchée de ses peuples: il a violé mon alliance.
15
Dieu dit à Abraham: Quant à Saraï, ta femme, tu n'appelleras plus son nom Saraï; mais Sara sera son nom.
16
Et je la bénirai, et même je te donnerai d'elle un fils; et je la bénirai, et elle deviendra des nations; des rois de peuples sortiront d'elle.
17
Abraham tomba sur sa face, et il rit et dit en son cœur: Naîtrait-il un fils à un homme âgé de cent ans? et Sara, âgée de quatre-vingt-dix ans, enfanterait-elle?
18
Et Abraham dit à Dieu: Oh, qu'Ismaël vive devant toi!
19
Et Dieu dit: Certainement Sara, ta femme, t'enfantera un fils; et tu appelleras son nom Isaac; et j'établirai mon alliance avec lui, comme alliance perpétuelle, pour sa semence après lui.
20
Et, à l'égard d'Ismaël, je t'ai exaucé: voici, je l'ai béni, et je le ferai fructifier et multiplier extrêmement; il engendrera douze chefs, et je le ferai devenir une grande nation.
21
Mais mon alliance, je l'établirai avec Isaac, que Sara t'enfantera en cette saison, l'année qui vient.
22
Et ayant achevé de parler avec lui, Dieu monta d'auprès d'Abraham.
23
Et Abraham pris Ismaël, son fils, et tous ceux qui étaient nés dans sa maison, et tous ceux qui avaient été achetés de son argent, tous les mâles parmi les gens de la maison d'Abraham, et il circoncit la chair de leur prépuce en ce même jour-là, comme Dieu lui avait dit.
24
Et Abraham était âgé de quatre-vingt-dix-neuf ans lorsqu'il fut circoncis en la chair de son prépuce;
25
et Ismaël, son fils, était âgé de treize ans lorsqu'il fut circoncis en la chair de son prépuce.
26
En ce même jour-là Abraham fut circoncis, et Ismaël son fils,
27
et tous les hommes de sa maison, ceux qui étaient nés dans la maison; et ceux qui avaient été achetés à prix d'argent d'entre les fils de l'étranger, furent circoncis avec lui.
1 Mojžíšova
Chapitre 17
1
Když pak Abram byl v devadesáti devíti letech, ukázal se mu Hospodin, a řekl jemu: Já jsem Bůh silný všemohoucí; chodiž ustavičně přede mnou a budiž dokonalým.
2
A učiním smlouvu svou mezi sebou a tebou a rozmnožím tě náramně velmi.
3
Padl pak Abram na tvář svou; i mluvil Bůh s ním, řka:
4
Jáť jsem, aj, smlouva má s tebou, a budeš otcem národů mnohých.
5
Aniž více slouti bude jméno tvé Abram, ale bude jméno tvé Abraham; nebo otcem mnohých národů učinil jsem tě.
6
A učiním, abys se rozplodil náramně velmi, a rozšířím tě v národy; i králové z tebe vyjdou.
7
Utvrdím také smlouvu svou mezi sebou a tebou, i mezi semenem tvým po tobě, po rodech jejich, za smlouvu věčnou, totiž abych byl Bohem tvým i semene tvého po tobě.
8
Nadto dám tobě i semeni tvému po tobě zemi, v nížto obýváš pohostinu, všecku zemi Kananejskou k vládařství věčnému; a budu jejich Bohem.
9
Řekl ještě Bůh Abrahamovi: Ty pak ostříhati budeš smlouvy mé, ty i símě tvé po tobě, po rodech svých.
10
Tatoť jest smlouva má mezi mnou a mezi vámi, i mezi semenem tvým po tobě, kteréž ostříhati budete: Aby obřezán byl mezi vámi každý pohlaví mužského.
11
Obřežete pak tělo hanby své; a to bude znamením smlouvy mezi mnou a mezi vámi.
12
Každý tedy pohlaví mužského osmého dne obřezán bude mezi vámi po rodech vašich, doma narozený i koupený za stříbro, z kterých by koli cizozemců byl, jenž není z semene tvého.
13
Konečně ať jest obřezán narozený v domě tvém, i koupený za peníze tvé; a budeť smlouva má na těle vašem za smlouvu věčnou.
14
Neobřezaný pak pacholík, kterýž by neobřezal těla neobřízky své, vyhlazena zajisté bude duše ta z lidu svého; nebo smlouvu mou zrušil.
15
Řekl také Bůh Abrahamovi: Sarai manželce své nebudeš říkati Sarai, ale Sára bude jméno její.
16
Nebo požehnám jí a dámť z ní syna; požehnámť jí, a bude v národy; králové národů z ní vyjdou.
17
Tedy padl Abraham na tvář svou, a zasmáv se, řekl v srdci svém: Zdali stoletému narodí se syn? A zdali Sára v devadesáti letech porodí?
18
I řekl Abraham Bohu: Ó byť jen Izmael živ byl před tebou!
19
Jemužto řekl Bůh: Nýbrž Sára manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Izák; i utvrdím smlouvu svou s ním za smlouvu věčnou, i s semenem jeho po něm.
20
Také o Izmaele uslyšel jsem tě; a aj, požehnám jemu, a učiním to, aby se rozplodil, a rozmnožím ho náramně velmi; dvanáctero knížat zplodí, a rozšířím jej v národ veliký.
21
Ale smlouvu svou utvrdím s Izákem, kteréhožť porodí Sára po roce, při tomto času.
22
A když dokonal Bůh řeč svou s ním, vstoupil od Abrahama.
23
Vzal tedy Abraham Izmaele syna svého, i všecky zrozené v domě svém, i všecky koupené za stříbro své, každého, kdož byl pohlaví mužského, z domácích svých, a obřezal tělo neobřízky jejich hned v ten den, jakž s ním Bůh mluvil.
24
A byl Abraham v devadesáti devíti letech, když obřezáno bylo tělo neobřízky jeho.
25
Izmael pak syn jeho byl v třinácti letech, když obřezáno bylo tělo neobřízky jeho.
26
Jednoho a téhož dne obřezáni jsou, Abraham a Izmael syn jeho.
27
I všickni domácí jeho, doma zrození i za stříbro od cizozemce koupení, obřezáni jsou s ním.